SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
![]() |
Nejste přihlášen(a)
Ahoj,
v 80tých letech jsem viděl v jedné letecké továrně jak svařují hliník přístrojem podobným MIGu. Mělo to hubici podobnou MIGu, ta byla na kostce asi 6x6 cm, z téhle kostky v pravém úhlu vystupovala poměrně tlustá rukojeť do níž byl zaveden svař. kabel, hadička s plynem a nějaký ovládací kabel (asi). V ose hubice z druhé strany kostky vstupoval svářecí drát o průměru asi 1,5mm a délce klasicky 1m. Vedený byl kouskem trubky asi 5cm. Mám za to, že v kostce byla podávací kola a v rukojeti podávací motor. Na rukojeti bylo ještě myslím kolečko ovládané palcem ruky (rychlost posuvu?). Připojené to bylo k běžné tyristorové svářečce většího výkonu. Moc mě k tomu nechtěli pustit, byli nerudní, ale říkali tomu že "sváří argonem". Jestli jsem si dobře všiml, oblouk nahazovali škrtnutím. Svary na hliníku to dělalo excelentní, bylo vidět že to jsou machři. Nic víc o tom nevím, proto se ptám, je tady určitě hodně znalých odborníků. Jen mě tak napadlo zda by se něco podobného nedalo použít jako "neobalená elektroda pod CO2" pro oceli. Asi každý namítne proč tohle když máme MIG? Mne to ale tenkrát zaujalo jako adaptér k elektrodové svářečce.
Offline
fífa napsal(a):
hadička s plynem a nějaký ovládací kabel (asi).
no já jsem kdysi viděl aparát odpovídající popisu, jenže nešlo o ochranou atmosféru ale o hořák - svařeč předehříval hliníkovou desku plamenem a zároveň přitom vařil elektrodou (drátem), moc mne to tenkrát nezajímalo ale výsledné sváry které jsem potom viděl byly taktéž luxusní...
Offline
A nebylo to dnešní svařování v ochrané atmosféře Argonu, ale pevnou netavící se elektrodou zvané TIG? Dnes je všechno malinké a levné, ale kdysy když se s tímhle začínalo to nějak moc neřešili s velikostí. Hlavně že to svařovalo pěkně a kvalitně.
Offline
V osmdesátých letech skutečně na několika místech najednou probíhaly pokusy s mechanizací svařování TIG. Nejen špičkové zahraniční firmy, ale i domácí výrobce ve spolupráci s výrobními firmami testovali několik verzí zařízení. Po rutinním zvládnutí výroby svařovacích zdrojů pro pulzní režimy svařování metodou MIG se snahy o mechanizaci svařování TIG o něco zbrzdily. Přesto už někteří špičkoví výrobci mají v nabídce variantu robotizovaného svařování TIG. Pro svařování Al i nerezů je to skutečně paráda, sváry jsou zcela dokonalé, svařované rychlostí o které se nám může při ručním svařování jenom zdát.
Offline
Jak jsem v dotazu napsal, bylo to skutečně tak že metrový svářecí drát se posouval skrz jakousi "pistoli" nebo podavač. Ten svářeč držel v ruce a rychlost posuvu (asi) řídil kolečkem nebo páčkou palcem. Nepustili mě k tomu, viděl jsem to tak ze tří metrů ve chvilkách kdy neběžel oblouk. Možná že tohle zařízení si ta fabrika vyvinula sama, tenkrát se kutilo i oficiálně a chytrá hlava s továrním zázemím dokázala leccos i za "komančů". Jen vím, že nebyl samostatný oblouk jako u TIGu a drát zvlášť, ten trčel z té "pistole" a po sváření byl kratší, viděl jsem že drát i měnili. Kdybych měl víc volného času, ubastlil bych něco na ten způsob jen tak pro zábavu, prostě pokus, prostředky i materiál by byly, jen ten čas....
Offline
Tak to nevím. Jedině mě napadá, že to je nějaký kříženec COčka a obalované elektrody. Psal jste, že to zapalovaly škrknutím jako elektrodou a pak jim plynule jel drát. Asi aby nemusel pořád tlačit elektrodu do sváru, tak to mělo svůj posuv. V té době ještě asi nebyla dostatečně vyvinutá technologie svařeček CO2 a nevěděli že s ní jde svařovat i hliník. Navíc neměli asi tak dobře propracované podavače drátu, které by byly schopny podávat měkký hliníkový drát z cívky.
Offline
Jen k té době: v osmdesátých letech MIGy už dávno byly, nejen ve vzduchu ale i ve svařovnách. Učil jsem se v první polovině let sedmdesátých a ve svař. škole v Tatře Smíchov jsme z COčka dělalli zkoušku. Po vyučení jsem si v DP lepil po nocích starýho Spartaka taky MIGem, to byla velká dílenská svářečka, na ní otočná krabice s podavačem který neustále zlobil, cuchal drát, trochu slušně se dalo vařit s 1mm drátem. Materiály od 2mm zas šly svářet dobře. Prvního 110A MIGa jsem si dovezl z Německa v roce 88, byl za 99DM ve slevě. Plyn z hasičáku, drát od kamaráda, hodiny od kyslíku. Skvělé na karosařinu - melouchařinu.
Offline