SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Peter, není za co se stydět. Při hodně velkém zjednodušení je interpass maximální teplota předchozí vrstvy při vícevrstvém svařování. Pokud je skutečná telota po předehřátí nižší než požadovaná interpass teplota, existuje reálné nebezpečí vzniku zákalné strukrury v TOO (tepelně ovlivněné oblasti). Ta se stává náchylnou k praskání zastudena. Při příliš vysoké teplotě oproti předepsané interpass teplotě dochází v TOO k růstu velikosti zrn, což nepříznivě ovlivňuje výslednou pevnost svarového spoje.
Nejjednodušší je měřit interpass teplotu pomocí tavných kříd. Při svařování první vrstvy je u materiálů, které to vyžadují, nutné provést předehřev právě na teplotu interpass. Při dalších vrstvách buď už stačí vnesené teplo na udržení potřebné teploty pro svařování, nebo je ještě nutný další dohřev. Pokud je ale skutečná teplota vyšší, než předepsaný interpass, je někdy nutné počkat na schladnutí.

Až tak úplně nesouhlasím s jirkati, tak se pokusím o svůj výklad. Budu uvažovat svařování výplňových vrstev u svaru s předehřevem.
Během svařování se musím pohybovat v oblasti mezi teplotou předehřevu a teplotou interpass. Tzn. že pokud základní materiál ( a víceméně i svar) nemá vyšší teplotu než je teplota předehřevu (měřeno na základním materiálu) , tak musím pokračovat v předehřevu. Pokud je teplota vyšší než je požadovaný předehřev a nižší než interpass (měřeno na předcházející housence např. před zapálením další elektrody)pak můžu pokračovat ve svařování. Je-li teplota předchozí housenky vyšší, pak musím počkat na ochlazení svaru.
Tzn. že nehrozí žádné nebezpečí při svařování pod teplotou interpass ( pokud jsem nad teplotou předehřevu) tak jak píše jirkati