SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ocel 17240 (1.4301) je pro daný účel velice vhodná. Při dodržení běžných zásad pro svařování nerezů metodou TIG (a při správném přídavném materiálu) nehrozí u tohoto materiálu žádné problémy. Hlavně upozorňuji na ochranu kořene před vzduchem a na plný průvar!

no nechci ti dotoho kecat ale ta hranatá nádoba se dost nadouvá a ty sváry popraskaly díky tlaku co narůstá ohřevem vody. Pokus se vylepšit konstrukci žebrováním po obvodu. Tím snížíš tlak na svary.

Pro romann12 - Ochrana kořene je asi nejrozumnější a nejschůdnější pomocí jednoduchého přípravku argonem. Možnosti jsou dvě - buď na svařovaný vnitřní roh přiložit L profil a do něj foukat argon, nebo šikovný pomocník, který bude foukat argon z druhé strany přímo v místě svařování. Podstatné je dosáhnout hladkého povrchu kořene sváru. Rozhodně nekombinujte nerezový materiál s "černým". To není úspora. Nerez má totiž zcela jinou tepelnou roztažnost než uhlíková ocel a to snižuje životnost spojů. Výztuha přistehovaným žebrem uvnitř nebo jen opřeným zvenku určitě neuškodí.
Rám nemusí být nutně nerezový, kvalitní nátěr na čistý podklad běžné oceli vydrží mnoho let.

Editoval jirkati (09-12-2011 18:53:43)

romann12 napsal(a):

Zdravím
potřeboval bych několik rad,budu vyrábět nerezovou nádobu o objemu 1000l. Velikost je klasicky 1x1x1m. je to na ohřev teplé vody a ohřívacím médiem je pára,která je do nádoby přivedena dvěma perforovanýma trubkama vyvedenýma vespodu. Nahoře je vývod zbytkové páry 2palce trubka.
Moje představa je plech síly 3mm. Původní nádoba,kterou jsem opravoval byla svařená z plechu 2,5mm. Popraskaly snad všechny sváry a tak jsem celou převařoval a někde jsem musel i přeplátovat. Byla svařovaná tigem,ale podle kresby sváru si myslím,že to bylo v poloze PG tj. dolů bez přídavného mat. Já jsem opravoval polohama PB a PF s přídavným mat. Problém je v tom,že při svařování se zvětšovaly vlasové trhlinky,které byly kolmo ke svárům. Nádoba je postavena na ocelovém rámu a v místě styku s nerezí svár i po překartáčováním kotoučem občas pěnil a hůře se svařoval. Dělal bych i nový rám z jeklu 17240. Svařoval bych TIG s přídavným mat po venkovní straně. Teplota vody je asi kolem 80 st Celsia. Jaký bude nejvodnější materiál pro nádobu? Bude to 17240?

To je zásadně špatná konstrukce ohřívače!!! To vám popraská vždycky, ať to budete svařovat čímkoliv.
Vnikáním páry přímo do vody vznikají značné rázy, tzv. "vodní kladivo". Konstrukce ohřívače musí být provedena samostatným parním tělesem sestávajícím z výměníku a odlučovače - kondenzačního hrnce, kde kondenzát musí být odváděn. Pokud přivádíte páru rovnou do vody, těm rázům se prostě nevyhnete.
K efektu vodního kladiva může dojít i v zanedbaných nebo špatně spravovaných kondenzačních systémech. "Vodní kladivo" zní doslova, jako kdyby někdo udeřil kladivem do potrubí. V některých případech může k efektu vodního kladiva dojít, pokud část páry zkondenzuje na vodu v parním potrubí. Zbylý neodvedený kondenzát proteče do parního systému a začne se hromadit. Nakonec se vytvoří vodní vlna. Tato dávka vody může proudit vysokou rychlostí, dokud nenarazí na překážku, jako je uzavřený ventil, nižší výška nebo náhlá změna směru toku. Efekt vodního kladiva může způsobit i odlučovač, který propouští páru. Odlučovače, které propouštějí páru, vytvářejí zpětný tlak v potrubí pro kondenzát. Pokud je potrubí poddimenzované, problém se bude s dalšími vadnými odlučovači prohlubovat. Neodvodněný kondenzát se může dostat zpět do parního rozvodu. Z hlediska bezpečnosti  je nezbytné kontrolovat a udržovat všechny odlučovače kondenzátu.

Nevím bohužel která firma to vyráběla,mě se tato konstrukce taky moc nezamlouvá a jak píše Frank,pokud bude pára pouštěna do vody přímo,tento jev se projeví. Nádrž je určena pro předehřev vody ke kotli k výrobě páry.
Perforované trubky uvnitř nádrže byly rozpraskané a rozlámané v důsledku tohoto efektu.

Neměl by někdo nějaký tip na vhodný parní výměník do této nádrže? Myslím si,že by to podstatně prodloužilo její životnost. Ta původní tam byla prý cca 10 let,což mi příjde na nerezovou dost málo.

Nejspíš jako vše bude o penězích , já bych šel cestou kruhové nádoby s lisovanými (kovanými ) dekly . Ať již šlo o ohřev roztoku louhu nebo o odplyňovačku ke staré kotelně , tak nebyla třeba ani údržba . Ale regulace tlaku páry byla . Do té oplyňovačky to bylo , myslím , 0,2-0,4 atm .

No v neudržovném kondenzačním potrubí vznikají rázy díky kombinaci setrvačnosti proudu vody a nestlačitelnosti vody. Proud zkondenzované vody se prudce rozjede tlačen tlakem páry za sebou a do prázdného prostoru daného zkondenzovanou párou před sebou, dokud ten prostor před sebou nezaplní a nenarazí. Tím okamžikem prudce stoupne tlak daný setrvačností toho sloupce pohybující se vody. Skutečně to připomíná občasný náraz kladiva do potrubí. Jinak se podobný princip využívá třeba u trkače.
U pouštění ostré páry do vody se jedná o vznik mnoha prázdných malých prostor uvnitř vody a jejich okamžité vyplňování vodou , jedná se o neustálé velké množství malých rázů velice rychle za sebou , působení je podobné kavitaci nebo ultrazvuku a je spíš intenzívně korozivní než destruktivní nějakými silnými rázy. Pokud je tlak páry dostatečný, je ohnisko toho jevu uvnitř vody. Pokud je tlak páry malý nebo trubka s párou má příliš velké otvory, voda proniká mezi rázy dovnitř trubky a v rázech za velkého přetlaku je potom prudce vypuzována z trubky ven. Což tu trubku namáhá a trhá, takže působí destruktivně.  Případně pokud je pára příliš studená a mokrá, objevuje se v parním potrubí i voda, je tryskou "prskána" ven s párou a dochází zase k přerušování toku páry, k rázům a destrukci trysky.
Takže ta trubka s perforovanými otvory, kterými bude, pokud bude , pouštěna pára do vody, se musí udělat tak a provozovat v takovém tlakovém režimu, aby se voda neobjevila uvnitř té trubky. Pak by tam silné rázy být neměly. Jenom ta kavitace....

Editoval Radim (11-12-2011 22:47:31)