SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

myslim ze najviac tam bude argonu.. nic ine by sa tam teoreticky uvolnovat nemalo, pretoze potom by zvary vyzerali ako cokolada AERO... http://goo.gl/eHF19L no a kedze je agon vsade okolo nas a veselo ho dychame kedze je to inertny plyn, zdravotne riziko by nemalo byt ziadne.

Jimmys3 napsal(a):

Dneska bych položil spíše poněkud teoretickou otázku. Zajímalo by mě, jaké plyny se uvolňují při TIG svařování nízkolegovaných, vysocelegovaných ocelí a hliníku. A jaká jsou krátkodobá a dlouhodobá zdravotní rizika při svařování těchto materiálů. Zajímali jste se někdo o tuto problematiku?

Předpokládám, že se svařuje materiál očištěný od různých olejů, tuků, nátěrů apod. Při TIG svařování kromě argonu se vysokou teplotou oblouku vyvíjí různé kovové páry, které svařeč při nedostatečném odsávání může vdechovat. U nerez ocelí lze určitě počítat s vývinem par chromu a niklu. Ty jsou zdraví škodlivé - mohou při dlouhodobém působení způsobit rakovinu nosní sliznice. Dále dochází působením UV záření z oblouku na okolní vzduch (kyslík) k vývinu ozónu, zejména při vysoké intenzitě svařovacího proudu - zejména při svařování aluminia, mědi ap. Vdechování plynného ozónu může způsobit podráždění očí, dýchacího ústrojí, bolest hlavy, otoky plic.
Při svařování obalenými elektrodami vzniká ještě množství dalších škodlivin, ale to není předmětem diskuse...

S tím souhlasím, jirkati, že lze drasticky eliminovat dýchání zplodin umístěním sváru do zóny mimo dosah vdechování. Na druhou stranu někdy, zejména na montážích, to není často možné. Pamatuji na svařování na JE Dukovany, kde jsme svařovali elektrodami nerez, několik svařečů v jedné kobce s minimálním větráním. Pro kouř jsme neviděli jeden druhého. No, naštěstí to nebylo často, ale i tak jsem měl dost dlouhou dobu potom kašel a podrážděné průdušky. Takže v extrémních podmínkách je nutno k tomuto přihlížet a postarat se o dobré odsávání. V minulosti se na to mnoho nehledělo. Doufám, že nyní je toto vyřešeno.

Hmm s tím žraním kouře mám taky dost zkušeností. U nás jak se dělaly svářecí stoly, tak šéf chtěl stůl o výšce cca 60cm! Takže u sváření je nutné být ohnutý přímo nad svařencem, v lepším případě se k tomu dá sednout na židli. Dva stoly 6x2m na kterých se donedávna dělalo všechno možné, od malých věcí po velké. Když jsem si před nedávnem svařil menší svařovací stůl o výšce cca 1m. Tak k tomu došel a nechápavě, urážlivě si k němu stoupl a řekl, že by chtěl vidět jak na tom někdo bude něco vařit tak vysoko a začal kolem poskakovat jako by mu skočila žhavá kulička mezi půlky. O nějakém odvětrání není ani řeči. Naštěstí je to celkem velká hala (cca 5000m krychlových) s málo svářeči a tak v podstatě splňuje bezpečnost práce vzhledem k poměru svářečů a metrů krychlových prostoru při neodvětraném pracovišti. Myslím, že je to nějak kolem 130m krychlových na jednoho svářeče... Pokud se mýlím, tak mě opravte.

Jinak k otázce: Nějaké zdravotní rizika jsou u všeho, nejinak i u sváření. Kouř ze svařování je jedno z nich - zanesené plíce, nebezpečné látky (při sváření neočistěných, barvených, ziknovaných materiálů), pak (nejen) světelné zatížení očí (zejména tig), ultrafialové záření - popáleniny pokožky... Při správném dodržování BOZP jsou ale tyto nebezpečné situace téměř eliminovány, takže bych se toho až tak nebál...

Jednorázové vdechnutí argonu by nemělo způsobit nic, protože plyny na rozdíl od kapalin jsou obecně velmi dobře mísitelné i přes jejich poměrně dost rozdílnou hustotu. Pokud by někdo vdechnul do plic čistý argon, dvěma třemi nádechy a výdechy by si měl plíce bez problémů okamžitě vyčistit. Jiná věc je, pokud by dlouho svařoval v uzavřeném prostoru , kde by vzduch a kyslík v něm pomalu přiváděný argony vytěsnil. Ten člověk by si toho při práci nemusel všimnout a mohl by v tom uzavřeném prostoru zkolabovat.