SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Voitano napsal(a):

Zdar svar,
tak vyvstala potřeba něčeho na svařování, staré klasické trafo už nějak není regulovatelné. Tak jsem se rozhod pro stavbu invertoru, bude stačit do 100A s následnou úpravou na COčko( vaření na autě). Prvotní záměr byl invertor podle pana Skřivánka, nakonec po zvážení zvýšené náročnosti na komponenty( 2x více tranzistorů, než u topologie propustného zdroje se dvěma spínači, náročnější sekundár trafa, oddělovací kondenzátory na primáru).  Proto jsem tak nějak přehoupnul k zapojení dle Danyka. Trafo mám 2x jádro EC70 H21( snad bude stačit), spínací tranzistory 2x paraleně BUZ64, výstupní diody 8x KYW31-150 - bylo to zadarmo, na experimenty jsem nechtěl používat nové součástky. Momentálně jsem to zkušebně pustil na 50A. Ale svařování malými proudy nějak není ono, budu muset experimentovat s tlumivkou: Zatím jsem měl tlumivku 2x EC52 H21 asi 8závitů mezeru jsem zatím dal 1-2mm. Zřejmě budu muset dodat ještě jednu tlumivku.  Prozatím dávám do kupy  mechanicky silovou část. Objednal jsem podavač drátu, motor jak prase, 24V 3,5A. To budu muset ještě udělat další zdroj na pohon podavače.  V práci jsem ze zvědavosti rozebral invertor Kuthrieber 145, jak to mají pořešeno. Překvapilo mě, že tlumivka je z trafoplechů a né z feritu (asi to nebudou obyč trafoplechy) . Snad se mi podaří s feritem dosáhnout stejných svařovacích vlastností ako u Kitinu. Další porod bude odlazení režimu pro CO sváření. Zatím jsem pročítal popis svářečky ze Kbel :-) no uvidím jak se bude dařit vařit.

Plny most ma lepsie vlastnosti, a na dane vykony je vhodnejsi

Voitano - někde tady na svarforu jsem psal, že moje nejoblíbenější a nejpoužívanější elektroda je 3,15. Je to nejen proto, že je výhodnější poměr cena/1kg, ale také proto, že to co vyžaduje elektrodu 1,6 nebo 2 je většinou pro mne lepší spojit jinou technologií, např. přiletovat mosazí, svařit autogenem nebo MAG, přišroubovat nebo, přinýtovat. Vypadá to lépe, nemusím zabrušovat sváry. No a co má pořádně držet, to je také z masivního materiálu, tak tam je 3,15 nebo 4 vhodná. Z tohoto hlediska svářečka pro kutila by měla podle mne dát alespoň 120A. Je dobré si uvědomit, že invertor má lepší účinnost a i při 130A nedochází k přetížení klasické zásuvky jištěné 16A.
Naproti tomu  120A u měkkého odbočkového trafa na 230V, pokud by mělo mít naprázdno např 80V (MMA), by bylo napájení z 16A zásuvky, těžký problém. Navíc při přilepení elektrody proud ze zásuvky u trafa vyskočí podstatně nahoru, protože mu klesne mezivazební indukčnost, naopak u invertoru proud ze zásuvky podstatně klesne - je to dané tím, že v obvodu je příliš malý činný odpor a energie se pouze přelévá, (pochopitelně špičkový proud tranzistory a ochrannými diodami vzroste).
2x paralelně BUZ64, by bylo dost těžké udržet dlouhodobě naživu v 100A svářečce. Pokud se trochu zahřejí, tak se dají zatížit cca 7A. Přečtěte si, jak dlouho vydržely Edisonovi ty slabší tranzistory a co všechno vydržely ty,  co tam má teď. V doma dělané svářečce je výhodnější použít tranzistory s brutální silou, protože tak projdou bez pohromy i nějaké chyby ve vývoji.
MAG taky dělal  Babik, použil Skřivánkův invertor,  použil stejné tranzistory jako Utaes a také jako on musel jít s frekvencí dolů na 40kHz.

Edison -  když nastavím 160A a zablokuji antistik, tak tam teče 220A, při nastavených 110A při zkratu mám 165A, taky měřeno bočníkem a mV k tomu určeným. Pokud to ty tranzistory vydrží, tak bych to neřešil.
Je to dané tím, že nemáme proud měřený přímo bočníkem na výstupu svářečky, ale nepřímo na primáru, dále je tam přes odpor nabíjený kondenzátor s vybíjecím odporem, tedy  jde o kvazi -špičkovou hodnotu, těm tranzistorům taky chvilku trvá, než se zavřou. Pokud není zkrat, proud narůstá podstatně pomaleji a lépe se to ureguluje. Při zkratu je velice krátký puls, ale proud jde strašně rychle nahoru, protože indukčnost  primáru trafa je podstatně nižší. V podstatě se dá říct, že díky tomu zase nemusíme vymýšlet  Arc Force.

Editoval pt.kbely (31-03-2014 06:42:29)

pt.kbely presne tak som aj ja robil stupnicu zapalil obluk a a sledoval multimeter v mojom pripade 40mV odpoveda 100A a 44mV 110A, s tym prudom pri skrate mne išlo o to či je chovanie regulatoru spravne, že či to nema nahodou aj pri skrate drzat tych 110A. Velmi pekne dakujem za ten oscilograf.
atishajn musim vam oponovať, v mojom invertore mam na usmernenie presne tieto diody ako voitano KYW31-150, ako dokaz foto




a šlape to v pohode pri testoch na vrabcie hniezdo som mal iba 2+2! teraz tam mam 3+2 dokonca to vydrazlo aj take šupi ako  ked som prehodil vyvody prudoveho trafa a prud v podstate nejak velmi obmedzeny nebol ked to zhadzovalo istič, a stale drzia bez problemu tie diody su inac na 25A rms ale kedze je to poctiva tesla mozme brat do uvahy aj dvojnasobok s dobrym chladenim

Editoval Edison (31-03-2014 17:10:47)

atishajn napsal(a):

l ... Aj ja ich mam doma na vyhodenie , aj velke CKD diody a tyristory . Len zabera miesto ...

Co přesně máš na vyhození??
Možná se dohodneme.

Pořídil jsem pár nic moc špionážních fotek Kitin 145 (mobilem)

pt.kbely napsal(a):

- každý, kdo sem napíše, že bude stavět svářečku, dostane varování, aby to nedělal. Je to tady takový místní folklór, ty co to opravdu nemyslí vážně nebo nemají dostatečnou vůli to dodělat, to odradí.  I náš předek, než slezl ze stromu, dostal určitě varování, že ho tam dole může něco sežrat...

Možná i já jsem členem toho folklóru, taky jsem myslím jednou zrazoval nějakého nadšence od stavby svářečky. Pokud je z dotazu zřejmé, že dotyčný elektrice rozumí, nemám (a asi ani ostatní) důvod mu neporadit. Když ale vidím, že si dotyčný plete fázi s nulou, co mu mám proboha schvalovat?
Svářečka není nějaký ponk nebo branka, je to elektrické zařízení a na vlastní oči jsem viděl u kámoše popáleninu do dotyku s hřídelkou potenciometru amatérského stroboskopu. Je to už skoro 40 let, tenkrát to naštěstí dobře dopadlo (bylo tam víc lidí a někdo to včas vypnul), jizva mu ale na prstě zůstala už napořád. Všichni takové štěstí mít ale nemusí.

Editoval Zdenek11 (01-04-2014 16:45:33)

Pokud se někdo pouští do stavby invertoru proto, aby měl čím svářet, pak je rozumnější si koupit svářečku hotovou. Pro takového člověka má tento stroj hodnotu výrobního prostředku. Jsou ale lidé, které zaujme technika a pustí se do stavby. Pro takové lidi má vlastnoručně zhotovený invertor cenu toho, co se tím naučil, kolik problémů musel vyřešit. Přitom ten invertor také občas použije.  U těchto samozřejmně předpokládám slušné znalosti elektrotechniky a elektroniky. Pokud by se do toho pustil někdo kdo o uvedených oborech nemá dostatečné znalosti, měl bych ho za blázna.

Voitano napsal(a):

Pořídil jsem pár nic moc špionážních fotek Kitin 145 (mobilem)

Pravda, tlumivka má jádro z plechů, nechce se skoro věřit :-O
I když teď mě napadlo, že první televizory (MEVRO nebo 4001A) měly v řádkové rozkladu taky trafo s jádrem z plechů a ničemu to nevadilo (kmitočet 15,625kHz), ale byly to dost tenké trafoplechy (snad 0,35 mm ?) .

To spectrista: to že má tlumivka jádro z plechů je snad v pořádku, když je na ní stejnosměrný proud.

Když jsem kdysi opravoval televizory a rádia, tak jsem měl několikrát propálené díry do ruky od nabitých filtračních elektrolytů. Díry tak 3mm v průměru, ale dost dlouho to bolelo a špatně se to hojilo. Jednoho mého kamaráda zabila kovová vrtačka (zabíječka) Něco vrtal skrčený pod boilerem, takže se z toho nevyprostil. Manželka ho tam našla až po hodině a to se už z něj kouřilo. Jo, kdyby tenkrát již byly proudové chrániče! Po čtvrtstoletí práce v energetice jsem se dověděl o mnoha úrazech (smrtelných, měli jsme povinnost se s nimi seznámit), všechny se staly lidem znalým, přesto je to vlivem okolností dostalo. Respekt před elektrikou doporučuji každému.

Edison napsal(a):

a k tej tlmivke z plechov, jasne že tlmivka moze byť s plechov, ide cez nu DC

No jde přez ní DC, ale zvlněné frekvencí měniče, takže bych očekával velké ztráty víř. proudy. Ale zřejmě to jsou nějaké fajnové tenké plechy, které to zvládnou. Kvůli velkému DC proudu  je s pertinaxovou mezerou asi 1-2mm. Jen mě zmátlo, že je jako akumulační tlumivka, kdyby byla jen filtrační , asi bych se nad tím ani nepozastavil.

Tak dneska zase trochu testování režimu MMA. Takto mám zapojený výstup z trafa na zkoušku. No to zapojení není úplně košér, chtěl jsem ty diody zatěžovat tak nějak stejnoměrně. Invertor zatím nijak neprotestoval, dostal jsem se na 70A. Ještě mě brzdí nedokonalé (zatím nouzové) provedení výstupních tlumivek.  S 2,5mm ER117 to vařilo si myslím trochu pěkně, s EB121 už to byo nějaké divně uprskané, možná tím že ten balík elektrod je nějaký ten rok v garáži otevřený (nebo rukama, nebo nedokonalostí invertoru). Musel bych porovnat s továrním strojem , kde je chyba. Po vyvaření jedné elektrody test teplot chladičů - vlažné, ale  venku už bylo tak 15st.C