SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
ahoj, potřeboval bych se poradit ohledně vhodného způsobu svaření nerez plechů tl. 2mm, materiál AISI 430 (1.4016, 17 040, X6Cr17)
jde o obšívku lodi (viz http://www.avia-club.com/graphics/msgbo … _4296o.jpg)
plechy jsou v místě spojů (na obrázku přelepené páskou) svisle i vodorovně vzájemně přesazené o cca 1-4cm,
vodorvný spoj navazuje na podponorovou část, která je již svařena ze stejného materiálu avšak v tloušťce 3mm
zatímco svislé spoje jsou v přídi do oblouku, ostatní jsou téměř v rovině
uvažuji všechny spoje nejprve nabodvat avšak délka sváru a mezery jsou mi stále záhadou, stejně jako postup kde začít a kde skončit
aby se celá obšívka nezkroutila. z druhé strany není k plechům bohužel přístup díky výdřevě a žebrům, ke kterým jsou plechy přitažený pomocí přivařovacích šroubů
na zkoušku jsme dva plechy svařili tigem, ale značně se zkroutili a navíc dřevo, kterým jsme svár podložili jako imitaci výdřevy dost odhořelo,
a to je naše další potíž, jak zajistit, aby nám dřevo pod svárem nechytlo plamenem
dle toho co jsem nastudoval by byla nejvhodnější metoda mig, která vnáší do sváru nejméně tepla, ostatně tak se vařila i podponorová část,
také bych chtěl zkusit i elektrodu, konkrétně elektroda FOX SAS 2-A, pr. 1.5x250
za každou zkušenost předem děkuji
Offline
Pri svareni dochazi VZDY k deformacim tomu se nikdy zcela nevyhnete.Austeniticke oceli se deformuji 2,2 krat vice nez bezne konstrukcni oceli .To vse si je treba uvedomit a z toho vychazet.
Deformace vznikaji hlavne kvuli pouzitemu teplu takze je treba velmi dbat na minimalni vnesene teplo. Idealni by bylo vse postupne bobovat na preskacku a ruznych mistech aby se plechy takrka neohraly a pri tom chladit pripadne plech hned priklepnout. Nakonec by prekrytim bodu vznikl souvisly svar. Bodovanim ale zrejme zcela neodstranite problem s palenim podkladoveho dreva. Snad by mohl pomoci nejaky nater nebo napusteni dreva(ale to tu jen spekuluji,pokud svarim nebo ohrivam v miste kde muze neco chytit treba penove izolace nebo koberce pouzivam sprej na bazi hasebni latky pyrocol ma i velice dobry chladici ucinek).Rozhodne bych zavrhl elektrodu a take upozornil ze v tomto pripade spech vice zkazi nez pomuze.Krom jineho predpokladam ze svar bude treba provest vodotesne.
Editoval Honza007 (06-03-2012 13:05:22)
Offline
Jestli tomu dobře rozumím, je ta konstrukce takový sendvič. Nerez plech tomu má dodat vodotěsnost, dobrý venkovní vzhled, nenáročnost na udržbu a to vše hodně dlouhou dobu. Dřevěný vnitřní obklad z těch žeber tomu má dodat lepší parametry, co se týká hlučnosti, vibrací, tepelné izolace a možnosti či variability vnitřní konstrukce.
Co se týká stavby, pokud se loď stavěla podle nějakého vzoru, je třeba pro zaručenou podobnost okopírovat i výrobní technologii. Neboli někdo ty problémy svařování i pálení těch vnitřních žeber při svařování už nějak vyřešil, takže nejjednodušší by bylo se zeptat tam. Pokud původní technologie není třeba nýtování.....
Pokud se jedná o novou konstrukci, vyjádřím se jen k tomu dřevu. Dřevo začíná uhelnatět při nějak 150 - 200 st C, takže pokud jsou dřevěná žebra přišroubována k plechu nějakými zvenku vařenými šrouby, je třeba zařídit, aby závity šroubů v tom dřevě vyšší teploty nedosáhly. Jinak se dřevo v závitech vypálí a nebude tam držet. Jestli to je možné udělat nějakou mezírku mezi dřevem a plechem, obložit nějakými mokrými hadry nebo přimo chladit čůrkem vody přes nějaké miničerpadlo a po svaření a ochlazení žebra dorazit k plechu.... Dřevo taky začíná doutnat při cca 200 st C a v některých případech, pokud je masívní, může skrytě doutnat prakticky bez vývinu kouře dlouhé hodiny až dny, než začne hořet. Takže i požární otázka je při takové stavbě docela aktuální. Kromě toho voda a vlhkost dřevo zkrucuje, takže po takovém svařování bude vnitřní dřevěná konstrukce ještě dny pracovat, dřevo se může pokroutit, možná zkoutit i kovovou část lodi. Nebo v dřevěné konstrukci vzniknou vůle a potom bude dřevo při pohybu lodi vydávat všelijaké nežádoucí zvuky, vrzání a podobně. Dále potom dřevo zevnitř plechové lodi nebude mít vzduch, tudíž nebude dýchat a bude hodně náchylné k hnití.
Šrouby zavařené v plášti lodi, na kterých jsou ty vnitřní žebra našroubovány, jsou dobrá věc, já bych ale ty dřevěná žebra udělal montovatelná až dodatečně po svařování, případně vyměnitelná, když třeba začnou zahnívat...... Třeba místo umístění šroubů přímo do žeber je umístit těsně vedle a žebra potom přišroubovat nějakými kovovými třmeny. Nebo je přece jen umístit skrz žebra, ale v místě šroubů dřevo kolem nich vybrat a zase žebra přišroubovat zevnitř lodi nějakým závitovým pouzdrem s nějakým třmenem či držákem....
Offline
Honza007 napsal(a):
Pri svareni dochazi VZDY k deformacim tomu se nikdy zcela nevyhnete.Austeniticke oceli se deformuji 2,2 krat vice nez bezne konstrukcni oceli .To vse si je treba uvedomit a z toho vychazet.
Deformace vznikaji hlavne kvuli pouzitemu teplu takze je treba velmi dbat na minimalni vnesene teplo. Idealni by bylo vse postupne bobovat na preskacku a ruznych mistech aby se plechy takrka neohraly a pri tom chladit pripadne plech hned priklepnout. Nakonec by prekrytim bodu vznikl souvisly svar. Bodovanim ale zrejme zcela neodstranite problem s palenim podkladoveho dreva. Snad by mohl pomoci nejaky nater nebo napusteni dreva(ale to tu jen spekuluji,pokud svarim nebo ohrivam v miste kde muze neco chytit treba penove izolace nebo koberce pouzivam sprej na bazi hasebni latky pyrocol ma i velice dobry chladici ucinek).Rozhodne bych zavrhl elektrodu a take upozornil ze v tomto pripade spech vice zkazi nez pomuze.Krom jineho predpokladam ze svar bude treba provest vodotesne.
ok, předpokládám že 2,2x větší deformace než u konstrukční oceli platí i pro feritickou nerez. chtěl bych začít svislými sváry postupně od přídě k zádi metodou mig cca 5cm housenka, 10cm mezera střídavě na levé a pravé straně. následně bych na dvakrát svařil zbylé 10cm svislé mezery a až nakonec stejným způsobem vodorovný svár (2mm plech ke 3mm plechu podponorové části).
moc by mě zajímalo, zda u feritické nerezi nevadí, když bych svár ještě za červena ochladil vodou, zda by to nemělo významný vliv na jeho korozivzdornost, někde jsem snad četl, že by to vadit vůbec nemělo, ba dokonce snad , že to zlepší vlastnosti proti mezikrystalové korozi, respektivě mne zajímá jakým způsobem lze svár bez negativních následků ochladit.
další možností by bylo vše pouze nabodovat (kolik svár a kolik mezera ???) a následně polyesterovým dvousložkovým tmelem zakitovat a natřít, jde o nadponorovou část, tudíž by měla být odolná pouze proti stříkající vodě.
Editoval robert1 (09-03-2012 19:03:18)
Offline
Radim napsal(a):
Jestli tomu dobře rozumím, je ta konstrukce takový sendvič. Nerez plech tomu má dodat vodotěsnost, dobrý venkovní vzhled, nenáročnost na udržbu a to vše hodně dlouhou dobu. Dřevěný vnitřní obklad z těch žeber tomu má dodat lepší parametry, co se týká hlučnosti, vibrací, tepelné izolace a možnosti či variability vnitřní konstrukce.
Co se týká stavby, pokud se loď stavěla podle nějakého vzoru, je třeba pro zaručenou podobnost okopírovat i výrobní technologii. Neboli někdo ty problémy svařování i pálení těch vnitřních žeber při svařování už nějak vyřešil, takže nejjednodušší by bylo se zeptat tam. Pokud původní technologie není třeba nýtování.....
Pokud se jedná o novou konstrukci, vyjádřím se jen k tomu dřevu. Dřevo začíná uhelnatět při nějak 150 - 200 st C, takže pokud jsou dřevěná žebra přišroubována k plechu nějakými zvenku vařenými šrouby, je třeba zařídit, aby závity šroubů v tom dřevě vyšší teploty nedosáhly. Jinak se dřevo v závitech vypálí a nebude tam držet. Jestli to je možné udělat nějakou mezírku mezi dřevem a plechem, obložit nějakými mokrými hadry nebo přimo chladit čůrkem vody přes nějaké miničerpadlo a po svaření a ochlazení žebra dorazit k plechu.... Dřevo taky začíná doutnat při cca 200 st C a v některých případech, pokud je masívní, může skrytě doutnat prakticky bez vývinu kouře dlouhé hodiny až dny, než začne hořet. Takže i požární otázka je při takové stavbě docela aktuální. Kromě toho voda a vlhkost dřevo zkrucuje, takže po takovém svařování bude vnitřní dřevěná konstrukce ještě dny pracovat, dřevo se může pokroutit, možná zkoutit i kovovou část lodi. Nebo v dřevěné konstrukci vzniknou vůle a potom bude dřevo při pohybu lodi vydávat všelijaké nežádoucí zvuky, vrzání a podobně. Dále potom dřevo zevnitř plechové lodi nebude mít vzduch, tudíž nebude dýchat a bude hodně náchylné k hnití.
Šrouby zavařené v plášti lodi, na kterých jsou ty vnitřní žebra našroubovány, jsou dobrá věc, já bych ale ty dřevěná žebra udělal montovatelná až dodatečně po svařování, případně vyměnitelná, když třeba začnou zahnívat...... Třeba místo umístění šroubů přímo do žeber je umístit těsně vedle a žebra potom přišroubovat nějakými kovovými třmeny. Nebo je přece jen umístit skrz žebra, ale v místě šroubů dřevo kolem nich vybrat a zase žebra přišroubovat zevnitř lodi nějakým závitovým pouzdrem s nějakým třmenem či držákem....
loď je vlastní stavba z roku 1953, žebra jsou z konstrukční oceli a obšívka byla z 1mm konstrukčních plechů do sebe zapertlovaných a hustě přibitých malými hřebíčky do výdřevy, která není vodotěsná.tvarování přídě z 1mm plechu bylo dosaženo poctivou klempířinou. nynější přivařovací šrouby jsou skrze dřevo uchyceny matkou a velkou podložkou k výdřevě a žebrům. co takhle dřevo před svářením namočit tlakovou vodou ? je tam od roku 1953 a není praktický vůbec schnilé.
Offline
ty přivařovací šrouby k novým plechům byly přivařeny předem - před montáží ke kostře? Nešlo by povolit matice a plášť "odchlípnout o několik mm aby dřevo při vaření nedoléhalo k plechům - tím se zabrání hoření dřeva. Jednotlivé sváry by asi bylo nutno dělat po malých kouskách tak max 1cm délky a ne postupně ale z různých míst - velmi časově náročné, 1 - 2 plavební sezony místo plachtění
scifi : vaření laserem - minimální vnos tepla.
Offline
Existuje speciální pasta která po namazání chrání před teplotou používal jsem to při postupném letování potrobí , aby se to nerozpojilo tam kdeuž je to zaletované.Pak jsem to vyzkoušel př sváření autgenem. A závit 3cm od sváru který byl těsněný konopím držel.
Offline
riesenie tu uz bolo kvalitny poliuretanovy lep bez zvarania ziadne deformacie vysoka pevnost
nie vsetko treba nevyhnutne zvarat
Offline
bourač napsal(a):
ty přivařovací šrouby k novým plechům byly přivařeny předem - před montáží ke kostře? Nešlo by povolit matice a plášť "odchlípnout o několik mm aby dřevo při vaření nedoléhalo k plechům - tím se zabrání hoření dřeva. Jednotlivé sváry by asi bylo nutno dělat po malých kouskách tak max 1cm délky a ne postupně ale z různých míst - velmi časově náročné, 1 - 2 plavební sezony místo plachtění
scifi : vaření laserem - minimální vnos tepla.
hlavy přivařovacích šroubů jsou zapuštěné do plechu, jsou dosud nepřivařené a drží plechy k výdřevě v potřebném tvaru, tak aby všechny spoje byly bez velkých mezer, max do 1mm. jinak jsi myslel 1cm svár a 10cm mezera ? pokud je vnos tepla laseren nejmenší = nejmenší deformace, zkusím ho někde poptat :-)
Offline
kenz007 napsal(a):
riesenie tu uz bolo kvalitny poliuretanovy lep bez zvarania ziadne deformacie vysoka pevnost
nie vsetko treba nevyhnutne zvarat
ok, máš typ čím slepit přesah 1-4cm nerezového plechu, konkrétně materiál 1.4016 (aisi 416) ?
Offline
lukkin napsal(a):
Existuje speciální pasta která po namazání chrání před teplotou používal jsem to při postupném letování potrobí , aby se to nerozpojilo tam kdeuž je to zaletované.Pak jsem to vyzkoušel př sváření autgenem. A závit 3cm od sváru který byl těsněný konopím držel.
dík za radu, nevíš jak se to jmenuje ? určitě vyzkouším.
Offline
robert1 napsal(a):
jsi myslel 1cm svár a 10cm mezera ?
ne tak docela, když vařím dlouhý svár na tenkém plechu svařím kousek na začátku a na konci, pak uprostřed, atd. ale to jsou věci které někam přijdou zazdít, stejně si musím pomáhat kladivem nebo svěrkami. Nevím jak by to dopadlo na lodním plášti který musí být nejen vodotěsný ale také krásný
Ten laser - jen vařím z vody, nikdy jsem to neviděl, myslím že místo sváru se jen potře nějakou pastou - práškem a paprskem se to ztaví dohromady s materiálem
Jak byl proveden ten plášť dřív? Jak (kdo) dělal tu podponorovou část?
Offline
robert1 napsal(a):
hlavy přivařovacích šroubů jsou zapuštěné do plechu, jsou dosud nepřivařené a drží plechy k výdřevě v potřebném tvaru, tak aby všechny spoje byly bez velkých mezer, max do 1mm.
A co takhle nechat vaření šroubů až úplně na konec? Aby bylo možné dřevo zevnitř postupně odmontovávat nebo něčím vypodložit, aby neleželo na místě svaru a při svařování nehořelo ? Svařit takhle plechy, aby byl celistvý a pevný trup přiměřeně kvalitního vzhledu. A až potom řešit šrouby, buď, pokud to půjde, přivařit nebo prostě jen utěsnit?
Offline
Mi to prijde podobné jak se svařují koryta na vzduchotesniku. Napřed se plech nahřeje butanovým hořákem aby povyrostl a pak se svaří v poloze PG. Tím jak byl nahřáty tak se při ochlazování pěkně napne. Je to celkem vyskoušené ale bez praxe se občas podaří bedna do vrtule nebo neco tak. Vždy to ale dokáže rovnač dát do stavu ať je to prodejné.
Offline
robert1 ja ti mozem povedat kup taky a taky ale rozumnejsie bude ked skontaktujes priamo vyrobcov wurth 3M weicon
a skusil by som sa aj informovat na KFL 156 letoxit len neviem ci sa to na slovensku da vobec zohnat
Offline
Stránky: 1