SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Tlumivka pro běžné použití neurčitě přesytit nesmí. Tento případ mi taky není úplně jasný, protože jinou MAG svářečkou jsem nikdy nesvářel a proto jsem se ptal, jak se má měnit indukčnost výstupní tlumivky.
Díky velké výstupní kapacitě a velké frekvenci, je zde dobře odfiltrovaný stejnosměrný proud, pokud je nastavené malé napětí od 14,5V do 20V, bez výstupní tlumivky se drát rozprskl, částečně odtavil, ale nevytáhl se žádný oblouk, spoj byl studený, světlo asi jako jiskření od komutátoru, od 20V do 22V došlo náhle k vytahování oblouku a prudkému nárůstu výkonu a plech se okamžitě propálil. (Možná že při vyšších napětích a proudech už projevuje indukčnost svářecích kabelů.) Čím větší byla indukčnost výstupní tlumivky, tím plynulejší byl nástup výkonu od malého napětí.  Od 22V nahoru to svářelo bez tlumivky dobře, s plynulým nárůstem výkonu, pouze při prvním kontaktu drátu byl trochu větší rozstřik drátu a při některých nastaveních oblouk pískal.
Další možnost, že přesycení nevadí je ta, že při kontaktu drátu je nulový proud, vlivem plné indukčnosti pomalu roste až k těm 75 A, pak se začne přesycovat a nárůst proudu se zrychlí, ale i tak tlumivka splnila dobře svou funkci a zabránila rozstřiku drátu.
Přesycením tlumivky se sníží indukčnost, stane se z ní přesytka, stejnosměrný proud to nedeformuje jako např. sinus.  Snížením indukčnosti klesne omezování proudu, změny jsou rychlejší, svářečka je dynamičtější. Nižší indukčnost při větších proudech znamená kratší oblouk. Nebylo by dobré, aby se dal vytáhnou oblouk třeba 1cm.
Další věc je, že jsem do invertorové svářečky nechtěl dávat tlumivku o velikosti, co se používá v 50Hz strojích, kde plní ještě funkci akumulace energie.

Pánové, oba byste si měli asi nastudovat i nějakou teorii, taky bývá někdy důležitá. Regulace změnou indukčnosti tlumivky a "regulace" přesycováním tlumivky jsou dva naprosto rozdílné pojmy. Např. "vlivem plné indukčnosti pomalu roste až k těm 75 A, pak se začne přesycovat a nárůst proudu se zrychlí" je nesmysl. To, co se v tlumivce ztratí při nárůstu periody, ihned zpět dodá při poklesu periody a tím vlastně filtruje. Pokud při nárůstu proudu v periodě se skokem sníží indukčnost, v tlumivce se naakumuluje nižší energie a následný pokles vykrývá méně a nekontrolovatelně. Ve výsledku se žádný nárůst proudu, jak je v citaci, nekoná, ale sníží se pouze činitel filtrace. Zkuste si pro různé situace připojit na výstup osciloskop.
Sycení jádra ss tlumivky m.j. nesouvisí vůbec s její velikostí, při daném proudu pouze s počtem závitů a délkou vzduchové mezery. Také definice indukčnosti je zcela jiná.

Editoval Zdenek11 (13-11-2013 12:45:56)

Aha, já jsem si to celé přečetl ještě jednou pořádně, tak ta vaše tlumivka je pro invertor? Tuto problematiku moc neznám, ale domníval jsem se, že u vf zdrojů se používají pro tlumivky feritová jádra, nikoliv trafoplechy a vzhledem k vyššímu kmitočtu i s poměrně malým průřezem jádra.

Editoval Zdenek11 (13-11-2013 14:16:43)

Taky mě ta velikost zaskočila, ale i tak je podstatně menší než v 50Hz strojích. Na výstupu invertoru mám toroid s železoprachovým jádrem a 5 závity, v režimu  MMA je trochu nestabilní oblouk při nejmenších proudech a oblouk od nižších až po střední proudy píská, to by zpravila i přídavná vzduchová cívka, nebo dva toroidy na sobě (zvětšení jádra). To tato větší  tlumivka spolehlivě odstraní.

Ale v režimu MAG, kdy se připojí velká výstupní kapacita, se to chová úplně jinak. Možná, že to napětí okolo 21V, kdy bez té tlumivky dojde k hoření oblouku a prudkému nárůstu výkonu je podobné jako v režimu MMA. Při svařování elektrodou je na oblouku taky min 21V. Pokud tedy nastavím třeba 15V, tak to bez další tlumivky nejde. Pokud se přidá, tak proud proteče tlumivkou, drát se upálí, na tlumivce se vygeneruje napětí, to se přičte k napětí na kondenzátorech a napětí větší než 21V zapálí oblouk. Tady už nefiguruje původní frekvence invertoru, ale frekvence kontaktu drátu se svařencem.  Při vyšších napětích už tlumivku s původní velkou indukčností nepotřebuji, protože napětí je dostatečné na udržení obloku, ale i tak sníží tlumivka nárazový proud, rozstřik je nižší.
Je to jen moje teorie, děje s dobou řádově v ms nejsem schopen pozorovat.

Někde tady na diskuzi byla tlumivka pro MAG, měla pomocné vinutí, to se zkratovalo tyristory nebo triaky (pomocí potenciometru se nastavovala hladina sepnutí), tím se taky degradují vlastnosti tlumivky jako stabilizátoru.

Lubous1 - nechybí tam kondenzátory? Velikost potřebné indukčnosti tlumivky jsem zjišťoval podobně, jen jsem vinul do jádra a zkoušel jsem to při min napětí.

Zdravím,   (alll díky, snad to dotáhnu do kunce.)  Jen bych dodatečně okomentoval  moji skušební tlumivku .
Takže má tlumivka je částečnou kopijí Omikron.  Nepoužívám pomocné diody, ani pomocnou tlumivku.Tedy středové jádro a vinutí kolem jádra.  Omikron uvádí o tlumivce ve schématu jenom málo  použitej drát 2 x 3.15 mm  a pomocné vinutí 1.5 mm průměr.
Já jsem použil k navinutí tlumivky drát Cu pvc průměr venkem 9 mm, a bez izolace cca 7 mm.  Nemusel jsem ho kupovat, měl jsem ho doma.  15 + 10 metrů. Takže jsem ho spojil a utvořil celek o délce 25 metrů. Těchto 25m drátu jsem navinul na novodorovou trubku o průměru 140 mm.   Trubka je opatřena z jedné strany čelem, aby se lépe navíjelo. Výška  vinutí cca 120 mm.   A v této cívce je uloženo jádro  - skládá se z jader e dvou jader  z motů. Tato tlumivka kupodivu funguje, jen je hrozně velká. Ještě časem vyzkouším  připojit  néééé celé vinutí 25 metrů, ale dostanu se i ke spoji -  odbočce na  patnáctém metru.
A jenom pro zajímavost:  Včera jsem odskoušel  trafo, diody, tlumuvku   v režimu TIG DC.   Pochopitelně zapálení škrkem, což je mi proti srsti, když jsem rozmlsanej z práce, (  fronius AC- DC HF, dále LORCH  - TWIN PULS ., Alfa 350, doma Tara 140 mma,  H2o +Pb )
Výsledek  Délka oblouku asi 10mm  a proud měřeno při oblouku 150- 170 Ampér. Trafo mírně ohřáto- toroid.
Avšak při metodě MIG MAG se proud pohybuje cca 75- 80 A trafo studené. Tig se tumuto trafu moc nelíbí.
Ps : ještě budu asi upravovat TR toroid, přivíjet  odbočky , aby byla alespoň skoková regulace proudu.