SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

pokud došlo k protržení vlivem ubytku tloušťky nemá smysl opravovat, zařízení je po skončení životnosti, provizorní krátkodobá oprava na nezbytně nutnou dobu je možná i jinak nepřípustným plátováním, hned druhý den to může opět prasknout, zkusil bych provizorní krátkodobý provoz s menším tlakem.
Co to je? nějaký kotel?

víme,
ten úbytek tloušťky je celoplošný? není třeba jen v nějakém exponovaném místě které by šlo postupem dle kolegy ŽOS opravit?

OT, ale trochu k veci: Prečo sa nesmie opraviť takéto poškodenie záplatou, ani keby bola osadená zvnútra?

Takhle se opravdu v praxi svařují přeplátované spoje, jak venkem tak i vnitřkem. Setkal jsem se s tím už mnohokrát, ale až teď jsem to řešil osobně. Je to hrůza. Vím ten provozní tlak není tak markantní, ale hned vedle něho stojí vysokotlaký ohřívák a může se stát, že budou po mě chtít ten stejný postup a to je na kreminál. Revizní technik to po konzultaci semnou vzal, ale je to riziko. Je to jen dočasné řešení, ale nikdy nevíš co se může stát.

Souhlasím s Jeanem. je to ale v  rozporu s normami a v tom, že koutový svar není schopen přenést takové napětí jako V svar. Není provařený a vrubová houževnatost je menší.
Co vím žádná norma se k těmto spojům nevěnuje. Snad by to při dneštní technologií měl nekdo propočíat a navrhnout takový přeplátovaný spoj, který by vyhovoval. Mluvil jsem s doc. S. ten mi potvdil, že je to problém. Prostě nesvařovat !!! Zdar a díky za názor.

Kotlový vůz Zaes, materiál kotle 11378, PM E-B 121 průměr 2,5mm.Ve většině případů je ke svaru dobrý přístup z obou stran, takže díly nemusí být tak pečlivě slícovány-nedostatky kořene se opraví podložením podkládací housenkou.V případě nemožnosti přístupu ke kořeni, bych volil buď metodu 141 pro kořen a zbytek 111 nebo 135, případně 135 svářečkou s nějakým kořenovým programem(třeba FastRoot od Kemppi).V případě celého svařování metodou 111 pozor při svařování kořene v zaobleních záplaty.Při vytváření náběhu kořene řezným kotoučem je nebezpečí poškození svarových ploch dalšího pokračování kořene(zvětšení mezery, odbroušení otupení).Je lepší použít k vytvoření náběhu buď ruční frézku,nebo sjetý řezný kotouč o co nejmenším průměru.Před vlastní opravou je lepší udělat člověka co to bude provádět, pracovní zkoušku pro nastavení parametrů a ověření zručnosti.Na plechu stejné tlouštky jako u opravovaného zařízení, o rozměrech 500x500mm, bych nechal svařeče vevařit záplatu 300x250mm za použití podmínek jako u budoucí opravy(polohy svarů,technologie přípravy a svařování).VT,případně NDT nebo makrovýbrus svarů pak ukáže, jak je svářeč schopen si s úkolem poradit.Vzhledem k ceně opravovaného zařízení a pravidlu o max. 2 opravách svaru na tlakovém zařízení, se tahle práce navíc určitě vyplatí

Editoval ŽOS (21-04-2013 11:56:37)

Žos si myslí že každý svářeč je jelito. Jde u to že na zkušebním kusu se mu to povede, protože nebude mít rádius a ještě si s tím může otáčet a různe polohovat. N a zařízení s to pokaždé povést nemusí a pak se to všechno vypálí a záplata zvětší. Tak dlouho dokud to není mna 100%. Ještě bych dopročil nevyřezávat díl flexou, ale použít plamen pod úkosem. Vypáli se tak díra pro záplatu na poprvé s minimem broušení flexou a s málo hrby na vyvařování.

Františku, příště lépe čti!!!Jde o to, aby se nastavily parametry pro svařování naostro a vyzkoušelo se to.Jinak jsem psal, že polohy svařování a technologie přípravy a svařování mají být stejné.Předvýrobní zkouška je běžná pracovní činnost při výrobě nebo opravách důležitých zařízení.

ŽOS nebuď na franiška zlej, on zřejmě neví, co to znamená opravovat podle EN 15085 a k tomu ještě V95/5. Každý nezná všechno a tyhle normy jsou skoro tak přísné jako svařování v jaderném programu. My, co v tom pracujeme, to bereme jako samozřejmost.

Já sem jenom zažil že podle té normy se opravovaly tlaková zařízení na jedné teplárně. Svářeč si to nacvičil pod dozorem a že ho furt nekdo jebal tak šel marodit. Druhý to taky cvičil a pak řekl že nikam neleze a bojí se výšek, nakonec se nic nezkoušelo a vařilo se naostro už na zařízení. Jen z důvodu toho že nastal časový zklus a platilo by se penále. A zatím nic neteče a reklamace nepřišla. Ale jinak má pravdu.
Jinak ty normy nejsou zas tak svazující. Sem si jen tak pro rozšírění obzorů přečetl, a zjisti že se podle 2/3 se normálně u nás dělá a když je to za oceán tak je to ještě přísnější. Jen s tím pravidlem 2x opravovat svár se mi to nějak nezdá.

Editoval franišek (21-04-2013 21:07:32)

franišek napsal(a):

Já sem jenom zažil že podle té normy se opravovaly tlaková zařízení na jedné teplárně. Svářeč si to nacvičil pod dozorem a že ho furt nekdo jebal tak šel marodit. Druhý to taky cvičil a pak řekl že nikam neleze a bojí se výšek, nakonec se nic nezkoušelo a vařilo se naostro už na zařízení. Jen z důvodu toho že nastal časový zklus a platilo by se penále. A zatím nic neteče a reklamace nepřišla. Ale jinak má pravdu.
Jinak ty normy nejsou zas tak svazující. Sem si jen tak pro rozšírění obzorů přečetl, a zjisti že se podle 2/3 se normálně u nás dělá a když je to za oceán tak je to ještě přísnější. Jen s tím pravidlem 2x opravovat svár se mi to nějak nezdá.

Vivat manazery CZ-SK .. to nič že to potom buchne...

Základní otázka asi bude, na koho se to hodí, až to "buchne"

Díky Jiří (jirkati), já se domníval, že v tom musí být něco takového, bohužel, kašle se na to v mnoha případech a dopadne to podle toho.