SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pro invertor bazická.

druhy elektrod jsou rutilova ,bazicka ,kysela, rutil-bazicka  celulozová a vysokovytezkova rutilova elektroda kup si nejakou literaturu

Editoval lukas (18-10-2007 17:41:13)

OK, napsal jsem to špatně, pro invertor jakákoliv, pro trafo rutilka. Kolega, který mě zasvěcoval do tajů svařování, nemá rutilky rád, proto jsem napsal bazická O:-)

zabudli ste na Celulózovú elektródu. Sú invertory, také lepšie čo majú označenie GC. G-možnosť pripojenia na generátor, C-možnosť zvárania celulózovými

Editoval arno (11-08-2007 19:31:34)

arno napsal(a):

zabudli ste na Celulózovú elektródu. Sú invertory, také lepšie čo majú označenie GC. G-možnosť pripojenia na generátor, C-možnosť zvárania celulózovými

přiznavam na tu jsem zapoměl

kayakero napsal(a):

admin napsal(a):

. . . . . Rutilový obal  . . . . . struska je lépe odstranitelná. . . . . .

Mám opačné osobní zkušenosti:  my, hobbisti, většinou nezvládneme rutilku tak, aby se struska nezavařila do svaru.  A pak (do svaru zavařená) struska jde odstranit tedy sakra zle. Vnímat=>hlídat víření v roztaveném kovu, mít rychlost postupu aby byla struska vířením vytlačována do stran - to je nad možnosti občasného hobbisty.  Mezi amatéry je popravdě i vzácnost vědět, že si něco takového hlídat lze.

Naopak bazická je zlatá: jak už jednou hoří, struska zůstane na povrchu a (i kopytu z lamy) po odklepnutí odkryje krásnou housenku. Ani začátečník se nemusí bát nechat své svary vidět:  budou hezké, budou se líbit.

Oživím téma..

Nemůžu než souhlasit s kayakero. Po doporučení bazických při koupi nového invertoru jsem s nimi něco odvařil a celkem úspěšně, s hezkou kresbou svaru a dobrým provařením, i když to bylo opět po delší době učení za pochodu, ale na invertoru to šlo lépe než na trafu. A ty vigly od sebe neurve nikdo, takže povinnost splněna, drží to. Byly to bazické EB121 od ESABu.

Poté jsem u Choboly nakoupil pár kousků elektrod na vyzkoušení. Koupil jsem Overcord E od Oerlikonu, tedy ty PH28 - rutilka, a pak FOX 7018 od Bohlera - bazický. Jelikož jsem potřeboval něco přistehovat a držel si to druhou rukou byla jasná volba PH28, to bodnutí šlo. Pak jsem ale provedl zkoušku a myslel jsem, že jsem za tejden zapomněl vařit. Hrůza to byla, zavařená struska, hůř tím pádem odstranitelná, rozstřik jak kr*va.. ale bylo to rukama. Odvařil jsem asi 3 elektrody vychytal proud a šlo to, ale v porovnání s EB121 i tak těžší pro hobíka. Ta bazika mi přišla víc blbovzdorná. Samozřejmě zapalování a odstranění strusky u PH28 snadné.

Pak ale přišlo na řadu testování 7018 od Bohlera. Shrnu to.. Jestli máte invertor (usměrňovač) a jste hobík, za mě tedy tyto elektrody jsou jasná volba. Zapálení tedy těžší, ale obal si vždy trochu oškrábnu abych odhalil jádro a nedatloval do svařovaného železa. Odstranitelnost strusky srovnatelná s rutilkama PH28, žádný závar strusky, v porovnání s EB121 menší proud na stejně kvalitní oblouk. Další plus je cena.

Mrzí mě, že jsem nevzal Supercito (PH58) od Oerlikonu ještě na vyzkoušení. Asi tam ještě sjedu a pár jich vezmu a pak se rozhodnu kam budu směřovat v dalším nákupu. Pak taky Jesenice, jen ty nemám nikde blízko dostupné, proto jsou bohužel zatím mimo, obdobně jsem nenašel Lincolny.

Svar zdar!

Elektrody se prodávají i v malém balení, ne po balíkách.
Po internetu je spíš problém s cenou poštovného, které malé množství elektrod docela prodražuje.

Jinak mně připadá, co se týká u trafa zavařování strusky do kovu, že je problém hodně v našich starých elektrodách ER113 a hlavně ER117. Mně připadají, že mají hodně hustý svarový kov, takže se s nimi sice snadno udělá svar, ale je obtížnější nezavařit do kovu tu strusku.
Připadá mi, že modernější dražší a kvalitnější rutilky mají ten kov tekutější a zavařování strusky tolik nehrozí. Já mám svého času dobré zkušenosti s elektrodami od Esabu s OK 43.32 a s rutilcelulózovou OK 46.00. Otázka je, jestli je nyní kvalita těchto elektrod stále vysoká, protože už je to nějaká doba.
Jinak mám dobré zkušenosti s rutilcelulózovou Supra (6012) a s kyselými elektrodami E-K 103 taky od Esabu.

Tiež som úplný amatér ktorý sa učí zvárať.
Zatiaľ používam rutilky ale vyskúšal som aj bázické a rozdiel som si nevšimol.
Osobne mám radšej rutilky kvôli ich (vraj) menšiemu závaru lebo zváram drobné veci(jokle, plocháče 2-3 mm).
Zvary som testoval a aj keď sa jokel ohol tak zvar držal.

Editoval MartinO (27-07-2016 13:21:36)

Tak po nie dobrých skúsenostiach s rutilkou pri zváraní trafom som si objednal z internetu rutil-bázickú elektródu Oerlikon SPEZIAL, je dostať aj na slovenskom, aj na českom webe. Oproti používaniu rutiliek v kombinácii s trafom je to jasný pokrok . Vždy som pozeral na internete to pohodové zváranie na videách, že im ten zvar presne kopíruje pohyb elektródy, no a teraz mi docvaklo, že všetci títo "youtuberi" vlastne pod pojmom MMA myslia výhradne bázickú elektródu v kombinácii s invertorom a aj to používajú vo svojich videách. SPEZIAL sa horšie zapaľuje ako rutilka a takisto mi zo začiatku dosť zhasínala - ak vzdialite elektródu od zvaru, tak zhasne , do zvaru ju treba viac "tlačiť", to som u rutiliek nepoznal, tie tolerovali väčšie výkyvy. Struska je jednoliata, lesklá, ale oveľa horšie odstrániteľná ako u rutilky, naviac sa v nej okrem toho nachádzajú akoby ložiská "jemne mletých pilín" , neviem to lepšie popísať, ktoré treba rozbiť a poriadne vykefovať. Zatiaľ skôr nevýhody, ako výhody , ale to podstatné je zvar a tam sa rutilka nechytá v ničom, to čo zvarím, je proste zvarené a bodka. Takisto je veľmi dobrá na zváranie v polohách, pri konci zvárania som už normálne zvary robil mierne "do kopca" odspodu nahor, ako sa "píše" tou elektródou, tak ten zvar sa presne tak ukladá, po obití strusky je pod ňou jednoliata plocha bez dier, zatečení a podobne, ktoré sú známe so zvárania s rutilkou. Čo sa prúdu týka, tak mám dojem, že potrebuje vyšší prúd ako rutilka rovnakého priemeru, na dobré zváranie. Tak snáď toľko, ak by chcel niekto vyskúšať pri zváraní trafom niečo iné, ako rutilovú elektródu.

Minoltak napsal(a):

zkušenost naprostého amatéra:
Potřeboval jsem přivařit matici M10 k plechu 2,5 mm. Samozřejmě před každým pokusem vždy pečlivě očišťuji. Už jsem tady pár rad četl.
Rutilka zapaluje a já si připadám jak profík. Ale matice se odloupuje a já nedokážu slušný svár. Když se to opakuje asi potřetí, propadám zoufalsví a vzpomínám si na toto vlákno, jak pan kayakero doporučuje bazickou elektrodu. Tak na počtvrté vytahuji bazické, myslím že supercito. Zapálení je zkouška trpělivosti, opravdu to nemám v ruce. Když se to ale podaří, matice krásně drží, je vidět jak s plechem tvoří jeden kompaktní kus.  Toliko moje zkušenost. a taky se to od strusky očišťuje docela dobře.
Kdyby se mě někdo zeptal, tak radím bázickou.

Já to vidím tak, že při svařování bazickou byl "trefen" právě ten správný proud.
Při svařování rutilkou byl proud silně pod spodní hranicí, takže se svařovaná místa nespojila. Měl být nastaven znatelně vyšší proud, aspoň o 5 - 10 ampér. Pokud nebyla rutilka zapojena na nesprávný pól, nevím, s invertorem nemám zkušenosti.

Editoval Radim (05-08-2016 13:07:12)

I rutilovou elektrodou lze udělat kvalitní svar s perfektní kresbou housenky. Na stehování je rutilka dobrá věc, ale musí se s ní umět, lze s ní bez problémů i svařovat jak na trafu tak invertoru. Dnes už jsou k dostání velice dobré rutilky třeba od Lincolnu - Supra, pro amatéra se s ní o dost lépe ,,pracuje" než s obyč E-R 117,111.
Samozřejmě je důležité důkladné slícování, očištění svař. ploch atd.

Pokud chcete zkoušet rutilky, zkuste ještě Böhler AWS E6013. Je to rutilka s malým podílem celulózy, 2,0 a 2,5 dobře svařuje i na padáka a obal je flexibilní, ohnete ji doslova do účka.
Já osobně mám na domácí "smrkání", hlavně když jde o přerušované svary, radši RC než B.