SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Umělé stárnutí - ohřev na 120-150°C s výdrží ca. 10-12 hod.
Nebo při nižší teplotě delší dobu - až několik dnů.
Nicméně je třeba si uvědomit, že i když dojde k výraznému zvýšení pevnosti, nedosáhne tato nikdy pevnosti základního, tj. tvářeného materiálu.
S tím je třeba počítat při umístění a dimenzování svarů.

Pokusník napsal(a):

Zdravím, je možné použít elektrickou keramickou pec, na toto tepelné zpracování, nebo je potřeba mít při tom speciální atmosféru?

Mohu použít kuchynskou troubu v která se používá k pečení potravin.Mám strach jestli při ohřevu 150st. se neuvolní nějaké škodliviny a trouba bude znehodnocena.
                             dík

Vím, že o škodlivosti hliníkového nádobí se napsalo hodně, ale jedná se pouze o hliník, který se přímo sní. Rozpouští se v kyselinách obsažených v jídle a seškrabuje se např. lžící. Jinak to slavné titanové nádobí je hliníkové, a má pouze povlak na místě, kde přichází do styku potravinami. Takže žádná speciální atmosféra, ani se neznehodnotí trouba. Doma pečeme maso v hliníkovém pekáčku a trouba ani pekáček se za min. 16 let nerozpadl. V Globusu si taky můžete koupit sekanou v jednorázové hliníkové vaničce, a peče se při vyšší teplotě než 150°C. Jiná věc je ale spotřeba elektřiny, protože trouby mají odvětrávání a tepelná izolace taky není nejlepší.

Roliam napsal(a):

JardaK napsal(a):

Umělé stárnutí - ohřev na 120-150°C s výdrží ca. 10-12 hod.
Nebo při nižší teplotě delší dobu - až několik dnů.
Nicméně je třeba si uvědomit, že i když dojde k výraznému zvýšení pevnosti, nedosáhne tato nikdy pevnosti základního, tj. tvářeného materiálu.
S tím je třeba počítat při umístění a dimenzování svarů.

Nechci se nijak přít s odborníkem Vašich kvalit. Ale trošku mě zarazilo chtít slitinu Al - Mg vytvrzovat, obecně se díky nízké efektivitě vytvrzování tepelně nezpracovává (max. žíhá), u této slitiny ač má jistou částečnou rozpustnost Mg v Al v tuhém stavu, tak se vytvrzováním nedosáhne výrazného zvýšení mech. vlastností. Jedinou možností je tváření za studena. Navíc bez předchozího rozpouštěcího žíhání a rychlého ochlazení (na "uchování" přesyceného tuhého roztoku, aby mohlo následně dojít k precipitaci) nebude mít umělé stárnutí požadovaný efekt. Říkám nechci se přít, jen by mě zajímalo jestli tam nepůsobí nějaký jiný fenomén o kterém nevím. Osobně se zabývám spíše plazmovými technologiemi a tepelným zpracováním spíš okrajově, tak kdyžtak omluvte mou neznalost.

Ale vždyť pan JardaK zde nepíše o vytvrzování, nýbrž o umělém stárnutí, což je v naprostém pořádku. A vlastně potvrzuje to, o čem zde zmiňujete - že se tímto způsobem nikdy nedosáhne originální pevnosti materiálu před svařováním.
Pokud čtete english, tady je něco k tomu:

http://www.keytometals.com/page.aspx?ID … n&NM=7

http://www.keytometals.com/article39.htm

JardaK napsal(a):

Frank odpověděl za mě. Děkuji
A přít se klidně můžete Nemám tak perfektně nastudovánu teorii a rád se přiučím.

No zase to tak perfektně nastudované nemám... Jak jsem psal zabývám se hlavně plazmou (PVD povlaky, stříkání a SPS) tepelné zpracování mě spíš baví a dělám ho okrajově...

A díky Frankovi za pěkné odkazy na podklady (těch není nikdy dost)... Já se právě vždy setkal s tím že stárnutí (umělé/přirozené) je součástí vytvrzování. Bez toho rozpouštěcího žíhání (viz níže) mi právě nedává smysl, jak tam dojde k tomu zvýšení mech. vlastností (zpevnění)...

Jen mi šlo o to, že pokud mám sekundární fázi (AlXMgY nebo např. Al2Cu v systému Al-Cu) vyloučenou na hranicích zrn kam se normálně při pomalém tuhnutí vyloučí, a ne rozpuštěnou v matrici (přesycený tuhý roztok) po rozpouštěcím žíhání a rychlém ochlazení, tak pak precipitace do druhé fáze do matrice (a tím zpevnění) bude minimální. Co si pamatuji tak problém se systémem Al-Mg (bez dalších legur Si nebo Cu, pak je to jiná) je že velmi těžko tvoří rovnovážný precipitát a tím je téměř tepelně nezpracovatelná, ale to je jen teorie Jestli je praxí ozkoušeno, že takhle lze odstranit odpevnění po svařování AlMg3 a podobných, tak jsem rád že jsem se zase dozvěděl něco nového

Editoval Roliam (16-01-2014 21:03:26)

JardaK napsal(a):

Teď jsou tu pomíchány dvě věci. Vytvrzení AlMg slitin a pevnost spoje. Samozřejmě vytvrzení AlMg3 nebo AlMg5 zde popsaným mechanismem není takové, jako vytvrzení jiných druhů hliníku ať již úplným tepelným zpracováním, nebo jen umělým stárnutím. Nicméně rozdíl v pevnosti tu je a rozhodně ne zanedbatelný.
Co se týče pevnosti spoje a ne jen svarového kovu, je ten rozdíl markantnější, protože musíte zahrnout i nenatavenou, ale tepelně ovlivněnou oblast, kde lze předpokládat právě její přežíhání.
Proto nižší pevnost svarového kovu je třeba řešit dimenzováním (velikost a typ svaru) a pokud možno i vhodným umístěním svaru a celkovou pevnost spoje navíc třeba tím umělým stárnutím.

Děkuji už jsme se domluvili jak to oba myslíme Teď jenom položím ještě možná lehce laickou otázku, vzhledem ke snížení pevnosti v oblasti svaru a TOO, co použít PM s malým přídavkem Cu nebo Si (jinak vím, že AlMg se svařují materiálem stejného chemického složení) které by měly lepší reakci na TZ a při troše laborování by dalo vyladit tak aby mechanické vlastnosti celé soustavy byly lepší, ale nevím jak by takový svar dopadl. Ale říkám to spíš tak filozofuju po sobotním obědě nad sklenicí piva