SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Někde jsem četl, že to lze celkem bez problémů pájet stříbrnou pájkou, ale pokud by to šlo rád bych nerez připájel mosazí a boraxem z důvodu vyšší pevnosti pájeného spoje.Chtěl bych si vyrobit bojler na výrobu páry pro vyšší tlaky pro model parního stroje. Vím, že podobní zoufalci tyto věci zhotovují z měděného nebo mosazného plechu z důvodu snadné opracovatelnosti, ale ocel je podstatně pevnější a běžný ocelový plech rychle koroduje.
Nemá někdo prosím s tímto způsobem zkušenosti? Pokud ano, budu vděčný za každou dobrou radu.
Offline
Problém je v tom, že mosazná pájka má teplotu tavení kolem 900°C a taková teplota už nerez dost degraduje. Navíc ohřev na takovou teplotu trvá dlouho, vytváří se oxidy chrómu a tavidlo ztrácí účinnost.
Ideální na nerez je 55 % Ag pájka dolegovaná malým obsahem cínu. Např. Fontargen AF 314 (obalená tavidlem) má rozsah tavení 630-660°C, optimální pracovní teplota 650°C a na CrNi ocelích typu 18/8 (klasické potravinářské typy, např. 17 240, 1.4301) má maximální barevnou shodu.
Často se nerez pájí i levnějšímy typy 40-45% stříbra s malým obsahem cínu (Fontargen AF 320 (670°C), Fontargen AF 340 (690°C). Pokud by to byl spoj nerez-nerez, tak nic proti tomu. Rozdíl pracovních teplot je ještě zanedbatelný, malinko žlutější barva obvykle tolik nevadí. Ale u cínem legovaných pájek klesá u obsahu stříbra pod 50% tažnost až na polovinu, což by u kombinace různých materiálu vzhledem k různé roztažnosti vadit mohlo. A pájky bez cínu, např. 44% Fontargen AF 311, která má vysokou tažnost a pevnost, mají min. o 50°C vyšší pracovní teplotu (zde 730°C).
K pevnosti:
Pevnost standardní mosazné pájky je ca. od 350 N/mm2.
Doporučená AF 314 330-430 N/mm2 .
další typy AF 320 a AF 340 350-430 N/mm2, AF 311 400-480 N/mm2.
Takže neplatí, že stříbrná pájka je méně pevná, než mosazná. Tedy pokud by se nejednalo o speciální Ni legované mosazné pájky s pevností i přes 600 N/mm2.
Posílám odkaz na katalog pájek:
http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … targen.pdf
Offline
Díky moc za radu i uvedené údaje - tím pádem moje představa o nutnosti mosazné pájky na spoje nerez - nerez padá. Se stříbrnou pájkou se také bude lépe pracovat :-)
Offline
A co třeba pájení stříbrnou pájkou s příměsí kadmia?
AG 302: Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24?
Mimochodem, musí se při použití pájek s kadmiem dávat pozor při pájení na vdechnutí? Nebo je to pouze o následném použíti, např. nevhodné pro potravinářské účely.
Díky.
Offline
......Složení samotných holých pájecích tyček odpovídá uvedenému složení pro kadmiové tvrdé pájky. Pozor: Obsahuje kadmium. Při pájení vznikají páry obsahující kysličník kademnatý, je nutno zohlednit věty R 49 a R 48/23/25 ("Může vyvolat rakovinu při vdechování" a "Toxický: při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví"). Doporučujeme svým zákazníkům přejít na bezkadmiové tvrdé pájky a poradíme jim při výběru vhodné pájky z široké palety bezkadmiových pájek.....
Offline
Zdenek11 napsal(a):
......Složení samotných holých pájecích tyček odpovídá uvedenému složení pro kadmiové tvrdé pájky. Pozor: Obsahuje kadmium. Při pájení vznikají páry obsahující kysličník kademnatý, je nutno zohlednit věty R 49 a R 48/23/25 ("Může vyvolat rakovinu při vdechování" a "Toxický: při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví"). Doporučujeme svým zákazníkům přejít na bezkadmiové tvrdé pájky a poradíme jim při výběru vhodné pájky z široké palety bezkadmiových pájek.....
Citováno odkud prosím? Nepodařilo se mi najít.
Potřebuji nějakou univerzální pájku na stavbu parního kotle a byla mi doporučena buď AG 302 (Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24) nebo AG 102 (Ag 56, Cu 22, Zn 17, Sn 5). Nicméně ta bezkadmiová má evidentně o něco vyšší pracovní teplotu.
Offline
pavelku napsal(a):
A co třeba pájení stříbrnou pájkou s příměsí kadmia?
AG 302: Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24?
Žádný problém z hlediska pájení nebude. Tyto pájky mají universální použití.
pavelku napsal(a):
Mimochodem, musí se při použití pájek s kadmiem dávat pozor při pájení na vdechnutí? Nebo je to pouze o následném použíti, např. nevhodné pro potravinářské účely.
Díky.
Je to jedovatý kov a působí negativně na mnoho orgánů lidského těla. Špatně se vylučuje z těla a hromadí se v játrech, poškozuje ledviny a je rakovinotvorné. Z těchto důvodů má být použití kadmia silně omezeno. Pokud s tím pájíte jen občas, není třeba se přehnaně obávat. Každopádně nevdechovat výpary při pájení a svařování.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kadmium
Totiž kadmium se do organizmu dostává především potravou - dát si taková restovaná jatýrka...
Offline
Ideální, ale zároveň nejdražší, je pro pájení nerezu AG 103 (L-Ag55Sn). Z bezkadmiových pájek má nejnižší pájecí teplotu (650°C), na nerezových ocelích typu 18/8 maximální barevnou shodu a má vysoku tažnost (25%).
Jako ekonomická alternativa se používá AG 104 (L-Ag45Sn). Pájecí teplota je 670°C, ale poloviční tažnost (12%). Sn v pájkách totiž tažnost výrazně snižuje, ale u výše uvedené 55% pájky se to už neprojeví.
Z kadmiových pájek má výborné vlastnosti AG 304 (L-Ag40 Cd). Pájecí teplota 610°C. Tažnost 25%. Kadmium je problém při odpařování, tzn. přehřátí ca. přes 800°C a zcela upřímně, takto pájku s pájecí teplotou 610°C a počátkem tavení 595°C ohřeje jen naprostý ignorant.
Ale např. v potravinářském průmyslu a všude tam, kde by mohlo přijít do styku s něčím, co se dostává do těla, je zakázáno tak jako tak. Nepochopitelně i na řadě dalších míst, víme dobře, jak jsou někteří zelenější než je zdrávo...
Ještě jedna technická poznámka: Pájky s obsahem Sn nebo Cd jsou určeny pro provozní teploty do 200°C. Mluvíte o parním kotli, jaká teplota bude na spoji? A tlak?
Stříbrné pájky bez Cd a Sn jsou určeny do provozní teploty 300°C. Pro nerez se bavme o AG 203 (L-Ag44). Pájecí teplota 730°C, tavení od 675°C, 25% tažnost.
Informace o max. provozní teplotě nevypovídají o zatížitelnosti za této teploty. Pokud se jí budete blížit, je třeba spoj dostatečně dimenzovat - přeplátovaný, mufna atd.
Jinak pro info: http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … targen.pdf
Offline
Díky za odpovědi.
Jedná se o model parního kotle s tlakem max 100 psi (689 kPa) a provozní teplotou 170°C. Samotný kotel by měl být z měděného plechu. Tedy to je jedna varianta. Druhá více pravděpodobná je, že samotný kotel bude ocelový vařený elektrodou.
Jak už jsem psal nahoře, autor postupu doporučuje Ag 45, Cu 15, Zn 16, Cd 24 (L-Ag45Cd) nebo Ag 56, Cu 22, Zn 17, Sn 5 (L-Ag56Sn). A to v kombinaci s PB hořákem. Nechěl jsem si dělat věci složitější a proto jsem se ptal na L-Ag45Cd (tedy ptal bych se, kdybych v tu chvíli věděl, že se tak jmenuje). Co se týká materiálů, tak jí doporučuje na nerez ocel, ocel, měď, bronz.
Offline
ty pajky s tim kadmiem, je to nebezpecne pro vdechnuti?
Offline
ahoj,
pájením nerezových plíšků a často kroucených profilů pájíme cínem a propanbutanovým hořákem s kladívkem.
zajímali by mně nějaké vychytávky nebo tipy, jak dosáhnout velkého pracovního uspokojení i vzhledu.
často to v nedotupných spojech protéká, a to není dobré, zvláště pokud je plech ve vysokém lesku.
také je to během pájení potřeba u sebe správně v úhlu podržet, a ruce jsou jen dvě:-)
neplatí často heslo čím více materiálu tam natlačíš, tím lépe.
jelikož nejsem spokojen s výsledkem, hledám proto rady zde u obdorníků
viděl jsem to provedené přímo libově, holt stará škola, nebo že by STS Chvojkovice Brod, zřejmě slušnej oddíl ...? :-)
díky
Editoval tibet (12-04-2012 13:14:39)
Offline
Ty spoje vážně dost hrůza. To je spíš nalepené naž pájené.
1) většina lidí používá pojem "cín" pro všechny měkké pájky. Pro nerez je třeba cín s ca. 4% stříbra. Např. Fontargen A 611.
2) tavidlo musí být vhodné na nerez, běžná kyselina pro klempíře na zinkované okapy nestačí. Např. Fontargen F 600 S15
3) pokud možno, tak nepřímý ohřev, tzn. z druhé strany plechu, než je spoj. Při přímém ohřevu to příliš oxiduje a tavidlo se pálí.
Pokud to jinak nejde, tak natřít, ohřívat, průběžně natírat
Offline
díky za tip jardo !
nechceš tam postnout nějakou tvojí prácičku, aby se třeba zvedla vlna bledý závisti ? :-) (dělám si legraci)
krásnej svár je fantastická motivace .
ten nepřímej náhřev je dobrej nápad, je bohužel v mnohým případech nemožný, protože je k tomu nedá často i dostat.
no, kdybych jednou neviděl tu krásu na vlastní voči, tak neuvěřím ( to byla ale nejspíš pasířina)
......................................................................................................................................................................
takovej jako tady by se mi líbil, možná ještě trochu tenčí... nějakej tip na pěknou sadu malejch kladívek?
Editoval tibet (12-04-2012 15:09:34)
Offline
Co je to za fotku?
A314 je také pájka na nerez od Fontargenu. Je to ale tvrdá pájka - 55% stříbra.
Jinak to pájení ve většině případů zase až taková věda není, pokud je materiál pájitelný plamenem.
1) správná pájka a tavidlo
2) správný ohřev, tzn. takový, kterým se dosáhne v krátké době pájecí teploty - dlouhý ohřev znamená velkou oxidaci a/nebo spálení tavidla
3) přidávat pájku na pájené plochy až když mají pájecí teplotu. To by člověk nevěřil, kolik lidí je schopno honit kuličky pájky po relativně studeném povrchu
Offline
narazil jsem na tu fotku na netu, čistě náhodou.
http://www.sonderlote.de/WebRoot/Store4 … riftet.jpg
takže myslíš, že to pájet např.turbo-plynovým hořákem na propan než s takovýmito kladívky je o poznání lepší?
jo, to nahánění kuliček po plechu jsem viděl často.
jde mi nejenom to zvládnout na jedničku, ale i třeba motivovat někoho dalšího.
všechno pěkný přece neuděláš jenom v 3D a renderačním programu :-)
Editoval tibet (12-04-2012 15:35:31)
Offline
Na tenké rovné plechy by to kladívko mohlo stačit, ale na silnější a navíc tvarované, kde bude mezi pájeným místem a kladívkem malá styčná plocha to bude problém.
Nepřímým ohřevem jsem myslel např. ohřívat z druhé strany, zespodu, atd. ale tady to asi bude problém.
Takže natřít pájenou plochu tavidlem, neutrálním nebo trochu redukčním plamenem rovnou do toho, před přidáním pájky přikápnou tavidlo, aby se vypláchlo to opálené a oxidy nasycené staré a nechat zatéct pájku.
Offline
většinou se pájí různé tloušťky nerezi jako 1mm a 2-3mm k sobě, což taky nepřidá na kráse.
to kladívko se musí vždy přibrousit, aby se dostalo všude.
ještě by to chtělo nějakej svěráček, kterej podrží ten boční připájený plíšek, který kopíruje tvar celého designu, či písma
trochu inspirace z netu, tohle se mi taky velmi líbí :
Editoval tibet (13-04-2012 20:29:38)
Offline
přeji hezký den, mám dotaz máme letované anticorové plechy cca 0,8mm k sobě a v místě letování se objevuje rez. Dělal to klempíř a po letování to poctivě oplachoval a stejně se objevuje rez. nemáte někdo radu jak a čím to zastavit? stejnou reakci jsem viděl po svařování elektrodou kde jse to neobrousilo tak byl rez. předem děkuji za případnou radu
Offline
V jakem prostredi jsou ty letovane dilce?Probehlo po pajeni ocisteni a moreni?
Offline
je to venku jsou to plechy pod tašky s přesahem do okapu, bylo to nouzové řešení při výměně střechy. A plechy se jen opláchli vodou, je to cca rok od montáže, jsem si myslel, že to nebudu natírat, ale teď fakt nevím?
Offline
co když to vyleštím nějakým filcovým kotoučem a pak nějak neutralizovat?
Offline
Tipnul bych, že to chce pasivaci
http://svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=2909&p=2
Offline
děkuji za odkaz, jsem hledal ale neznal ta správná slova jako pasivace :-) dík
Offline
Sám jsem pájel nerezové plechy mosaznou pájkou s drátem potaženým tavidlem z ŽAZu , ale žádná sláva . Ale právě vyrobit uzavřenou nádobu-u mne plovák prostě nešlo , vnitřní tlak vždycky ten nerez trochu trhl . Bylo vidět už při pájení . Jiné specielní pájky jsem neměl k dispozici .
Offline
bobobo napsal(a):
... vnitřní tlak vždycky ten nerez trochu trhl . Bylo vidět už při pájení . Jiné specielní pájky jsem neměl k dispozici .
Na to je velmi starý trik, vyvrtá se malinká dírka, kterou vzduch může utéct a ta se teprve pak zaslepí, třeba zavrtáním šroubku, nebo i jen zalepením.
Offline