SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Naprosto běžný drát G3Si1 (dříve SG2).

Editoval JardaK (22-11-2012 17:10:14)

to evik: je naprosto lhostejno za jakým učelem bude svařována konstrukce použita, třeba i jako ochranná klec vystužujíci vnitřek sportovního auta...

vzhledem k použitému přídavnému materialu na svařování

i kdyby byl použit svařovací drát vyšší pevnosti,třeba G4Si-1 ,vlastnosti ochranné klece to samo o sobě nezlepší

kov svaru  zavařen drátem G3Si-1 ma min pevnost v tahu 440-480 Mpa  , kov svaru zavařeny drátem G4Si-1 má nin pevnost v tahu 520-550 Mpa

Potřebovali bychom vědět jakou silu v Mpa je potřeba vyvinout na roztržení rámu vystužní klece....

Editoval Laco-welder (25-11-2012 13:20:54)

takze ta G3si1 je dostacujici ? dalsi vec bude velky rozdil v pevnosti svaru kdyz se to zavari pod smesi 18 nebo cistem co2 ?

Franku díky, ušetřil jsi mi hromadu psaní. Sice se zda tato informace již objevila a myslím si, že dokonce od tebe, ale bohužel, funkce "HLEDAT" je stále pro hromadu uživatelů neznámá.

kirkmen napsal(a):

Frank a Jirkati - jste opravdu oba přesvědčeni, že použitím čistého CO2 se sníží mez kluzu o 120 MPa ? Troufnu si tvrdit ze svých praktických zkušeností i přítomností u EN zkoušek, (kdy se lámou svary na lise) že není tato hodnota o tolik menší.
Navíc při použití směsmého plynu je mnohem více vad ve svarech (póry, studené spoje, horší závar z hlediska šířky závaru), platí především pro méně zkušené svařeče.
Já osobně bych řekl, že pokud není dokumentací předepsán směsný plyn, tak čisté CO2 pro konstrukce z 11353 s drátem G3Si1 bude normálně stačit. Možná v případě extrémní konstrukce, kdy to někdo opravdu spočítá tak přesně bez jakékoliv nezbytné bezpečnosti ne, ale takových konstrukcí je v "obyčejné" strojařině pomálu. Tedy soudím dle toho, že dříve svařované konstrukce jsou svařeny v CO2 a normálně fungují.

To co jsem tady uvedl není konkrétně můj vlastní poznatek, je to výsledek zkoušek v odkazu níže, nicméně z praxe to mohu potvrdit. Nemohl jsem najít ten původní odkaz z kterého jsem čerpal a který jsem sem už před časem dal,(jak uvedl jirkati) tudíž jsem citoval z materiálů uložených pro svoji potřebu. Tak jsem si přeci jen dal práci to pro objektivitu vyhledat aby si to mohli posoudit i ostatní a výsledek je zde:

http://www.airliquide.cz/file/otherelem … i49124.pdf


Přečetl jsem o MAG Welding hodně literatury, zejména v AJ. Mám pochopitelně i vlastní, mnohaletou praxi jako svařeč. Výsledky ukazují signifikantní rozdíly mezi použitím čistého CO2 a použitím směsných plynů CO2 resp. i O2 v argonu. Použití čistého CO2 způsobuje zmenšení oblasti krátkého oblouku, zvětšení oblasti přenosu velkými kapkami a neřízeným letem kapek, ztrátu flexibility v nastavení – velký rozstřik u svařování nad 170 A, větší kouřivost a tím zhoršení viditelnosti svarové lázně. Tam právě se odpařují oxidy těch legujících prvků zmíněných výše.
Na tlustších materiálech nad 8mm je výsledek jasný. Čisté CO2 je nejhorší z důvodu globulárního přenosu kovu (sprcha není možná). Druhý nejhorší plyn je směs s obsahem 25 % CO2 v Ar, co je zároveň i hranice sprchového přenosu roztaveného kovu v oblouku.
Svařování s argon–CO2  směsí přináší kratší oblouk a tím zvýšení ovladatelnosti svarové lázně u tenčích tloušťek a v polohách. Stabilita procesu přináší podstatnou redukci množství a zmenšení velikosti rozstřiku, co vede k snížení nákladů na následné čištění po svařování a taky zvyšuje komfort svářeče. Tolik můj názor.

Tak samozřejmě věřit nemusíte ničemu,pane Kirkmene, to mne ani nenapadlo vás přesvědčovat. Hodil jsem sem ten odkaz pro posouzení ostatními. Já naopak mám poznatky shodující se s tím výzkumem. Škoda, že už nepracuji, kdybych měl přístup k materiálům a vlastním provedeným zkouškám, poskytl bych vám výsledky, které se v podstatě shodují s tou studií. Myslím pevnostní parametry. Víte, že pro výrobky pro NAVY bylo vůbec zakázané použití technologie svařování v čistém CO2? Asi na základě právě takových poznatků.

Tak toto by mohlo být nekonečné fórum   Každý má trochu pravdu a trochu ne.
jirkati: ano, automobilový průmysl profituje hlavně z hezčí kresby, minimálního rozstřiku a možnosti vyšší rychlosti svařování.
frank: ano, propal, oxidace, pokles některých vlastností. Ale rozhodně ne tak dramaticky, jak by se mohlo z příspěvku zdát.
kirkmen: ano, 120 MPa pokles určitě ne.
A obecně bych se ke kirkmenovi dost přiklonil.
Můj první příspěvek je, že pokud jde o oblast svařovacích parametrů, kde ve směsi vychází parametry v oblasti zkratového nebo dokonce přechodového oblouku, tak bych CO2 zase tolik nezavrhoval. Kresba je trochu horší, trochu i rozstřik, naopak průvar je lepší. A na okujeném, orezlém nebo nějak znečištěném povrchu bývá u CO2 méně vad a pórů než ve směsi.
Druhý příspěvek se týká přídavných materiálů.
Böhler EMK 6 G 42 4 M / G 42 4 C G3Si1 průměrná pevnost Rm 530 N/mm2 ve směsi, 540 N/mm2 v CO2
                                                           průměrná tažnost A5 30% ve směsi, 29% v CO2
                                                           průměrná vrubovka při -40°C 80 J ve směsi, 50 J v CO2
Böhler EMK 8 G 46 4 M / G 46 4 C G4Si1 průměrná pevnost Rm 600 N/mm2 ve směsi, 580 N/mm2 v CO2 - tedy naopak oproti G3Si1 !
                                                           průměrná tažnost A5 26 % ve směsi, 29% v CO2  - tedy naopak oproti G3Si1 !
                                                           průměrná vrubovka při -40°C 50 J ve směsi, 50 J v CO2, na rozdíl od G3Si1 srovnatelné hodnoty!
A nyní jiný přídavný materiál. Nebudu jmenovat, ale jde o velmi kvalitní drát renomované značky.
Už zatřízení vychází pro CO2 hůř, o stupeň nižší mez kluzu a vrubovka jen pro -20°C.
G 42 4 M G3Si1 / G 38 2 C G3Si1
G 46 4 M G4Si1 / G 42 2 C G4Si1
Takže přídavný materiál může mít větší vliv na mechanické hodnoty než ochranná atmosféra.

Editoval JardaK (17-12-2012 18:45:43)

Frank napsal(a):

Tak samozřejmě věřit nemusíte ničemu,pane Kirkmene, to mne ani nenapadlo vás přesvědčovat. Hodil jsem sem ten odkaz pro posouzení ostatními. Já naopak mám poznatky shodující se s tím výzkumem. Škoda, že už nepracuji, kdybych měl přístup k materiálům a vlastním provedeným zkouškám, poskytl bych vám výsledky, které se v podstatě shodují s tou studií. Myslím pevnostní parametry. Víte, že pro výrobky pro NAVY bylo vůbec zakázané použití technologie svařování v čistém CO2? Asi na základě právě takových poznatků.

Škoda, že naše příspěvky jsou jen psané a tudíž mohou vyznět tomu druhému jinak než bylo myšleno co se týče tónu. Já samozřejmě nebudu posuzovat použití v high průmyslu s tím nemám zkušenosti a nedivím se, že NAVY to zakázalo, víme přeci jak housenky z CO2 vypadají a přechodová místa zejména u koutových svarů vytváří špičky napětí, nehledě na hrubou kresbu svaru atd. Ale bavím se o použití v takovém tom normálním strojírenství a tam si myslím, že není problému a to ani v případě automobilového průmyslu. Ano je to jen cit, ale vychází z dřívějška, kdy se to CO2 používalo a mnohé zařízení fungují dodnes.
Ano výsledky vaší práce by jistě mnohé vyřešilo. Zatím mi dovolte, a to myslím slušně, o té hodnotě 120 MPa pochybovat.

Trochu jste mi neporozuměl. Uvedu tedy jednu podstatnou větu z mého minulého příspěvku:
"pokud jde o oblast svařovacích parametrů, kde ve směsi vychází parametry v oblasti zkratového nebo dokonce přechodového oblouku, tak bych CO2 zase tolik nezavrhoval."
Jenže celá studie je postavena na proudech nad 200 A ! Tam je to něco jiného.

Ale i tak bych se k přiloženým dokumentům rád vyjádřil. Jen jedním, a to zdůrazněním slov "studie" a "prakticky".
Na základě studií (o plynech, přídavných materiálech, nových svařovacích procesech, atd.) svařujeme 10x lépe, 5xrychleji, 5x levněji a všude jsou jen vícekomponentní plyny, trubičkové dráty, high-tech zdroje. A v praxi?
Možná Vám to přijde jako laické vyjádření, dojmy, jak píšete, ale tak to prostě je. Já sám jsem kolikrát krotil zákazníka, který se příliš nadchl, nebo naopak něčím příliš vystrašil. Ano, mohl jsem mu prodat něco, co vůbec nepotřebuje, nebo možná trochu ano, ale...

Zkrátka zůstávám u tohoto názoru:
Použití směsných plynů oproti čistému CO2 je bezpochyby značný pokrok. Nižší propal prvků, nižší oxidace, lepší vlastnosti oblouku, lepší kresba, nižší rozstřik atd. Mluvím samozřejmě jen o praktických důsledcích, do teorie nechci zabřednout, ani nemohu, nejsem plynař ani výzkumník.
Jen tvrdím, že tak dramatické, jak bylo uvedeno, to není a ve většině aplikací bych to CO2 tak nezavrhoval. Znovu ale zdůrazňuji, bavíme se o zkratovém nebo přechodovém oblouku, síle stěny ca. do 5 mm. S praktickými zkušenostmi, které popisuje kirkmen, jsem se setkal dost často. A ten také určitě nemyslel vyšší parametry.

Frank napsal(a):

JardaK napsal(a):

frank: ano, propal, oxidace, pokles některých vlastností. Ale rozhodně ne tak dramaticky, jak by se mohlo z příspěvku zdát.
kirkmen: ano, 120 MPa pokles určitě ne.

Tak já nevím, ale pokud něco s určitostí tvrdím, měl bych své tvrzení především podložit pádnými argumenty. V daném případě výsledkem zkoušek a měření, není-liž pravda? Takto mám dojem, že buď Ing. Martin Roubíček, Ph.D, AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. a Prof. Ing. Václav Pilous DrSc., SDP-KOVO,s.r.o. zde:
http://www.airliquide.cz/file/otherelem … i49124.pdf
udávají lživé informace, nebo zde někdo vydává své dojmy za fakta. Nemusím pochopitelně věřit všemu, dokonce uznávám, že můžete vy i kirkmen mít pravdu ohledně toho vysokého čísla snížené meze kluzu. Ovšem na základě určitých zkušeností pouze konstatuji, že se mi jeví ta studie dosti objektivní. Já osobně nejsem kompetentní posoudit, zda je možné aby se mez kluzu o tolik zmenšila při svařování v atm. CO2 oproti mixu Ar+ pár %CO2, někde v bývalém zaměstnání (Velan Valve Corp.) k tomuto také výsledky zkoušek měli, poněvadž někteří zákazníci si vyloženě nepřáli metodu MAG v čistém CO2 vůbec používat. Jenže nyní jsem v důchodu a doložit nic odtamtud nemohu. Nakonec vy jste tady uvedl zajímavou informaci, o těch drátech. Většina výrobců je poněkud skoupá takové informace podávat. Vy se tedy domníváte, že poznatky studie, z níž vyplývá, že je nutné pro stejný případ namáhání snížit buď únosnost spoje, nebo použít drát vyšší pevnostní třídy, při svařování MAG v čistém CO2 při výše jmenovaném materiálu, nezakládá na pravdě?

Editoval JardaK (18-12-2012 18:24:05)