SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Používám usměrněný trafo s regulací na minimum 40A. TIG na to hoří dobře jen se zbytečně dlouhým obloukem. Chci tam pustit nejdřív proud přes odpor a až bude hořet tak naplno. Takže mi jde o to na kolik ampér musím minimálně dimenzovat aby vůbec oblouk škrtnutím chytil. Dočetl jsem se teoretickou informaci že oblouk vzniká už od 0,5A a asi 9V. No je mi jasný že v praxi bude masi potřeba ampérů víc aby se s tím dobře pracovalo ale zároveň aby to nepoškozovalo špičku elektrody. Tedy najít optimum.

Taky se mi nedaří dohledat asi nezbyde než laborovat. Všude se píše jen že pod 10A, třeba http://www.google.com/patents/US4628180

Na mé JLT jsou možnosti nastavení startovacího proudu: režm LA (DC i AC): 10-100A, V režimu HF DC: 10-100A, v režimu HFAC: 15-100A. Zapalování LA je jiné než "náškrab". Při LA je při dotyku elektrody se svařencem se malým proudem ohřeje špička elektrody, což při oddálení eldy vytvoří ionizovaný kanál.

Zapálení jakéhokoliv oblouku není žádná tajemná ani tajná, nějakým know how chráněná hodnota. Je to zcela obyčejná fyzikální záležitost. Jde pouze o podmínky vzniku ionizačního kanálu v konkrétní plynové atmosféře. A to se dá snadno dohledat v literatuře. Strýček Google přímo hýří potřebnými odbornými informacemi. Většinou se ale stačí podívat do poznámek z absolvovaného kurzu TIG, tyto informace patří mezi ty základní.

A hele přeci jen někdo dělá pokusy. http://www.tranzistor.cz/en/elektronick … blouk.html

Já to trochu doplním. Hodnoty, co jsem uvedl jsou startovací proudy, t.j. proudy k rozhoření oblouku po ionizaci. Svářečka ihned potom přejde na nastavený proud, který může být i 5A. Jestli se k tomu večer dostanu změřím proud v režimu LA, při dotyku elektrody. Ten bude jiný, než mnou výše uvedený startovací proud. Pokud se jedná o "škrtačku", tak by bylo úpotřeba ukázat fotku konce elektrody. Konec bude při této metodě vždy poškozený, ale tak, že se sním dá svářet. Pak by byla velmi špatná regulace proudu. Nepochopil jsem, proč jen dlouhý oblouk. Pokud je dobrá regulace proudu, musí jít i krátký oblouk. Mě se to jeví tak, že je málo strmá charakteristika zdroje a se zkracováním oblouku se příliš zvětšuje proud. Doporučuji proměřit statickou charakteristiku U-I. V odkazu uvedené pokusy , to je něco jiného argon je mnohem lépe ionizovatelný plyn, než vzduch, hodnoty budou úplně jiné. Myslím si, že v dotyku při LA metodě protékají elektrodou jen jednotky A. Při tomto startu, se neškrtá, ale jen nechá lehce dotknout elektrodou a nechá se špička proudem ohřát. Pak se pomalu zvedne a oblouk se rozhoří. Tyto pokusy bych doporučil provádět s elektrodou thoriovanou(červená)

To je u lépe řízených strojů. Na př. u KITinu LA je na výstupu napětí stále a proud je řízen napětím na elektrodě. Ten KITin je podobnější případu tazetele.

Zdenek11 napsal(a):

U klasické trafosvářečky s usměrňovačem by snad šlo snížit výkon zařízení vhodně přednastaveným triakovým regulátorem na primáru a po zapálení oblouku jej vyřadit. Regulace v sekundáru by asi byla problematická, snad pomocí tyristorů.

Ano triakovy regulator zvazuju tak jak je popsano. Zatim mam jednodussi reseni na zkousku a sice masivni mechanicky spinac v sekundaru ktery bude prepinat zapojeni s odporem a bez nej. Ovladani bude manualne formou pedalu.

Oxidy jsou s mekkym i. Jinak jsem klidny jsou ve hre i jiny faktory nez nezdrave slouceniny a na nahody neverim.

To si jen nerozumime tomu nerikam nahoda. Treba to tak melo byt.