SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Chcem sa spýtať pri MIG sa používa prídavný materiál alebo nie ? myslím tu "tyčku" ako pri TIG
Editoval jkx (29-01-2011 19:03:34)
Offline
MIG je přesně stejná metoda svařování jako MAG. Jako ochranný plyn se při metodě svařování MIG používá čistý argon a jako přídavný materiál se použije drát přibližně stejného složení jako je základní materiál, tedy materiál svařovaný.
Metoda TIG je principielně zcela odlišná.
Offline
jkx napsal(a):
Chcem sa spýtať pri MIG sa používa prídavný materiál alebo nie ? myslím tu "tyčku" ako pri TIG
Samozřejmě používá. Ta "tyčka" je u metody MIG v podobě příd. drátu na cívce a podávací ústrojí jej posunuje do hořáku, kde hoří oblouk přímo mezi tímto drátem a zákl. materiálem v ochranné atmosféře. U metody TIG hoří oblouk v ochr. atm. mezi netavící se elektrodou a zákl. materiálem a příd. mat. ("tyčka") se přidává do tavné lázně buď ručně, což je nejobvyklejší způsob, nebo pomocí podavače (méně obvyklé). Rozdíl je v tom, že při TIG svařování většiny materiálů je plus pól na zákl. materiálu a elektroda je na minus pólu. Tím je dosaženo, že elektroda je vystavena menšímu tepelnému namáhání, neboť většina tepla se vyvíjí na zákl. mat. Tím se snáze roztaví a do takto roztavené lázně přidáváme příd. drát. Naopak u MIGu je plus pól na elektrodě, tj. drátu který je přiváděn do hořáku. Teplem oblouku se přehřeje na obrovskou teplotu (která se ještě umocní při použití ochr. plynu s obsahem oxidačníchích plynů při MAG a dosahuje i 15,000°C ) a je vlastně vtaven do zákl. materiálu. Tavná lázeň předem, jako u TIGu nevzniká, vlastně vznikne až vtavením přehrátého příd. materiálu do základního. Tolik velice krátce zákl. rozdíly. Pokud si chcete počíst více, hezky popsáno je to zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sva%C5%99o … elektrodou
Offline
vďaka za odpovede.
už som to pochopil.
Offline
Snad nebude vadit, že to dám do tohoto vlákna.
Potřebuji poradit s trubičkovým drátem, používáme nerez 307 na svařování a zvažuji možnost ho nahradit trubičkovým drátem. V katalogu jsem vyčetl (pokud jsem se špatně nedíval), že je možné použít i čisté CO2 a to mě mate. Je to opravdu možné? Nehrozí nauhličení svaru a TOO u svaru? A poslední a důležitý údaj, nevíte v jaké ceně se může ta trubička, dejme tomu pr. 1,2 jakost 307 pohybovat? To je možná otázka na pana JarduK.
Předem děkuji za odpovědi
Offline
kirkmen napsal(a):
Snad nebude vadit, že to dám do tohoto vlákna.
Potřebuji poradit s trubičkovým drátem, používáme nerez 307 na svařování a zvažuji možnost ho nahradit trubičkovým drátem. V katalogu jsem vyčetl (pokud jsem se špatně nedíval), že je možné použít i čisté CO2 a to mě mate. Je to opravdu možné? Nehrozí nauhličení svaru a TOO u svaru? A poslední a důležitý údaj, nevíte v jaké ceně se může ta trubička, dejme tomu pr. 1,2 jakost 307 pohybovat? To je možná otázka na pana JarduK.
Předem děkuji za odpovědi
Nauhličení nehrozí. Tato otázka mně trápila rovněž a jistě by se dalo zde na fóru najít můj dotat na toto téma. Dotazem u výrobce drátu nám bylo sděleno, že lze použít čistý CO2 a taky ho používáme. Vše je OK. Dokonce pro tenší materiály to funguje lépe než směsi Ar + CO2. CO2 má velké specifické teplo a tudíž více chladí okolí.
Sváry testujeme PT a na svárech trubičkovým drátem na nerez ocelích je méně defektů, než na svárech plným drátem. Ceny jsou vyšší, ale kvalita a hlavně vzhled sváru je podstatně lepší.
Offline
Frank napsal(a):
kirkmen napsal(a):
Snad nebude vadit, že to dám do tohoto vlákna.
Potřebuji poradit s trubičkovým drátem, používáme nerez 307 na svařování a zvažuji možnost ho nahradit trubičkovým drátem. V katalogu jsem vyčetl (pokud jsem se špatně nedíval), že je možné použít i čisté CO2 a to mě mate. Je to opravdu možné? Nehrozí nauhličení svaru a TOO u svaru? A poslední a důležitý údaj, nevíte v jaké ceně se může ta trubička, dejme tomu pr. 1,2 jakost 307 pohybovat? To je možná otázka na pana JarduK.
Předem děkuji za odpovědiNauhličení nehrozí. Tato otázka mně trápila rovněž a jistě by se dalo zde na fóru najít můj dotat na toto téma. Dotazem u výrobce drátu nám bylo sděleno, že lze použít čistý CO2 a taky ho používáme. Vše je OK. Dokonce pro tenší materiály to funguje lépe než směsi Ar + CO2. CO2 má velké specifické teplo a tudíž více chladí okolí.
Sváry testujeme PT a na svárech trubičkovým drátem na nerez ocelích je méně defektů, než na svárech plným drátem. Ceny jsou vyšší, ale kvalita a hlavně vzhled sváru je podstatně lepší.
Děkuji za odpověď. Máte pravdu, omlouvám se za to, že mě nenapadlo hledat. Tak jistě cena asi příznivá nebude, ovšem když uvážím, že nám odpadnou lahve s nájmem za drahý plyn (máme totiž v rozvodu CO2), tak by ten rozdíl nemusel být tak markantní.
Ještě se zeptám, i v CO2 si trubička udržuje prakticky bezrostřikový proces (to by byla také jistá úspora) ? Předpokládám, že nerez. trubičky jsou všechny rutilové, to znamená svary tahnout, není občas problém u koutových svarů s průvarem kořene?
Děkuji
Offline
kirkmen napsal(a):
Ještě se zeptám, i v CO2 si trubička udržuje prakticky bezrostřikový proces (to by byla také jistá úspora) ? Předpokládám, že nerez. trubičky jsou všechny rutilové, to znamená svary tahnout, není občas problém u koutových svarů s průvarem kořene?
Děkuji
My používáme ER309 na návar dosedací těsnící plochy části tělesa ventilů z uhlíkových ocelí. Je to kvůli korozi dosedacích ploch. Svár se provádí do předem vysoustruženého zápichu v tělese ventilu. Takže se jedná o dva koutové sváry a ještě vyplňovací vrstvy, které jsou potom obrobeny do kuželové těsnící plochy. Problémy žádné nejsou. Jak s tím jde kořen nevím. Pokud touto metodou naváříme nátrubky - obvykle nerez 316, kořen provádíme TIGem. Měl byste to vyzkoušet raději sám, než se tedy pustíte do nějaké větší akce.
Co se týče rozstřiku, nepozoroval jsem nic podstatně horšího při použití čistého CO2. On ten plyn je tam vlastně pro dokonalejší ochranu (Double Shielding) a na strukturu materiálu nemá podstatný vliv. Jinak, jak správně píšete, jedná se o rutilové dráty a svár má podobnou strusku jako rutilová elektroda. Obvykle se sáma odloupne a svár opravdu vypadá hezky.
Offline
Musím plně souhlasit s Frankem...Používám drát 0,9 trubičku pod CO2 (tady musím poděkovat Zdeště). Bez něj bych trubičku neměl a ta cena trubičky se dá překousnout vzhledem k pěknému výsledku, kdy svár je bez pórů, svár úzký a struska je velmi tenká a sama okamžitě odpadává. Hořák se díky CO2 nepřehřívá a materiál se nedeformuje, jako při použití Argonu (u Argonu jsem ovšem měl téměř nulový rozstřik. Ovšem hořák trpěl již po pár sekundách) a MIX po ruce není..pronájem drahý
Další výhoda, která potěšila, byla možnost zanechat + na hořáku.
Offline
Děkuji vám pánové za rady, zvláště Frankovi. Určitě to vyzkouším, to v každém případě. Byla by to úspora mít jen jeden plyn :-)
Ovšem co mi udělali u eorlikonu cenovou nabídku za 307pr.1.2 699,- bez DPH, tak mě berou mrákoty. 308 by vyšla na 499,-, ale u té mám obyvy z těch přechodových svarů. Sice jsou mimo korozní oblast, ale mám zkušenost, že po namíchání s uhlíkovou ocelí (S 235) a to zvláště v průvarech dochází občas k prasknutí spoje, je tedy pravda, že to se stávalo u plného drátu, při použití elektrody k tomu nedojde, zajímavý jev.
Offline
Omlouvám se na pozdní reakci, nějak jsem to tu přehlédl.
Opravdu je možno použít čisté CO2, jen je třeba ca. o 2 V zvýšit napětí oproti M21 (Ar s 15-25% CO2) oproti parametrům uváděným v prospektech, které jsou optimalizovány pro směs. Nauhličení nehrozí, dokonce i u ELC jakostí, jako např. 308L, je uhlík na hranici 0,03%.
Hlavní ochranu totiž tvoří tenká vrstva strusky, chránící každou kapičku svarového kovu až po styk s materiálem. Struska pak vyplave na povrch a chrání celý svar. U trubiček pro nucené polohy je to navíc rychletuhnoucí struska, která umo6ní svařovat v polohách na vyšší parametry.
Jen je důležité udržovat správné parametry, tzn. sprchový přenos. To je ale u 1,2 trubičky již od ca. 130 A.
Jinak 307 průměr 1,2:
Böhler A 7-FD pro běžné polohy stojí 394,- Kč/kg
Böhler A 7-PWFD pro nucené polohy stojí 410,- Kč/kg
Böhler A 7-MC s kovovým práškem stojí 397,- Kč/kg - ale tady už je klasický plyn na nerez, Ar+2,5% CO2. Jednoduše proto, že není struskotvorný.
Offline
JardaK napsal(a):
Omlouvám se na pozdní reakci, nějak jsem to tu přehlédl.
Opravdu je možno použít čisté CO2, jen je třeba ca. o 2 V zvýšit napětí oproti M21 (Ar s 15-25% CO2) oproti parametrům uváděným v prospektech, které jsou optimalizovány pro směs. Nauhličení nehrozí, dokonce i u ELC jakostí, jako např. 308L, je uhlík na hranici 0,03%.
Hlavní ochranu totiž tvoří tenká vrstva strusky, chránící každou kapičku svarového kovu až po styk s materiálem. Struska pak vyplave na povrch a chrání celý svar. U trubiček pro nucené polohy je to navíc rychletuhnoucí struska, která umo6ní svařovat v polohách na vyšší parametry.
Jen je důležité udržovat správné parametry, tzn. sprchový přenos. To je ale u 1,2 trubičky již od ca. 130 A.
Jinak 307 průměr 1,2:
Böhler A 7-FD pro běžné polohy stojí 394,- Kč/kg
Böhler A 7-PWFD pro nucené polohy stojí 410,- Kč/kg
Böhler A 7-MC s kovovým práškem stojí 397,- Kč/kg - ale tady už je klasický plyn na nerez, Ar+2,5% CO2. Jednoduše proto, že není struskotvorný.
To vůbec nevadí, vaše odpověď mě potěšila, hlavně cena je mnohem příznivější. Jen co budu zdravý začnu s realizací (to by mělo být už v pátek). Je možné objednat dvě cívky A 7-FD 307 pr.1,2 přes mejl?
Co se týče toho napětí a sprchy, zkoušeli jsme teď nedávno trubičku na obyč. plech a svařeči mají prostě tendenci pořád tam "rvát hodně drátu", pak si stěžovali, že je předbíhá struska. Stačilo jen přidat několik stupňů napětí víc a vše bylo v pořádku.
Jinak děkuji za odpověď.
Offline
Ono je třeba svářeči vysvětlit, jak se s trubičkovým drátem svařuje a chvíli ho sledovat a upozorňovat na chyby.
Například trubičkový drát prostě musí hořet ve sprchové oblasti a to i při svařování v polohách, např. na stoupačku. Proto existují i 1,2 v provedení PW (position welding). Sprcha je ca. od 120-130 A na průměru 0,9 a 140-150 A na průměru 1,2.
Struskotvorné trubičky se vždy táhnou, max. ve svislé poloze vedou neutrálně, nikdy se netlačí.
A při stoupačce se nedělá stromeček s pomalým pendlem a prodlevou v krajních bodech, ale rychlý pohyb bez prodlev. Pohyb ruky připomíná spíš práci se stříkací pistolí než s hořákem.
Jinak polohovou trubičkou lze samozřejmě svařovat i ve vodorovné poloze, jen má svar maličko hrubší kresbu (ale pořád hezčí než normální MAG) a nelze dosáhnout max. rychlosti, protože rychle tuhnoucí struska by neumožnila při vysokých parametrech dostatečné odplynění lázně. Ale to jsou rozdíly jen malé. Naopak PW trubičky mají vyšší hodnoty vrubové houževnatosti.
kirkmen napsal(a):
To vůbec nevadí, vaše odpověď mě potěšila, hlavně cena je mnohem příznivější. Jen co budu zdravý začnu s realizací (to by mělo být už v pátek). Je možné objednat dvě cívky A 7-FD 307 pr.1,2 přes mejl?
Co se týče toho napětí a sprchy, zkoušeli jsme teď nedávno trubičku na obyč. plech a svařeči mají prostě tendenci pořád tam "rvát hodně drátu", pak si stěžovali, že je předbíhá struska. Stačilo jen přidat několik stupňů napětí víc a vše bylo v pořádku.
Jinak děkuji za odpověď.
Editoval JardaK (03-02-2011 20:15:10)
Offline