SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Poraďte ,mam problem,živím dvě svářečky z jedné lahve a kradou si mezi sebou tlak.Existuje nějaky redukční ventil který by se dal namontovat na hadici u vstupu do svářečky.Plyn Argon.Dik
Offline
To je zajímavé, my to používáme běžně a problémy s tím nemáme. Možná chyba bude v tom, že máte nastaven průtok na hodinách jako na jednu svářečku, ale je nutné dát víc alespoň o 30%. Nevýhoda tohoto systému je v tom, že když svařuje jen jeden, má zbytečně velký průtok, holt vše má své mouchy.
Na téhle stránce http://czech.gcegroup.com/cs/redukcni-ventil/ si stáhněte katalok pdf a doporučuji stranu 8 a hlavně 13 tam jsou na rozbočce dva ventily a těmi byste mohl doladit průtok pro každou svářečku zvlášť, samozřejmě s tím, že na redukčáku nastavíte co největší průtok.
Offline
Existuje velice elegantní řešení, které je sice v počátku dražší, ale umožňuje připojit až čtyři svářečky z jedné lahve. Je to principielně "centrální rozvod ochranného plynu" realizovatelný i amatérsky. Existují specielní redukční ventily se skleničkovým průtokoměrem z tlaku 6 - 8 barů na výstupní průtok 4 - 30 l plynu za min. Jednoduché propojení tlakovou hadicí pro plyny a je vystaráno. Existuje i uzamykatelná verze. Jedna firma v severních Čechách ušetřila namontováním 160 ks ke všem robotům a ručním pracovištím na MAG/MIG i TIG při jednorázové investici cca 800000 Kč přes 3 mil. Kč za svařovací plyny za jeden rok.
http://www.archwelding.cz/dokumenty/ruz … r_Elga.pdf
Pro domácí použití lze totéž provést z běžných redukčních ventilů se skleničkovým průtokoměrem pro TIG zapojených za redukčákem na lahvi (na lahvi použít redukční ventil pro kyslík nastavený na 6 barů).
Offline
jirkati napsal(a):
Existuje velice elegantní řešení, které je sice v počátku dražší, ale umožňuje připojit až čtyři svářečky z jedné lahve. Je to principielně "centrální rozvod ochranného plynu" realizovatelný i amatérsky. Existují specielní redukční ventily se skleničkovým průtokoměrem z tlaku 6 - 8 barů na výstupní průtok 4 - 30 l plynu za min. Jednoduché propojení tlakovou hadicí pro plyny a je vystaráno. Existuje i uzamykatelná verze. Jedna firma v severních Čechách ušetřila namontováním 160 ks ke všem robotům a ručním pracovištím na MAG/MIG i TIG při jednorázové investici cca 800000 Kč přes 3 mil. Kč za svařovací plyny za jeden rok.
http://www.archwelding.cz/dokumenty/ruz … r_Elga.pdf
Pro domácí použití lze totéž provést z běžných redukčních ventilů se skleničkovým průtokoměrem pro TIG zapojených za redukčákem na lahvi (na lahvi použít redukční ventil pro kyslík nastavený na 6 barů).
Nezlobte se na mne, ale nějak jsem nepochopil a ani v popisu toho produktu se nedočetl jak se na něj připojí víc svářeček. Jinak spořič plynu je stará věc a pravda je někde v prostřed, pokud někdo hodně boduje, ano je úspora 30%, pokud někdo dělá dlouhé svary je úspora mizivá.
Offline
Možná jsem se nepřesně vyjádřil.
Na láhev použít pro argon kyslíkový redukčák a na výstup z něj postupně připojit (třeba přes na zdi upevněnou hadici) další dva až čtyři obyčejné redukční ventily se skleničkovým průtokoměrem pro každé svařovací místo. Takhle má svůj "provizorní centrální rozvod plynu" udělaný jedna malá místní firma už skoro tři roky.
Pokud jde o různé šetřiče plynů tak některé mají a jiné zase nemají deklarované vlastnosti. Při laboratorních a poté při poloprovozních zkouškách byly v naší zahraniční svařovací centrále zkoušeny různé typy a různá provedení ve snaze prokázat a změřit úsporu směsných svařovacích plynů v různých režimech svařování. Největší úspory bylo dosaženo u jednovrstvých svárů do délky 200 mm prováděných robotem s minimálními rozdíly podle tloušťky základního materiálu. Nejmenší úspory zase byly u ručních vícevrstvých svárů přes 500 mm délky (i při započítání stehování). Ze zkoušek vyšel vítězně jeden typ a ten se stal dokonce standardem pro nově zřizované provozy.
Offline
jirkati napsal(a):
Možná jsem se nepřesně vyjádřil.
Na láhev použít pro argon kyslíkový redukčák a na výstup z něj postupně připojit (třeba přes na zdi upevněnou hadici) další dva až čtyři obyčejné redukční ventily se skleničkovým průtokoměrem pro každé svařovací místo. Takhle má svůj "provizorní centrální rozvod plynu" udělaný jedna malá místní firma už skoro tři roky.
Pokud jde o různé šetřiče plynů tak některé mají a jiné zase nemají deklarované vlastnosti. Při laboratorních a poté při poloprovozních zkouškách byly v naší zahraniční svařovací centrále zkoušeny různé typy a různá provedení ve snaze prokázat a změřit úsporu směsných svařovacích plynů v různých režimech svařování. Největší úspory bylo dosaženo u jednovrstvých svárů do délky 200 mm prováděných robotem s minimálními rozdíly podle tloušťky základního materiálu. Nejmenší úspory zase byly u ručních vícevrstvých svárů přes 500 mm délky (i při započítání stehování). Ze zkoušek vyšel vítězně jeden typ a ten se stal dokonce standardem pro nově zřizované provozy.
Jasně, teď už to chápu. Díky za vysvětlení. To řešení co jsem nabízel já, je sice levnější, ale nemá průtokoměry, takže musí změřit průtok na hubici. Což někdy není od věci.
Offline
jirkati napsal(a):
Možná jsem se nepřesně vyjádřil.
Na láhev použít pro argon kyslíkový redukčák a na výstup z něj postupně připojit (třeba přes na zdi upevněnou hadici) další dva až čtyři obyčejné redukční ventily se skleničkovým průtokoměrem pro každé svařovací místo. Takhle má svůj "provizorní centrální rozvod plynu" udělaný jedna malá místní firma už skoro tři roky.
Pokud jde o různé šetřiče plynů tak některé mají a jiné zase nemají deklarované vlastnosti. Při laboratorních a poté při poloprovozních zkouškách byly v naší zahraniční svařovací centrále zkoušeny různé typy a různá provedení ve snaze prokázat a změřit úsporu směsných svařovacích plynů v různých režimech svařování. Největší úspory bylo dosaženo u jednovrstvých svárů do délky 200 mm prováděných robotem s minimálními rozdíly podle tloušťky základního materiálu. Nejmenší úspory zase byly u ručních vícevrstvých svárů přes 500 mm délky (i při započítání stehování). Ze zkoušek vyšel vítězně jeden typ a ten se stal dokonce standardem pro nově zřizované provozy.
No a který ten typ to je? Třeba by to některé z nás zajímalo a možná by to byla nejzajímavější informace tohoto příspěvku.
Offline
Stránky: 1