SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Přesně toto trafo s dvojpulzním usměrňovačem (dvě diody a vinutí zapojená symetricky)jsem používal na eloxování. Měl jsem tam nějaké diody KY. s dost velkými chladiči. Nebyl problém. Je to tak, jak píše Zdenek 11. Mohl bych se nato podívat a případně dát foto, ale až budu doma, cca za 14dní.
Offline
Zdeněk 11 moc děkuji za informace. Už to mám zprovozněné. Pak sem dám foto. Jak jsem psal na začátku, trafo bylo původně 1x24V a asi 20A. Primár je ze dvou cívek sériově. Sekundár ze dvou cívek paralelně. Z důvodů rozměrů, hlavně chladiče jsem zvolil nakonec jak jsem zvolil. Zkoušel jsem ten můstek v kostce, ale jen do 20A. Dal jsem to myslím na dostatečný chladič, hliníkový profil, nebo spíše plech o tl. 10mm, rozměry asi 70x120mm, plus mínus a hrozně se to hřálo a to jsem z toho odebíral jen něco kolem 10A, možná trošku více. Klasické můstkové zapojení z výkonových diod jsem zavrhnul hned, jelikož bych bez speciálních diod musel použít jeden společný chladič a další dva pro zbývající dvě diody(asi). Pak jsem využil toho, že má trafo dvě vinutí paralelně a rozpojil to a zapojil jako 2x24V pro usměrňovač s dvěmi diodami. Tohle zapojení jsem zkoušel zkušebně zatížit stejným proudem jako ten můstek v kostce a topil o hodně méně. Tak proč toho nevyužít? I rozměry jsou lepší, jelikož mohu použít jen jeden chladič.
Offline
Tak vám gratuluji! Pokud máte možnost a umíte trochu zacházet s chemikáliemi, je dobré v amatérských podmínkách naleptat (zdrsnit) povrch chladiče v roztoku hydroxidu sodného nebo draselného, velice pečlivě jej několikrát umýt a suchý pak lehce nabarvit černým Centrofixem Permanent, je lepší ten tlustší typ, jde to pomalu, ale dobře. Ale nenatírat lakem! Chlazení (u lesklého povrchu prakticky pouze prouděním) se tím rozšíří i o chlazení sáláním a teplota se znatelně sníží, rozdíl může být až 10°K. Ale jestli vám to chladí dobře, tak to klidně nechejte.
Zdeněk.
Offline
No uvidím v dlouhodobějším provozu, ale jak jsem psal, mám to jen na bufíka na zimu, popř i přes léto jako větrání a při topení to má značný odběr jen pár sekund při žhavení. Pak už je odběr zhruba 5A. Děkuji
Offline
Protože je neelektrikář a přepojováním strojů si může přivodit problém . Pouhým připojením grece nemůže , snad , nic udělat blbě . To by jsi si po po celém pročtení měl uvědomit hlavně Ty . No a ty můstky snad ani pod 100V nejsou a tak by jste mu nemuseli motat hlavu pro něj nepochopitelným způsobem s průrazným napětím . No ale on si stejně najde další doplňující nesmyslnou otázku , než by provedl to nejjednodušší . Kdyby jsi to prostudoval celé a znal ty souvztažnosti , tak by jsi věděl , že trvalý proud tím grecem bude 4-5A a jen na start-max.30s bude těch cca 20A . A dále použitím toho grece se vyvaruje různých zkratů vyvstavších ze špatných izolací chladičů atp . Tož tak .
Offline
Samozřejmě, že můstek je nejjednodušší a univerzální řešení a nedá se jím nic pokazit. Ale v tomto konkrétním případě varokovi šlo 1) o snížení tepelné zátěže chladiče a 2) o co nejmenší úbytek napětí na usměrňovači a to obojí je přesně to, proč zde není můstek vhodný, ale splňují to dobře dvoudiodové usměrňovače - jak tepelná zátěž, tak úbytek napětí jsou poloviční. A taky nevím, co by nepochopil na průrazném napětí nebo proč by špatně izoloval chladiče.
Offline
Víš naposled k tobě . Dostal doporučení a to neudělal . Sehnal si nějaký 6A můstek a s tím bůhvíjak laboroval . Vyhodil zbytečně peníze za diody . Víš na co má ten zdroj ? NA ŽIVENÍ TOPENÍ . Takže 10W bude topit ještě elektricky . A vůbec tomu co píše nevěřím , je to pábitel . On by měl nejdříve vždy dodat fotky .
Offline
Zdenek 11: Opět děkuji.
BOBOBO: Nedá si říct a nedá si říct. Nic o zakoupení můstku 6A jsem tady nepsal. Nebo ano?
Že budou na zdroji nějaké ztráty, jak tepelné tak celkově beru jako samozřejmost.
Blbce si dělejte z někoho jiného. Nevím, co bych měl na tom můstku zapojit špatně. Kde jsou ty vlnovky se zapojí výstup z trafa a +a- jsou výstupy z usměrňovače.
Více až večer.
Offline
Zdenek11 napsal(a):
Jak si to tady pročítám, uvádějí se zde někde mylné údaje, já jen aby se tím někdo neřídil. Cituji:
"Dvoudiodový usměrňovač znamená, že máš na trafu dvě stejná vinutí po 24 voltech , z jednoho odebíráš plusový průběh a z druhého minusový průběh proudu a napětí a dohromady pomocí diod skládáš v usměrněný proud a napětí. Takže v součtu z trafa odebíráš celý střídavý proud, plus i minus průběh. Diody jsou namáhány napětím 24 x odmocnina ze dvou 1.41 , což je asi 33.8 voltů. "
Správně ale je, že diody jsou namáhány napětím 67,8V. A dále, žádné saturační napětí u diod neexistuje, jde o napětí na diodě v propustném směru a to je součtem prahového napětí polovodiče a dynamického odporu přechodu a nezávisí na průřezu polovodiče, jak je uváděno, ale pouze na stupních příměsí v polovodiči.
Standardní průměrné napětí na výkonových křemíkových diodách pro komerční účely bývá 1,0- 1,2V, málokdy jiné.
Pokud už má pan varok rozdělení vinutí, je samozřejmě lepší použít dvoudiodové usměrnění, nevím, proč mu stále doporučujete můstek. Dostane tak stejný výstupní proud při poloviční tepelné ztrátě na usměrňovači. Stejnosměrné ztráty na trafu budou zanedbatelné.
Pravda, s tím závěrným napětím jsem se sekl, má být dvojnásobné.
Saturační napětí je jinak zbytkové napětí na polovodiči v propustném či pracovním směru. U polovodičového přechodu PN v křemíku je to kolem 0.5 - 0.6 voltů, u polovodičového přechodu křemík kov ( schotky diody) je to asi 0.3 - 0.2 volt , neznám tuto hodnotu přesně. Zhruba toto napětí se na diodě drží od nějakého minimálního proudu až po proud o několik řádů vyšší, zhruba do cca třetiny, poloviny maximálního uváděného proudu. Při vyšším proudu se začíná projevovat ohmický odpor křemíku mimo funkční přechod PN a ohmický odpor přívodů, takže napětí na diodě v propustném směru začíná stoupat. Maximální napětí na diodě v propustném směru při maximálním proudu v datashetu je potom určeno vnitřní konstrukcí diody. Je tady nějaká maximální povolená teplota polovodičového přechodu PN Tj , která bývá obvykle 150, 175 nebo 200 st C a schopnost odvádět teplo z vnitřku diody při maximálním možném dostupném chlazení. Při maximálním trvalém proudu v propustném směru If(av) povoleném výrobcem a dostupném maximálním chlazení má potom dioda mít napětí Vf uváděné v datasheetu, 0.9 1 volt, 1.2 nebo někdy i 1.4 voltů . Při těchto parametrech dosahuje teplota přechodu PN v diodě právě maximální povolené teploty. Při které je zaručena ještě rozumná životnost diody, pár tisíc hodin nebo tak nějak.
Dioda se dá taky v propustném směru trvalým proudem proudově přetížit, potom napětí na diodě bude vyšší a teplota PN přechodu taky. Dioda pak vydrží v průměru třeba jen nějakou desítku hodin nebo ještě méně.
Oblasti vodivosti typu P a N v polovodiči nejsou žádná magie, jsou to jen oblasti v křemíku dotované různými prvky. Funkčnost polovodičové součástky je potom daná pouze jevy probíhající na styku těchto oblastí respektive chemickým gradientem rozdílu toho složení. Přehřátím toho polovodiče a přechodu PN dojde k vzájemné chemické difundaci prvků přes PN přechod do druhé oblasti, ke snížení chemického gradientu a tím k slábnutí polovodičového jevu. Dokud polovodičový jev nezeslábne natolik, že dojde k nějaké elektrické destrukci, vývinu velkého množství tepla v malém objemu křemíku někde na PN přechodu, k protavení toho místa a tím k zničení součástky.
Je to dobře vidět třeba na pokusech použít levné můstky s uváděným maximálním proudem 35 nebo 60 ampér zapojené paralelně na usměrňování svařovacího proudu. Kdy kvůli nevyvážení nejvíc namáhaný můstek vydrží svařování tak půl, jedné elektrody a pak nenávratně odejde.
Na dvoudiodový usměrňovač by pak bylo elegantní použít dvojitou diodu, třeba BYV42-200 MBR30100CT nebo STTH6002CW atd.
Editoval Radim (12-10-2013 17:58:12)
Offline
Offline
varok napsal(a):
Takže zde přikládám nějaké fotky: http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c00146.jpg
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c00147.jpg
Omlouvám se za nepořádek v garáži.
Pěkná práce.
Offline
Trafo bylo původně určeno asi do nějaké rozvodny, nebo pod. a na stojato. Já jsem přehodil ten jeden vinkl na druhou stranu aby bylo možno trafo dát na ležato. Ten chladič usměrňovacích diod je zatím provizorně, buď to pověsím na nějakou konzolku, nebo dám jiný žebrovaný. Snad se mi to vejde do bedýnky, ale co jsem měřil, tak by to vlézt mělo. A děkuji
Offline
Tento transformátor není příliš vhodný pro dvojcestné usměrnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvousloupkové jádro, na kterém je navinuto na jednom sloupku vždy jedno vinutí 24V. Při použití dvojcestného způsobu usměrnění pracuje v každé půlperiodě vždy jen jedno vinutí a tím je daný sloupek jádra přesycen stejnosměrným magnetickým polem. Transformátor nepracuje v optimálním režimu, více bručí a přehřívá se. Původní paralelní zapojení sekundárních vinutí a použití můstkového usměrňovače by bylo vhodnější.
Offline
No s těmi Schottkyho diodami byl problém, ale dal jsem ty KY718 už to fachčenko a nepřehřívá se to. Možná to není podle pravidel, jak by to mělo být, ale zatím problémy nejsou, tak jsem spokojený.
Offline
Schottkyho diodami byl problém, proč by mel byt problem? když se spravně zapojí tak fungují bezvadně.. daval jsem i do autonabiječky dote hoby 6A sousedovi funuje normalne využíva vetšinou přes zimu jine diody jsem nemel narychlo po ruce jen z počítacovych nefungčnich zdroju jetam hodně součastek a vzdy se nejaka součastka upotřebí narychlo..
Offline
Schottkyho diody jsou přednostně určené na usměrňování střídavých proudů vyšších kmitočtů, t.j. pro použití se spínanými zdroji. Pro usměrnění 50Hz z klasického trafa jsou méně vhodné, ale jde to. Obráceně ale už ne, standardní diody jako je KY 718 nelze použít pro usměrňování vyšších kmitočtů.
Varok měl s diodami KYS30-40 nejspíš problém s jejich malým závěrným napětím. Hlavně, že už mu to funguje.
Offline
Ano, tady mi mistři psali, že ty sch. diody KYS30-40 mají malé závěrné napětí, proudově by vyhovovaly. Jedna ze dvou diod v háji, tak jsem použil ty KY718 a už vše funguje jak má.
ALLL: ano, ale taky záleží jaké diody a na co používáte. U nabíječky na klasické autoaku 12V stačí i ty KYS30-40, ty používal i můj nebožtík tatík, protože nabíječka dá na výstupu max. kolem 17V, plus mínus a ty diody mají myslím závěrné napětí 30V, tak se to do tolerance vleze. Já jsem ale potřeboval napětí 24V plus mínus a po usměrnění se už do 30V v závěrném napětí asi nevlezu, jak psali tady místní členové, proto mi jedna dioda asi střelila.
Offline
použil jsem tento typ http://www.gme.cz/mbr20100ct-p223-097 tento typ ma určite vyší zavěrnné napětí, a její vyhoda je že je dvojitá, když se jedna spalí tak se přpojí drat a zas nabiječka funguje techto typu jsou zdroje z počítačů plně nekde jich tam je i 6 kusu steneho typu, dají se i použít schladičem..
Offline
To už je však o něčem jiném a je to tam napsané. Závěrné napětí je tam asi 100V a proud 10A, jestli jsem to dobře pochopil v tom odkazu.
Offline