SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den chci se zeptat zda je možné se stojanovou bodovkou bodovat matice na plech jde mě o matice M10 a M12 na plech o síle 2mm ale aby se zároveň dala po výměně elektrod použít na bodování plechu alespoň 3mm silné případně jakou bodovku bych měl koupit aby toto uměla děkuji.
Offline
Určite by som si k tomu zohnal špecialne matice, také ktoré majú výstupky aby sa zmenšila styčná plocha pre odporové zváranie
Offline
Příliš málo informací.
1, O jaký typ matice se jedná, podle které normy. Existuje řada variant a každá má své problémy.
2, Bude požadavek na přesné umístění matice, např. na otvoru?
3, Bude požadavek na to, aby na plechu nebyly vidět stopy po bodování?
4, Nebylo by výhodnější použít raději zalisovací matice - mnohem menší deformace než při svařování.
Offline
jde o vaření matic pro zajišťovací šrouby které se šroubují skrz díru na kterou se matice vaří kde je namáhání na tah od plechu tím dochází k trhání sváru nikoli na střih zatím jsme všechno navařovali s co2 MAG ale chtěl bych to nějak zjednodušit a zrychlit svar může být vidět i mírně deformovat plech zalisovávací matice by asi šli ale chtěl bych stejně kupovat bodovku tak sem to chtěl spojit děkuji
Offline
Klasická stojanová bodovka Tecna 3407 / mechanická nožní 20 KVA / stojí cca 50 000 Kč.Pro velké série doporučuji typ 3417 spouštěna pneumaticky, cena cca 65 000 Kč. K ceně musíte ještě připočíst vodní chlazení a nějaký spotřebák - dalších cca 12 000 Kč. Ceny uvádím bez DPH.
Online
Když čtu způsob namáhání spoje na tah matice od plechu tak bych nejraději konstruktéra takového paskvilu lynčoval. To se totiž bez pojistného sváru neobejde. Přivařovací matice M12 se čtyřmi hroty bude potřebovat cca 10kA a až 4 periody času při tvrdém svařování. Takže Zdenálem doporučovaná TECNA docela dobře vyhoví.
Doporučuji kontaktovat více prodejců, rozdíly jsou u stejného stroje i 10 000 Kč a to ještě je potřeba si vyjednat pořádný servis. Důležité je si předem spočítat, jestli se taková investice vyplatí, jestli nebude levnější nějaká kooperace. Pořizovací částka s chlazením a slušnější sadou různých potřebných typů elektrod se rychle vyšplhá ke 100 000 Kč a když se připočítají provozní náklady na elektřinu a tlakový vzduch, náklady na obsluhu a na kontrolu po svařování a samozřejmě i náklady na technologickou přípravu (technologické postupy, WPQR, WPS, bodovací přípravky a jejich skladování) tak rychle zjistíte, že se vám "normovaný" čas na jeden bod vyšplhá nákladově přes 1min./bod při odpisu 5 let. A to bude muset bodovka skutečně makat, aby se uživila.
Offline
Bodovky mají jednu obrovskou výhodu , a to tu, že nepotřebují kvalifikovanou obsluhu. Zejména při sériové výrobě stačí jeden šikovný seřizovač, který má na starost i několik strojů a obsluhu při vlastním bodování mohou zajistit třeba ženy z domácnosti, které o svařování neví zhola nic.Potom je cena takto provedených svařenců pouhým zlomkem ceny kdyby se výrobek svařoval jinou alternativní metodou. Problém ovšem je najít ve firmě takového člověka který dokáže moderní řídící jednotku současných bodovek nastavit. Zkušenosti z firem jsou poněkud katastrofické a zaškolit někoho tak aby se v bodování alespon trochu orientoval je nadlický výkon. Technologické postupy, WPQR, WPS, a podobné dokumenty jsou obvykle v praxi naprosto nepoužitelné a jejich striktní dodržování nikam nevede, zejména ne k výrobě kvalitního bodového svaru.
Online
Zdenále nesouhlasím. Mám totiž velice čerstvou zkušenost z minulého roku, kdy zahraniční zákazník (ze severní Evropy) požadoval doložení, že při výrobě bylo postupováno podle norem:
ČSN EN ISO 14373 - Odporové svařování - Postup pro bodové svařování nepovlakovaných a povlakovaných nízkouhlíkových ocelí
ČSN EN ISO 16432 - Odporové svařování - Postup pro výstupkové svařování nepovlakovaných a povlakovaných nízkouhlíkových ocelí
A požadoval doložení svařovacích parametrů a protokolů o provedených destrukčních zkouškách podle EN 473, resp ČSN EN ISO 9712. A protože jsem jim doložil i zaškolení obou pracovníků podle pro ně neznámé normy ČSN 050705 na metodu 21 byla spokojenost na obou stranách a letos se bude obdobná zakázka opakovat.
Takže evidentní podceňování dokumentace je poněkud mimo. Dalším omylem je, že bohatě stačí neškolená obsluha. Kdo tedy potom zodpovídá za správné umístění a kvalitní provedení bodů, když stroj obsluhuje "ženská z domásnosti"? Kde je nějaká zpětná sledovatelnost? Prostě certifikovaná výroba bude mít asi odlišné postupy než garážovka, kde se na svařovací předpisy kašle. Což je svým způsobem naše národní vlastnost.
Offline
Podla mojich skusenosti ta cena za chladenie je prehnana.V prvom zamestnani som makal na bodovacke cca 6-7 rokov a chladenie bolo uplne jednoduche. Mali sme velku nadz na vodu a cerpadlo 120L darling.Bodovaciek bolo napojenych sest a stihalo to chladit. Jedna BN10, 2x BN20 a BP 20 ,25 50. Neviem aka velka je zakazka ale mozno by stacil aj starsi stroj .
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Bodovky mají jednu obrovskou výhodu , a to tu, že nepotřebují kvalifikovanou obsluhu. Zejména při sériové výrobě stačí jeden šikovný seřizovač, který má na starost i několik strojů a obsluhu při vlastním bodování mohou zajistit třeba ženy z domácnosti, které o svařování neví zhola nic.Potom je cena takto provedených svařenců pouhým zlomkem ceny kdyby se výrobek svařoval jinou alternativní metodou. Problém ovšem je najít ve firmě takového člověka který dokáže moderní řídící jednotku současných bodovek nastavit. Zkušenosti z firem jsou poněkud katastrofické a zaškolit někoho tak aby se v bodování alespon trochu orientoval je nadlický výkon. Technologické postupy, WPQR, WPS, a podobné dokumenty jsou obvykle v praxi naprosto nepoužitelné a jejich striktní dodržování nikam nevede, zejména ne k výrobě kvalitního bodového svaru.
Nemají náhodou současné moderní řídící jednotky taky průběžný záznam parametrů při svařování? Že by potom sice byla nekvalifikovaná obsluha, ale zpětně ze záznamu by bylo možné doložit svařovací parametry až doslova každého bodu na konkrétním dílu?
Offline
Pro bodovky platí stejná oprávnění jako pro ostatní druhy svařování. Hlavně z důvodu bezpečnosti,ne "jenom" seřízení.
Offline
Radim má pravdu. na moderní řídící jednotku lze napojit počítač a vést záznamy o každém jednotlivém bodu. Cena takového zařízení je hodně přes 100 00 Kč a ve firmách jen obtížně najdete někoho, kdo se vyzná v odporovém svařování a zároven umí obsluhovat počítač i řídící jednotku bodovacího stroje. Nedá se to jednoduše naučit ve svářecích školách,je potřeba úzké spolupráce s výrobcem daného zařízení.
Online
Ale pánové, zpátky na zem. Když firma v r. 2012 kupovala novou stacionární bodovku TECNA s maximálním proudem 20 kA, pneumatickým spouštěním, chlazením a sadou rovných i tvarovaných elektrod tak jsem se u dodavatelů zajímal i o možnost řízení se záznamem parametrů. Ano, je možné osadit takové jednotky, ale cena může tvořit až třetinu ceny holého stroje. Po konzultaci s naším IT technikem jsem od takové možnosti nakonec ustoupil, protože je potřebný nejen PC, ale i příslušný obslužný program. A to jsou další náklady. A tak pan majitel firmy po vyhodnocení plánované využitelnosti jednoduše rozhodl po svém.
Nemilým překvapením ale bylo při předávání stroje působení předávacího technika. Moc toho o bodování nevěděl a kdybych neměl znalosti z doby svého působení v autoprůmyslu tak by snad předání ani neproběhlo. Když jsem viděl jak se trápí s programováním jednotlivých přítlaků během svařovacího cyklu tak jsem měl chuť ho i s bodovkou poslat pryč.
Nakonec jsem si obsluhu zaškolil sám a dneska umíme na této bodovce nejenom bodovat různé materiály, ale i svorníky a matice. Společně s obsluhou najdeme příslušné parametry, já jim je zapíšu do pWPS (protože na všechno WPQR nemáme) a oni je pak při opakované výrobě dodržují. Rozhodně preferuji odbornou obsluhu. Pak vím, že body budou tam, kde mají podle výkresu být a že budou zavařeny takovými parametry, které jsou ověřené.
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Radim má pravdu. na moderní řídící jednotku lze napojit počítač a vést záznamy o každém jednotlivém bodu. Cena takového zařízení je hodně přes 100 00 Kč a ve firmách jen obtížně najdete někoho, kdo se vyzná v odporovém svařování a zároven umí obsluhovat počítač i řídící jednotku bodovacího stroje. Nedá se to jednoduše naučit ve svářecích školách,je potřeba úzké spolupráce s výrobcem daného zařízení.
Hm, k ceně záznamového zařízení se vyjádřit nemůžu, ale jeho obsluha by neměla potřebovat v podstatě žádnou zvláštní kvalifikaci. Záznam se prostě zapne a jednou za příslušný čas se data stáhnou z datalogeru a vyhodnotí třeba v běžném excelu nebo jinak v nějakém běžném programu a zarchivují. To může dělat obyčejný "kancelářník" bez jakékoliv zvláštní kvalifikace, jen s jednoduchým zaškolením. U toho jsem byl už před 15 lety, kdy jsme zaváděli záznam průběhu teplot v některých suškách v lakovně. Dvou nebo čtyřkanálové záznamové zařízení teploty a vlhkosti tehdy stálo , jestli si dobře pamatuji, nějak kolem 15 tisíc a jeho kapacita byla už tehdy víc než týden nepřetržitého měření.
Offline
Radime ještě si zapomněl že za nesprávné parametry může obsluha atak jí to strhni z paltu. Pak ještě nastav normu na 5 matic za minutu a taky za neplnění snižuj plat
Offline
Tak to by mně trošku zajímalo, co to bylo za prodejce. Řídící jednotka TE 90 kterou bývají tyhle Tecny zpravidla osazeny patří k celkem zdařilým středně složitým ovládáním a její plné pochopení umožní bodovat velice kvalitně téměř vše. Bohužel musím konstatovat, že velmi malé procento uživatelů ji dokáže správně nastavit. Pokud se vám to povedlo, tak vám gratuluji. Možnost zápisu a kontroly svařovacího procesu umožnuje u Tecny řídící jednotka TE 450 a nárust ceny je opravdu značný a na tak slabou bodovku se nevyplatí.
Online
Možná, že ta řídící jednotka je skutečně označena TE 90, pokud si vzpomenu tak se na ni podívám. Naštěstí jsem mohl pracovat s řadou bodovacích systémů v Automotiv, takže pak je ta orientace poměrně jednodušší. Byly tam v oblasti odporového svařování podstatně složitější věci. Třeba "bodování" 8 matic na složitém svařenci v několika prostorových úhlech v jedné operaci - s jedním zdrojem a přepínáním mezi pozicemi, nebo současné bodování 4 robotů v jednom hnízdě na otočném stole se středofrekvenčními zdroji pro každé kleště. A víte třeba, že pouzdro pro výpustný šroub na olejové vaně na Fabii je přivařené odporově a těsnost se zkouší u každého kusu vakuem? To vše byla pro takovou TECNU docela slušná příprava.
Offline
jirkati napsal(a):
A protože jsem jim doložil i zaškolení obou pracovníků podle pro ně neznámé normy ČSN 050705 na metodu 21.....
Ani se nedivím, že jim ČSN 05 0705 nic neříká. Mohlo by jím ale něco říci toto - certifikát seřizovače pro odporové svařování dle ČSN EN 1418.
Offline
Marsys mohu vás ujistit, že normu ČSN EN 1418 znám docela dobře. Její dikce je ale obecně dost nešťastná, zvláště pro odporové svařování. Umíte si např. představit, jak zastavujete výrobní linku v automobilce jen proto, aby mohli být podle této normy na příslušných zařízeních vyškoleni a vyzkoušeni noví svářeči pro získání příslušného certifikát?
Offline
Určitě souhlasím, že zaškolit pracovníky na nepřetržitě pracující lince může být problém, ale část výrobců, jak říkáte v automobilovém průmyslu, má právě k dispozici takovou "školící" linku, aby zaškolení neprobíhalo v provozu a nebrzdilo výrobu.
Ale o to mně ani tak nešlo, norma ČSN 05 0705, stejně jak ČSN EN 1418, počítá se zaškolením na konkrétním stroji nebo zařízení, takže si nepomůžete. Měl jsem hlavně za to, že tím, že se jedná o euro normu, někteří zákazníci na to slyší.
Editoval marys (12-02-2014 08:22:46)
Offline
Myslel jsem, že je to zde diskuzní fórum, rozhodně jsem neměl zájem nikoho "poučovat", pokud to tak vyznělo HLUBOCE SE OMLOUVÁM...
To JARDA V: podíval jsem se, děkuji za upozornění :-) V rámci žabo-myších válek, ve slově "správě" Vám něco chybí... ;-) => omlouvám se, nedalo mně to :-)
Offline
Offline
ivko napsal(a):
Určite by som si k tomu zohnal špecialne matice, také ktoré majú výstupky aby sa zmenšila styčná plocha pre odporové zváranie
http://www.jhpfasteners.com/images/cate … PH_6_D.jpg
http://www.ogsindustries.com/images/pro … elding.jpg
Dobry den, chcel by som poprosit o radu, pripade o vysvetlenie, co robim zle....... Mam bodovu zvaracku BN-10 a chcel by som na nej bodovo zvarat matice M6 k plechu hr. max. 2mm. Spodny hrot je plochy s vykyvnou hlavou a na hornom som urobil osadenie, aby sa matica dala "vycentrovat". Vysledny efekt je ten, ze matica sa sa pri zvarani zohreje do cervena ale na plechu ostane len nejaka spinava stopa po matici ale ta prakticky hned odpadne. Skusal som zvysit jak pritlak, tak aj zvaraci cas ale efekt sa nedostavil. Matice su bodovacie s osadenim do diery.... Dakujem za kazdu radu...... p.
Offline
Zřejmě se vám matice dotýká spodní elektrody. Čas raději krátký a výkon veliký.
Online
Zkuste nakreslit celý vytvářený spoj jakoby před a po svaření. Takhle je to moc málo informací. Taky napište výkon bodovky a možnou regulaci času, ne každý zná přímo váš stroj.
Offline