SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pokud tedy nevíte přesně materiál, pak se v podstatě max sycení nedá přesně určit, ale 0,85T by neměl být problém.
Invertor p. Skřivánka jsem na foto viděl, postavil, přikotlil na 160A a přidal CO. Taky neznám materiál jader. Na aukru jsem koupil krabici jader, použil jsem E70 na trafo a na tlumivku železo-prachový toroid tuším zeleno-červený, feritové toroidy na filtry a trafa. Protože jsem musel zvětšit průřez vodiče tlumivky, vešlo se mi tam jen 5 závitů lankem, tlumivka je jen lehce ohřátá, protože vinutí je dobře chlazené, šel jsem na 10A/mm2. (při použití EE je potřeba snížit, hůře se chladí). Svářečka s touto tlumivkou svářela dobře, ale oblouk pískal.
Protože jsem potřeboval MAG (CO) přidal jsem ještě výstupní kapacitu a za ní jsem dal klasické železné jádro s velkou indukčností. Výstupní kapacita se při sváření MMA (elektrodou) odpojuje, druhá železná tlumivka zůstává. Oblouk s ní již nepíská.
Atishajn má pravdu, ty měniče jsou jiné a ty tlumivky nejdou porovnávat. Je třeba si uvědomit, že u toho jednočinného je ta tlumivka dost zatížena, během jednoho cyklu musí v první polovině naakumulovat půlku výkonu svářečky a v druhé polovině ji vydat. (V praxi se ale bude pochopitelně vlivem regulace doba akumulace zkracovat a doba výdeje prodlužovat.) Proto akumulační tlumivka.
Ještě jsem se divil, proč jste použil zrovna SG3525, obvykle se dává na polomost nebo celomot.

Atishajn, asi špatně rozumím otázce: „Ja sa ta opytam ma tu tlmivku , ze preco ju pri MMA mas obidenu ?“
Já žádnou tlumivku nemám obejitou. Pouze v režimu MAG připínám mezi tlumivku železo-prachovou a železnou z EI plechů elyty pro stabilitu napětí. Bez výstupní tlumivky by kondenzátory likvidovaly oblouk, a pokud má oblouk snahu zhasnout (klesá proud), tak se tlumivka chová jako zdroj v sérii s hlavním zdrojem a obě napětí se sečtou, toto zvýšené napětí se snaží udržet oblouk.

Tady je taky úprava Gamy: http://www.vaelektronik.cz/bastl/zdroje.html#gama160
Je to ale předělaný jako zdroj napětí, bez podavače.

Edizon, v tom původním měniči 1,5kW bylo z těch 3 toroidů sestaveno jedno jádro, nebo tam byly tři napěťové obvody? Protože pokud počítám tak u vás to dělá 25Vx100A=2,5kW.
Dále hodně záleží na topologii měniče a na frekvenci.
Jen pro příklad:
trafo s obyčejnými plechy : sycení 1T - hysterezní ztráty a ztráty vířivými proudy na přijatelné úrovni, zkreslení  50 Hz sinusovky na sek. taky přijatelné, pokud se začne více sytit jádro, začne se zkreslovat sinusovka na sekundáru a příkon neodpovídá výstupnímu výkonu, začínají být neúnosné ztráty z přesycení jádra. Jádro je přesycený -dalším zvyšováním intenzity magnetického pole se magnetická indukce se již nezvýší. Takže je tady důležité sledovat, aby nedošlo k přesycení.
Pokud tedy necháme bezpečné sycení 1T a budeme zvyšovat frekvenci, jádro nebude přesycené, ale bude hřát více, protože porostou ztráty vířivými proudy. Bude nutné vyměnit jádro, pokud bude stejný materiál plechů, tak plechy musí být tenčí a bude se měnit poměr železo/izolace.
Podobně je to i u železo-prachů a feritů. Pokud bude feritové trafo  na nízké frekvenci a sycení 0,5T, nebude přesycené a teplota bude přijatelná. Pokud zvedneme frekvenci a budeme mít sycení rovněž 0,5T, tak sice jádro přesycené nebude, ale budou neúnosné ztráty vířivými proudy a ty nás donutí dát sycení třeba na 0,1T a při dalším zvyšování frekvence ještě o dost méně. Čili v tomto případě je v podstatě nemožné se přiblížit max sycení a je potřeba se věnovat ztrátám.
Pro filtrační tlumivky, kde vyšší frekvence má nižší energii, je tedy důležité počítat s max sycením a pro akumulační tlumivky, kde vyšší frekvence je dominatní, jsou důležité ztráty.

Editoval pt.kbely (25-01-2014 10:59:05)

ale noo chlapi teraz sa tu snad nechcete chytat za slovicka...
k tym jadram je to z UPSky 1.5kW, tie tri tlmivky boli zvlast zapojene neviem ako, teraz som si spomenul ze jedna bola vypalena, zhoreny lak a scernaty plosak pod nou, ten menič bol zrejme plny most lebo som z primaru vitiahol iba medeny pasik s dvomi vyvodmi
a teraz jak tam pozeram prave to jadro kde bolo to vynutie vypalene mam ja v tlmivke ale si nemyslim ze by ta teplota bola az taka zeby poskodila strukturu, či?
este co som nenapisal, raz som v srtote rozobral neviem jaky zrdoj, boli tam filtracie 10m 100V 2 krat a dve velke toroidne tlmivky vynute 2*1,3mm asi 30 zavitov, stiahol som to dole, a stocil 6*1,3mm a dal som tusim 9-8z ma to cca 22uH to jadro je v plastovom obale, prierez cca 2,7cm2, skusil som to aj s tym a hreje sa to menej, samozrejme cakal som kym to teplo prejde cez ten obal

chlapi dufam ze moja posledna otazka, v invertore bude vetrak 120x120 trvale zapnuty, čidla teploty budu tri, dve na IGBT, kazde ma svoj chladič a jedno cidlo na usmernovac, zaujima ma pri asi akej teplote by sa mala aktivovať tepelna ochrana, vtedy nech mi zasvieti ledka a do riadiiaceho IO pride impulz ktory vypne vystupi

Polovodiče mám na 60°C, trafa a tlumivku 80°C. Ale vypíná mi pouze teplota hlavního trafa.
Nepočítal jsem to, dal jsem jako p. Skřivánek.
Pokud se to počítá, je potřeba vědět proud tranzistory, spočítat jeho ztráty, podle proudu určit max povolenou teplotu jádra tranzistoru a přes tepelný odpor pouzdra, izolační podložky a chladiče při daném proudu vzduchu spočítat teplotu chladiče (je tedy potřeba znát katalogové údaje i chladiče). Jako chladič mám 5mm silnou duralovou desku a na ní jsou další duralové konstrukční prvky, tak se hřeje odhadem rukou na max 45°C.
Je třeba taky zohlednit, jak rychle narůstá teplota a jaké zpoždění budou mít ty čidla.
Pro teplotu trafa je důležitý materiál feritu (Curierova teplota např materiálu Pramet- H22 je pouze 100°C u modernějších materiálů je několikrát vyšší), dále izolace a materiál vinutí, dříve se vyrábělo jednou lakované a nebo dvakrát lakované (dalo se to poznat mikrometrem), teplota by se dala zjistit jen v katalogu výrobce. Výrobci traf většinou udávají teplotní třídy  - tabulka je např http://www.trasfor.sk/documents/Teplotnitridy.pdf
Je dobré si ale uvědomit, že s vyšší teplotou se zkracuje životnost, protože dráty se při změně teploty roztahují a vzniklé tření může časem poškodit izolaci.

Editoval pt.kbely (27-01-2014 23:27:28)

Ventilátor tomu hodně pomůže, materiál H27 neznám, (Simens má N27).
Jako izolaci mezi vrstvy závitů primáru jsem použil:  teflonová páska (je měkká a nedře)a 1 závit  silikonové podložky na pečení (černá fólie asi 0,2mm ze skelných vláken se silikonem) a  opět vrstva teflonu.
Sekudár je v silikonové bužírce (nesehnal jsem textilní bužírku).
Termistor jsem dal mezi kostřičku (z pertinaxu) a 1. vrstvu vinutí, na chladič jsem použil šroubovací termistor. Každý termistor jsem dal na vlastní vstup, tranzistory jako čidla se dají dát paralelně, ale u termistorů mi to je divný. Asi bych radši zkombinoval termistor s termostatem.
Do čeho zalít to vinutí nevím.

To čidlo na vinutí bude mít asi špatný přestup tepla z vinutí a nucený odtah vzduchu ho bude dost ochlazovat, bylo by lepší ho dát mezi vrstvy vinutí, protože dát přes něj tepelnou izolaci nebo nějaký kryt by nebylo to pravé. Při rychlosti 3m/s se odvede zhruba 3x více tepelné energie z povrchu toho čidla.

Psal jsem,  že neznám  H27, že Siemens má N27 je jasný, ale co je ten H27, nejedná se o překlep v příspěvku #176?

Tak vyvoj ide pomaličky dalej
prikladam par fotiek, na prvej fotke je vstupna cast, poistka, varistor, filter, softstart, mostik a elyty a male trafko pre napajanie riadenia


dalsia foto je riadenie, ano nato ze to má až antistick sa to moze niekomu zdat trocha dost zlozite, mozno by ste mali aj jednoduchsie riesenia ale aj aj sa učim IO upne napravo su 4 OZ pre tepelne cidla, bola moznost pouzit aj jeden OZ a ako snimace teploty 4 tranzistory na ktorych sa snima Ube, ale kedze pri testovani na nepajke mi to nejak blblo tak narychlo som sa rozhodol pre taketo ,,rozmernejsie´´ riesenie

ani som si neuvedomil ze pri rozmiestnovani suciastok v EAGLE som ako tak vyrobil dokonale kurvitko...vlavo dole stabilizator s malim chladicom a dva elity okolo neho, ale zas ten stabilizator tak horuci nie je, ale riešenie to nie je spravne

tlmivka

Zdravím,

vzhledem k tomu, že máte všichni nějakou zkušenost se stavbou invertoru, chtěl bych se zeptat, jaká je ekonomika stavby,
na kolik včetně odpracovaných hodin /neberu to ,že to někoho baví/ a náklady na materiál vyjde funkční spolehlivý invertor?
Doufám,že mezi Vámi není moc rybářů....

Díky.

Radim napsal(a):

Ekonomika je podle mně dobrá, pokud se povede invertor rozběhat bez zničení dražších součástek. A pokud se na místa těch dražších součástek použijí šuplíkové zásoby anebo nějaké starší nakoupené coby v dnešních konstrukcích už nepoužívané nebo z rozprodeje skladu zkrachované firmy či z rozprodeje přebytků firmy  či jinak podobně levně.  A potom pokud konstrukce nebude kostovaná, takže bude po x let provozování stále spolehlivá.

Jestli je to tak výhodné, postav alespoň dva, jeden pro mě.