SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Neda mi to ale to jste se asi moc nenaucil.Protoze tohle uz by mel vedet absolvent  zakladniho kursu svareni (tedy alespon polovicku kladenych dotazu).Myslite si ze tu za vas bude nekdo vypracovat elaborat na  nekolik stran A4?Trosku mi to pripomina vtip o tech dvou inzenyru co sedi pred ordinaci lekare a jeden druhemu rika "vzhledem k tomu jaky jsme my inzenyri tak se k tomu doktorovi bojim jit"

Ps:pochopim jeste nejake doplnkove dotazy.

Editoval Honza007 (07-06-2013 11:37:08)

1.na snizeni vnitrniho pnuti
2.co treba zmena struktury? Hrubnuti zrna. Oxidace? zalezi na teplote, dobe,okolnim prostredi.
3.na atomovem reaktoru nebo vazniku tezko udelas destruktivni zkouzku kdezto treba na takovem taznem zarizeni na auto to problem neni ze.To zalezi na dulezitosti svaru a na spouste dalsich veci.

Dost složitá problematika, že? Tady Vám každý poradí to, s čím se potkává. Uvidíte, co z toho dáte dohromady. Ale na teorii byste se měl zeptat spíš Vašich kantorů. A v praxi se držet doporučení výrobců základních a přídavných materiálů a neshánět na webu "co se kde šustne"
Na otázku č. 1 je ještě pár odpovědí, např.:
Kromě zmíněného snížení pnutí při vyšší teplotě předehřevu svařenec pomaleji chladne a tím se snižuje tvrdost v tepelně ovlivněné zóně.
U vysokopevnostních ocelí, které jsou zde uvedeny, klesá riziko trhlin zapříčiněných vyšším obsahem vodíku.
Dále proto, aby se svařovala houževnatější struktura než např. martenzit. Proto třeba u nástrojových ocelí má být předehřev a výdrž při svařování na teplotě ca. o 50°C vyšší než teplota Ms na IRA diagramu. A teď to prolne do otázky č. 2 - u zušlechtěných materiálů by zase předehřev neměl překročit popouštěcí teplotu, pokud se nemají změnit vlastnosti svařovaného materiálu.
Dále k otázce č. 2 - změna struktury, tečení, stárnutí (nemusí být vždy záporná vlastnost).
K tomu, jak jste si sám odpověděl na druhou otázku "při překročení teploty odjde k zakalení TOO": Není náhodou zakalení otázkou ochlazovací rychlosti spíš než teploty?

Honza007 napsal(a):

1.na snizeni vnitrniho pnuti
2.co treba zmena struktury? Hrubnuti zrna. Oxidace? zalezi na teplote, dobe,okolnim prostredi.
3.na atomovem reaktoru nebo vazniku tezko udelas destruktivni zkouzku kdezto treba na takovem taznem zarizeni na auto to problem neni ze.To zalezi na dulezitosti svaru a na spouste dalsich veci.

dr.street napsal(a):

Dobrý den, mám dané otázky k seminární práci, chtěl jsem se zeptat jestli by tu byl někdo tak hodný a z praxe mi je dokázal osvětlit.

1) K čemu vlastně slouží předehřev materiálu?
2) Co se stane se strukturou materiálu když je vystaven příliš dlouho vysoké teplotě?
3) Proč jste použil nedestruktivní a destruktivní zkoušky svaru právě tyto a ne jiné (projděte si jaké metody měření tvrdosti a s jakým rozsahem zatížením se používají při zkoušení svarů)

K té třetí otázce je to spíše kvuli tomu že ve školních, laboratorních podmínkách nebyla možnost využití jiných zkoušek materiálu. Spíš mě zajímají ty další možné metody zkoušek svarů, já použil: vizuální,kapilární, makro/mikro strukuru a mikrotvrdost.
A hlavně odpoveď na druhou otázku. Tam mě napadá jen že při překročení teploty odjde k zakalení TOO a může nastat možnost trhlin?

Materíál: vysokopevnostní ocel S500MC - tl. 30mm a S700MC - tl. 4 mm, teplota přededhřevu 160 stupnu

Děkuju moc za pomoc.

Já na těch pár otázek odpovím jen tak z hlavy, obecně...  nemohu z časových důvodů víc.

1) K čemu vlastně slouží předehřev materiálu?

- Ke snížení obsahu difusního vodíku v materiálu.
- K omezení tzv. studených prasklin   
- Kvůli obsahu uhlíku v oceli - uhlíkový equivalent. Hodnotu předehřevu nutno vypočítat podle procenta C.
- Kvůli omezení vlivu TOO v okolí sváru vlivem prudkého chladnutí - možnost zakalení v případě některých mat.

2) Co se stane se strukturou materiálu když je vystaven příliš dlouho vysoké teplotě?

- Nastává změna mikrostruktury materiálu, degradace pevnosti, kde hlavním degradačním dějem je hrubnutí sekundárně vyloučených karbidů.


3) Proč jste použil nedestruktivní a destruktivní zkoušky svaru právě tyto a ne jiné

- Nedestruktivní zkoušky se používají pro zjištění vad zjevných, nebo skrytých. Přípustnost vad ve svarech je obecně stanovena druhem, velikostí a četností vyskytujících se vad v závislosti na typu svaru a způsobu namáhání. Určuje příslušná norma. (neznám přesně tu Českou)

-Destruktivní zkoušky jsou prováděny kvůli zjišťování mechanických vlastností materiálů. Opět sanoveno normami.

Ještě doplním:
Jen tak z praxe: Dám sem snímek tělesa ventilu. Všimněte si nahoře černou barvou označení RT MT OK. To znamená, že těleso prošlo nedestruktivní zkouškou RT (rentgen), dále prošlo MT (magnetickou zkouškou) a to bez nálezu zjevných vad. Protože se jednalo o velmi důležitý ventil, zákazník si přál udělat ještě UT (ultrazvukovou zkoušku). A tato zkouška odhalila rozsáhlý defekt, který se při odstraňování jevil jako dvojitá stěna. Prostě místo, kde byl uvnitř materiál nespojen. Jakási velmi plochá bublina v materiálu. Neviditelná na rentgenu a neodhalená magnetickým testem. Tloušťka stěny opravovaného tělesa asi 50 mm.
Takže v praxi se z tohoto důvodu používá více metod odhalení defektu. Škoda, že ta fotka ukazuje už jen stádium opravy...

Editoval Frank (08-06-2013 01:28:42)

dr.street: četl si co ti tady psali???

dr.street napsal(a):

četl, odpověděl mi na to JardaK tak jsem se chtěl zeptat jestli je i neco dlašího. Tak jestli to víš rád si nechám říct další možnost abych byl chytřejší!!

Toto  není politika nebo sociologie, kde je správný ten názor, který řekne nejvíc lidí. Toto je technika, a tam je správný jen jeden názor. Ten, podle kterého se ta věc v reálu chová.

Frank napsal(a):

Jakási velmi plochá bublina v materiálu.

tohle mě zajímá, čas od času na takovou věc narazím při řezání nějakého válcovaného profilu, myslím si že to může vzniknout při válcování za studena.
Franku polotovar toho ventilu je odlitek?

bourač napsal(a):

Frank napsal(a):

Jakási velmi plochá bublina v materiálu.

tohle mě zajímá, čas od času na takovou věc narazím při řezání nějakého válcovaného profilu, myslím si že to může vzniknout při válcování za studena.
Franku polotovar toho ventilu je odlitek?

Tento na snímku je odlitek z uhlíkové oceli A105 WCB. Ale děláme i z výkovků. To je mnohem pracnější a nákladnější výroba, neboť je potřeba mnoho třískového obrábění a svařovacích prací na takovém ventilu. Ty se vyrábí pro velmi vysoké tlaky a teploty, záleží na materiálu pro jaký účel ventil slouží.

Máte pánové (Bourač i Honza 007) správný postřeh a pravdu. I ve válcovaném materiálu, či výkovku se podobné defekty vyskytnou. 

Zdravím potreboval by som poradiť mam trubku 273 x 28 z 15NiCuMoNb5....Potrebujem ju tak meter od konca nahriať a trochu ohnuť aby som zavaril zvar ktory bude z predohrevom a vyžihany....Na aku teplotu maám ohriať a následne ochladiť trubku aby som to ohol,a štruktúra materiálu mi ostala zachovaná??