SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

S tím hliníkem budou asi problémy. 1. Zde už nevystačíš jen s CO2, ale potřebuješ argon o čistotě min.4.6. 2.Nutností bude i čtyřkladková podávací mechanika (pokud možno všechny kolečka hnaná) s regulovatelným přítlakem!!!! 3. Odnímatelný hořák pro výměnu ocelového bowdenu za teflonový. 4. Speciální kladky na hliník. 5.Používat speciální kontaktní špičky (průvlaky), nebo o řád vyšší než je průměr svařovacího drátu. 6. Krátký svařovací hořák max. 3 metry a při svařování ho udržovat co nejrovnější. 7. Volit vyšší průměr svařovacího drátu. Nejvhodnější typ AlMg 4,5 průměr 1,2 mm. Bohužel to vše zvedá cenu zdroje. Pokud některou z těchto zásad nedodržíš, budeš častěji vytahovat zasukovaný drát z podávací mechaniky než svařovat.

Podle toho AC/DC si myslím, že o svařování už něco víš. Bohužel jsi nenapsal, jak často budeš svařovat. Podle mého názoru poslechni ty co ti radí výkonější zdroj. Fanoušci Einhelů a Telvinů mi nyní prominou, ale já bych hledal na tvoji práci v jiné kategorii. Před koupí zdroje si řádně prohlédni jejich zatěžovatele. To, že se něco jmenuje "150" ještě neznamená, že to má takový výkon. Také je důležité pro jakou teplotu je zatěžovatel určen.  Důležitý je údaj 60% zatěžovatel. To znamená, že můžeš svařovat 6 minut nepřerušovaně daným proudem.

Vašku, cca 90% veškeré výroby svařováním se provádí metodou MIG/MAG. A zdaleka ne všechno se dál opracovává, na to prostě není čas ani peníze. Takže to jít musí. Co se týče stáří strojů, tak naprosto v pohodě i v průmyslu běhají stroje staré 30 let. Dokonce se tyto stroje repasují a modernizují, protože mívají většinou tak kvalitní základ (trafo, usměrňovač, tlumivku), že se to prostě vyplatí. 15 let starý stroj by neměl být problém, pokud je udržovaný a je to opravdu poctivý stroj a žádný markeťáček. Řada lidí považuje svařování céóčkem za to nejjednodušší. Prostě se jenom mačká tlačítko. To je ale nesmysl! Je potřeba o tom něco vědět. O technologii, o materiálech, o plynech, ... Pak to půjde. Jestli děláte sériovku, pouvažujte po nějaké mechanizaci. Viděl jsem primitivní stroj na svařování konzolí na satelitní antény. Koncák, vačka, stěračový motor, relé, klasické céóčko 190A ... Díky stejnoměrné rychlosti otáčení těch trubek, stejnoměrné rychlosti podávání drátu, stejnoměrné výšce pevně upnutého hořáku, stejnoměrného proudu,... ten svár je jak malovanej a nemusí se na něj sáhnout. Postavený na koleně a vydělává to spoustu peněz. Ale je třeba si s tím pohrát. Rozhodně to nevzdávejte! 

Na hliník to chce minimálně 250A stroj, 4- kladkový podavač, 3m hořák s teflonovým bovdenem a bronzovou koncovkou, Argon min 4,6 a hromadu zkušeností, které získáte jen trpělivostí. To je opravdu minimum na sváření hliníku do tl. cca 5-6 mm. Opět je podmínkou o tom něco vědět. Je třeba vědět, že je tam nějaký povrchový oxid a jak s ním naložit. Slitin hliníku jsou mraky a ne všechny jsou tak báječně svařitelné jak se píše. Stáhněte si tu brožurku v sekci Ke stažení na Svar Info. Pak to ale určitě půjde a funguje to velice dobře. Na krátké tvarově náročné svary hliníku (průniky malých trubek) je ale ideální TIG AC.

Můžu se pokusit dát i konkrétní radu, ale potřebuju podrobnosti. Jaká je to slitina, jaká svařovaná tloušťka, jaký typ svaru, jaký tvar svaru, apod.

KIT 180 - 205 je určitě dobrá volba. A cena? Co tě na ní dostává? Je na historickým minimu. Ještě před pěti lety taková mašinka stála minimálně o 5 - 6 tisíc víc a byla bez výbavy. Dneska k tomu díky různým akcím je i samostmívací kukla, hořák, redukčák a kdoví co ještě (už chybí jen zájezd do Egypta). Pokud se má koníček trochu rozjet, musí mít pořádný podkovy

Co se týká hliníku, tak ty opravy na nářadí, závity a sací koše jsou podle mého řešitelný jen tím AC TIGem. Holt se ten koníček prostě musí rozjet trochu víc, aby se našetřilo... Jako nouzovku bych viděl svařovat to zatím obalenou elektrodou. Jde to, jen je potřeba usměrněný zdroj. Na céóčko to moc není. Jsou to krátké svary a ještě na odlitcích. To znamená drát typu AlSi a ten je na podávání dost měkký.

Hodně zdaru s tím rozjezdem koníčka!

Jestli je lepší KIT 190 nebo 205 opravdu nevím. Ono se s těmi čísly v označení svářeček v poslední době dost kouzlí ... A týká se to všech výrobců   A jestli je lepší procesor nebo klasika? To se takhle nedá říct. To je potřeba zkusit. Vyzkoušet si ovládání a nastavování té mašiny v praxi. Někdo si rád hraje a vyžívá se v displejích (protože na to má čas). Jinému zase vyhovuje jednoduchý otočný knoflík (protože musí valit). Jde i o charakter výroby. Jestli je nutné často měnit parametry, nebo se jede sériovka na stále stejné parametry. Dejte vědět do čeho půjdete, jo?

Jinak jestli se rozhodneš pro toho KITa poradím ti i když je to konkurence. Jak už jsem ti říkal je důležitý zatěžovatel. Ten má kupodivu 190 o dost vyšší. Takže jestli se rozhodneš pro MIG tak tu 190. Pokud budeš chtít utratit  peníze a nechceš standart zvol raději synergic. Přinese ti to jednodušší ovládání zdroje. Funkci procesor musíš nastavovat stejně jako standart. Jinak ti poradím jednu věc. Každý lepší výrobce zdrojů má tzv. aplikační techniky, kteří ti zdarma zdroj předvedou a po dohodě s tebou najdou i nejlepší metodu pro tvoje výrobky.

Už mám KIT doma a začínám se učit na vlastním.  Jen se zeptám, opravdu dělá pěkný povrch a okolí jiný plyn než co2?

tak kecam 97-98% Argon 2-3% CO2

admin napsal(a):

Vašku, cca 90% veškeré výroby svařováním se provádí metodou MIG/MAG. A zdaleka ne všechno se dál opracovává, na to prostě není čas ani peníze. Takže to jít musí. Co se týče stáří strojů, tak naprosto v pohodě i v průmyslu běhají stroje staré 30 let. Dokonce se tyto stroje repasují a modernizují, protože mívají většinou tak kvalitní základ (trafo, usměrňovač, tlumivku), že se to prostě vyplatí. 15 let starý stroj by neměl být problém, pokud je udržovaný a je to opravdu poctivý stroj a žádný markeťáček. Řada lidí považuje svařování céóčkem za to nejjednodušší. Prostě se jenom mačká tlačítko. To je ale nesmysl! Je potřeba o tom něco vědět. O technologii, o materiálech, o plynech, ... Pak to půjde. Jestli děláte sériovku, pouvažujte po nějaké mechanizaci. Viděl jsem primitivní stroj na svařování konzolí na satelitní antény. Koncák, vačka, stěračový motor, relé, klasické céóčko 190A ... Díky stejnoměrné rychlosti otáčení těch trubek, stejnoměrné rychlosti podávání drátu, stejnoměrné výšce pevně upnutého hořáku, stejnoměrného proudu,... ten svár je jak malovanej a nemusí se na něj sáhnout. Postavený na koleně a vydělává to spoustu peněz. Ale je třeba si s tím pohrát. Rozhodně to nevzdávejte! 

Na hliník to chce minimálně 250A stroj, 4- kladkový podavač, 3m hořák s teflonovým bovdenem a bronzovou koncovkou, Argon min 4,6 a hromadu zkušeností, které získáte jen trpělivostí. To je opravdu minimum na sváření hliníku do tl. cca 5-6 mm. Opět je podmínkou o tom něco vědět. Je třeba vědět, že je tam nějaký povrchový oxid a jak s ním naložit. Slitin hliníku jsou mraky a ne všechny jsou tak báječně svařitelné jak se píše. Stáhněte si tu brožurku v sekci Ke stažení na Svar Info. Pak to ale určitě půjde a funguje to velice dobře. Na krátké tvarově náročné svary hliníku (průniky malých trubek) je ale ideální TIG AC.

Můžu se pokusit dát i konkrétní radu, ale potřebuju podrobnosti. Jaká je to slitina, jaká svařovaná tloušťka, jaký typ svaru, jaký tvar svaru, apod.

Zdravím,
čtu o svařování hliníku tady na fóru, mám tuto svářečku:
http://www.promacz.cz/katalog/svareci/telmig150_1.htm
a chci se zeptat zda by s tímto strojem po nějakých úpravách (popsaných výše - teflonový bovden apod.)šlo bodově svařovat hliníkové plechy do tloušťky 2.5 mm?
Jsem modelář a dělám něco takovéhodle:
http://www.rc-trucker.com/photos/T815-7 … index.html
Rádiem řízené modely.
Ale ocelový plech je přece jen o poznání těžší než hliník.

Editoval Hanys (05-08-2007 11:32:56)

Hanys: na to "hračičkování" by to opravdu chtělo TIG AC. Kolikrát je asi potřeba jen natavit nějaký kousek bez použití přídavného materiálu, a na to je právě TIG AC ideální. Ale pokud už je ten TELMIG 150 k dispozici, tak proč to nezkusit. Bude s tím ale trošku práce:

1) drát. Stačí pro začátek ta maličká 0,5 kg cívka drátu AlMg5. Telmig 150 sice zvládne i průměr 1,0 ale je to na hraně. Bude to chtít průměr 0,8. Ten je ale zase náchylnější na kvalitu podávání.

2) bovden. Originál Telmig 150 má plastový bovden, takže výměna za teflon není nutná. Teflon by sice byl kapánek lepší, ale ty bežně k dostání mají větší průměr a adaptace na Telmiga by byla dost pracná. Doporučuju (a výrobce Telmiga taky) nechat tam ten plast.

3) průvlak. Dát o číslo větší než na ocel. Tedy na hliník 0,8 dát průvlak 1,0 mm.

4) kladky. Podávací kladka musí být na hliník (má půlkulatou hladkou drážku). Pro Telmiga se taková kladka vyrábí a Telwin ji má v nabídce. Ale problém bude sehnat ji u prodejců.... Zkoušet to s normální kladkou je o nervy.

5) plyn. Argon 4,6 nebo 4,8. Nic jiného

6) redukční ventil. Ten originální co se dodává s Telmigem je na Argon. Na CO2 se pak používá přechodka, takže tady problém nebude.

7) trpělivost. Hóódně trpělivosti

Na podavači se nastaví co nejmenší přítlak. Je lepší aby podavač v případě potíží proklouzl, než aby zmuchlal drát (a hliník se zmuchlá jako nic ). Podávání musí jít hladce a s minimálním odporem (tu maličkou cívku nebrzdit vůbec). Hořák by měl být natažený, bez smyček a oblouků (platí i pro ocel, ale pro hlínu 0,8 je to opravdu nutné. Ta neodpustí nic). Rychlost podávání se nastaví větší než u oceli (hliník tam teče rychleji). Místo kde se bude zapalovat je těsně před startem potřeba zbavit oxidů. Stačí očistit drátěným nerezovým kartáčem, nebo obrousit. Očistit je dobré taky místo pod zemnící svěrkou a styčné plochy na zemnící svěrce. Je potřeba počítat s tím, že zpočátku se mockrát povede zmuchlat drát v podavači nebo zapéct drát do průvlaku. Ale jde to.....


Jinak ty hračky na RC Truckerovi jsou bezva Kdo si hraje nezlobí