SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Nazdar panové,jaký nerez by se hodil na nerezový otopný žebřík do bazenu,teplota cca 65 stupňů

co to přesně je to pasivovaní

Principem korozivzdornosti je, že se na povrchu vytvoří dostatečně silná vrstvička oxidů, zejména oxidů chromu, která brání další oxidaci. Zvyšováním obsahu chrómu, přidáním molybdenu atd. se vytváří odolnější a odolnější vrstva. Samozřejmě, že se v korozívním prostředí narušuje, ale zároveň se tvoří další a další. Určitý úbytek materiálu je, ale je buď zanedbatelný, nebo se s ním prostě při návrhu zařízení počítá.  Existují tabulky, kde máte pro různé oceli a různá korozní prostředí a teploty určitý úbytek za časovou jednotku no a podle toho konstruujete.

Základem tedy je, aby se před nasazením dílu do korozního prostředí tato vrstva vytvořila a díl od začátku odolával, aby byl vůči prostředí pasivní. A to je právě úkolem pasivace. Natřete chemickým přípravkem, po čase jej opláchnete a řízeně tak potřebnou vrstvu vytvoříte.

Neuvěřitelně často se setkávám s názorem, že není potřeba ani mořit, natož pasivovat, že stačí např. obrousit a vyleštit, aby nebyly vidět náběhové barvy. Chyba jejímž výsledkem je zrychlený úbytek materiálu a samozřejmě nepříjemné vizuální doprovodné jevy. Takže nejprve odmořit náběhové barvy mořící pastou a pak pasivační pastou pasivovat povrch. Jsou i pasty, které kromě mořícího účinku mají rovnou i pasivační.

dolluk napsal(a):

co to přesně je to pasivovaní

Editoval JardaK (24-02-2013 11:35:01)

Citace z Frankova odkazu. „Pro autopasivaci je důležitý především obsah chromu korozivzdorných ocelí. Na rozdíl od nelegovaných a nízko legovaných ocelí musí korozivzdorné oceli vykazovat minimálně 10,5 váhových procent chrómu. Procento uhlíku nesmí překročit 1,2 %. Tato dvě kritéria definují korozivzdornou ocel dle EN 10088“.

Škoda, že tam není zmíněn čas, za který dojde k autopasivaci povrchu.
Je tedy nutné pro běžné venkovní prostředí uměle pasivovat?

Franku díky, myslel jsem si to.

Ještě k odolnosti nerezi vůči chloridům, JardaK zmiňuje jako důležitý legující prvek molybden – teď se vrátím na jedno z předešlých témat, kdy se řešily korodující plechy v bazénové hale z materiálu 1.4404 (AISI 316L) který má 2 – 2,5 % molybdenu a plechy byly přesto silně zkorodované a za vinu se dávaly chloridy (já si stejně pořád myslím, že šlo o galvanickou korozi).
Naopak kuchyňské hrnce, materiál 18/10 nebo-li potravinářská nerez 1.4301, 17 240 (je to tak?) bez molybdenu – nekoroduje ani v silně slaném prostředí při teplotách nad 100 st. C (v papiňáku) – jak to?

Editoval japa (24-02-2013 17:06:28)

japa napsal(a):

Franku díky, myslel jsem si to.

Ještě k odolnosti nerezi vůči chloridům, JardaK zmiňuje jako důležitý legující prvek molybden – teď se vrátím na jedno z předešlých témat, kdy se řešily korodující plechy v bazénové hale z materiálu 1.4404 (AISI 316L) který má 2 – 2,5 % molybdenu a plechy byly přesto silně zkorodované a za vinu se dávaly chloridy (já si stejně pořád myslím, že šlo o galvanickou korozi).
Naopak kuchyňské hrnce, materiál 18/10 nebo-li potravinářská nerez 1.4301, 17 240 (je to tak?) bez molybdenu – nekoroduje ani v silně slaném prostředí při teplotách nad 100 st. C (v papiňáku) – jak to?

JardaK to zmiňuje správně a jen poznamenám, že ta 1.4404 (AISI 316L)  je vůči odolnosti slané vodě minimální požadavek. Vzpomínám si na tu diskusi o bazénu a jsem přesvědčen a sám bych to rovněž doporučil, že tam bylo zvolení 316L v pořádku. Tedy pouze v případě, že se jedná pouze o slanou (mořskou vodu) a nerezová zařízení jsou stále tou vodou omývány, nebo přímo trvale ponořeny. To vše za teplot kolem +40°C.  Naprosto jiná situace může vzniknout, když je materiál vystaven pouze ostřiku solným roztokem a osychá, čímž se podstatně zvyšuje koncentace chloridů a ještě celý předmět je vystaven zvýšené teplotě.
No a ještě horší může být, pokud jsou použity chrornany pro desinfekci vody a omývání takových zařízení. Tam dochází přímo k uvolňování atomárního chlóru, který je velmi agresívní. Tam už by možná bylo vhodnější použití materiálů s vyšším, až 10% Mo. To jsem tam v té diskusi už myslím vysvětlil. Takže asi takto. Obyčejný roztok soli ani tak neuškodí ani nerezi 1.4301 po dobu vaření v papiňáku, a tím méně oceli 1.4404 (AISI 316L).
Ale dám zajímavý příklad přímo z vlastní praxe: Mám takový destilační přístroj na destilovanou vodu. Varná část je vyrobena z AISI 304 (1.4301) síla asi 1mm a pokud jsem v tom destiloval mnohokrát po několik let, a vždy po destilaci vše vypláchl od usazenin, nic se nedělo, jednou jedinkrát jsem to po destilaci nevypláchl a nechal ty usazeniny uvnitř, uzavřené, takže se to nemohlo odpařit a bylo to tam po několik měsíců. Když jsem se potom chystal udělat destilku a otevřel jsem tu nádobu zděsil jsem se jak byla uvnitř zkorodovaná. Rezavá po celém vlhkém povrchu a na mnoha místech důlková koroze, v několika místech skrz materiál!!! Tak jsem to musel na několika místech vyvařit a tak jako tak je tam mnoho míst hluboce zkorodovaných.
Dělal jsem rozbor těch usazenin z vody co tam zbylo po destilaci a obsahovalo to chlorid sodný a několik druhů dusičnanů. A to stačilo v tom vlhku po několika měsících působení prožrat ten nerez skrz!

On ten papiňák možná koroduje. Jenže hospodyně hrnec nejspíš pokaždé umyje, špínu třeba obrousí nějakým čisticím pískem a tak odstraní usvědčující korozní zplodiny. Dokud se tam neobjeví viditelná díra.....

Pánové, děkuji vám za vysvětlující odpovědi.
Teď mám v nerezovém hrnci naložené  maso na uzení ve slané vodě, no a po třech týdnech si důkladně prohlédnu hrnec, jestli tam nějaké změny v barvě povrchu hrnce objevím.

hmota napsal(a):

Je ale možné si to vyrobit doma a jako elektrolyt použít hydrogensíransodný.Dá se koupit v drogerii za pár korun,Fronius nabízí úplně stejný prášek za 30x vyšší cenu.

ako sa to da vyrobit doma?

JardaK napsal(a):

Ta koroze neprobíhá tak rychle. Když byste ty plechy v bazénu po hodině omyl vodou a vysušil, jako ty hrnce, tak budou také stále lesklé. Ale když je to dlouhodobě vystaveno vlhku a kondenzátu a nikdo na to ani nesáhne, tak je to něco jiného. Mimochodem i tam je to spíše estetická záležitost, než by došlo k důlkové korozi nebo proděravění, to by to trvalo.

V podstatě souhlasím, jen s rychlostí té důlkové koroze mám zkušenost takovou, že jakmile jednou začne působit do hloubky a nic se s tím neudělá, (očištění a pasivace) postupuje dle mého názoru velmi rychle. Když mi to prožralo tu varnou destilační nádobu z 1mm plechu za 3 měsíce skrz, to si myslím, že je docela fofr. A to tam byla ponechaná jakási kaše - zbytek po oddestilování vody ze studně, kde koncentrace chloridů ( sodíku, draslíku, železa a vápníku) byla po tom oddestilování určitě menší, než je v mořské vodě. Nevím, zda by na to měl i vliv nepatrného obsahu amonného dusičnanu a dusičnanů a dusitanů železa a stopy nějakých síranů z té vody.
A v těch odkazech výše jsou fotky které jsou určitě zajímavé, co za určitých podmínek zbyde z nerezu A to i z té 316L   Škoda, že už nepracuji v té firmě, tam jsme měli množství dokumentů a fotos z papíren, jak dopadnou výrobky z nerez materiálů (monel, inconel ap.) kde je požíván chlór k bělení.

Franku a nepomohly tomu trosku bludné proudy. Mám s tím docela velikou zkušenost. Doma sem měl nový nerezový bojler a starou pračku, A za 3 Měsíce byla reklamace na bojler. Byl jak řešeto. To se opakovalo 3x a pak sem vyměnil pračku a bylo po problému. A elektrikář si všiml při rozebrání pračky že Takřka nepatrně probijela.

Tak já bych ti doporučil určitě 14404 a přídavný drát316lsi,dělám s tím 10let.pak se používá i magnetická nerez 14462ale pokud to budes mít u bazénu ,určitě s tím nic nepokazis.akorat náklady budou trošku větší.

Pripojím se také k diskuzi. Porad mi nedochazi co vse se musi morit a  pote pasivovat.

Procetl jsem si odkaz od Franka (moreni, pasivace, cisteni) a tam pisou ze dodavany material od overenych obchodniku byva zpravidla uz pasivovany.
Chapu to dobre ze se musi morit a pasivovat pouze svary a okoli svaru. Material ktery nepodlehl obrabeni, svarovani, mech. poskozeni tuto odolnost ma automaticky? Pripominam ze se stale bavime o zebriku do bazenu

Ceka me taky vyroba nerezovych schudku do bazenu s chlor. vodou, proto jsou tyto informace pro me VELMI uzitecne.
Resim zda koupit uz material vylesteny a pouze osetrit plochy po svarovani zminenymi metodami, nebo morit pasivovat a lestit az po vyrobe (coz mi prijde nakladnejsi na cas i finance).  Dekuji za cenne a hodnotne prispevky