SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

OK, chápu tlaky na bezpečnost, cenu, lepší chlazení atd. Ale typ konstrukce trafa (vinutí) má vliv na charakteristiku (tvrdost) trafa, viz můj odkaz výše. Potom s vinutím vedle sebe budou měkčí, což asi není pro MIG/MAG ideální. Tam má být přeci tvrdý zdroj. To že jsou asi měkčí souvisí s "vyšším" napětím naprázdno a "velkým" poklesem napětí při zátěži u levných MIG/MAG mašin, což tady někde bylo kritizováno. Řeší to potom výrobci složitější konstrukcí elektroniky, řízenými můstky, nebo třeba speciální konstrukcí tlumivek (OMI165)?

Ví někdo, jakou konstrukci traf mají ty staré poctivé mašiny?

Jak tvrdý má být tvrdý zdroj MIG/MAG?

PS: nebo jsem se svými úvahami mimo...

tomvec napsal(a):

OK, chápu tlaky na bezpečnost, cenu, lepší chlazení atd. Ale typ konstrukce trafa (vinutí) má vliv na charakteristiku (tvrdost) trafa, viz můj odkaz výše. Potom s vinutím vedle sebe budou měkčí, což asi není pro MIG/MAG ideální. Tam má být přeci tvrdý zdroj. To že jsou asi měkčí souvisí s "vyšším" napětím naprázdno a "velkým" poklesem napětí při zátěži u levných MIG/MAG mašin, což tady někde bylo kritizováno. Řeší to potom výrobci složitější konstrukcí elektroniky, řízenými můstky, nebo třeba speciální konstrukcí tlumivek (OMI165)?

Ví někdo, jakou konstrukci traf mají ty staré poctivé mašiny?

Jak tvrdý má být tvrdý zdroj MIG/MAG?

PS: nebo jsem se svými úvahami mimo...

Ano mimo.
Protože střídavý proud ve vinutí primáru  vytvoří elektromagneticé pole to v závislosti na kvalitě a provedení plechů způsobí elektromagnetický tok uvnitř jádra, vyrobí se pole a naindukuje napětí na sekundádu. A to pole je tím silnější, čím blíž je jádru. Tedy pokud je sekundár blíž u jádra, tak je trafo TVRDŠÍ. Pokud jsou obě vinutí NA JEDNOM SLOUPKU, NENÍ TO MĚKKÉ TRAFO.
Napsáno laicky od laika pro laika, ale na pochopení to snad stačí.

Co jsem viděl hodně rozebraných svářeček, tak právě to jádrové, které má dva sloupky a na každém je cívka se používalo na svářečky pro elektrody běžně. Myslím si, že dnes se to nedělá ze dvou důvodů. Asi to bude dražší na výrobu a za druhé by nešlo udělat menší rozměry, se kterými dnes výrobci závodí, kdo udělá menší svářečku. Potom jsou ale parametry takových svářeček na nic a po pár minutách to vypne tepelná ochrana. Podle mě je úplně jedno, jestli když jsou obě vinutí na společném sloupku, jestli jsou na sobě, nebo oddělené přepážkou a každé zvlášť. Navíc ty oddělené vinutí jsou bezpečnější proti zkratu mezi primárem a sekundárem.

Když je primár a sekundár na sobě, tak je trafo nejtvrdší. Tvrdší už může být jen když se primár a sekundár rozdělí na víc sekcí, ty jsou navinuty na sobě a prostřídány. Jako se to někdy dělá na feritových výkonových trafech. Když je primár a sekundár vedle sebe na jednom sloupku, je to trafo o něco méně tvrdší.
Tvrdost trafa by potom měla ovlivňovat jednak geometrie , vlastní tvar cívek a  magnetického obvodu. Potom taky kvalita použitých transformátorových plechů a dokonalost jejich složení.

Třeba jsou dneska používané transformátorové plechy znatelně kvalitnější než dříve a jsou poskládané - slisované mnohem víc, takže na Cočko dneska stačí primár a sekundár vedle sebe.

Závěrem tedy nejspíš bude, že vzhledem k pokrokům ve výpočtu konstrukce trafa, kvalitě použitých materiálů a zpracovaní lze vyrobit pro svařování metodou MIG/MAG dostatečně tvrdé trafo i s vinutím vedle sebe. Howg.

-lze na hraní vyrobit-

Nevím, co tady pořád řešíte?

ze se do toho pletu .... myslim ze omi 165 ma celomedene vinuti coz je asi take trochu rozdil takze bych to nehazel do stejneho pytle .... sic to bude souviset spis s lepsim zatezovatelem ...