SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Existujú rôzne druhy pájok ... no striebro je dosť drahé ... jedna strieborná pájka dĺžky cca 45 cm oblaná tavidlom stojí okolo 10 € . Ja používam niečo ako zvárací drôt ... len je to trošku na nižšej bázy topenia ako bežná oceľ ... alebo potom predsa použiť mosadz z boraxom ... ale osobne , aby to aj niečo vydržalo tak by som volil ten zvárací drôt ... cena je za kilo ... apoň u nás to tak je . Môj osobný postoj je spojiť to tým drôtom aby to niečo aj vydržalo . Ale nemyslíte , že ten plech sa Vám pokrivý ? Lebo keď som varil také tenké plechy tak ako zváralo to parádne , ale ako to chladlo tak sa to poohýnalo a bolo na vyhodenie . Autogen by som v tejto situácii vynechal .

Ocelový plech je dobře pájitelný všemi běžně dostupnými stříbrnými pájkami, tzn. ca. od 20% do 55%. Na obalených pájkách je tavidlo víceméně stejného typu, takže se smáčivostí problém nebude. V tomto případě se nemusíte bát, že by to nešlo nebo nedrželo. Takže čistě záleží na Vás co seženete a kde vidíte ten správný kompromis mezi nejvyšší cenou a nejnižší pájecí teplotou. Mosaz má pájecí teplotu 900°C.
Běžně dostupné stříbrné pájky v prodejnách svářecí techniky, potřebách pro chlaďaře atd. jsou typy 20% Ag (810°C), 40%Ag (730°C), 45%Ag+Sn (670°C).
Proč se bráníte pájce s kadmiem? Pokud by to bylo do potravinářského zařízení, kde je to paušálně zakázáno, to bych se nedivil. Nebo kdyby jste pájel každodenně v mizerně větraném provozu. Ale kvůli pár tyčkám? Tyto pájky mají výborné vlastnosti. Vysoká pevnost, houževnatost, smáčivost, nízká pracovní teplota (např. Fontargen AF 306, která má 40% Ag, má 610°C). Jinak tato pájka by Vás stála ca. 250,- Kč za tyčku 2,0x500 mm, ca. 143,- Kč za tyčku 1,5x500 mm.
U 20% pájky, např. Fontargen AF 303, to dělá ca. 143,- Kč za tyčku 2,0x500 mm a ca. 81,- Kč za tyčku 1,5x500 mm.
Tlustě obalené pájky vychází levněji, tence obalené dráž, berte to pro info.

Máte pravdu, ceny jsou hrozné. Ale stříbro je nyní velmi drahé, dnes ca. 35 USD za trojskou unci, tzn. 1 085,- USD za KG. To je téměř 19 000,- Kč/kg. Tím pádem u 40% stříbrné pájky dělá jen stříbro 7600,- Kč/kg. Plus další kovy, plus práce, plus marže atd.

Frank napsal(a):

JardaK napsal(a):

Proč se bráníte pájce s kadmiem? Pokud by to bylo do potravinářského zařízení, kde je to paušálně zakázáno, to bych se nedivil. Nebo kdyby jste pájel každodenně v mizerně větraném provozu. Ale kvůli pár tyčkám? Tyto pájky mají výborné vlastnosti. Vysoká pevnost, houževnatost, smáčivost, nízká pracovní teplota (např. Fontargen AF 306, která má 40% Ag, má 610°C). Jinak tato pájka by Vás stála ca. 250,- Kč za tyčku 2,0x500 mm, ca. 143,- Kč za tyčku 1,5x500 mm.
U 20% pájky, např. Fontargen AF 303, to dělá ca. 143,- Kč za tyčku 2,0x500 mm a ca. 81,- Kč za tyčku 1,5x500 mm.
Tlustě obalené pájky vychází levněji, tence obalené dráž, berte to pro info.

Jsem stejného názoru. Stříbrné pájky s kadmiem jsou lepší, co se týče pájecích vlastností, než ty bez Cd. Ta hysterie kolem jejich používání mi připadá přinejmenším přehnaná. Totiž, kadmia nasbíráte do organismu daleko víc v potravě, zejména v mase, než z pájení pájkou s Cd a spojů jí provedených. Ale tak je to skoro se vším. Ty ceny tam jsou ale dost hrozné.

Tak, tak, tomu se říká postupné pájení. A pokud se jedná o výplň, chce to použít mosaznou pájku čistě Zn+Cu, bez příměsí Si, Ag, Sn, u stříbrné také bez dalších příměsí, tzn. jen Ag+Zn+Cu. To vše činí pájku tekutější. Naopak u mosazné je v tomto případě vhodné použít Ni legované typy.
Např. Fontargen AF 101. To je vysoce pevná niklem legovaná pájka pro ocel, šedou a temperovanou litinu, nikl a slitiny niklu. Pro ocelový nábytek, automobilové a motocyklové díly, rámy jízdních kol, opravy zemních strojů atd.

Splaš napsal(a):

Děkuju za rady.

Kadmium - nejde mi ani tak o vlastní pájení. Pohledové spáry budu (tak jak to tam bylo) pájkou vyplňovat a následně zabrušovat do roviny. Nechci mít prach z toho všude.

Jinak nejlepší je zkoušet. Včera jsem získal vzorečky mosazi (CuZn40) a stříbrné Ag40% a udělal pokusné plechy. Šlo to obojím, mosaz mi přišla příliš "hustá", to stříbro zase hodně tekuté. Tak jsem usoudil, že nejlíp se mi bude asi pracovat s něčím mezi - Ag 20%... Případně nejdřív vzít mosazí širší spáry (pár místeček bude) aby se dobře vyplnily a pak při nižší teplotě stříbrem přeplátované spoje, aby to tam dobře zateklo.

ČR je příliš malý trh, kde se prodejem živí příliš moc lidí. Aby se všichni uživili, při poměrně malém průměrném objemu prodeje, musí levně nakupovat mimo a hodně draze prodávat v ČR. Případně naše legislativa může prodej prodražovat nutností všelijakých certifikací nebo například povinností přidávat dokumentaci v češtině.
Výsledek je ten, že spousta poučených lidí nakupuje mnohem levněji jinde v EU, podstatnou věc, záruční servis už totiž mají předpisy EU i při takovém nákupu zaručenou v firemním servisu v ČR, pokud ten servis v ČR fyzicky je.
Další spousta lidí má z toho živobytí na Aukru a jiných internetových bazarech, nakupuje levně mimo ČR a prodává podobné věci v ČR znatelně levněji než kamenní prodejci.
Profláknutý v tom směru je třeba trh s digitálními fotoparáty a obecně některou "nemasovou" elektronikou. A zdá se, že i trh kolem svařování.

Editoval Radim (06-03-2011 09:34:24)

Otázka trochu mimo: šlo by pájet i TIGovkou takovéto věci?

Jenom taková malá připomínka, když jsem ještě před lety vyvařoval Škodu 105 tak aby se mi to nekroutilo tak jsem vzal noviny namočil je do kyble s vodou a když byly mokrý tak že už se pomalu rozpouštěj tak jsem doprostřed novin vytrhnul diru asi 2cm přiložil na plech a vařil v tý díře. Šlo to dobře sice pomolejc , ale nikdy se nic nezkroutilo. Zkuste to i na to pájení za jedno namočený Rudý právo to stojí. Zdraví Radiokovář.

To máte pravdu, já to bral spíš jako informaci z oboru klasických pájek, ne vysokoteplotních.
Samozřejmě může použít CuSi3, CuAl8, CuAl8Ni2 atd. Ale to už bude hůře shánět v malém množství a teplota tavení je kolem 1000°C 

Frank napsal(a):

JardaK napsal(a):

Ne, protože všechny tyto pájky obsahují zinek, který se odpařuje a zničí Vám wolframovou jehlu. TIG lze použít třeba u mědi, kde přidáváte CuP pájku, ale tu nelze použít na oceli.

gondis napsal(a):

Otázka trochu mimo: šlo by pájet i TIGovkou takovéto věci?

Tak pro TIG lze použít něco bez zinku, třeba CuAl, nebo CuAlNi bronz. Tím to jde poměrně dobře.
http://www.alibaba.com/product-gs/33458 … _wire.html

Dnes sa tvrda pajka pouziva hlavne na zvaranie vonkajsich plechov /kde nejde o pevnost a bezpecnost/   
  Zatial pri opravach alebo vymene trebars prahov alebo zadnych blatnikov som hrdzu nestretol.
  Ide o auta cca 6rocne a diely su zvarane suvislym zvarom po celej dlzke.
  Aj vsetky strechy VW group su zvaranene k bocnici pajkou , ale pri vymene uz len lepidlo.

Na karosárské práce jedine COčka .

Editoval staryzvarač (26-03-2011 20:42:53)

SO 545 napsal(a):

Na karosarske prace na autach cca 5rokov starych a menej  MIG , Bodovacka , TIG si najde tiez svoje miesto a v neposlednej rade karosarske lepidla.

gondis : aj TIGom to ide a slusne je to len o nastaveni a praxi. Ale ako pises COcko je najblbuvzdornejsie a najrychlejsia volba ked hces stihat casovu normu.

TIG je dosť citlivý na nečisté plochy . No a k tým lepidlám , videl som niečo podobné ako spomína SO 545 , dokonca som to aj kúpil ( 200 ml - 20 € )  . Bolo to lepidlo na nejakej báze , ktoré spájalo molekuly prvkov a tie sa zlepili . A lepilo to naozaj všetko . Pevnosť v ťahu bola dobrá . Ale zvar je zvar .

Frank napsal(a):

Další pozoruhodná vlastnost hliníkových bronzů jsou jejich biostatické účinky. Tyto slitiny zabraňují růstu mořských živočichů, včetně řas, lišejníků, atd a proto mohou být vhodnější při konsrukci některých zařízení než nerezové oceli.

fakt? tak to je zajímavé... likvidoval jsem loni sací bagr a všude pod čarou ponoru byl hustě porostlý slávičkami, bylo nutno je nejdřív oškrábat rýčem - aby se ke kovu dalo vůbec dostat autogenem...