SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Takto to vypadá, když amatér vezme poprvé TIGovej hořák do ruky a zkusí jak se to vlastně chová po zapálení oblouku. Profici se zasmějí. Vzal jsem zbytky jeklů 20x40x2 co jsem našel rozříznul je na několik kusů a na přiložené fotce je vidět jak jsem vlevo zkusil jak se to chová - nastavil cca50A vzal 1,6WT 7L Ar , a zkusil je svařit bez přidání materiálu. Na spodnim jeklu je vidět jak jsem dole svár "zapíchl" a elektrodu přilepil :-(. Takže přebrousit a znova...
Doteď jsem měl v ruce jen MMA obl. elektrodu a to ještě rutilovou jelikož jsem si invertor pořídil nedávno a tak jsem spotřebovával co mi zbylo od trafa. První dojem z TIG je nezapomenutelný a svařování se stává chirurgií:-), nepřesnost se neodpouští a okamžitě zanechá památku. Zeptal by jsem se ostřílených na pár věcí:
1. mám gamu145 a HFU400 zapálím oblouk vařím si nakonec sváru a nakonec řeším co teď - jak zhasnout oblouk, jaký udělat pohyb hořákem pro "ladné ukončení"?, když oddálím hořák, natáhne se mi oblouk do obludných rozměrů a nezdá se mi, že by tento způsob byl optimální. V návodu k HFU o tomto není ani zmínka.
2. jaké elektrody na DC? Tak na toto existuje v prodejnách snad nejvíc protichůdných názorů. Jedni mi vždy řeknou, že pro amatéra jedine WT20 a jiná moznost není a se vším jiným se budu týrat a že na radioaktivitu se mám vyprdnout. Druhá polovina mi řekne, že to jsou zcela spátečnické názory, které platily před X lety a že dnes je to někde jinde a že WL nahradí plně WT a nejsou zdravotně závadné a že dnes by šli jedině do těchto moderních materiálů. Předpokládám, že při pokusech a učení budu brousit imrvére a možnost vdechování prachu je logická a reálná, takže nevím co si o tomto problému myslet.
3. trochu mi vadí, že na samostmívačce nastavím cca 11-12st tmavosti a je vše ok do doby než začnu přidávat materiál, při tomto se oblouk jakoby více rozzáří a v tu chvíli strácím na okamžik kontrolu nad malými vzdálenostmi elektroda-svařenec-přídavný material a hrozí vzájemný dotyk
Pro SVAR....., díky za tyhle stránky a zvlášť za články, člověk se zde dozví spoustu informací na jednom místě. Těším se článek o TIG a přeji moderátorům hodně štěstí a zdraví v novém roce..........
Offline
No ako amater tiez riesim problem s odtrhavanim obluka. Mal som Gamu1500D a problem s ukoncenim bol podobny, posledne veci som robil ako rychle odtiahnutie obluka aby som co najrychlejsie prekonal to jeho roztiahnutie a po zhasnuti som sa rychlo vratil spat k zvaru aby bol chraneny plynom. Pri tychto vyrobkoch je to ale zatial mne jediny znamy sposob... Snad nam nieco profici poradia, pravdupovediac som cakal s otazkami na clanok o TIG-u.
Inak toto bol jeden z dovodov pre ktore som sa rozhodol gamu vymenit za nieco ine, aj ked drahsie.
Elektrody pouzivam WT20, kdesi som sa stretol s nazorom, ze sa s nimi najlahsie zapaluje obluk pri dotykovom zapalovani, neviem potvrdit ani vyvratit.
Ad kukla, moj instruktor v zvaracskej skole mi vravel, ze on pouziva najvacsie zatmavenie, ale ja som pri 13-tich nebol schopny urobit nic... Ale osvedcilo sa mi dobre osvetlenie zvarku.
Offline
prezident napsal(a):
Zeptal by jsem se ostřílených na pár věcí:
1. mám gamu145 a HFU400 zapálím oblouk vařím si nakonec sváru a nakonec řeším co teď - jak zhasnout oblouk, jaký udělat pohyb hořákem pro "ladné ukončení"?, když oddálím hořák, natáhne se mi oblouk do obludných rozměrů a nezdá se mi, že by tento způsob byl optimální. V návodu k HFU o tomto není ani zmínka.
2. jaké elektrody na DC? Tak na toto existuje v prodejnách snad nejvíc protichůdných názorů. Jedni mi vždy řeknou, že pro amatéra jedine WT20 a jiná moznost není a se vším jiným se budu týrat a že na radioaktivitu se mám vyprdnout. Druhá polovina mi řekne, že to jsou zcela spátečnické názory, které platily před X lety a že dnes je to někde jinde a že WL nahradí plně WT a nejsou zdravotně závadné a že dnes by šli jedině do těchto moderních materiálů. Předpokládám, že při pokusech a učení budu brousit imrvére a možnost vdechování prachu je logická a reálná, takže nevím co si o tomto problému myslet.
3. trochu mi vadí, že na samostmívačce nastavím cca 11-12st tmavosti a je vše ok do doby než začnu přidávat materiál, při tomto se oblouk jakoby více rozzáří a v tu chvíli strácím na okamžik kontrolu nad malými vzdálenostmi elektroda-svařenec-přídavný material a hrozí vzájemný dotyk
Ad 1 - To je typická nevýhoda jednoduchých amatérských svářeček. V profesionální praxi se ponejvíc používá regulační pedál, který vám umožní mít absolutně volné obě ruce a plně se věnovat svařování. Navíc získáte možnost perfektním způsobem ukončit svár. Bez utrhávání oblouku, kráteru a s libovolně dlouhým pokrytím konce sváru inertní atmosférou...
Ad 2 - Faktem je, že se v poslední době omezuje použití thoriovaných elektrod a nahrazují se ceriovanými ap. Studie ukázaly, že i nepatrná radioaktivita může způsobit zdravotní problémy, pokud se prachová radioaktivní částice dostanou do plic.
Ad 3 - Za své svářečské praxe jsem, kromě několika pokusů, nepoužíval samostvívací kuklu a taky to šlo. Ušetřil jsem si zmiňované problémy i zrak.
Offline
2 Frank, ad 3, ja som v skole pri co2 pouzival klasicku kuklu a ide to. Ale pre nas amaterov s dlhymi prestavkami a necvicenymi rukami je samostmievacka velkym pomocnikom. Musim priznat ze ja mam velmi lacnu samostmievacku a nemam podobne problemy, mozno je to osvetlenim alebo zlou kazetou
Offline
semancko napsal(a):
2 Frank, ad 3, ja som v skole pri co2 pouzival klasicku kuklu a ide to. Ale pre nas amaterov s dlhymi prestavkami a necvicenymi rukami je samostmievacka velkym pomocnikom. Musim priznat ze ja mam velmi lacnu samostmievacku a nemam podobne problemy, mozno je to osvetlenim alebo zlou kazetou
Souhlasím, že samostmívačka může být dobrá věc. Ta moje averze je možná způsobena tím, že já začal svoji svářečskou kariéru už někdy v šedesátých letech a to samostvívací kukly neexistovaly a tak je to prostě síla zvyku.
Editoval Frank (26-12-2008 16:21:59)
Offline
Ahoj ”Prezidente”, vítejte na fóru :-)
Úplně Vám rozumím, protože to co prožíváte teď já jsem prožíval před rokem. Taky jsem poprvé vařil TIGem a je to opravdu jako být na jiné planetě. Řešil jsem stejný problém, jak ukončovat svary bez krápníků a jiných stalagmitů....
Tenkrát mi poradil tuším Jirkati jeden fígl, který může v tomto ohledu pomoci. Ke konci sváru si připravit nějakou destičku (nějaký kus plechu nebo jiného bordelu) a na konci svarové housenky přejít právě na tento plech. Taky tam vznikne ten oškilvý krápním, ale je to na tom plechu a né na svařovaném materiálu. Plech se odbrousí a máme pěknou housenku.
Tak ať Vám to vaří :-) Držíme palce.
Offline
Díky všem za reakce a dobré rady.
ad1.To ukončování na "nezajímavém" kusu je dobrý nápad a pokud to zvládnu motoricky tak to zkusím aplikovat.
ad2.s WT elektrodami jsem víc na rozpacích než jsem byl a uvažuji na učení rovnou na jiných elektrodách, jelikož názor FRANKa je opravdu k zamyšlení. Šlo mi o to jestli je to skutečný problém, nebo jen takové to obvyklé EU blbnutí typu, necucejte strusku je zdraví nebezpečná...nepíchejte si bezdůvodně elektrodou do oka atd. mnohokrát tu vzpomínané, však víte. Toto navíc podtrženo tím, že např. tady v Brně jsou obchodníci názoru, že nad WT prostě není a ty ostatní jsou jenom jako eko alternativa pro spokojenost úředníků a všichni vlastně dělají s WT a jsou spokojení, jen se o tom nemluví.
ad.3s kuklou mi šlo o to jestli je to normální, že když přidám drat tak se to jakoby mnohem víc rozzáří a chvíli nevidím lázeň a jedu "naslepo", možná je to také tím, že správné a plynulé přidávání materiálu je opravdu věc která chce asi cvik a přiznám se, že mi to zatím jde dost špatně...
Takže asi tak a ještě jednou dík za odpovědi, pokud ještě někdo něco bude mít tak budu za každou radu vděčný (pro mě je to posun kupředu a možná i pro ostatní začátečníky této metody) a všem přeji hezké svátky
Radek
Offline
Pri mojich pokusoch vacsinou rozziarenie znamenalo dotyk elektrody so zvarovym kupelom... Ale Vas pripad to asi nebude. Ako som pisal vyssie, tuto skusenost so svojou kuklou nemam. Aj Vam pekne sviatky. Ivan
Offline
prezident napsal(a):
ad2.s WT elektrodami jsem víc na rozpacích než jsem byl a uvažuji na učení rovnou na jiných elektrodách, jelikož názor FRANKa je opravdu k zamyšlení. Šlo mi o to jestli je to skutečný problém, nebo jen takové to obvyklé EU blbnutí typu, necucejte strusku je zdraví nebezpečná...nepíchejte si bezdůvodně elektrodou do oka atd. mnohokrát tu vzpomínané, však víte. Toto navíc podtrženo tím, že např. tady v Brně jsou obchodníci názoru, že nad WT prostě není a ty ostatní jsou jenom jako eko alternativa pro spokojenost úředníků a všichni vlastně dělají s WT a jsou spokojení, jen se o tom nemluví.
http://www.pro-fusiononline.com/tungste … tivity.htm
Z toho odkazu nahoře přeložím jednu pasáž:
The American Welding Society, in their A5.12 "Specification for Tungsten and Tungsten-Alloy Electrodes for Arc Welding and Cutting" states the following on this issue: "Thorium is radioactive and may present hazards by external and internal exposure. If alternatives are technically feasible, they should be used." They confirm that the primary concern in using this material is in ingesting dust produced while grinding points on electrodes.
AWS, v jejich A5.12 "specifikaci pro wolfram a wolfram-slitinové elektrody pro svařování a řezání elektrickým obloukem" doporučují v této záležitosti: "thorium je radioaktivní a může být zdraví škodlivé při externím a vnitřním vystavením organismu. Jestliže je jeho náhrada technicky proveditelná, mělo by ji být využito." Je potvrzeno, že primární podíl nebezpečí v používání tohoto materiálu jsou ve vystavení vdechování prachu vzniklého broušením hrotů na elektrodě.
Moje poznámka: Současná praxe je taková, že se v naší firmě, Velan Valve Co., se přestaly tyto thoriované elektrody používat. Nyní používáme výhradně zirkoniované a cerované elektrody.
Offline
Tak mi to nedalo a šel jsem to taky zkusit.
Bez príd. mat.
S příd. mat.
Myslím, že používáš rozkyv do strany. Pokud nepřidáváš mat. musíš mít co nejtenčí spáru a jet rovně. Měl jsem nastaveno cca 55 A. TIGem se vaří podobně jako autogenem, tedy pod náklonem dopředu. Klidně si jednou budoucí svár přejeď a nahřej , bez přerušení cestou zpátky vytvářej svár. TIGovské sváry můžeš snadno opravovat dalším přejetím již hotového sváru a vytvořit hezký povrch.
Pro ukončení mají některé svářečky funkci DOWN SLOPE - nepatrně oddálíš hořák a vrátíš - a svářečka sama ukončí oblouk pomalým sjetím na minimum. Když se to naučíš, funguje to skvěle, má to jednu nevýhodu u svárů tvarově složitých se někdy ukončuje oblouk i když se to zrovna nehodí - co se dá dělat .
To drobné zahoření mi vzniká pokud je někde blízkém okolí sváru nečistota, mastnota nebo rez. Vždy pečlivě očisti okolí místa sváru !!!
Hodně štěstí a pevnou ruku.
P.S. elektroda WT 20 - červená - prům. 2.0 - dá se s ní vařit i 15 A, pokud si dobře nabrousíš tu 1.6 je to pro proudy do 130 A lepší.
Editoval Marten264 (27-12-2008 11:52:38)
Offline
velké dík Martenovi264 za rozbor problému a jeho dobré rady. S tím zahořením máš naprostou pravdu a stejné zahoření způsobí i špatné odjehlení v řezu co zanechala pokosovka. Musím si zvykat na tyhle maličkosti, které u metody TIG podstatně ovlivňují svařování, jelikož jsem tohle u prskavky nemusel vůbec řešit. Fotky jsem si stáhnul a koukám na ně. Jakou elektrodou jsi to vařil?
Offline
pro Frank - Tak jsem dnes zkoušel WC20 (šedá) 1,6 místo původně používaných WT20 a jsem spokojen. Zkoušel jsem ve stejných podmínkách a na stejném materiálu (ocel obyč. konstrukční) jako s WT20 a subjektivně se mi zdá, že je pouze trošku menší ochota zaplení oblouku pomocí HF, ale jak chytne tak je to paráda. Když jsem navíc ocel nejen odjehlil a odmastil, ale ještě okartáčoval černou patinu z oceli do stříbrna, tak bylo svařování naprosto klidné a lázeň se chovala skvěle. Ještě zkusím svařit jiné materiály, ale pro klid duše asi zustanu u WCček. Díky za inspiraci:)
Ještě takovou větší otázečku:
Jaký je nejlepší postup "trénování" TIG co se druhu svárů týče:
začít dva plechy k sobě PA (tupý svar) s mezerou stejnou jako sila plechu?,
potom dva plechy k sobě PA,PB 90st. zavařit z venku
potom dva plechy k k sobě 90st. PB zavařit zevnitř (koutový)
potom složitější svary PG atd. např. trubku a obvařit na plochu a trubku na trubku atd. ...
A to hlavní, začínat rovnou s přidáváním drátu, nebo se napřed naučit dělat pěkně hladké a provařené housenky v různých polohách bez přidávání a až potom trénovat sinchronizaci svařování s podáváním... záleží hodně na materiálu, nebo stačí trénovat na oceli?
??????????
Offline
No ne, že by to bylo nezbytné, ale určitě zajímavé pro všechny adepty TIGování. Rozhodně doporučuji pečlivé prostudování, a pokud i nadále nebude srozumitelné, nevěšte hlavu, důležitý je fortel - rozumněj prax. Tak vzhůru do boje - a neberte život tak vážně - stejně nevyváznete živi.
http://www.svarak.cz/f/svarak/p/PDF%20% … %20web.pdf
Tak veselý Nový rok
Editoval Marten264 (29-12-2008 13:22:16)
Offline
2 Marten264, zaujimave citanie. Obzvlast pre nas zaciatocnikov . Ale priviedlo ma to k otazke, ktora sa tyka aj ostatnych metod zvarania, nie iba TIG.
Existuju vselijake tabulky s hodnotami prudov a geometrii zvarovych ploch. Je mozne spolahlivo zvarit materialy nizsimi prudmi ako su povedzme odporucane?
Neberme v uvahu efektivnost takehoto riesenia, napr nutnost pouzit viacvrstvovy zvar. Dovodom moze byt vykon zvaracky ktoru mam k dispozicii.
Editoval semancko (29-12-2008 12:44:09)
Offline
Ještě jedna p....vinka . Dva roky mi tady leží rozbité nůžky - čajnašmejd - někdo se je pokusil zachránit izolepou, celkem bez úspěchu. Jsou celé z levného nerezu , ale mohly by ještě sloužit. Nové rukojeti jsou ze starého okna (posuny západek). Musel jsem počkat na TIG - spojení nerezu a železa. Není to žádný zázrak - prvotina, ten kousek nerezu mezi palcovým úchytem a nůžkami jsem třikrát rozpustil a zase spojil (nemohl jsem trefit správný náklon a polohu). Takhle budou fungovat dost dlouho, pamatujete nůžky Vaší babičky? Napadlo by vás , že by měly mít plastové rukojeti ?
Tak mě to napadlo, když jsem četl diskuzi k těm startovacím kabelům z televizního koaxu. Prostě jenom prodat a po mně potopa. Nejhorší je to snad u dětských hraček. Mám dvě malé děti a někdy nestačím reklamovat, nejtěžší je těm dětem vysvětlovat proč ty dárky od Ježíška nefungují .
Editoval Marten264 (01-01-2009 14:32:43)
Offline
Pro semancko a ostatní zvídavé.
Ohřev materiálu na teplotu nutnou pro svařování je velice komplikovaná záležitost. Každý kov potřebuje pro svůj ohřev na teplotu tání určité množství tepla (lze najít v tabulkách). Jenže to nestačí. Teplota taveniny musí být ještě postatně vyšší, aby bylo možné materiál v lázni promíchávat. A právě v tomto bodě nastává ta pravá komplikace. Každý materiál má také svou tepelnou vodivost, která způsobuje, že se tavná lázeň neustále ochlazuje, a to se ještě část tepla ztratí sáláním. A my ještě chceme postupovat, nejen stát na místě a ohřívat. Proto musí být výkon zdroje tepla postatně větší než všechny uvedené ztráty dohromady.
Proto na základě výzkumu a zkušeností dnes už sta let tavného svařování byla vypracována různá doporučení a návody pro jednotlivé metody svařování. Dnes, když dostanu k posouzení svařovaný projekt, hledám nejdříve enegeticky nejnáročnější sváry. Obvykle je také zadán maximální možný čas svařování. Z toho už se dají spočítat nutné svařovací rychlosti a také nutné výkony svařovacích zdrojů.
V jednom případě jsem měl v zadání použití stávajících zdrojů pro metodu MAG s výkonem do 250 A pro svařování konstrukce z oceli o tl. 18 mm. Objednatel se velmi divil, že čas ručního svařování byl výpočtově více než dvojnásobný, než on očekával. Skutečnost pak byla díky přetížení svařovacích zdrojů "nadoraz" a jejich poruchovosti ještě horší.
Prostě, technologie svařování ani fyzika se nedají ošidit a s malým výkonem se nic pořádně nezavaří.
Editoval jirkati (01-01-2009 17:59:51)
Offline
Ještě k mnohokrát diskutovanému tématu TH elektrod pro svařování TIG. Pokud nebudete inhalovat prach přímo při broušení TH elektrod (samozřejmě po délce, nikdy nakulato), není se čeho bát. Tzv. radioaktivita nehraje roli. Ve všech firmách, kde jsem spolupracoval na zavádění metody svařování TIG, jsem jako první nechal pořídit specielní brusku na TIG elektrody. Jsou to brusky zamokra, s diamantovým kotoučkem a s vedením elektrody při podélném broušení v potřebném úhlu.
V EU není použití TH elektrod omezeno, v některých zemích existuje doporučení k omezení jejich používání jako reakce na možné poškození plic dlouhodobým vdechováním prachu z broušení TH elektrod zasucha bez dobrého odsávání.
Offline
2 jirkati, dakujem za odpoved. Ak som to pochopil spravne, aj pri zanedbani nakladov, pracnosti, existuju hranice moznosti zvarania malymi vykonmi. Takze aj tu plati, na poriadnu robotu poriadna vybava.
Offline
Zdravim, dnes sem si dovezl TIGa KITin 170LT a zkoušel svařovat, ze začátku to šlo dobře a po chvíli začal lítat plamen a na elektrodě se udelal jakýsi škvarek, po nabrošení dobré ale jen chvíli, zkoušel jsem to jak s přídavným drátem tak bez drátu je nahřívat, škvarek se tvoři pořát, zkoušel jsem menší nebo větší vzdélenosti od materiálu i visunuti nebo zasunuti elektrody,
elektrodu mám WT 20 průměr 2,4 a plyn AR 83% - O2 2% - CO2 15%, nevíte někdo co to může dělat.
Moc diky.
Offline
Milý Dalibore, důvod je zcela prozaický. Používáš plyn s oxidační složkou ( O2, CO2). Tento plyn je aktivní. Metoda se jmenuje TIG ( Tungsten inert gas). Ty jsi vymyslel metodu TAG ( Tungsten aktiv gas ). Pro svařování metodou TIG lze použít pouze inertní plyn a to je Argon o minimální čistotě 4.6(99,996% Ar). Lze pužít i helium nebo jeho směsi s Argonem.Plyn, který máš ty, je pro metodu MAG na svařování běžné uhlíkové oceli.
Editoval Petr (10-01-2009 19:31:37)
Offline
Petr. já to nevymislel, to mi řekl prodavač v prodejně že to pujde, taky jsem si to myslel ale nevěděljsem jestli je to ono, tak mockrád díky za vyřešení.
Offline
Ahoj všichni.
Dneska jsem poprvé narazil na tohle forum a nestačím se divit. Je tady opravdu hodně užitečných rad a návodů. Svařuji plynem, COčkem a obloukem asi od roku 1990 a do dneška jsem si myslel že si s tím kdykoliv vystačím. Chtěl jsem si mockrát pořídit i TIG, ale nakonec jsem si vždycky položil otázku "na co"?
S nerezem pracuji hodně málo a konstrukční ocele svařuji běžným způsobem. Může mi někdo zodpovědně říct na co potřebuji TIG??? Mám zámečnictví, svařování je můj denní chleba a třeba bych to využil.
Díky
Offline
francek napsal(a):
Ahoj všichni.
Dneska jsem poprvé narazil na tohle forum a nestačím se divit. Je tady opravdu hodně užitečných rad a návodů. Svařuji plynem, COčkem a obloukem asi od roku 1990 a do dneška jsem si myslel že si s tím kdykoliv vystačím. Chtěl jsem si mockrát pořídit i TIG, ale nakonec jsem si vždycky položil otázku "na co"?
S nerezem pracuji hodně málo a konstrukční ocele svařuji běžným způsobem. Může mi někdo zodpovědně říct na co potřebuji TIG??? Mám zámečnictví, svařování je můj denní chleba a třeba bych to využil.
Díky
nejen na nerez je TIG k nezaplacení, např. čím vaříš hliník? Klady a zápory této metody jsou velmi přehledně uvedeny v článcích zde na svarinfu
http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2008011702
http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2008122801
Editoval prezident (07-03-2009 22:10:38)
Offline
Pro prezident:
Díky za info., jsou tam moc zajímavé věci. Až se trochu stydím že neznám ani ty teoretické základy. S TIGem jsem měl možnost párkrát pracovat (20x) ale někdo mi to připravil a nastavil. Já už jsem byl jen tou, jak se říká, cvičenou opicí která to privařila.
My nepracujeme s nerezem, ani s hliníkem. Ale do budoucna nás to asi stejně nemine, tak že už mi nezbývá nic jiného než často sledovat toto forum a vybrat svářečku která nás nebude zlobit.
Díky
Offline