SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Viz zde http://aukro.cz/item537815372_ventil_na_autogen.html

Ahoj nxn takže v dnešní době se používaj různé bezpečnostní prvky u atogenu první je ten že přímo v šroubení na hořáku se používá pojistka proti zpětnému šlehnutí používá se jak na kyslík tak na acetylen. pojistky které se používali metr od rukojeti jsou již minulostí nechají se ještě sehnat, ale pokud si je půjdeš koupit prodají Ti již nové přímo do rukojeti hořáku. Staré pojistky pracovali na principu pružinka a kousek gumy která je přitlačovaná na sedlo tlakem plynu se přemůže pružinka a plyn proudí při zpětnému šlehnutí dojde k rázu a přitlačení gumy na to sedýlko takže plyn nemůže hořet dál.. poku ovšem guma není proražená. Nové typy pojistek pracují na podobném principu akorát mysto gumy se přitlačuje kulička na speciální O kroužek. Půjdeme-li dál dotaneme se před redukční ventyl zde se nachází tzv. suchá předloha skládá se z několika pojistných prvků ( tlaková pojistka, pak speciální spékanej materiál kterým projde plyn ale neprojde plamen, dále pak lehce tavitelnej kov který uzavře při roztavení přístup plynu z redukčního ventilu, aj.. ).
Teď si nejsem přímo jistej ale kdysi mi někdo říkal tak nevím jestli je to pravda nebo ne.. pokud plamen přece jen vnikne do lahve můžou nastat dvě sytuace první je ta že okamžitě láhev začne chladit a v lahvy nestoupne teplota nad 800 stupňů C lahev se uchaladí a vyřadí se jak zahřátá pokud by se lahev nezačala chladit stoupne teplota nad 800 stupňů C a v tom okamžiku začíná uhlovodík štěpit a dochází k řetězové reakci která pak již není zastavitelná a dochází k výbuchu lahve..
Dále u autogenu nám vzniká zpětné šlehnutí tři důvody proč vzniká a já osobně ho dělím na míň nebezpečné a víc...
1. přehřátá špička na hořáku plyn se vzníší ve špičce a vznikné zpětné šlehnutí
2. odlítlá okuj od materiálu která nám přicpe špičku a vznikné zpětné šlehnutí
3. nastavenej plamen s nízkou vystupovou rychlostí plamen je nestavilní a vznikné zpětné šlehnutí

Tak a teď to další dělení pokud se ozve rána ale na hořáku pořád hoří plamen vzniklo zptně šlehnutí nastavíme vyší výstupovu rychlost ochladíme konec hořáku případně pročistíme, ale pokud se ozve rána ale na špičce nám plamen nehoří a z hořáku se ozývá chraplavý až syčivý zvuk v tom okamžiku musíme reagovat vemi rychle zastavit kyslík potom acetylen ochladit hořák a zptěně profouknout - důvod plamen nám hoří v mísící komřoe a injektoru hořáku a hrozý nebezpečí roztavení hořáku a přitom reakce kyslíku s roztavenou mosazí...

Jinak jak píše Bohouš mrkni na ty stránky uvidíš tam přímo jednotlivé bezpečnostní prvky..

Editoval Zelenej (27-01-2009 22:35:32)

Toto téma tu už bylo probíráno tolikrát, že se k tomu nic nového už nenapíše. Ale po sté - rychlost hoření acetylenu je tak malá, že plamen nikdy nemůže přes acetylen proudící z lahve do ní projít. "Hoření" plynu v lahvi je úplně jiný proces než hoření, tedy okysličování čehokoliv. Acetylen je poměrně nestabilní plyn (proto např. nelze stlačit nad cca 18 barů). Za určitých podmínek se plyn v lahvi začne rozkládat, což je exotermní proces, a láhev se začne ohřívat. Intenzivním ochlazováním lahve se proces zpravidla zastaví, v opačném případě dojde i k výbuchu.

Edfisonova otázka zní poněkud konfrontačně, ale když si to nechce hledat v odborné literatuře, dostane informaci zde. Zjednodušeně řečeno - k iniciaci reakce stačí skoro jakýkoliv - kladný nebo záporný - tlakový impulz.
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=3430
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=972
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=661
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethyn
http://www.hzsmsk.cz/prevence/pub001.pdf

To je právě ten tlakový impuls, o kterém je všude vždycky zmínka. Musí ale jít o explozivní zpětné šlehnutí, to je takové, kde letí kyslík do plynové hadice a hadice se přímo rozletí. Ten pulz může mít odezvu až v lahvi. Kolem redukčáku totiž dojde v krátkém časovém intervalu ke dvěma jevům, a to k přetlaku a podtlaku. Přetlak je způsoben explozivní vlnou, následuje podtlak při vyplňování prostoru - zpětný ráz. Překročí-li pak díky venkovnímu podtlaku okamžitý odběr z lahve hodnotu nad 2000 l/hod tak je na problém zaděláno. Pravdou je, že všechny tyto kombinace vlivů nastávají velice zřídka, proto při zachování základních bezpečnostních předpisů k "zahoření" lahve není až tak častá porucha, jak je někdy prezentováno. A slušným proudem vody se proces většinou nechá zastavit. Kupodivu nestačí vhodit už rozpálenou láhev do vody, jak se přesvědčila docela velká skupina pracovníků v roce 1970 v bývalé elektrárně Sokolov.  Rozpálená autogenní souprava vhozená kvůli velice horké acetylenové lahvi celá do požární nádrže po pár minutách explodovala. Zavřené kyslíkové lahvi se nic nestalo, plynová láhev měla asi 300 mm dlouhou podélnou 20 mm širokou trhlinu. Závodoví hasiči, kteří přijeli 2 - 3 minuty před výbuchem, se mohli zbláznit. Výbuch měl překvapivě malou razanci. Vyvalila se bublina plynu, která se rozptýlila v ovzduší. A protože jsem byl jedním ze svářečů, kteří do požární nádrže soupravu vhazovali, byl jsem peskován IBP za porušení předpisu o chlazení ohřívající se lahve.

Existují dva přístupy k danému problému "ohřáté lahve". Jeden používali staří praktici - dopravili láhev do bezpečného prostoru, pootevřeli lahvový ventil, zapálili vystupující plyn a nechali vyhořet. To samozřejmě současné předpisy pro manipulace s acetylenovými lahvemi zcela vylučují. Takže se v případě průšvihu uzavřené lahve jedině intenzivně ochlazují. Koho zajímají i takové informace, doporučuji prostudovat obsáhlý dokument
http://www.catp.cz/publikace/igc-123-04-cz.pdf  , kde je vše docela slušně v souvislostech popsáno.

takze pri klasickom zvarani, ohrievani a rezani autogenom, ak dojde k slahnutiu iba do komory horáku ze hadica ostane cela, nedeje sa nič hrozne, nedojde k reakcii? tak osm to spravne pochopil?

uz to chapem len so mchcel vediet co sa tam vlastne deje a kedy utekať s flasou von a kedy sa nič nedeje.dovod prečo som otovril tuto diskusiu je ten ze kolega v praci mi nahrieval prirubu na motor autogenom, bezne to robi aj on aj ja. A tak raz tiez mi siel nahriať a pocul som ze uz ma nastaveny plamen ze uz nahrieva a v tom brualna pecka, hned som siel ku nemu a sa pytam ze co on uplne vyplasene mi hovori asi mi slahlo plamen...tak mu hovorim pust plyn a uz len cierny dym zo špičky tak uz som vedel ze to ma dnu len som nevedel že ten plamen nedokaze horieť proti smeru prúdenia.  tak som rychlo zavrel flasu a mozno sekunda na to dym skoncil a uz len vysyčal acetylen..tak ze asi je po vsetkom ale chodil som skusat flasu ci sa neohrieva a bolo vsetko OK, a teraz ste mi to tu vysvetlili ze kedy k tomu rozkladu dojde, dakujem

Je to legrace . Marně jsem obrázek staré pojistky hledal na netu . Byl to 6-hranný váleček , tak 22ka s koncovkami na obou koncích na hadice . Hadici jsi prostě přeřízl a ten váleček-pojistku jsi tam vložil . Musel by jsi mít vyfoceny celé hadice na odpověď .

Hmm, dnes se používaj pojistky integrované do hadicových koncovek a i rychlospojky na plyny, dvojité hadice, jen je tahle metoda drahá........na fotu je ale souprava Pb-O2.

Editoval evik (22-10-2014 08:40:47)

Tady je pěkne vidět kam a proti čemu je která suchá předloha od GCE
http://www.svarshop.cz/jakou-vybrat-och … i-plamenem