SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdravím,

už jsem svařoval s lecčím a když jsem dostal do ruky GAMU 166, po svaření několika housenek jsem musel uznat,že "TO" svařuje samo.
Oblouk se zapaluje dobře. Invertor má tuším antistick. Chtělo by to zkusit,jestli je konkrétní invertor v pořádku.

Rutilovou elektrodu když položíte v kleštích tak, aby se špička dotýkala plechu a zapnete svářečku (nejlépe trafo) tak elektroda vyhoří úplně sama. Když toto uděláte s bazickou, tak se ani nezapálí. Kdyby náhodou ano, tak se přilepí. To je ten rozdíl, nejen v polaritě. Dnes mnohé rutilové elektrody mohou být na obou polaritách. U bazické je třeba získat cvik- jak v zapalování, tak ve vedení. Vemte balík EB121 pr. 2,5 kus plechu a cvičte. Brzy na to přijdete. Pokud máte možnost, tak nechte někoho  kdo je zkušený, aby si váš invertor vyzkoušel, nebo to zkuste sám na jeho svářečce. Pak uvidíte.

Díky za radu. Mám v plánu pozvat někoho zkušeného, aby svářečku otestoval. Že se bazické elektrody hůře zapalují jsem již někde četl, ale že by to byl takový rozdíl? Přesto, že nemám žádnou zkušenost, tak jednu zapálím bez problémů a druhou prakticky vůbec? S bazickou elektrodou se učím už druhé odpoledne a zatím žádný výrazný pokrok nenastal.

Díky.

Na naučení to asi není mnoho, ale na zapálení oblouku? To je svařování invertorem s bazickou elektrodou taková věda, abych musel vyprskat celý balík jen abych se naučil zapálit oblouk? V tom případě nevidím důvod vařit bazickou a spokojím se s rutilkou. Na to moje lepení v tom stejně nepoznám rozdíl..
Zkouším to na zbytcíxh jeklů - takže předpokládám, že by to měl být svařitelný materiál. Rutilkou to jde..

Ten balík elektrod byl samozřejmě míněn obrazně - takhle mi to říkával kolega, který mě kdysi dávno učil svařovat.

Pro martta: Rozdíl meri rutilkami a bazickými je: rutilka má vodivý obal, proto se lehce zapálí, většinou stačí jen položit na svařenec. Přenos kovu je v drobnývh kapičkách, proto nemají takovou snahu se přilepit.
Bazická ná obal nevodivý. Proto je na k na konci nové elektrody taková kapička vodivého ubalu . Proto se nová elektroda snadno zapálí. Pokud je elektroda již trochu odhořená, pak je na konci elektrody kráter, na jehož dně je vlastní drát elektrody. Hrany kráteru jsou nevodivé. Proto je dobré pro začátek si vzít nějaký brousek, o který se škrábnutím konce elektrody drát trochu obnaží. Zkušený svářeč toto nepotřebuje, má grif a vytvořené reakce na vedení elektrody. Pozor, pokud se konec elektrody obnaží moc, takže je obal daleko od konce, elektroda nemůže oblouk zapálit, protože chybí složky obalu, které pomohou vytvořit ionizované prostředí pro vznik oblouku. Taková elektroda se snadno přilepí. Když už se elektroda zapálí, tak se projevuje další vlastnost bazické elektrody: Přenos kovu ve velkých kapkách. Proto je třeba držet správnou vzdálenost, jak přše Zdenek11. Z tohoto důvodu jsem doporučil pr. 2,5, která se dle mých zkušeností nejsnadněji vede. Také je důležité nastavení proudu. Pro začátek na tu 2,5 cca 80A. Hodně trpelivosti, vyplatí se to. Tím, že má bazická elda větší průvar se snadněji vede na př. při koutových svárech.

U bazických elektrod z vašeho popis by měl být proud nastaven zhruba: na tu 2,5ku asi 100A a na 3,15ku asi 130A. Je to jen přibližně, potom si to musíte doladit. Tedy jestli si to ještě pamatuji z učňáku. :-)

Mám Gamu, 2ku zapaluji na jeklu na 65A+-, 2,5ku na 85A+-, zkus dát svářečku bez prodlužováku, vem kus silnější pásoviny a pusť se do zkoušení, ze začátku si klidně nějaký ampér přidej. Dej si vedle sebe i nějaký kousek železa, které nebude ukostřené, na oklepnutí toho konce odpálené elektrody, jak se popisuje dříve. Když budeš mít rukavice, a ty bys měl mít, můžeš ten konec i jakoby odrolit. Ještě si tady na fóru najdi, jaký má mít elektroda úhel k materiálu. Až se naučíš vodit elektrodu, zkus přiložit k sobě dva kusy materiálu. Všechno toto radění a pokus omyly by jsi mohl přeskočit, když najdeš ve svém okolí někoho, kdo ti to ukáže a řekne ti, ce děláš špatně.

dneska jsem vařil moji gamou 160 vyztuž do straceneho bedněni_roxory bazickou eldou  přepinač přepnut na elektrodu v tom to případě je spušten hodstart tudíž zvyšene zapalovací napětí je tam až 90V na 90A 8mm roxor bez problemu byl i lechce rezavy, beton to schova a víc rezavět nebude..

alll napsal(a):

dneska jsem vařil moji gamou 160 vyztuž do straceneho bedněni_roxory bazickou eldou  přepinač přepnut na elektrodu v tom to případě je spušten hodstart tudíž zvyšene zapalovací napětí je tam až 90V na 90A 8mm roxor bez problemu byl i lechce rezavy, beton to schova a víc rezavět nebude..

HotStart nezvýší napětí, zvýší svařovací proud o danou hodnotu na zhruba 1 - 1,5 sekundy po zapálení oblouku, kvůli lepšímu rozhoření oblouku a zamezení studenému spoji na začátku svaru. Obvykle to bývá o 30% nastaveného proudu nebo u některých svářeček se dá výše nastavit dle potřeby. To znamená, jestiže nastavím HotStart na 30% a svařovací proud na 100A , zvýší se svařovací proud na onu  zhruba jednu sekundu na 130A a poté se vrátí zpět na nastavených 100A. Jole.

Jak píše Zdenek 11, s rutilkou udělat dobrý koutový svar je problém. Hlavně když to má být vodotěsný svár. Proto také používám jen bazické.

Famater napsal(a):

Když rutilky tak na zámečničinu rutilcelulozové nebo rutilbazické. Nalí větší průvar a tak s nimi jdou koutové sváry lépe.

To, jestli mají větší nebo menší průvar není pro kvalitní koutový svar rozhodující. Rozhodující je vedení elektrody. U rutilových elektrod je nutné držet krátký oblouk, menší svarovou lázeň a struzku nepustit před oblouk. Pokud je lázeň moc veliká, oblouk struzku neudrží a ta se vměstná mezi tekoucí kov a znemožní jeho spojení. Potom se zdá, že svar ulpívá pouze na obou stranách materiálu, jak popisuje "Zdenek11", ale ve skutečnosti svarový kov odděluje vměsnaná struzka. Proto je nutné u rutilových elektrod koutové svary dělat menšímy housenkamy na více vrstev. U bazických je to jednodušší v tom, že struzka je lehčí než svarový kov a tak se drží nad svarovým kovem a pokud se elektroda vede správně, je nebezpečí vměstnané struzky menší. Takže co se ovládání svarové lázně (zvláště v polohách) týká, jsou bazické ovladatelnější. Jejich nevýhody jsou zase horší zapalování (problém začátečníků "viz. martta") a důsledné dodržování technologického postupu ( krátký oblouk, vysušování, vedení elektrody atd.) jinak dochází k pórování a tím pádem k netěsnostem. Obzvláště na začátku svaru, když je plynová ochrana svaru ještě nedostatečná. (týká se i dobře vysušených elektrod !!!!). Jole.