SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Michal01 napsal(a):
tady je malá ukázka:proud cca 200A na obou strojích,použitá elektroda ESAB E-B 121,průměr 5mm.
http://youtu.be/pVNgHf6JMlI
nj. zajímavé, triodýnou jsem kdysi dááávno měl možnost vařit, už si to nevybavuju ale dle starých mistrů triodýna dává proti usměrňovačům lepší oblouk, jen ta ekonomika a mobilita
holt každý nemůže provozovat ZŤS
Offline
svařoval jsem kdysi jak triodynou tak WTU 315 ,tridynu jsem měl v pojízdné dílně -PV3S a WTU jsme měli na základně v dílně oblouk je jiný u WTU jsem mel dojem takového ostřejšího zvuku a víc prskalo
ovšem nejtišší oblouk jaký jsem kdy slyšel a nejstabilnější svařování pocházelo od selénového usmerňovace KS 200 který měl kolega v pojízdné dílně nic se mu nevyrovnalo
Offline
Alfin 280 ac/dc je 3f invertor. Pro mma ma dz 180A/100%. To znamena,že ho 5ka elektroda neužene. U mma se da dosahnout na 60% dz. Zdroj ma rezervu i na prumeru 6,3. Byla to jen zkouska. Nevim kolik elektrod by to bylo.
Offline
Vidím to podobně jako JARDA V. Časově to vychází a pokud má mašinka výkonné chlazení tak by to zvládat měla. A co se týče níže zmiňovaného proudu na 3,2 (podle pana Štěpánka 3,15 = rutilky) elektrody, tak rutilky potřebují menší proud než bazické, u ER-117 3,15 (3,2) je uváděno 80-120A, takže 110A je v pohodě. Pro EB-121 je uváděno 110-140A, tady je situace jiná.
Co jsem zkoušel, tak ER-117 3,15 bez přesušení šlo nevalně vařit při 70A, ale to už byly problémy s vměstky. Lepší je to při 80A a při 90-100A pohoda, to už záleží na šikovnosti ruky :-).
Takže podle mě:
- A: Ano, mám takovou zkušenost, obdobné údaje na svém štítku jsem si v praxi ověřil u své svářečky.
- B: Ano, série tří vyvařených elektrod jsou reálné, pokud je svářečka vybavena ventilátorem a je dodržen čas pauzy pro chlazení (ne že se pokračuje ve svařování ihned po sepnutí tepelné pojistky nebo před uplynutím celé pauzy).
Offline
Jak můžeš vařit rutilkou 3.15 v rozmezí proudu od 70 do 100?
Co jsem zkoušel nastavení proudu já, tak u mně stačilo jemně ťuknout do regulátoru proudu trafa a už to bylo málo nebo moc. Buďto ten oblouk ten kov ve sváru neprovařil nebo naopak při vysokém proudu to hodně prskalo ven a oblouk měl nepříjemný tvrdý zvuk.... Řekl bych,že na rutilku je třeba nadstavit svařovací proud s přesností na +- 5 Ampér, možná o trošičku víc, že se může u 3.15 pohybovat v rozmezí maximálně 15 ampér neboli +- 7.5 ampér...
Uváděné rozmezí svařovacího proudu chápu jako rozmezí dohromady pro všechny polohy, kde zespoda nahoru je místo svařování ohříváno teplem z předchozího svařování a tudíž proud může být znatelně nižší , zatímco při svařování shora dolů to teplo naopak víc utíká a je třeba nadstavit proud spíš k té horní uváděné hranici.
Offline
bourač napsal(a):
Michal01 napsal(a):
tady je malá ukázka:proud cca 200A na obou strojích,použitá elektroda ESAB E-B 121,průměr 5mm.
http://youtu.be/pVNgHf6JMlIjen ta ekonomika a mobilita
holt každý nemůže provozovat ZTS
Zdravím,
spotřeba el.energi;toť věčná otázka?!
Většina si myslí,že příkon tohoto elektromotoru,který dosahuje 14kW je odebírán trvale,po celou dobu kdy je stroj spuštěn;je to omyl!
Při spouštění stroje je příkon ještě vyšší než těch 14kW,ale jen krátkodobě(asi cca 10s).Při běhu stroje na prázdno,kdy motor nemá s dynamem žádný odpor,tak se příkon pohybuje 3-4kW.
A až teprve po zapálení el.oblouku a tím uzavření svařovacího okruhu je motor zatížen a jeho příkon se může pohybovat kolem již zmíněných 14kW.
Kolik asi hodin zapáleného oblouku u průměrného kutila napočítáte??
Co se týče mobility,tak pro mou osobní potřebu je dostačující,stroj je vybavem docela solidním podvozkem takže manipulace po betoně nebo dlažbě není nejhorší.
Offline
Radim píše: Jak můžeš vařit rutilkou 3.15 v rozmezí proudu od 70 do 100? ....
Vidíš, a mě zase překvapuje tebou uváděné nepatrné rozmezí + - 5A.
Jen jsem napsal, co jsem sám vyzkoušel na několika svářečkách, od trafa přes usměrňovač až po invertor. Proudový rozsah pro jednotlivé elektrody slouží podle mě k tomu, aby se daly svařovat různé materiály a také k tomu v jaké poloze vaříme. Když vařím slabý materiál, dám míň proudu a vařím po kouskách, třeba černý plech 1,5mm 2mm baz. elektrodou 50-60A. Nehádám se, že se chvílemi elektroda kvůli menšímu proudu nelepí, ale nedělám v úkole, jsem amatér samouk a co potřebuju, to svařím. Pokud budu vařit plech 2,5mm a silnější baz. elektrodou 2mm tak klidně 60-70A - vaření je rychlejší a snadnější. A rutilky obecně potřebují menší proud než bazické.
Já osobně raději svařuju s menším proudem a nemám problém s provařením materiálu a pevností svarů. Ostatně obecně uváděných 40A/1mm průměru elektrody v porovnání s údaji výrobců leckdy neobstojí, spíš to vychází kolem35A/1mm průměru.
Mám vceku netradičního koníčka, proto už jsem pro sebe a kamarády vyrobil povícero nástrojů na míru a se sváry nikdy nebyl problém. Když už problém je, tak s výdrží materiálu samotného - plechů, trubek nebo roxorů, prostě co dům a sběrné suroviny daly :-).
Ale to jsme asi dost uhnuli od zadaného téma... :-)
Offline
Ja mam na stavbach skusenosti,ze co iny material to ine nastavenie pre rovnaku elektrodu a este skoro kazda zvaracka ma i neaku odchylku v ciachovani prudu-vid 120 amper na froniuse a 120A na cinanovy a 120A na WTU nastavenych na potenciometri a su tam male odchylky-raz sme to merali kliestovym ampermetrom pri zvarani A k tej zvaracke KS200-mali sme ju-obluk bol pri zvarani-taky teplejsi-kludnejsi-sustiaci-moj dojem-ale tiez mam skusenosti,ze nevydrzala tak vkuse zvarat ako WTU-myslim,ze aj Michal to asi pisal a k tej spotrebe na triodine-pre kutila to asi nebude ale ak to clovek potrebuje tak kasle na naklady za elektriku a mobilitu poriesia robotnici-to v mojom pripade ale na domace hranie to asi nebude-len som zvedavy ci ju potiahne 12KW elektrocentralaCKD-niekedy na stavbe nie je elektrina. ak teme Pan ZDESTE nam to odbehnutie od temy dufam,ze prepaci-Je lepsie diskutovat a rozvijat temu ako by sme sa mali neako hasterit a napadat ako som to tu predtym videl.Inak tiez sa opytam Zdeste-cital som ze opravujete tieto masiny-asi vsetky typy-Mate s nimi aj tak vela nazvarane?lebo predpokladam,ze asi hej-tak by ste mohli dat neake porovnanie tych invertorov aj trojfazovych s tymi starymi Ceskoslovenskymi zvarackami-ktore ake maju plusy a minusy a tak.Viem,ze tu bolo vela o invertoroch napisane aj o starych wtu a inych sunkach ale celkove porovnanie zvaracich vlastnostiach nezaskodi-nie len papierove info zo stitkoch
Offline
No, já se to svařování snažím pořádně vyladit na optimum. Nemám takové zkušenosti a praxi, abych přišel, nadstavil na stupnici hodnotu a rovnou dobře svařil, i kdyby ten proud by byl znatelně větší nebo menší než optimum.
To, co píše Joe66, že není 120 ampér nadstavených na stupnici na jednom stroji stejných jako 120 ampér nadstavených na druhém ( či předepsaných) je automatické. Aspoň u těch jednoduchých svařovacích traf a levných bau invertorů. U profi svářeček, kde čas profisvářeče je drahý a tudíž není žádoucí všelijaké zkoušení, to třebas přesné je....
Offline
Souhlasím, určitě se všichni snažíme svařovat co nejlépe. A odchylky reality od hodnot na stupnicích jednotlivých strojů jsou také jasné. Ani já toho nemám nasvařováno nijak moc, tady prostě chytám rozumy a zkušenosti ostatních a sem tam se snažím přidat zkušenost svou. A že má někdo názor nebo zkušenost jinou, je také v pořádku, od toho přece tohle forum je, abychom o všem diskutovali. Nejlépe když sem svoji zkušenost o nastavení proudu přidají i ostatní, nebo lépe, když nás odkážou na k tomu určené zavedené téma, pokud tu někde je. A návrh Joe66 o zkušenosti p. ZDESTE jen vítám.
Offline
Joe66 napsal(a):
tak by ste mohli dat neake porovnanie tych invertorov aj trojfazovych s tymi starymi Ceskoslovenskymi zvarackami-ktore ake maju plusy a minusy a tak.Viem,ze tu bolo vela o invertoroch napisane aj o starych wtu a inych sunkach ale celkove porovnanie zvaracich vlastnostiach nezaskodi-nie len papierove info zo stitkoch
Zdravím,
to tady asi nikdo neporovná.Protože když se tady někdo zmíní o WTU;TRIODYN;KS;WLSP atd. tak neuslyšíš nic,jen co to bylo za nemožné žrouty el.energie a bedny vážící stovky kilo.
Nikdo si tady neuvědomí a asi ani nevspomene,že jsme na techto strojích stavěli republiku.
Je to smutné,že se zahraniční stroje vychvalují do nebe a podle toho také vypadá český průmysl.
Omlovám se za příspěvek mimo téma.
Offline
Já mohu porovnat RTB 3 a invertor Gama 165 profi- u invertoru lepší zapalování oblouku, oblouk stálý, nezhasíná. U trafa je naopa vyšší zatěžovatel, větší proud, ale velká hmotnost, občas jsem se dostal i skrs materiál.... Od doby, co mám invertor, tak RTB mám v garáři v suchu pro případ, že to invertor zabalí.
Offline
Kolegové tady píšete o zatěžovateli a ampérech. Jde o to že starší zdroje jsou udělané tak že se se počítalo s 380v. Pak přišli na 400 a to je zase o něčem jiném. tak si myslíte že máte 80A ale ono je tam trosku víc když je to starý zdroj.
Offline
Absolutni hodnota proudu neni dulezity ukazatel. I při digitalnim nastaveni hodnot to nemusí být ideální. Pořád je nejlepší mít kousek plechu na zkoušku. Potom se parametry upraví jak podle sluchu (to už tu bylo řečeno) ,tak podle vzhledu svaru i podle rozstřiku. Teprve potom eventuelně uložit a nasledně i opakovaně použít.
Offline
mne z toho vyplýva že pán ŠTĚPÁNEK len skúša vaše vedomosti o správnom používaní zváracích strojov,neverím že nerozumie pojmu d.z. ,,,,,keď tie zváračky opravuje ,,??????
Editoval vihorlat45 (28-05-2012 18:59:58)
Offline
zdeště napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz na zdejší účastníky. Na obrázku je odfocen štítek z invetoru a na něm je, mimo jiné, poznačen od výrobce zatěžovatel:
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … y_1318.jpg
Otázka: A/ má někdo zkušenost jaký půměr elektrody "utáhne" toto zřízení tak, aby byly splněny pomínky štítku?
B/ je možné, aby toto zařízení bez problémů vařilo tři elektrody o průměru 3,15 po sobě a s přestávkou opět tři...?
/Za předpokladu, že teplota okolí je cca 20st.C./
Děkuji za odpověď
S pozdravem Zdeště
Pokud se budeme držet EN 60974-1 musí zdroje svařovacího proudu být schopné dodávat jmenovitý výkon při následujících podmínkách okolního
prostředí:
a) rozsah teploty okolního vzduchu:
během svařování: –10 °C až +40 °C;
při dopravě a skladování: –20 °C až +55 °C;
b) relativní vlhkost vzduchu:
do 50 % při 40 °C;
do 90 % při 20 °C;
5 Zkoušky
5.1 Zkušební podmínky
Zkoušky musí být provedeny na nových, suchých a úplně smontovaných zdrojích svařovacího proudu při teplotě
okolního vzduchu mezi 10 °C a 40 °C. Doporučuje se, aby oteplovací zkoušky byly provedeny při teplotě 40 °C.
Nyní k dotazu: dle mého názoru by toto zařízení mělo zvlátnout ty 3,15 elektrody za předpokladu, který jste uvedl na hranici své výkonnosti. Záleží také na tom kolik proudu si na tu elektrodu nastávíte.
Offline
Podle EN 60974-1 ed.3 v části 7.3.3 může být oteplovací zkouška provedena při okolní teplotě 10°C - 40°C. V případě, že ale nebude provedena při 40°C musí být zatěžovatel k této teplotě ale dopočítán. Na štítku stroje je vždy zatěžovatel tedy udáván při oněch 40°C.
Takže Omicron, Kuhtreiber, ale i jiní musí na štítku strje uvádět zatěžovatele při 40°C! Samozřejmě v prospektech mohou lákat i na "hezčí" čísla svař. proudů při teplotě okolí 20/25°C, nebo naopak někteří zváraznit že je měřeno při 40°C (jiný to nepíší, protože berou, že je to tak automaticky)... smile
Offline
Stránky: 1 2