SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To co za zvaracku ? ma to 5alebo15kg ? a foto by len tak nebolo ? a ake elektrody si skusal ?

Pokud jste začátečník a začínáte rovnou s elektrodou o průměru 2,5 mm tak si dost komplikujete život. Na učení se skutečně svařovat a ne lepit je potřeba začít s elektrodou 2 mm. Je celkem jedno, jestli bude bazická nebo rutilová i když rutilky lépe chytají oblouk. Kus ocelového "šrotu" dobře obrousit do kovové čistoty  a zkoušet zapalovat oblouk na konkrétním místě, naučit se držet oblouk dlouhý kolem dvou mm a postupně vytvářet svár podle vlastní představy. A po dokonalém zvládnutí přejít na elektrodu 2,5 mm, třeba i bazickou. A určitě se už nebude lepit.

jirkati napsal(a):

Pokud jste začátečník a začínáte rovnou s elektrodou o průměru 2,5 mm tak si dost komplikujete život. Na učení se skutečně svařovat a ne lepit je potřeba začít s elektrodou 2 mm. Je celkem jedno, jestli bude bazická nebo rutilová i když rutilky lépe chytají oblouk. Kus ocelového "šrotu" dobře obrousit do kovové čistoty  a zkoušet zapalovat oblouk na konkrétním místě, naučit se držet oblouk dlouhý kolem dvou mm a postupně vytvářet svár podle vlastní představy. A po dokonalém zvládnutí přejít na elektrodu 2,5 mm, třeba i bazickou. A určitě se už nebude lepit.

Já myslím, že je to jedno, jestli je elektroda 2 nebo 2,5. Pokud se svařuje trafem, je dokonce lepší , když se začíná elektrodou většího průměru, protože běžné rozptylové trafo má lepší svařovací parametry tehdy, pokud je na něm nadstaven větší proud.  Akorát že větších elektrod se do kila vejde méně, takže i když třeba kilo  3,2 elektrod bývá znatelně  levnější než kilo  2,5 nebo 2 , jedna elektroda je dražší a tudíž i učení je dražší.

Začátečník potřebuje obrousit do kovové čistoty nejen místo svařování, ale i místo uzemění stejně tak jako kousek drátu, za který drží elektrodu v kleštích i musí mít čistý dosed kleští. A v případě starší svářečky by měl mít i čisté a dotažené veškeré kontakty, přes které jde svařovací proud. Každý takový neočištěný kontakt může ubrat nějaký voltík, který potom začátečníkovi pochybí.
Je taky dobré pokaždé před začátkem svařování přejet pilníkem konec eletrody, aby se odstranily okuje a pokud se elektroda přilepila a při dobývání elektrody obal elektrody na konci oprýskal, je třeba kleštěmi odhalený kus drátu ucviknout.
Takže začátečník mnohem víc brousí a cviká drát než svařuje. Teprve až začátečník dostane zapálení a udržování oblouku do ruky, může se soustředit na rychlost svařování a tyhlety "přípravy" potom omezit.

Vlastní učení svařování bych pak doporučil začít nadstavením buď minimálního nebo maximálního doporučeného proudu pro konkrétní elektrodu. V prvním případě se bude elektroda určitě lepit. Je třeba to pořádně vyzkoušet a potom zvýšit proud o řekněme 5 ampér a znova. To dělat tak dlouho, dokud se elektroda přestane lepit a začne se svařovat.
V druhém případě se nejspíš elektroda rovnou zapálí, ale svařování nebude příliš kvalitní , kov se bude hodně rozstřikovat a prskat, svar se bude propalovat a tenčí materiály rovnou tou elekrodou "řezat". Elekroda se možná bude při svařování žhavit a svár bude vykazovat znaky příliš velkého proudu. A zase je třeba po stupíncích, třeba co 5 ampér, proud postupně zmenšovat. Až se svařování upraví, znaky příliš velkého proudu při svařování zmizí až nakonec se elektroda začne lepit.
Tím se najde pro konkrétní elektrodu konkrétního průměru rozmezí, kdy to svařování funguje. A v rámci tohoto rozmezí se potom sledováním svařování a hodnocením hotoveho svaru nadstaví ten správný proud.

Řekl bych, že jak toto začátečník u cca 2 - 4 různých druhů elektrod dosáhne, potom už víceméně svařovat umí.