SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Podle popisu - mimochodem zcela nedostačujícího - usuzuji, že se jedná o koutový svár. Za tohoto předpokladu se používá svár s velikostí a = 0,5 - 0,7 t, kde t je tloušťka slabšího plechu ve svařovaném spoji. Velikost a se vypočítá podle zatížení daného sváru. A ještě pro jistotu z = a√2.

teda pardon, ale pokud se na takouvou věc ptá absolvent III. ročníku VUT tak bůh s námi všemi.....

Po roce od promoce se setkali dva bývalí spolužáci: "Člověče, když pomyslím na to, jaký jsem já inženýr, tak se normálně bojím jít k doktorovi!"

Přesně jak píše jirkati je to smuté. ted máme ve firmě nového Ing echnologa a ten píše klukum na obrobně takové časy že nejsou ani 1/2 strojního času a po 20 minutách vysvětlování co je to řezná rychlost,čas na výměnu nástroje atd řekne že připíše na obrobek který se dělá přes 2 hodiny 15 minut.A to nemluvím o tom když napíše "vyrobit dle výkresu" ale když se ho zeptám jak mám to nebo ono udělat tak kouká jak ...........

Holt u u Bati musel každý mistr umět vše stejně jako jeho podřízení , jak by to dopadlo dnes nechci ani domýšlet.

Jirkati:plně souhlasím,vzdělávání a komplexně příprava na trh práce, jakož i zpětná vazba mezi státem a průmyslem z níž plynou  požadavky na pracovní zaměření produktivního obyvatelstva,tudíž  jeho přípravu patřičným vzděláním, je zde absolutně nefunkční.Přirovnal bych to k rozdílu mezi cestou do Paříže případně dál do NY letadlem a autem po silnici.Ano i autem se tam dostanem,jen za podstatně delší dobu a s daleko větším vypětím sil.Takhle si jedem, jedem a jedem až dorazíme k oceánu,a dál už se autem nedostanem.Sjednání nalodění taky něco stojí a je ještě pomalejší.....
Pokud někdo píše časy dle normy měl by dle mého skromného názoru na dílně dokázat,že je výroba v ohledu na předepsanou kvalitu v daném čase proveditelná.

Editoval Ládes (21-11-2013 20:54:09)

Zrovna v tomto je jedno , zda jsi vusa či jinde . Záleží na vedení . Těsně po převratu jsem pracoval ve firmě , kterou si přivlastnili bývalí vedoucí a mistr . Budovy a stroje zůstaly , z dělnictva 100 lidí je 15 ! a kancelářského narostlo na 200% . V kanclu sedí samí známí . Mistruje 75letý chlap , který jediný na této pozici ví . To je klasika .

franišek napsal(a):

honzo jsem strojní ing a stále svařuju. a v konstrukci sedí experti se střední školou. A jaká je mezi mnou a nima rozdíl?? středoškolák umí lést a šplhat.

Podle všech indicií máš tedy z předmětu "ŘITNÍ ALPINISMUS" známku "NEDOSTATEČNOU" a nebo "F" ???

Firmy jsou v posledních cca 10 letech doslova supervychcané  Zatímco dříve firmy v převážné většině přijímaly všelijaké juniorské "podržtašky" a "donesmateriál" na ty nejspodnější pozice a nechávaly je roky ve firmě stoupat a vychovávaly z nich odborníky, hotové odborníky od konkurence přijímaly spíš výjimečně, dneska je tomu přesně naopak.
Dneska chtějí firmy získat odborníka s nejméně 5 - 10 letou praxí nejlépe okamžitě a zadarmo, neboli aby jim ho vychovala právě ta konkurence v jiné firmě. A oni přišli rovnou bez investic k hotovému. 
Radši vezmou nabídku personalisty, že jim poskládá veškeré osazenstvo firmy, od vrcholového manažera přes střední manažment - technické odborníky po nejnižší dělníky a pomocníky novými zaměstnanci "ulovenými" na personálním trhu neboli vychovanými a vyškolenými někým jiným.  Hlavně aby měli kvalitní zaměstnance a zadarmo.
A podle toho to na personálním trhu taky vypadá. Lidi bez praxe nemohou najít práci, protože nejsou "hotoví" zaměstnanci. Stejně tak starší lidi, kteří z nějakého důvodu vypadli ze svého oboru a ztratili s ním kontakt nebo svůj obor musí změnit.
Studování humanitních oborů je akorát obrana mladých před tímto chováním firem, protože humanitní obory obvykle nejsou úzce specializované jako je většina technických oborů a takoví absolventi tak mají mnohem víc možností, kde hledat práci. 
Ovšem i tak plno schopných lidí končí na krku státu a na dávkách , zatímco firmy řvou po státu, aby sáhl do peněženky ještě hlouběji a za státní peníze jim ty hotové odborníky vytvořil.
A pokud možno ještě i držel,  aby pracovní síla byla nemobilní a ti schopnější neodešli hromadně za lepší prací a vyšším platem třeba do toho Německa.

Editoval Radim (23-11-2013 06:48:15)

Dneska bylo v radiu Orion ve správach  o 3 rodinach nepřispusobyvych  město strava je zařadilo do nejakeho programu kde měli praci za 16 000 hrubeho a nikdo ztech 3 rodin  nechtel nastoupit do práce.. Ppak tam ješte bylo řečeno že i  takovy jako inženyři na ostravsku pracují i zameně... tak asi tak to jak to ma vtomto státě vypadat jen doufam že Pan babiš a jeho hnutí ano stěma č...ny.. k...ma už konečně zatočí...

Panove nemotejme do tohoto pekneho remesla spinavou politiku diky

problém je bohužel v jak v systému, tak i ve studentech... za komunistů nebylo moc zvykem zvyšovat svoji hodnotu na trhu práce, ovšem doby se změnili, ale návyky studentů ne... během studia je hodně příležitostí, kdy se dá získat praxe a někdy velmi zajímavá, stačí se jen trošku vnucovat firmám a holt dělat jen za "jídlo a dopravu", odměnou je většinou hodně zkušeností a praxe která se dá velmi lehce uplatnit...

a k samotným VŠ... technické školy jsou pro hodně lidí odpudivé náročností a spousty lidí to odradí i během studia... a to si nemyslím, že by byli studenti líní, ale spíše přístup zaprděných profesorů, kteří celý život jen učí a jsou totálně bez praxe je hodně demotivující... náš obor začínalo 840 lidí a dokončilo s titulem Bc. 120...  hlavně protože zkoušející dbali nad naprostými zbytečnými detaily a nehleděli, zda student rozumí problému nebo ne... jako příklad uvedu, když jsem byl vyhozen od zkoušky, kvůli popisu použití válečkového kalibru...

řekl jsem že nejdřív vyzkouším dobrou stranu a když proleze, tak otočím a použiji zmetkovou a ta nesmí prolézt.. načež mi bylo řečeno že správný postup je prostrčit správnou stranu a pustit kalibr, který by se měl zastavit o zmetkovou stranu... zkoušel jsem argumentovat tím, že při upnutí ve stroji toto někdy nejde praktikovat, nebo že mnohem rychlejší je ho vyndat o točit... ještě profesor dodal že se nejdená o správnou stranu, ale dobrou stranu a výsledek bylo za 4 a musel jsem jít znovu na zkoušku...

po téhle zkušenosti jsem si radši koupil C0čko, začal chodit do fabrik na stáže, všechno se to naučil sám, a ve škole si to odseděl jen abych měl titul

Honza007 - jen bych rád připomněl, že auditora si firma objednává sama a také si ho zaplatí! A pokud se firma hlásí k tomu, že je plně schopná zajišťovat nějakou činnost - např. svařování - tak to svým zákazníkům prokáže svou certifikací nějakou nezavislou oprávněnou organizací. A pak si tuto certifikaci v pravidelných intervalech obnovuje, aby zákazníkům prokázalala, že je stále ještě dobrá jako na začátku. I když nejsem z těch různých auditů ve firmě nijak nadšený, tak se  aspoň snažím aby svařování bylo takové, jako zákazníkům nabízíme. Ovšem existuje i horší varianta. Zrovna minulý pátek si u nás dělala zákaznický audit jedna francouzská firma a bylo to obsáhlejší a detailnější než pravidelný audit na normu 3834 z konce září. V některých bodech jsem se docela potil, třeba abych dohledal všechny faktury a tavby k základním a přídavným materiálům na svařence, které se zrovna na dílně svařovaly. A i když jsem prokázal, že na jednom pracovišti, kde se zrovna svařovalo v pulzu, se jedná o necertifikovanou výrobu tak mě stejně vytkli, že tam je WPS bez existující WPQR na pulz. A také to dali do zápisu. A ani šéfovo potvrzení mých slov je od toho neodvrátilo. Ještě že se zákaznický audit neplatí!

No jo Petře, jenže onen zákazník je obrovská drážní firma a chce abychom si obnovili certifikaci podle DIN EN 15085, kterou jsme v září pro nedostatek zakázek toho typu nechali stát. S tím ale vyrukoval až při pohovoru při zahájení auditu. Byl to prostě trochu šrumec, ale ono se zase za ty tři měsíce tak moc ve výrobě nezměnilo, takže nastavený systém (včetně neprodloužené ČSN EN 15085 a V95/5) setrvačností docela pokračuje. Pokud ale neuvidím první reálnou poptávku, která by pokryla aspoň 50% nákladů na recertifikace tak do toho nejdeme. A ty ceny jsou pro malou firmu docela dramatické, hlavně ta DINka. My jsme dříve vyráběli něco pro zdejší jejich pobočku a jim se naše díly zřejmě zalíbily. Když ta jejich pobočka z nedostatku své práce s námi omezila spolupráci a svařuje obdobné díly sama, tak s jejich provedením nebyla úplná spokojenost. Proto se k nám francouzi dostali takto napřímo.  A tak jsme se snažili seč jsme mohli.