SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ještě napište jakým drátem - druh, případně název, průměr drátu. Používáte minimálně  Ar 99,99 i na foukání dovnitř? Jaký průtok na hořáku a jaký na foukání dovnitř? Podle vzhledu sváru to vypadá jednak na nedostatečnou ochranu oblouku a na vytahování drátu z ochranného plynu. Částečně by to mohl způsobovat i nestabilizovaný drát, nebo drát s úplně nevhodným složením.

Tento material 1.4571 je typicky svojou plasticitou-my sme tomu v Nemecku hovorili,že je wie kaugummi: žuvačka.Chova sa uplne inac ako napr 1.4301.Pri zvarani potrubia,som tiež videl v kupeli ako keby sa tam stale nieco točilo ako keby špina alebo nejaka nečistota.Hlavne pri zvárani na tandem,ked som varil s drátom.Niekedy dokonca na povrchu zostala akokeby sklovina,podobna po Co-čku na ciernom materiale...Jednoducho som to odstranil kartacom a bolo to.Mohlo to byt vyplavene z materialu alebo z pridavneho materialu.Nikdy sme si to poriadne nevedeli vysvetlit.S tym teplom suhlasim s Frankom.Ano skutocne pri poriadnom prehriati tohoto materialu sa ta sklovina akokeby vytvara viac,pri zvarani krycich vrstiev na mensich parametroch,sa to objavovalo iba malo. Prikladam foto zvaru krycej vrstvy materialu 1.4571,na lavej strane zvaru,tie cierne flačky su ta sklovina

Zdravim ten zvar na obrazkoch ktore som som pridal je len skusobny.ten zvar je robeny bez pridavneho materialu bez medzery ako keby dve trubky natubo ksebe. A ako je vidiet na fotkach ta skrupina sa urobila aj na zvare cisto bez pridavneho materialu.nemviem preco tie fotky su take male v PC ich mam väcsie.Inac pri zvarani s medzerou nam ktomu vo fabrike dodavaju droty 318L ,ten povlak sa tvoril aj stym prid.materialom.
Chcem sa este spytat na rengene by ta necistota vykazovala chybu?
Takze vravite ze dany material je pocas zvarania prehrievany?Poradte ako dobre zavarit aby sa material moc nepriehral,radsej volit menej amperov a pomalsi posuv,alebo viac amperov a rychlejsi posuv.   samozrejme zalezi aj na priemeru a hrubky potrubia.
Na fukanie aj zvaranie pouzivame argon s cistotou 99.996 na flasi je cislo 4.6
Dakujem za odpoved

Editoval radokemppi (13-12-2013 09:28:21)

radokemppi napsal(a):

Inac pri zvarani s medzerou nam ktomu vo fabrike dodavaju droty 318L ,ten povlak sa tvoril aj stym prid.materialom.
Chcem sa este spytat na rengene by ta necistota vykazovala chybu?
Takze vravite ze dany material je pocas zvarania prehrievany?Poradte ako dobre zavarit aby sa material moc nepriehral,radsej volit menej amperov a pomalsi posuv,alebo viac amperov a rychlejsi posuv.   samozrejme zalezi aj na priemeru a hrubky potrubia.

Je vhodnější svařovat kořen a po vychladnutí několik užších krycích vrstev, vždy po ochladnutí na interpass teplotu. (pochopitelně dle tloušťky stěny a úkosu) Je velmi důležité vždy dobře očistit povrch předešlé vrstvy od těch nečistot, aby byl kovově čistý. Pokud nejsou dobře odstraněny, mohou být následující vrstvou překryty a dostat se do sváru. To by na RT určitě vidět bylo jako defekt. Máte k tomu nějaký předepsaný postup? Myslím něco jako Welding Procedure? Tam musí být udány hodnoty vneseného tepla, předepsaná interpass teplota, příd. mat a vůbec celkový postup. Jinak ten ER318L je OK.

To že je bod prepaleny-čierny by nemalo byt,pretože pri zvarani na RTG to može byt chyba,ked ho hned zakvapnes drátom.Co sa tyka toho zvaru na fotke hmota: Mate tam aj koren na tej trubke? rozdiel v tych materialoch je,ta 1.4571 tak netečie ako normalny 1.4301

radokemppi napsal(a):

nerez zvaram len na kyvacku.FRANK nemame ziadne predpisane postupy zvarania.ta firma za ktoru robim je skor firma co pozaduje co najrychlejsie vyhotovenie.ale niekedy ide aj par zvarov na rentgen koli stavebnemu protokolu"papierovacky"
nerez 1.4301 teda 304 som tiez zvaral v potravinarskom ta napriklad sa zvarala perfekne na kivacku.Ako nesom zvarac co ma odzvarane 7 a viac rokov, zvaram 2.5 roka a stale sa je co ucit v tej branzi.ta 1.4571 nerez mi nedala ze preco sa tam tvori ten povlak.
este som sa cel spytat pri dlhom obluku je material viac prevarovany ako pri kratsom,alebo daju sa nejak popisat specifikacie ze dlshi obluk sposobi väčšie napete na obluku,obluk nahrieva onieco väcsiu plochu materialu ako kratsi.alebo tak neako,su este ine parametre vtom?
aj stalo sami zeked som uz robil kricu vrstvu, tak material som prevaril opät az cez koren na par miestach.na rentgene to bude vidno alebo nie?alebo bysom 2x prevaral zvar.bude to na RTG vidno?berie sato uz ako chyba?

Aha, dobře. Jen malinko vysvětlím. Ten povlak na tavné lázni se vyskytuje zejména při svařování čistého niklu a všech niklových slitin. Nevím přesně jak je možné, že zrovna při té 316Ti se vám to projevuje víc než jinde. Velmi záleží na kvalitě pokrytí tavné lázně argonem. Důležité je nepřehřívat tavnou lázeň. To znamená postupovat větší rychlostí, neprovádět svár příliš široký. Oblouk udržovat krátký. Při příliš dlouhém oblouku(velké vzdálenosti hubice od materiálu) může totiž dojít ke vniknutí vzduchu do ochr. atmosféry a to má za následek vznik různých reakcí složek vzduchu se žhavým kovem, což vede k znečištění svarového kovu. To jsou ty různé silikátové stopy, tmavá místa ap. na povrchu sváru.  Doporučuji rovněž použít hubici č. 7 - 8 a plynovou čočku. Takhle na dálku se nedá vše určit, to je nejlepší vidět přímo na místě při svařování a podle toho určit chyby.
Každopádně ten povlak lze výše popsaným eliminovat. Ze zkušenosti se svařováním Ni slitin mohu říci, že nejhorší bylo svařování slitiny Monel - Nikl+Měď (Ni-Cu7). Rovněž tvrdokov slitina na bázi Ni, Deloro 50. Tam ten povlak doslova bránil spojování přidávaného drátu do lázně a celý svár byl potažen šedou vrstvou. Přišel jsem na trik jak tomu téměř zabránit. Vyrobil jsem si k hořáku dodatečné zařízení, aby byla argonem zaplavena nejen tavná lázeň, ale i značná část, která chladne za svárem. Dnes se toto dá koupit - je to Trailing Shield Equipment. Libovolný výběr dle potřeby je zde:

https://www.google.com/search?q=trailin … mp;bih=606

Ten můj výtvor z doby před ca 10ti roky přikládám na foto.

tu 304 som zvaral pri inej firme kde zas chceli kvalitu a tam nam aj dodali keramiky s cislom 10 vysunul som viac ichlu a zvar bol myslym dostatocne chraneny argonom pritej 10 keramike.boli to potravinarske teda max hruvka steny 2mm tym padom stacilo tych 60-70 amperov podla rychlosti a bol aj krasny koren.
ale pri tejto firme kde maju tie 316Ti musim aspon tych 75-80-85 amperov,podla rychlosti posuvu aj rovnomernosti medzery(rezy aj ukosy potrubia su robene rucne a pri zvinkľovani ta medzera neni uplne naj)
vdaka zatial da rady skusim si zaobstarat este vecsiu keramiku ci nahodou to nebude lepsie.
teraz mi vrta hlavou ak vysuniem ihlu viac vonku (aspon 1 cm pri 8 keramike)a zvaram na kyvacku kriciu tak argon bymal tym badom chranit vecsiu plochu zvaru najmä za tavnym kupelom ci sa mylym,alebo zas neni dostatocna ochrana pred kupelom.

To Warlockvw: Já jsem s materiálem 316Ti nikdy zásadní problém neměl. To monstrum na fotce nebylo myšleno používat na tento materiál. Spíše na Monel, Inconel, Titan a návary speciálních materiálú s velmi nízkou tepelnou vodivostí. Každopádně na nerezu jsem s tím provedl svár téměř bez zabarvení, stříbrně čistý, zejména při větší tloušťce stěny.

To Jirkati: Těch 8l průtok na velikosti hubice 7 - 8 bych řekl, že je málo. Já používal 14 - 16.

Warlockvw - v roce 1991 jsme s kolegou svářečem svařovali na nově stavěné lince v ústecké Setuze skoro 12 000 svárů právě na "mlékárenských" trubkách 51/2 mm. Minimálně polovina se svařovala v pozicích a ve svazcích na konzolách  s mezerami 30 mm mezi trubkami a se skleněnými hubicemi na hořáku. A běžně ve výškách nad 5 m, často na žebřících. A požadavek zákazníka zněl - všechno budou pohledové sváry. Takže se všechno co bylo vidět i leštilo -hlavně chemicky. Materiál 17 240 a 17 246. A samozřejmě sváry musely být uvnitř kvůli hygienickým požadavkům naprosto hladké. Na to se dělaly i kontrolní výřezy! Na svárech širokých do 4 mm by se asi kývačka neuchytila. A na šňůrkovaných svárech na nerezových tlakových systémech v energetice taky ne. Pravdou ale je, že jsme lehce kývali krycí sváry na černých trubkách (15 128 a pod.), kde to dělalo trochu vzhlednější povrch. Z toho usuzuji, že o svařování TIGem něco málo vím nejen z teoretické, ale i z praktické stránky. No a z té teoretické stránky zase vím, že nerezy jsou špatný vodič tepla a velice snadno se proto přehřejí. A snaha svářečů o co největší počet zavařených svárů pak vede k nastavení vysokého svařovacího proudu se všemi průvodními důsledky. Svářeč nejdřív instinktivně natahuje oblouk - to je mu ale díky strmé charakteristice zdroje málo platné- pak kvůli ochlazení lázně ji začne rozšiřovat. Ve velké lázni se pak dějí věci, které určitě nechtěl. Tolik moje zkušenosti. Určitě nemám patent na rozum a je možné a pravděpodobné, že se občas zmýlím. Vždycky ale budu u nerezů propagovat co nejužší svar.

radokemppi napsal(a):

vdaka zatial da rady skusim si zaobstarat este vecsiu keramiku ci nahodou to nebude lepsie.
teraz mi vrta hlavou ak vysuniem ihlu viac vonku (aspon 1 cm pri 8 keramike)a zvaram na kyvacku kriciu tak argon bymal tym badom chranit vecsiu plochu zvaru najmä za tavnym kupelom ci sa mylym,alebo zas neni dostatocna ochrana pred kupelom.

Tak já osobně se přikláním k názoru Jirkati. Té "kývačce" jsem nijak na chuť nepřišel a u nás ve firmě tímto způsobem nikdo nesvařoval. 1 cm vysunotou elektrodu při krycí vrstvě? To je skoro moc. Musíte mít stále na paměti, že přílišným oddálením ústí hubice může nastat injektáž vzduchu do ochranné atmosféry a máte na problém zaděláno. To pokrytí je nutno udržovat sklonem hubice. Já jsem byl zvyklý držet sklon téměř 90°. Vždy jsem na nerezu používal hořák s hubicí č. 7 s plynovou čočkou. Tím je zajištěna ochrana jak před, tak po tavné lázni. Pochopitelně dodržet správný průtok plynu.