SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Přesně tak. Rozestup I100 bude cca 1800mm. Začátek a konec by měl být v pohodě (kromě toho stáhnutí U100 svarem), protože na krajích bude ještě U100x50x3mm, takže rovnoběžnost předpokládám zachovám. Prostřední díl bude větší problém, ale předpokládám, že si na alespoň jednu stranu bodnu pomocný profil (třeba jekl 20x20x2), abych si udržel rozměr a na stavbě odřežu.

Spojení chci udělat tak, že uvnitř profilu U100 navařím plocháč 50x8, který bude přesahovat dejme tomu 100mm délku dílu a tím vytvořím jakési přeplátování). Montážníci ukotví nejdříve jeden díl, následně zasunou druhý díl a plocháč 50x8 přivaří k volnému dílu.

Stůl mám relativně kvalitní (20mm plech). Pomůže, když si I100 jen přiboduji, pak postavím "na výšku", tak aby profil UE100 ležel na stole, z obou stran I100 přitáhnu ke stolu svěrkou a pak obvařím? Stůl by měl to prohnutí udržet. Otázka je, jestli se jen nepřepruží a po oddělání svěrek neprohne stejně. A taky nemám moc času na to, aby mi na stole díl dlouho stál a já bych čekal, až vychladne.

Toho jsem se bal :-) . Autogen ani nemame a ani bych to neumel, no.

Nějak se mi ta konstrukce v popisu nezdá. Velice by pomohl výkres. Ani neznáme druh a velikost budoucího zatížení, ani způsob koncových podpěr a možností zachycení délkových změn při provozních změnách teploty. Jde hlavně o to, jak jsou ošetřeny tahové a tlakové síly, jak má být zajištěna stabilita proti bočnímu průhybu atd. A pokud by se pod takovou konstrukcí měli pohybovat lidé, tak je docela nutné použít při výpočtech i dost vysoký koeficient bezpečnosti.
Obecně řečeno:
Pokud neoplývám svářečskými dovednostmi (znalosti o omezení deformací při svařování, o chování materiálů a zvláště profilů při svařování, rovnání teplem) je vhodné uvažovat o jiných způsobech spojování, například správně řešené šroubové spoje.
Pokud má být konstrukce nosná je dobré se poradit s konstruktérem o místech svarových spojů a o jejich provedení. Každý svarový spoj snižuje kvalitu a bezpečnost konstrukce svým negativním ovlivněním mechanických vlastností přímo ve sváru a v TOO (tepelně ovlivněné oblasti). Každá svařovaná konstrukce je při zatížení namáhána kombinací tahových a tlakových sil, které jsou přenášeny právě těmi sváry. Jiné sváry budou použity při tahovém a jiné při tlakovém zatížení a úplně jiné při dynamickém zatížení.

Rovnání nebude potřeba, když spoje nebudou uprostřed nosníků, ale vždy na stojně nebo těsně vedle ní a to i za cenu rozdělení v jiném, než původně uvažovaném rozměru. Navržené řešení spojení nosníků by mohlo vyhovět, ale nechte si ho posvětit od konstruktéra. Jinak na případný průšvih při havárii (ručíte 10 let - viz zákon 22/1997 sb) budete sami.

Děkuji za reakce. Dnes jsem byl zkušebně navařit pár kousků a malinko jsem se vystresoval, že zavařuji špatně. UEčko se v místě svaru prakticky neprohlo. Proudu tam mám myslím dost, tak zkusím to poklepávání (s tímto jsem se nikdy nesetkal). Jak jsem psal výše, svařujeme jen dveře a občas balkony z jeklového profilu (tl. stěn 2mm), což by většina z přítomných ani nebrala jako svařování .
Na druhou stranu musím uvažovat, že sice žádný učený z nebe nespadl, ale aby nespadl někdo, kdo se pak o ten balkon opře.

Rovnat asi budu muset, protože UEčka jsou prohnuté do luku. Zde ale předpokládám nějakou pomoc onou panenkou.

Každopádně, děkuji za odpovědi ještě jednou. Pro většinu je tohle fórum něco, kam přispívá ve volném čase a buďte si jisti, že to nám, méně znalým a zkušeným, docela pomáhá (už tři dny ve volném čase koukám na http://www.youtube.com/user/weldingtips … ks/videos, kterou sem někdo postoval a jenom čumím při tom srovnávání s těmi "přilepenými" 1.25mm plechy k jeklu 40x2 ). Nemá někdo ty koule a udělat něco podobného? Spousta svářečů si prošla svářečákem na učňáku a u spousty to bylo jen "tenhle plech svař v téhle pozici k tomuto plechu, máš hezkou housenku, OK, tady máš papír". Já tyto nosníky nikdy nevařil a půl dne jsem laboroval, jak nastavit svářečku a stejně si furt myslím, že to mám blbě. Bovden jsem už vyměnil a furt to není ono