SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Radim napsal(a):

Politika německých firem je taková, zadávat výrobu komponent mimo Německo, kde je co nejlevnější práce, ale ještě v EU, aby mohli práci mít dobře pod dozorem a aby nemuseli blbnout skrz proclívání a aby to mohli dovézt rychle kamióny přesně na určený den až hodinu. To blbnutí kolem jakosti je potom jen nástroj, jak srazit cenu výroby komponent ještě níž pod cenu dohodnutou předem, klidně až pod výrobní náklady firmy. To potom záleží  na tom, jak kvalitní je manažment firmy, jak si to dokáže ohlídat.
Potom se dělníci u nás diví, za jak málo peněz a v jakém hnusném prostředí musí dělat.......
V Německu to potom smontují , dají tomu německou značku a cenu a mají z toho německý zisk....

Přesně tak,

co zamyšlel velký Vůdce, kdesi v 30-letech minuleho století,

to němečtí průmyslnici do bodky naplnili.

jirkati napsal(a):

...Jak takový svár vyrobit je otázka rukou a svářečského umění, důležitým faktorem je, že musí být natavená vnitřní hrana svarového spoje. Do uváděné velikosti sváru a = 6 půjde o jednovrstvý svár. Ještě je dobré vědět, že velkou roli hraje i tloušťka svařovaného materiálu...

Ještě bych doplnil, že výsledek také může ovlivnit velikost (průměr) přídavného materiálu.

Jinak k této diskuzi: WOW ... Je opravdu vidět, že si svářeči odvykli u práce přemýšlet, a stále více sklouzávají do pozice "seru na všechno". V diskuzi se objevují dvě názorové skupiny. Jedna je ze strany spíše svářečů, druhá ze strany spíše technologů (plus bourač )
Rozumím oběma stranám, ale některá tvrzení, která zde zazněla, jsou opravdu dechberoucí. Není možné se proto divit, že např. v jedné firmě, kde dělají jevištní techniku mají neustálé problémy s dodržováním kvality ve svařování. Dokonce i taloši dokážou stejný výrobek udělat mnohem lépe a kupodivu i levněji. Inu spousta starých struktur svářečstva není schopna pochopit, že zákazník platí. Argumenty "to musí držet, je to předimenzované, vždycky to tak stačilo" absolutně nejsou na místě. A z vlastní zkušenosti vím, že staří svářeči častokráte svým hloupým a laxním přístupem, kazí i ty mladé, kteří třeba i mají nějaké povědomí o výkr.dokumentaci, normách kvality a pod.
Takhle se přes nás celej svět přehrne, jen to hvízdne.

Sám sis na to odpověděl ve svém předchozím příspěvku

HL.starik napsal(a):

Nejvíce mě štve na tom to že nás pracovní systém dovedl k tomu aby nám zaměstnavatel mohl říci ,,nelíbí se ti můžeš jít za branou jich čeká deset na tvoje místo" no a ty co uděláš sklopíš uší a jdeš si sednout zase k pásu a odvádíš výkon opět rychle a mizerně Proč? protože živíš rodinu.

No, z hlediska toho konkrétního svářeče je to špatně, ale z celkového hlediska je to dobře, ne? Nemít možnost toho, kdo nepracuje podle představ firmy, nahradit někým jiným, taky by firmy odváděly v průměru mizernou práci a potom ta práce, co se ještě včera dělala tady, by se mohla zítra dělat někde na úplně jiném kontinentu. 
Stačí se podívat na Španělsko, odboráři si tam vymohli to, že tam jsou takoví zaměstnanci velmi obtížně propustitelní a nyní tam mají pomalu 25 % nezaměstnanost.

jestli jsen nedocetl a nepochopil! tak sirka svaru je sirka materialu? ja zacinam mam co2 1 mesic a mystr nas to tak ucil je to tak??standa

Nazdar kolegovia
Nedá mi nezapojiť sa do diskuzie. Začnem zvrchu, od hlavy. Niekto vo firme prijme zákazku a povie, či na to majú kapacity a vybavenie. Výkresová dokumentácia je daná. Na základe toho technológ vypracuje pracovný postup. Súčasťou zmluvy by mali byť aj príslušné normy na kontrolu dĺžkových rozmerov a na kontrolu zvaru. Sú to medzinárodne platné normy. Dohodne sa trieda presnosti, z ktorej vyplývajú tolerancie a odchýlky. Tie by mal ovládať OTéKár a zváračský dozor. Každý zvárač má svoj rukopis a kresbu zvaru. Zvar by nemal byť podkročený, ani zbytočne zosílený. Veď to musí udržať, nie vždy platí.  Dokresliť zvar tmelom je nezmysel. Je úplne jedno, akým spôsobom zvárania je zvar vyhotovený. Žiaľ v mnohých prípadoch manažment firmy vidí len, koľko na tom trhne. Kvantita na úkor kvality. Sami pritom keď idú niečo kupovať (kovový nábytok, auto,...) chcú len kvalitu. A zas čo najlacnejšie. Myslia si, že zo Západu kúpia kvalitnekší výrobok. Lenže ten sa v prvopočiatku vyrobil v bývalom "východnom bloku". Je to potom bludný kruh. Chlapi, pamätajte si, že dobrí zvárači si držia kvalitu. Na Úrade práce a po krčmách sedia len ..... a tí Vás svojou "kvalitou" nenahradia. Tak mnoho zdaru a chuti do zvárania.

To je stejné u všeho normování. V lakování taky. Jestliže má stříkací pistole uváděný výkon 0,6 litru vystříkané barvy za minutu , neznamená to, že nastříkání  dílce, na který je potřeba 6 litrů barvy, bude možno znormovat za 10 minut.  Musí tam být nutně započteny režijní časy, jako je příprava , kontrola , čištění atd výrobního zařízení stejně tak jako příprava vlastního dílce atd a nakonec , pokud má pracoviště ten charakter, i konkrétní placené přestávky.
Dříve byli normovači často bývalí dělníci nebo starší zkušení či patřičně vyškolení, takže tohleto dělali automaticky. Dneska podle těch hlupáků, co si říkají personalisté,  jsou starší neperspektivní, protože se neumí dostatečně rychle hýbat a pokud dostanou od nadřízených hloupé nesmyslné příkazy, ozvou se a neplní je. Tak na tyhlety místa berou mladé a nezkušené a ti tam potom pálí do norem takové nesmysly.

Co se týká přemísťování firem na jiné kontinenty, nechápu,proč by to měl být podraz. Je to přesně naopak, sen všech kapitalistů je pro výrobu uzavřít hranice, aby neměli žádnou levnou zahraniční konkurenci a mohli na svoje výrobky nadsazovat nesmyslně vysoké ceny bez obav z  toho, že je neprodají. A mít z  toho tak ony příslušné  obrovské zisky. A taky nemuset tolik investovat do jejich vývoje a zdokonalování.  S tím  se přirozeně svezou i paraziti odboráři. Protože komě dohledu na pracovní prostředí a pár dalších skutečně užitečných věcí jsou ve většině své činnosti odboráři ze své podstaty naprostí paraziti.  Kteří když se nechají příliš rozrůst, firmy zahubí. Například odborářské benefity domluvené v 80 a 90 letech minulého století byly jednou z příčin, proč automobilka GM měla v roce 2008 zhruba třikrát horší produktivitu mež její konkurence, automobilky asijských výrobců fungujících v USA. GM musela od státu dostat podporu mnoha miliard dolarů a projít řízeným bankrotem, aby se těch parazitických odborářských závazků zbavila a přežila. Což se podařilo a nyní prosperuje. Velké potíže s odboráři má momentálně třeba i firma Boeing, co jsem zachytil, mají se nějak snažit ovlivňovat to, aby výroba dílů pro tuto firmu byla umísťována v těch státech USA, kde jsou vyšší výrobní náklady.
A tak by se dalo pokračovat furt dál, kde odboráři vstoupí a pořádně se tam rozkročí, 100 let firmy neprosperují, krachují a lidi ztrácejí práci, napsáno s mírnou nadsázkou.

Krásně je to vidět dneska třeba na chytrých telefonech a podobných serepetičkách. Kdyby si vzájemně nekonkurovali Apple, Samsung, Nokia , Motorola a já nevím kdo ještě, netrumfovali se vzájemně co nejnižší cenou a nejdokonalejšími a nejnovějšími funkcemi, a místo celosvětového trhu měla každá z těchto firem jen svoji oblast, kde by mohla vyrábet a prodávat, byl by vývoj desetkrát pomalejší a mobil by stál desetkrát víc.

Editoval Radim (10-02-2012 10:01:34)

no kam až jme se od velikosti svaru dostali to koukám

bobobo napsal(a):

Díváš se na to trochu krátkozrace . Je nutno zde ponechat a udržet co nejvíce pracovních míst . Made in Czechoslovakia - tohle by mělo zajímat každého občana ČR

Nezbývá nic než souhlasit a třeba začít s podporou tuzemských výrobců u sebe.Neváhat utratit nějakou kačku navíc za náš výrobek u kterého ještě neplatí kvantita na úkor kvality tak jak se dnes většina zboží vyrábí.
Nicméně tohle nemá s velikostí sváru mnoho společného.

Editoval Ládes (10-02-2012 20:37:19)

Jasně že je třeba podporovat domácí práci. Ale věc má i druhou stranu. Trošku tady kroutím hlavou nad určitou dvoukolejností.
Pokud se jedná o vlastní podnikání, třeba svařování, tak každý automaticky chápe, že když někdo ode mně chce svařit třeba z černých jakl podstavec pod květiny, nemůžu na to použít drahou nerezovou elektrodu.  Protože bych pak musel naúčtovat třeba o polovinu vyšší cenu a po nějaké době by potom všichni chodili ke konkurenci o pár ulic dál, já bych neměl zakázky, zkrachoval a skončil na pracáku.
Ale když se jedná o cizí, pokud možno velkou firmu, tak najednou je to přesně opačně. Firma musí vyrábět hlavně  tady u nás, aby tady byla práce, i když ty výrobní náklady jsou tady třeba o polovinu vyšší. Jinak to přece je od té firmy na nás podraz!!!!

Dovolím si vrátit k té zelenině. Psali o tom v novinách. Výrobna mochovské zeleniny se přestěhovala do Rakouska proto, protože tam je fungující trh se zeleninou. Je tam množství drobných a středních zelinářů a fungující systém výkupu, velkoprodejců a velkoskladů. V Rakousku jim tedy stačí objednat a mají po celý rok zajištěné dodávky v patřičném sortimentu, kvalitě a čase. U nás je málo producentů a úplně chybí systém výkupů a skladování . To všechno by u nás museli sami provozovat. Neboli by měli vyšší výrobní náklady.
Totéž je Polsko. Poláci si vyjednali v EU, že stát může svým zemědělcům platit důchodové pojištění. Neboli polští zemědělci mají nižší výrobní náklady a tak válcují naše české. Taky i platy tam budou nižší a provozování firmy zřejmě jednodušší a tím levnější.

A teď zase proč ty rozdíly jsou? Kdo se o to přičinil, že tam u nich to je a u nás to nejde? Neboli podporovat tady místní práci neznamená jen kupovat dražší místní výrobky. Ale taky se o to zajímat, proč to je a nenechávat se oblbovat všelijakými lháři a demagogy.

Víc už se taky k tomu rozepisovat nebudu, protože původní téma je skutečně něco jiného.

Editoval Radim (11-02-2012 13:31:38)

Dobrý den, nejsem svářeč, ale chodíme na školení o sváření (i když náš obor je úplně něco jiného) a dostali jsme za úkol vypracovat nějakou úlohu. Já třeba teplovodní výměník do krbových kamen:) Mám k tomu i výkres, ale dané hodnoty mohou být špatně, takže nejsou směrodatné.
Tloušťku materiálu mám 5 mm a jediný údaj o svaru je, že je tam klasická značka, kde je symbol koutového svaru a před ním číslo 3. Nic víc. Co jsem pročetl nějaké volně dostupné normy a nějaké internetové stránky, tak minimální šířka svaru musí být a=3 mm nebo vzorec (0,5-0,7).tmin.
Jenže jak mám poznat, zda myslí hodnotu a když není nic popsáno? Vždyť to může být i hodnota z, ne? Vzorce na výpočet a či z samozřejmě vím.
Měli jsme si vybrat i materiál a první jsem chtěl použít 11375 (1.0038), ale kvůli výpočtům H.C.S atd jsem ho nedosadil, chyběli mi informace z chemického složení, kde všechny prvky nebyly, tak jsem dal materiál 11503 (S355NL), kde už kompletní chemické složení mám.
Metodu svařování jsem si vybral 135 (MAG) a k výpočtům tepelného příkonu použiji koeficient 0,8. Hodnoty A a V v práci dáme nějak dohromady.
Omlouvám se, že to sem cpu, ale nevím, kde se tohle dovědět, navíc je to pro mě jako operace mozku. Obojí jsem viděl cestou z rychlíku, když jsem šel po výrobě.

Díky za radu

Pavel12 napsal(a):

vypracovat nějakou úlohu.

někdo ti rád poradí, ale upřesni co potřebuješ, svářeč nejsi - tudíž ti značení svárů může být ukradené, co je tedy předmětem té úlohy?

Maajo, pokud jsi na výkres nenapsal jako konstruktér velikost a provedení svárů, tak bych tě jako konstruktéra propustil. Svářeč nemusí ani tušit, jaké podmínky svár bude mít v provozním zatížení. Jestli bude namáhaný staticky, či dynamicky, jestli budou prováděny nějaké nedestruktivní  zkoušky, např. VT, PT, jaké budou požadavky na skupinu provedení svárů podle EN 5817 B/C/D. Svářeč si všechny potřebné údaje bude cucat z palce? Po něm se přece požaduje výkon!

Téma, zvolené kolegou Pavel12 je už pár let mrtvé.

Jestli a jak někdo odpoví na vznesený dotaz - je otázkou, zda se někomu bude chtít.