SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, neporadil by někdo se stolní bodovačkou ? Chtěl bych pořídit ( resp. asi sestavit protože sehnat za rozumný peníze to není možný ) stolní bodovačku, která má elektrody vedle sebe. jedná se o modelářské bodování slabých plíšků na plochu. Spodní a horní elektroda jak je u klasické bodovačky není možná. Budu rád za každou radu. Díky
Offline
vo vašom pripade bude asi najjednoduchšie z MOTu (trafo z mikrovlnky) sekundar najprv odpilit čo sa da a potom to co je vo vnutri vivrtat a previnut asi na 3 zavity drotom hrubým ako prst
Offline
zajtra tu dam foto mojej "bodovacky" z MOT-u bodoval som s tym ziletky
Offline
o aku modelarsku cinnost sa konkretne jedna ?
Offline
Typuji že o opravy akubaterijí do ručního nářadí.
Offline
To těžko , tam se sváří výbojem .
Offline
pavol.sk napsal(a):
o aku modelarsku cinnost sa konkretne jedna ?
Zdravím,
všem děkuji za reakce. Jedná se o bodování článků. Letadla, lodě a tak.
Přikládám foto pro orientaci.
Předpokládám že by to chtělo i nějaké nastavení na různé výkony. Omlouvám se ale právě tomu moc nerozumím. Pokud by někdo nabídnu nějaké ,, hotové " zařízení a pod. dalo by se domluvit.
http://ik.sweb.cz/weld1.JPG
http://ik.sweb.cz/weld2.JPG
http://ik.sweb.cz/weld3.JPG
http://ik.sweb.cz/weld4.JPG
Offline
na bodovanie treba rychlo zabudnut...to je skor pre firmy,uz cez 10 rokov si doma clanky letujem nikdy s tym nebol najmensi problem (poskodenie alebo studeny spoj)
Offline
Sestrojit tento stroj není problém. Problémem je pouze cena jednotlivých komponent, cca 30 000 kč a pak je největší problém tuto problematiku zde poposat v deseti větách tak , aby bylo možno tento stroj vyrobit.Bodovat to ale lze a to docela dobře.Letování je nouzová ,částečně funkční varianta, při které lehce poškodíte baterky i když budou nadále fugovat.
Offline
Letování, pokud je provedeno správně, články nepoškodí a spolehlivost takového spoje je vyšší a přechodový odpor nižší než u spoje bodovaného. Proto se taky články pro větší proudy, třeba u letadel, letují. Viděl jsem už mnoho bodovaných sad, kde body upadly, nebo držel jeden ze čtyř a podobně, takže bych to letování zase tak nezavrhoval...
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Sestrojit tento stroj není problém. Problémem je pouze cena jednotlivých komponent, cca 30 000 kč a pak je největší problém tuto problematiku zde poposat v deseti větách tak , aby bylo možno tento stroj vyrobit.Bodovat to ale lze a to docela dobře.Letování je nouzová ,částečně funkční varianta, při které lehce poškodíte baterky i když budou nadále fugovat.
letovanie je nudzova zalezitost ??? aloze sorry ale pokial sa tomu nerozumies tak aspon neptrep take hovadiny udaj mi jedineho vrcholoveho modelara ktory pouziva bodovane clanky,cim vacsi je prud tym je rozdiel markantnejsi
Offline
tak tu je moja mini bodovacka
Zavit mam len jeden a to i tak neuplny lebo nebol dlhsi drot a jednak ten drot je dost tvrdy :-) nasiel som doma :-)
ziletky to spaja vyborne
Offline
Co považujete za rozumný peníz a na jaké úrovni se chcete mikrobodováním aku článků zabývat?Pokud to chcete dělat pouze pro svou potřebu , jako koníčka, tak klidně letujte nebo si za pár korun sestrojte takovou šílenost jako mato3./čestné místo mezi svářečkami z třetího světa má tato mikrobodovka zajištěno/.Pokud se ale chcete této činnosti věnovat profesionálně je nutno počítat s nějakými investicemi.
Offline
tu je daky link a popis ako na to http://www.megamotor.cz/v3/script/default.php osobne pouzivam medenu gulatinu bez toho T-čka na konci a akumulatory letujem len vedla seba spajam ich pomocou medenych pasikov ani po tazkej havarii kde siel prakticky cely model do kosa sa mi nestalo ze by povolil letovany spoj
Offline
este by som sa chcel ospravedlnit uzivatelovy s nickom "ZDENAL" prepac tvoj prispevok ma fakt vytocil,uz domov som dosiel nasraty a hento ma dorazilo a podla toho som aj reagoval,mal som reagovat s chladnou hlavou este raz sorry,bodovanie clankov sa bezne pouziva pri akunaradi aj pri clankov vyrabanych na modelarske ucely hromadne ale to len preto ze to je lacne a rychle,ziadnu inu vyhodu to nema,zhotovenie domacej bodovacky na taketo ucely su absolutne vyhodene peniaze a vysledok nebu stat za to
Offline
mato3 napsal(a):
nasiel som doma :-)
ziletky to spaja vyborne
dost dobrý, sice tě tady někteří pohaněli ale mě se to líbí hlavně že to funguje a nic to nestálo, a naco že jsou potřeba zbodnuté žiletky?
Offline
Pavol.sk - nic se nestalo, já zase nejsem modelář, pouze se trochu, mimo jiné, zabývám mikrobodováním.
Offline
zbodnute ziletki nesu nanic to som len skusal aki silny plech to zbodne :-)
a BOURAC na take p.n.i od niektorych uzivatelov s.r.m !
Offline
Co jsem napsal, napsal jsem
Offline
Zdravím všechny zájemce o mikrobodovky. Užívané konstrukce mají nabíjení kondenzátoru s velkou kapacitou na velké napětí např přes diodu ze sítě _ regulování energie autotrafem - proud omezit odporem cca 20 Ohm - C je min 470 mikroF/400V , ( to stačí na bodování niklových plíšků do tl 0,1mm , jinak raději ještě větší kapacita a případně nabíjení na větší napětí - ale na to už se C seženou špatně) . Autotrafo lze obejít převodovým trafem s odbočkami v sekundáru a přepínáním nabíjecího napětí z odboček . Elektronikou je nabitý C (elektronika řídí i velikost napětí nabíjeného C - velikost energie v C ve Wsec ) sepnutím tyristoru vybit do primáru pulzního proudového trafa se sekundárem ze silného drátu ( jen pár závitů řádově 2 až 4 - obdoba již dříve zde popsaného trafa z mikrovlnky) mikrospínač pro sepnutí elektroniky může být v tužkové elektrodě ( spínací tlak elektrody - trochu posuvné - lze nastavovat polohou tlačného perka mezi elektrodou a mikrospínačem ) , nebo může být v nožním spínači . Celá elektronika není drahá , řádově do 500,- Kč - nejdražší je C za cca 200,- . Problém je výroba impulzního trafa , jádro doporučuji asi kolem 20cm2 , lze použít jakékoli trafo i s dobrým primárním vynutím na síťové napětí 238V . Bodovací elektroda je hrot z čisté mědi o pr cca 4mm , přívod Cu lankem hodně měkým o pr cca 6 až 10mm2 délky asi 1m . Český kutil se znalostí elektroniky by to měl zvládnout na pár pokusů , nutno dát pozor na vysoké napětí , při nabíjení je na C až 350V nehledě na síťové napětí přiváděné na nabíjení C . Takže kvalifikace osoba znalá dle vyhl 50 , min paragraf 5 . Schema a případné další rady na e-mail , schema pošlu v .pdf . Zařízení a součástky se normálně nehřejí ( ale při proseknutí nabíjecí diody pak žhaví srážecí odpor proudu 20 Ohm/15W ) , takže při vhodném tepelném chlazení tohoto srážecího odporu a jeho dalším vhodném tepelném odstínění od bedýnky lze na bedýnku použít plasty a tak vyhovět požadavkům na el. bezpečnost zařízení.
Na oplátku zase uvítám rady k eletrodové tyristorové svářečce Brumov Triodyn TR TL typ 200 , potřebuji schema elektroniky a případné zkušenosti s její opravou , svářečka mi nevaří .
Editoval frabant (06-11-2011 19:36:10)
Offline
Elekrolytický kondenzátor má jako parametr i maximální vybíjecí proud. U běžného elektrolytu 470 mikro na 400 voltů to bude tak 1 - 2 ampéry. Pokud se překročí, tak po desítkách až stovkáchvybití dojde k naformování druhé elektrody a tím minimálně k podstatnému snížení kapacity.
Takže pokud se má s tou bodovkou pracovat nějak dlouhodobě, ne jenom něco zkoušet, je nutné proud omezit na ten maximální vybíjecí. Jednoduše aspoň odporem, pro maximální výkon nějakým elektronickým proudovým zdrojem. Nebo použít zase vhodné elektrolyty, třeba elekrolyty určené do fotografických blesků.
Offline
Radim napsal(a):
Elekrolytický kondenzátor má jako parametr i maximální vybíjecí proud. U běžného elektrolytu 470 mikro na 400 voltů to bude tak 1 - 2 ampéry. Pokud se překročí, tak po desítkách až stovkáchvybití dojde k naformování druhé elektrody a tím minimálně k podstatnému snížení kapacity.
Takže pokud se má s tou bodovkou pracovat nějak dlouhodobě, ne jenom něco zkoušet, je nutné proud omezit na ten maximální vybíjecí. Jednoduše aspoň odporem, pro maximální výkon nějakým elektronickým proudovým zdrojem. Nebo použít zase vhodné elektrolyty, třeba elekrolyty určené do fotografických blesků.
V profi bodovce jsem kondenzátor měnil za zcela běžný , vybíjí se totiž do primáru proudového trafa - tím je proud omezen . Velký bodovací proud je až na sekundáru trafa , kde už to nemá na kond žádný vliv . Po opravě jsem nadělal více než 3 000 bodů bez dalších problémů. Mám schema , .pdf , ale neumím ho sem přiložit - takže pošlu e-mailem .
Editoval frabant (06-11-2011 19:26:33)
Offline
pdf soubory zde prilozit nejdou. Nejlepe by bylo domluvit se s adminem ,jestli by je zaradil nekam do sekce "ke stazeni"
Kdyz mi je poslete na G450@centrum.cz , muzu je predelat na jpeg , a vlozit je sem do tematu. Otazkou ale je , jestli jeste budou citelne , pri zde povolenem max. rozliseni.
Me osobne by momentalne nejvice zajimaly tyto veci : tom schematu by me zajimalo predevsim zapojeni primaru kolem tyristoru , jak jsou vyreseny jevy pri zanikani mag. pole trafa. Potom foto provedeni "klesti" , a nakonec kde se nechaji sehnat ty poniklovane plisky. Jinak me to samozrejne obecne zajima cele , tzn. nejen schema , ale i nejake to foto , pripadne nacrtky.
Dotaz k Vasi svarecce bude nejlepe zformulovat v tematu MMA svarecky v nove zalozenem vlakne s vystiznym nadpisem .
Editoval pa (15-11-2011 19:41:24)
Offline
frabant napsal(a):
V profi bodovce jsem kondenzátor měnil za zcela běžný , vybíjí se totiž do primáru proudového trafa - tím je proud omezen . Velký bodovací proud je až na sekundáru trafa , kde už to nemá na kond žádný vliv . Po opravě jsem nadělal více než 3 000 bodů bez dalších problémů. Mám schema , .pdf , ale neumím ho sem přiložit - takže pošlu e-mailem .
No, obvykle pokud se dodrží ty předepsané maximální parametry, tak elektrolyt by měl mít životnost , při neustálém vybíjení a nabíjení , desítky až stovky tisíc hodin. Jenže ani na profi bodovce to nabíjení a vybíjení není pořád, i při osmihodinové směně čistého času možná jen pár minut..... Při několikanásobném přetížení proudem je životnost elektrolytu třeba jen 100 hodin. když se to přepočte na práci té profi bodovky, je to třeba životnost jeden rok, dva roky..... To může stačit.... Ale zase třeba na druhé straně se nadměrným proudem může přehřát uvnitř kondu nějaký tenký spoj a třeba se přerušit a kond je zničený nebo tam něco zkratovat a kond bouchne.... To nikdo neví, snadn jedině kromě výrobce, dokud to tam nevyzkouší.....
Známkou přetížení by právě mělo být po nějakém tisíci bodů nějaký větší pokles kapacity proti původnímu stavu, o 10 - 20 a víc %
Jinak ohmický odpor na sekundáru má na vybíjecí proud kondu vliv, přepočítává se přes převodový poměr a připočte se k ohmickému odporu v primáru, do kterého se ten kond vybíjí. Zasahuje do toho taky vazba trafa mezi primárem a sekundárem.
Offline
Myslím, že obavy o kondenzátor sú v tomto prípade zbytočné. Keď vybíjame náboj v kondenzátore do primáru trafa, tak ho vybíjame pochopiteľne do indukčnosti. Pre tých čo v elektrike nie sú celkom doma uvediem, že indukčnosť ako záťaž sa dá prirovnať zotrvačníku v mechanike. Tak ako zotrvačník roztlačaný konštantnou silou bude lineárne zvýšovať rýchlosť, tak aj prúd v ind. záťaži sa bude rovnomerne zvyšovať za predpokladu konštantného napätia. To ale vybíjaním kondenzátoru klesá, takže priebeh prúdu nebude lineárna priamka, ale krivka (časť sinusoidy). Je preto dobre mať na primári diódu orientovanú v závernom smere, aby po vybití kondíku nedochádzalo k jeho prepolovaniu. Ďalšia možnosť na zníženie prúdového zaťaženia prívodov kondenzátora je zapojiť 2 alebo 3 kondenzátory paralelne s nižšou kapacitou.
BTW, ten pdf súbor so schémou by sa hodil.
Offline