SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Páni, ja si myslím, že ste na pelikána trocha nespravodliví. VŠ aj strojníckeho smeru predsa neznamená, že sa musí učiť presná technológia každého druhu obrábania. Navyše pri stave školstva aké je... Keď si vezmem, jak som ja mal predmet valcovanie, zváranie, tak je to k zúfaniu, 220 stranové skriptá, z ktorých sa ani nevyhodil úvod o rozvoji socialistického budovania štátu, bolo tam kopu teoretických kecov, ale zvárací aparát som videl len vďaka tomu, že majster zvárač bol kamarát. Také značenie polôh pri zváraní, to sme ani nevideli. Inak sme oficiálne vypálili každý po jednej elektróde, zasmradili dielňu autogénom a to bolo všetko. Zváranie v praxi nám ukázal len majster - inak veľký odborník. To bolo pred 10 rokmi, dnes je to oveľa oveľa horšie. Ale zas na druhú stranu, zváranie je už taká veda, že na to je samostatná špecializácia.
Na praxi v automobilke, ktorá bola povinná, sme boli za lacnú pracovnú silu, nemali sme ani len poriadnu exkurziu po výrobe. Posadili nás k zmetkom z mosadze a týždeň sme to čistili handrami od opálenín jak v lágri.

Ony totiž ty vysoké technické školy téměř ve 100 % suplují výuku dřívějších průmyslovek a učňáků provozovaných při velkých fabrikách a vzniklých ještě za socíku. Ty obvykle vznikly někdy v 50 letech, kdy komunisté obrovsky rozjeli těžký a strojírenský průmysl a přeškolili do průmyslu obrovské množství lidí. Všelijaké živnostníky, kovozemědělce, i všelijaké dle dnešního termínu absolventy humanitní - obchodních oborů, reálek atd. Jen pár těchto škol vzniklo dříve za první republiky u Bati a dalších prozíravých kapitalistů.
Ovšem po roce 1989 se staly tyhle průmyslovky a učňáky pro firmy ekonomickou zátěží a tak je ty firmy zrušily.
A stát zvolil pro lidi i pro sebe to nejhorší řešení, nahradil je technickými vysokými školami.
Za prvé vysoké školy se už z principu nehodí na praktickou výuku technických oborů, protože žijí ve vysokoškolském akademickém teoretickém světě , který je daleko od praktického technického světa.
Za druhé protože pokud má být absolvent takové školy použitelný v praxi, musí už během školy svou prací a brigádami v té praxi pracovat, což se časově hádá s požadavkem studia na vysoké škole. Vysokoškolák má studovat a ne šidit učení prací na brigádách. Jenže dneska personalisté berou na spoustu pozic vysloveně jen ty absolventy, kteří se mohou prokázat dlouhodobou praxí během svého studia. Brígády personalistům totiž nahrazují testy kvality uchazeče, protože to jsou studenti, kteří měli k dispozici na tu školu o čtvrtinu, polovinu nebo i méně času než měli studenti, kteří na brigády nechodili a přesto tu školu dobře zvládli.
A za třetí studium na vysoké škole, které platí stát, je díky akademické svobodě, kolejím a dalším vysokoškolským institucím pro ten stát mnohem dražší než by mělo studium úplně stejně kvalitních absolventů na kvalitních průmyslovkách nebo učňácích.

Neboli jinak řečeno, spousta  absolventů dnešních vysokých technických škol dne nikdy v praxi nebude dělat jinou než středoškolskou práci za středoškolský plat a taky logicky nic víc než schopnosti na takovou středoškolskou práci nemají.

Dneska, tedy spíš už včera byla na Čt 24 živá debata Ne(zaměstnanné Česko o zaměstnanosti a tam bylo krásně vidět, jak na to pohlížejí papaláši. Jeden z pozvaných mladých, student střední školy se ptal, co by měl studovat na vysoké, aby měl jisté zaměstnání. Následovalo žvanění Ciencaly, ministra průmyslu a šéfa zaměstnavatelů Bartoše ( za přesné znění jmen neručím) , jak jsou důležité technické obory, třeba takový konstruktér. Smál jsem se, když jsem viděl kyselé obličeje těch mladých studentů , protože to hlavní, co ti studenti už asi věděli, tam nikdo neřekl. Že takový konstruktér bude mít nástupní plat takových 15 tisíc, zatímco jeho vrstevník z nějakého humanitního oboru, který bude toho konstruktéra manažovat, bude mít nástupní plat znatelně víc. A že za takových 20 let bude mít ten manažer plat Xkrát větší, zatímco ten konstruktér bude mít po 10 - 20 leté praxi plat vyšší o ušušněných pár tisíc. Případně půjde rovnou na pracák a na jeho pracovní místo přijde nějaký absolvent.

Editoval Radim (28-11-2013 00:14:33)

Zdravim panove,jako naprostej amater jsem koupil invertor gama 160,basicky elektrody 2,5 ,jekly a pasovinu a dal se do svareni stojanu na rezani dreva. Ehmm,no a samozrejme jsem ty jekly propalil,sice to drzi,je to funkcni,ale vypada to jak to vypada,autogen nemam a kdybych ho mel,jako amater na nej radeji ani nesahnu.Je nejaka moznost ty diry tou gamou nejak poopravit at to muzu nalakovat a jaka? Omluvte amatera a kdyz je moznost jak to opravit,tak mi klidne vynadejte,ale poradte prosim "polopaticky" :-)
Ps,nejsem skolak:-))),jen samouk kutil :-)

Editoval proud (16-01-2014 22:57:16)

proud napsal(a):

autogen nemam a kdybych ho mel,jako amater na nej radeji ani nesahnu.

rozumná myšlenka
pokud jde o ty díry v jeklech, a je to koza na dříví, k opravě potřebuješ flexu - úhlovou brusku, řezací kotouč + brousicí kotouč. Taky elektrody (bazické) č2. Ty 2,5 jsou na začátečníka moc tlusté (pro sváření jeklu)
vezmi kus jakéhokoliv železného materiálu, třeba velký hřebík, delší šroub, cokoliv co půjde "nacpat do té propálené díry, kozu natoč tak abys vařil v poloze PA = aby elektroda směřovala do středu zeměkoule
Na obalu od 2 elektrod se podívej jaký máš nastavit proud. Máš teď jekl, v díře nacpaný kus přídavného želízka, želízko kouká ven - pár cm. Tak teď to zavař, zkus elektrodu spíše jako tlačit do materiálu - co nejkratší oblouk, zavař to jen jak to půjde, třeba jen kousek té díry. Zůstane trčet kus přivařeného šroubu (hřebíku, kulatiny) ten řezacím kotoučem odřízni, oklepej strusku, okartáčuj ocelkartáčem a postup opakuj dokud díra nebude úplně pryč. Výsledek obruš brusným kotoučem a postup opakuj dokud to nebude OK

Já osobně si myslím (nejsem svářeč - pouze "lepič" amatér), že na vyvařování děr v jeklu je lepší rutilka. Má sice (podle zdejších odborníků) tekutější kov, ale zároveň vodivý obal (lepší znovuzapálení oblouku). To mi umožňuje dělat (trafem) krátké sváry- až skoro body a do tmavnoucí strusky znovu zapálit oblouk a zase kousek materiálu přidat, až se postupně díra úplně zacelí. (jak to vypadá zevnitř-kořen svaru, neřeším). Při tom stejnosměrném proudu (a dost vysokém napětí) to bude trochu těžší ("utrhnout" oblouk).

Editoval JARDA V (17-01-2014 10:42:05)

jole napsal(a):

JARDA V napsal(a):

To mi umožňuje dělat (trafem) krátké sváry- až skoro body a do tmavnoucí strusky znovu zapálit oblouk a zase kousek materiálu přidat, až se postupně díra úplně zacelí.

Tu struzku je bezpodmínečně nutné před znovuzapálením oklepat!!!! Jinak to bude ještě větší katastrofa než máš dosud. Jole.

Právě že ne, proto do tmavnoucí, ona se roztaví a zase vyplave nahoru. Nesmí se to nechat vychladnout. Ta pauza je tak 1-2 vteřiny.

Editoval JARDA V (17-01-2014 11:28:57)

Řešilo se to v jiném vláknu, dovoluji si citovat kolegu Kramlika:

Kramlik napsal(a):

tomape napsal(a):

Jarda V: tomu se říká prasečina první třídy!!!!! Zaltej MIG-MAG stroj.........

no prasečina seš ty ty trdlo, to asi zase promluvil nejaký "profi" svářeč co neuznává jiné pomocné metody, JARDA V má pravdu a nejlip to jde elektrodama ETC (teď nevim to čislo) a vaří se to přesně jak píše, čili -blik, pauza, blik, pauza, blik, pauza, blik... a vaří se to, nebo teda bliká se to přímo do "strusky" to je kladení další svarové vrstvy bez oklepání strusky na vrstvě předešlé, jak praví odborná literatura je to spoj nezaručené kvality kde je velká pravděpodobnost zavaření strusky ale u toho blikání to nevadí a ty elektrody "ETC ..." jsou na to dost dobré že předchozí struska pomůže znovu zapálit ten další blik a jelikož chládne pomaleji než kov tak se roztaví a naleje se na ten nový blik, opravdu to funguje mám to odzkoušené, teď už to nepoužívám jelikož mám cočko ale dřív sem to používal často, když se to člověk naučí správně "blikat", (né blinkat, to je opravdu jiná technologie jak uvedl JARDA V), tak se ani nemusí nic brousit, je potřeba se naučit dělat správné časové prodlevy aby kov ochladl aby se při dalším bliku nepropálil ale zase aby struska neschladla tolik aby se stačila znovu zkapalnit a aby stihla vytéct spod kovu, a taky aby se elektodou nebliklo jinam než je potřeba, (to je nejlíp si opřít ruku o nejaký špalík nebo o neco pevného) jo ještě dodám že nejlíp se bliká pruměrem 2,5 na 80Ampér, prumerem 2 nebo 1,6 sem to nikdy nezkoušel neboť nemám a obchod je daleko tak než bych přijel z obchodu tak sem zablikal 2,5-kou, mimochodem tim co-čkem taky nejde vařit takové tenké plechy naráz, taky se to musí vyblikat, některé mašiny to mají dokonce v programu, takzvaný "PULZ"  tam to teda má tu výhodu že se nevaří do strusky ale do čistého
edit:  ještě sem zapoměl dodat že je potřeba perfektně připravené svarové plochy a svarová mezera aby byla po celé délce svaru v rozmezí 0 čili -bez mezery- taky tam nesmí být barva, rez a jiný binec jinak jsou ty bliky, odborně řečeno heftíky s jícnem, takové jakoby "sopky" co po zhasnití oblouku bublou ten binec ven a pak je to ta technologie na -blití-
                                                       TAK PŘEJU ZDAR BLI(N)KÁNÍ

Editoval JARDA V (17-01-2014 11:39:21)

Hm:-)),tak jako cistej amater,navic zacinajici :-) sice chapu ono JEDNO-DVE heftnuti,aby se mi to nehlo a bylo to vodivy,ale tak nejak intuitivne ono blikani vzhledem ke kvalite svaru.....ne-e-e :-))),vzdyt to pak ve vysledku musi prece bejt zasmrkany a ne svareny? Ale berte me s rezervou,jeste malo znam a jeste min umim,i kdyz mrskam(ucim se) teorii....
Tak jsem koupil ty rutilky 2.0,vyzkousim :-)

Editoval proud (17-01-2014 15:54:33)

Doporucujem najmensi mozny prud aby nedochadzalo k prepaleniu materialu a kruzit po obvode diery, s postupnym zmensovanim priemeru, je mozne ze nebude mozne na jedno zapalenie zavarit dieru, lebo ked sa dostanes na stred bude tak rozzeraveny matros ze ukapne a bude sase diera, Ale to uvidis ked sa budes blizit k stredu ze je to velmo zerave zllte a hrozi roztavene v tedy prestan oklep trosku a dokonci zaslepenie diery. Pocytaj stym ze vzniknu deformacie na konstrukcii. Inak foto by bodlo.

palo227 - státnice už 20 let neexistují. Svářeči jsou buď školeni na Základní kurz svařování podle ČSN 050705, nebo mají Certifikát podle ČSN EN 287-1. Na délku kurzu se ptejte v příslušné Svářečské škole.