SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Porádí někdo jakým drátem do CO svařovat žárovej plech 4845 do 1000 stupnú. Svářím hořáky do kamen drátem 308LSI a vždy mě to shoří ve sváru...Je to drát max do 400stupnú.
Offline
MirekMB napsal(a):
Porádí někdo jakým drátem do CO svařovat žárovej plech 4845 do 1000 stupnú. Svářím hořáky do kamen drátem 308LSI a vždy mě to shoří ve sváru...Je to drát max do 400stupnú.
Použijte nejméně ER-309, ale nejlépe ER-310, nebo pokud seženete trubičkový TGS-310MF bylo by to pro vás vůbec nejlepší. V posledním případě totiž můžete použít i čistý CO2.
Offline
Drát ER 309LSi (např. OK AUTROD 16.51) je drát s velmi nízkým obsahem uhlíku pro svařování nerezavějících ocelí typu 24Cr12Ni a pro heterogenní spoje . Používá se i jako mezivrstva při svařování plátovaných ocelí a tam ,kde je potřebná odolnost vůči žáru až 1000°C.
Jako ochranný plyn by měl být v tomto případě použit plyn M13 což znamená čistý Argon nebo max. 3 % O(kyslíku), v případě použití drátu ER-310 je rovněž nutné použít tento ochranný plyn.
Offline
309 LSI se právě na žáruvzdorné aplikace vůbec nehodí, je to přechodový drát s nízkým obsahem uhlíku. Žáruvzdorný je 309 bez toho L. Ten nemá do 0,03% uhlíku ale přes 0,1%. Např. Thermanit D, Böhler FF-IG atd. A i tam je 950-1000°C maximum a to ještě v prostředí bez obsahu sirných zplodin.
Ale hlavně, 1.4845 je 310S. Přídavný materiál má 25% Cr, 21% Ni, 0,13% C a nad 2% Mn (a ten Mn hodně 310 nemá). Takže třeba Thermanit CSi, Böhler FFB-IG apod.
Není tedy divu, že tam 308 L nevydržela - 20% Cr, 10% Ni, 0,02 C. Tam by nevydržel ani ten 309LSi a nejspíš ani ten 309.
MISTRLI napsal(a):
Drát ER 309LSi (např. OK AUTROD 16.51) je drát s velmi nízkým obsahem uhlíku pro svařování nerezavějících ocelí typu 24Cr12Ni a pro heterogenní spoje . Používá se i jako mezivrstva při svařování plátovaných ocelí a tam ,kde je potřebná odolnost vůči žáru až 1000°C.
Jako ochranný plyn by měl být v tomto případě použit plyn M13 což znamená čistý Argon nebo max. 3 % O(kyslíku), v případě použití drátu ER-310 je rovněž nutné použít tento ochranný plyn.
Editoval JardaK (21-02-2012 09:29:37)
Offline
JardaK napsal(a):
309 LSI se právě na žáruvzdorné aplikace vůbec nehodí, je to přechodový drát s nízkým obsahem uhlíku. Žáruvzdorný je 309 bez toho L. Ten nemá do 0,03% uhlíku ale přes 0,1%. Např. Thermanit D, Böhler FF-IG atd. A i tam je 950-1000°C maximum a to ještě v prostředí bez obsahu sirných zplodin.
Ale hlavně, 1.4845 je 310S. Přídavný materiál má 25% Cr, 21% Ni, 0,13% C a nad 2% Mn (a ten Mn hodně 310 nemá). Takže třeba Thermanit CSi, Böhler FFB-IG apod.
Není tedy divu, že tam 308 L nevydržela - 20% Cr, 10% Ni, 0,02 C. Tam by nevydržel ani ten 309LSi a nejspíš ani ten 309.
Máte pravdu s tou poznámkou o síře a o drátu ER-309 LSI. Správné je použití té ER-310(S). Nicméně, pokud je celé zařízení z oceli AISI 310(S), myslím, nemá smysl používat speciální příd rod. s vysokou odolností proti S, jako třeba Crutemp® 25 s obsahem 25.40Cr a 24.80Ni atd.... Ještě mám poznámku - je rozdíl mezi AISI 310 a 310S? Když tady okopíruju list od AISI 310 kterou používáme:
Stainless Steel - Grade 310
Chemical Formula:
Fe, <0.25% C, 24-26% Cr, 19-22% Ni, <2% Mn, <1.5% Si, <0.45% P, <0.3% S
tak tam ty 2% Mn jsou taky...
Offline
Jen doplním: už jsem zjistil ty rozdíly mezi AISI 310 a 310S a je to pouze v % uhlíku. Ta 310 má obsah C 0.25%, kdežto 310S má 0.08%C.
http://www.sandmeyersteel.com/310-310S.html
Offline
Zdravím všechny,a děkuji za cenné informace.Podle všeho bude nejlepší koupit ER-310 Nebo teda ER-310S...?? Kde takový drát koupím a jaká je asi cena? Ten trubičkový drát TGS-310MF asi bude ale dražší? Jěšte dodám že ten hořák spaluje použité oleje takže sirné splodiny tam jsou hodně.
Offline
Drát koupíte snadno v Praze, pošlete mi na e-mail rozměr a množství.
Prostředí, v kterém hořák pracuje, zase až tak neřešte. Konstruktér hořáku musel znát podmínky a na jejich základě zvolit materiál.
Jen jedna doplňující otázka - svařujete dohromady ten žáruvzdorný materiál, nebo kombinaci s jinou ocelí?
Např. často je hořák z žáruvzdorné oceli, ale za vyzdívkou navazuje na přívodní trubky z nelegované oceli. A pokud je na tom heterogenním spoji vysoká teplota, je to třeba řešit.
MirekMB napsal(a):
Zdravím všechny,a děkuji za cenné informace.Podle všeho bude nejlepší koupit ER-310 Nebo teda ER-310S...?? Kde takový drát koupím a jaká je asi cena? Ten trubičkový drát TGS-310MF asi bude ale dražší? Jěšte dodám že ten hořák spaluje použité oleje takže sirné splodiny tam jsou hodně.
Offline
Potřebuji posoudit materiály z hlediska žáruvzdornosti a také chemické odolnosti (spaliny)
Výrobci komínových vložek používají např. 17348 (1.4571) 316Ti.
Lze tento materiál nahradit ocelí 17255 (1.4845) 310? Je mezi těmito dvěma materiály výrazný rozdíl v odolnosti pro použití jako komínová vložka?
Franku? JardoK?
Offline
bourač napsal(a):
Potřebuji posoudit materiály z hlediska žáruvzdornosti a také chemické odolnosti (spaliny)
Výrobci komínových vložek používají např. 17348 (1.4571) 316Ti.
Lze tento materiál nahradit ocelí 17255 (1.4845) 310? Je mezi těmito dvěma materiály výrazný rozdíl v odolnosti pro použití jako komínová vložka?
Franku? JardoK?
Bourači, nahradit 316 nerez za 310 samozřejmě lze. Dokonce odolnost vůči teplotě je podstatně větší u té 310. Čili ta 310 je typická žáruvzdorná nerez. Tady je k tomu porovnávající pokec a pokud nečteš anglicky, tak je tam v tom druhém odkazu překlad do češtiny. Dole je tam tabulka teplotních odolností....
http://www.ssina.com/composition/temperature.html
http://translate.google.com/translate?h … md%3Dimvns
Offline
Pokud se bude jednat čistě o horké plyny (složení není až zase tak kritické s vyjímkou vysokého obsahu síry) náhrada samozřejmě není problém.
Naopak, 17 255 má podstatně vyšší odolnost opalu.
Problémem může být kondenzát. Pokud bude teplota nižší, dlouhý odtah atd., budou spaliny vlivem ochlazení kondenzovat a ty kapky už budou chtít chemicky odolnější materiál.
Může to vypadat jako paradox, ale je to logické - chemicky odolnější nerez byť nevhodný pro žáruvzdorné aplikace, pak může vydržet několikanásobně více než extra žáruvzdorný materiál.
A pokud by se navíc pálilo nějaké svinstvo, plasty atd. a hořením by vznikal chlór...tak sloučeninám chlóru odolávají právě molybdenem legované nerezové oceli, např. uvedená 316.
Editoval JardaK (13-03-2012 17:07:30)
Offline
Děkuji velmi velice!
Je zajímavé jak pár procent přísady změní vlastnosti slitiny.
Ještě bych rád věděl v případě 310 jaký plyn a jaký drát (Tig) - na českém trhu, pokud stočím 2mm plech a budu z něj dělat roury + hrdla - já to vařit nebudu ale abych dohlédl na prováděcí firmu
Offline
JardaK napsal(a):
Pokud se bude jednat čistě o horké plyny (složení není až zase tak kritické s vyjímkou vysokého obsahu síry) náhrada samozřejmě není problém.
Naopak, 17 255 má podstatně vyšší odolnost opalu.
Problémem může být kondenzát. Pokud bude teplota nižší, dlouhý odtah atd., budou spaliny vlivem ochlazení kondenzovat a ty kapky už budou chtít chemicky odolnější materiál.
Může to vypadat jako paradox, ale je to logické - chemicky odolnější nerez byť nevhodný pro žáruvzdorné aplikace, pak může vydržet několikanásobně více než extra žáruvzdorný materiál.
A pokud by se navíc pálilo nějaké svinstvo, plasty atd. a hořením by vznikal chlór...tak sloučeninám chlóru odolávají právě molybdenem legované nerezové oceli, např. uvedená 316.
U komínové vložky je to složitější. Výstupní teplota spalin z kotle se dnes pohybuje od 50 st C po cca 300 st C. Nízké teploty mívají moderní kotle s velmi velkou teplosměnnou plochou a vysokou účinností , případně rovnou kondenzační kotle, teplotu spalin nad cca 200 st C mívají staré jednoduché kotle, případně kotle běžné "samodomo" výroby podle starších návodů. V podstatě při každém zátopu je komínová vložka v režimu, kdy než se rozehřeje, je namáhána chemicky kondenzátem. A pokud není komín přizpůsobený kotli a neprohřeje se dostatečně, může být v kondenzačním režimu furt, zvláště horní část komína, kde už spaliny bývají studenější. Z tohoto pohledu by možná stačila i obyčejná "potravinářská" nerez.
Jenže na druhé straně komíny na tuhá paliva by měly být odolné proti vyhoření. Tady se bavíme o teplotě takových 1000 st C. Komín se při takové teplotě nesmí zbortit, nesmí prasknout a musí se počítat s teplotní roztažností při takové teplotě, tudíž musí mít nahoře volný prostor střelím 10 - 15 cm , do kterého může při takovém zahřátí "vyrůst" a ve vlastním průduchu nesmí drhnout, aby si po vychladnutí zase sedl a neroztrhl se.
Offline
bourač napsal(a):
Děkuji velmi velice!
Je zajímavé jak pár procent přísady změní vlastnosti slitiny.
Ještě bych rád věděl v případě 310 jaký plyn a jaký drát (Tig) - na českém trhu, pokud stočím 2mm plech a budu z něj dělat roury + hrdla - já to vařit nebudu ale abych dohlédl na prováděcí firmu
Pro TIG použít příd. drát ER 310 a plyn čistý Argon min. čistoty 4.6...
Jinak doplním, že já bych to tak černě neviděl s použitím té 310 ve srovnání s 316, jak píše JardaK. Antikorozní vlastnosti mají obojí velmi dobré a odolnější za vysokých teplot je ta 310, zejména proti oxidaci. Chemicky je pochopitelně mírně odolnější ta 316, ale že by se několikanásobně snížila životnost při mírně kyselém prostředí, které ty spaliny vykazují, to ani náhodou. Ta 310 se používá na výrobu ropných krakovacích zařízení kde je skoro vždy až 4%síry a teplota v procesu Fisher - Tropsh je kolem 550°C, kdy se při obrovském tlaku prohání páry těžkých uhlovodíků přes katalyzátor, kde se jejich molekuly krakují na lehčí frakce a problémy to nerezu 310 nedělá.
V těch spalinách z uhlí (a topných olejů) je obvykle oxid siřičitý, který v suchém stavu nerezu prakticky neškodí, pouze při kondenzaci vodních par vzniká velmi zředěná kys. siřičitá a ta taky nijak zvlášť agresivní pro 310 nerez není. Vzniká též nepatrné množství oxidů dusíku, při kondenzaci H2O může vzniknout velmi zředěná HNO3 a to rovněž v takové nepatrné koncentraci je zanedbatelné. To samé s tím chlórem. Trvale tam spalovat PVC určitě nebudeš, vzhledem na živ. prostředí a při občasném výskytu chlorových sloučenin to tragedie pro životnost nerezu nebude. Většina ostatních plastů, jako PE, PET chlór neobsahuje.
Uvědom si, že 310 nerez obsahuje větší % chromu, 24 - 26%, vs. 16 - 18% u 316, což jí samo o sobě dělá velmi antikorozní. Prakticky - pokud je teplota spalin okolo 300°C a trvale neklesne teplota vložky pod 100°C kondenzace by ji neměla ovlivnit. Krátkodobě to nevadí, to vytvoří po několika cyklech vrstvičku pevných úsad, které mají isolační vlastnosti a další kondenzaci redukují. Tedy, já osobně si myslím, že na komínovou vložku by bohatě postačila nerez 304. Nakonec tady v USA se ty vložky z ní vyrábí. Teplota v komíně trvale nedosahuje 1000°C aby bylo nutné použíti té 310. Koroze taky nijak zvlášť nehrozí, vzhledem k většinou teplým zplodinám a když kondenzace nastane, nikdy to není trvalý jev, aby byla vzhledem k chem. odolnosti nutná ta 316. A jak už jsem psal výše - vytvoří se na povrchu po "zaběhnutí" komína vrstva dehtu, sazí ap. a ta je isolační, takže kondenzace je minimální a kondenzát nepůsobí přímo na povrch té vložky.
Offline
Díky Franku
Offline
Prosím,neví někdo kde se dá kusově koupit nebo sehnat nerezový drát ER310? Potřebuji dovařit nerezové svody a dodavatel už nemá bohužel drát na skladě.
Pokud by někdo doma měl a byl ochotný prodat,kdyžtak cat.david@seznam.cz
Offline