SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Potřeboval bych opravit hřídel. Jedná se o vymačkanou drážku pro pero a taky obnovení původního rozměru. Napadlo mě, že bych tu drážku prostě celou vyvařil a pak to upnul do soustruhu a na nejpomalejší otáčky to celé navařil dokola, pak soustružil, profrézoval novou drážku a brousil. Myslíte že to mám zkusit, nerad bych nadělal více škody než užitku. A bylo by to lepší MAGem v CO2 nebo elektrodou.
Díky za rady.
Offline
Ahoj z jakého stroje je ta hřídel? Opravujem takto svislé čepy řízení určitě použít mag elektrodou by to chtělo hodně zručnosti.. Jinak ještě můžu dopručit původní rozměr hřídele trochu podtočit, aby navařená vrstva byla větší. Občas se může stát že by se odlupovali šupinky kovu při opracování na původní rozměr. A ještě pokud nemusí být drážka na stejným místě je dobré jí pootočit mimo původní umístění. Dále při navařování magem bude potřeba trochu si přidat větší posuv drátu a navařováná vrstva musí od hořáku jet nahoru. Pokud by jela dolu bude stýkat a dělat se boule.
Offline
Je to hřídel z převodovky soustruhu SU35. Nevím značku oceli, asi nějaká dvanáctka. Ta hřídel není moc tvrdá, dá se pilovat. Drážky jsou 2 naproti sobě a na obou stranách hřídele. Příjdou na to nalisovat příruby z čepový hardyspojky. Byly na to velké rázy a ty pera vymačkaly hřídel.
Soustruh má nejméně asi 7 otáček za min a pro převod proudu bych použil staré ložisko. Bojím se, ale jestli se to nemůže nějak zkroutit, je to průměr 30 mm.
Potom bych také potřeboval takto opravit hřídel rotoru elektromotoru a navařit litinové přesouvače, kol ale tam to bude asi problém.
Offline
Hele a co udělat nový drážky o kus dál a tamty tam nechat.
Offline
Udělat jiný drážky by bylo určitě řešení, ale já bych potřeboval i zvětšit průměr. Jak se vymačkaly ty drážky, tak se mohl náboj na hřídeli pootáčet a tu hřídel vydřel. Je to pak potřeba nalisovat.
Tak jsem si to zkusil navařit nanečisto na jiné kulatině a moc to nešlo. Asi by to chtělo možná ještě pomalejší otáčky. Měl jsem 7 za minutu a asi je to ještě moc.
Offline
...pro toho,kdo navařuje na soustruhu:já bych to nedělal ,už kvůli tomu soustruhu...SU35 mám taky a ani nezačišťuju "šmirglpapírem",HLAVNĚ PROTO,ŽE SI ODDĚLÁŠ LOŽE...je lepší,jestli máš starou paknšajbu,tak si z ní udělej svařovací točnu,nebo si to nech někde udělat...a stou hřídelí u el.motoru je to stejný,je lepší jí uříznout,udělat na soustruhu zámek,protikus(větší průměr),svařit a potom stočit na požadovaný rozměr...dělal jsem si takhle dvoukotoučovou brusku...
Offline
Já nesvařuju na SU35ce. Svařuju na starém volmanovi, který má u univerzály saně o 0.3mm níž než na konci. Respektive chtěl jsem. Ale nejde to. SU35 je právě soustruh, do kterého opravená hřídel příjde. Jak se často mění směr otáčení motorů tak se pero prostě vmáčklo do hřídele. Vzpříčilo se tam.
Zkoušel jsem to také tak, že jsem na starou univerzálku chytil kostru a upnul ložisko s tou hřídelí. Pak jsem otáčel ručně. Jde to krásně až do té doby než se má obrábět. Ten návar je zatraceně tvrdej. Soustružit to jakžtakž jde (plátkovým nožem), ale je to pak jedna destička na 5 minut, na tom starém soustruhu s vůlema. Frézovat nové drážky je rychlořeznou frézou nemožné. Já to sice potřebuju mít tvrdší, aby se to nevymačkalo znovu, ale při obrábění to dělá problémy. Takže u toho jsem zkončil.
Dnes jsem se po půl roce zase nadchnul, že se pokusím něco udělat. Rozebral jsem motor, mám to připravené.
To, jak říkáš s tím uříznutím je dobrý nápad, ale asi by to nešlo. Proto abych to provařil bych musel udělat velký úkos. Je to průměr asi 40 mm.
Ceočko se mi rozbilo tak se pokusím to navařit elektrodou. Uvidím jestli to půjde.
Offline
Ty hřídele obvykle bývají z uhlíkových, max. nízkolegovaných zušlechtitelných ocelí. Takže určitě neuděláš chybu s nějakým nízkolegovaným návarovým drátem kolem 250-300 HB, např. UTP A DUR 250. Chce to ale předehřev tak 300°C. Ne že by to nešlo za nižší teploty nebo za studena, ale bude vysoká tvrdost v přechodové oblasti a minimálně se budou lámat plátky při obrábění.
Použít se dají samozřejmě i svařovací slitiny, např. Böhler DCMS-IG je kromě žárupevných aplikací vhodný drát i na zušlechtitelné CrMo oceli, cementačky atd. Jde to samozřejmě i elektrodou, pokud se ale má navařovat hrana, chce to ověřit si u výrobce, jak je elektroda vyrobena. Hodně návarovek a u levnějších výrobců i spojovacích, jsou tzv. syntetické, s jiným jádrem než bude svar a dolegovává se z obalu. Na hraně se lépe vede jakostní jádrem legovaná elektroda, kde obal dělá je tu strusku. A už určitě chybu neuděláš s CrNiMn austenitem, např. FOX A7. Návar je houževnatý, asi 200 HB, tlakem a rázy zpevní asi na 400 HB.
Offline
Zdravím . Navařováním tedy renovací ložiskových průměrů na hřídelích jsem se zabýval asi 6 let . byl jsem tehdy přijatý do práce u firmy , která chtěla rozjet tuto službu pro jinou firmu , která opravuje tiskařské válce pro celý svět . Celé zařízení jsem musel vymyslet a následně zrealizovat . Takže aby to bylo co nejrychlejší ,použil jsem vyřazený soustruh SU50 (pro jeho velkou točnou délku) . Zněj jsme demontovaly motory , vyřadily převodovku . Na vřeteno ze zadu jsme přidal řemenici a koupil se pomalu běžný motor se šnekovým převodem na 220V . Zhotovil se regulátor otáček pro plynulou regulaci od 0 do ( asi) 20 ot/min a pro možnost měnit smysl otáčení . Kostra se připevnila na koníka . Z otočného hrotu se vyjmulo axiální ložisko a místo něj se daly měděné kroužky . Samotný způsob navařování spočíval v napojování jednotlivých prstenců svaru . Tedy navařil se kroužek a plynule se suportem přešlo k dalšímu . Nutné ovšem bylo navařit jako první krajový kroužek a potom začít z druhého konce . když se navařovalo od středu ven byl na konci čepu materiál příliš rozehřátý . Navařoval jsem čepy hřídelí o průměru od 15 do 200 mm . v délkách 20 až 250 mm . Výkon a velikost návaru se reguloval jednak svářečkou a za chodu hlavně kabelovým ovladačem otáček vřetene. Ideální bylo , když měl návar výšku 2mm a šířka prstence 3 - 4 mm . Takto navařené čepy se přesoustružily a následně brousily . Výsledek nesměl vykazovat žádné viditelné stopy navařování . Většinou materiál čepů byl obyčejná uhlíková ocel nejčastěji 11523 a pod . Ovšem stalo se že jsem byl nucen obyčejným drátem navařit i nerezový čep , šlo to , jen už pak asi nebyl tak docela nerezový :-) . Zdroj svařování jsem měl k dispozici Selko Neomig 322 a později Selko Genesis 352 přídavný materiál byl obyčejný (co nejlevnější) drát 1mm, plyn směs Ar+ CO Stargon (18/82 %). Později abych nemusel nosit kuklu a potit se v zástěře jsem nad suport s připevněnou pistolí umístil plechovou boudu s průzorem se samo stmívacím sklíčkem a tlačítkem pro zapnutí a vypnutí svářečky . Na takto upraveném soustruhu jsem za 6 let já a můj kolega navařovali na dvě směny bez jakékoliv závady tisíce hřídelí .
pokusím se vložit fotky , tak snad se to povede :
Ke konci mé činnosti ve firmě už jsem to měl tak vychytané , že jediné co bylo při svařování cítit bylo cigáro, a slyšet jen rádio :-)
Offline
Co se týká obrábění , ze skušenosti : Je lepší používat tvrdokov a to hlavně při frézování drážek . Ale taky to není pravidlo , některé návary byly opravdu měkké . Nevím, možná to bylo materiálem , možná záleželo na tom jak hodně byl čep svařováním nahřátý (Někdy byl až do tmavé žluté) a jak dlouho chládl .
Offline
Parádní práce - vypadá to velice profesionálně!!!
Offline