SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Kurňa Radime , už se na to vykašli , porovnávat zenerku s průrazem polovodiče v přímém směru je nehorázná hovadina . Dále k 1b . Nastuduj si něco o tyristorech , to by jsi měl zvláště u svářecí techniky , kterou komentuješ . Je normální stav , že se se zvyšující teplotou polovodiče zvyšuje závěrný proud a snižuje průrazné napětí , to je obecný fyzikální zákon , ale to nemá nic společného s vadnou součástkou , právětak , že se stoupající teplotou přechodu u tyristoru klesá energie potřebná k jeho otevření . Oba dva si ještě něco nastudujte , než budete lidem motat hlavy . Pokud si to myslíte sami pro sebe tak neděláte škodu .
Offline
No dobře, potom mi vysvětli, čím to tedy je:
U jedné svářečky se samovolně spínal ventil plynu, po výměně triaku se problém vyřešil, u invertoru docházelo ke zkratu na výstupu, po výměně rychlé diody ok, atd... podle mě dojde k poškození křemíku součástky a ta se pak chová jinak, než by měla.
Offline
Ve svářecích aparátech zvláště se vyskytuje velice silné jak elektrostatické , tak elektromagnetické rušení . A zvláště jsou-li elektronické obvody napájeny z vinutí pro vaření , pak jsou špice na tomto vinutí obrovské . Stačí přiblížit i jen volný drát elektroniky (přívod k triaku) k silovémum vodiči a máme o spínání postaráno . I proto jsou pro blbovzdornost vloženy odpory relativně malých hodnot mezi K a G tyristorů . U polovodiče se může , oproti dříve , jen zmenšit průrazné napětí . Ano , dioda , která měla průrazné napětí např. 1kV a přišla na ní špice , v závěrném směru , o určitých Joulech a napětí vyšším než je její reálné závěrné , může zmenšit své průrazné napětí např. na 600V . Proto se dávají ke špičkami namáhaným polovodičům RC články , ochranné diody (mnohokrát dnes již integrovány do pouzdra "hlavního" polovodiče) , varistory atp. Důvod proč např . jeden polovodič shodného typu v zapojení vydržel a druhý ne , je obrovský rozdíl reálných vlastností vyrobených polovičů . Např. je u diody katalogový údaj závěrné napětí max 150V . Ale když si dáš práci a začneš měřit , tak zjistíš , že najdeš i vyjímky , co snesou i 1,5kV . To už ve výrobě nikdo netřídí rozdíly do + . Zrovna tak trnzistor např. KD 503 není problém z více kusů bybrat i se závěrným napětím 250V ! No a nyní si představ , že v původním zapojení byl osazen náhodou ten kus , co měl průrazné napětí 250V a v zařízení se k němu dostaly špice 150V . Zařízení makalo , ale jednou mohl ten trand odejít např. výkonovým přetížením . Ty koupíš trand dle katalogových údajů . Ten je sice bude splňovat , ale když na něj přijde ta 150V špice , tak jde ihned do háje a Ty si marně lámeš hlavu proč . Já osobně všechny polovodiče jež osazuji měřím na průraz , mám doma zdroj 1,6kV ss . A když opravuji , tak podezřelou součástku vyjmu a proměřím . Jsou to sekundové záležitosti . To jen pár příkladů , ale je jich více .
Offline
Možnost částečného poškození polovodiče bezesporu existuje. Pravděpodobnost je malá, ale je třeba s ní počítat. Například podle staré socialistické teslácké normy byla polovodičová součástka považována za poškozenou a byla nutná její výměna, pokud některý z jejích parametrů byl o 20 % horší než byl zaručený údaj v katalogu. Dnešní normy výrobců elektroniky neznám, ale předpokládám, že pokud dnes bude někdo počítat s výměnami jednotlivých součástek a ne hotových modulů, tak kritéria budou obdobná.
Jinak se jedná o poškození hlavně vysokou teplotou, buď kvůli poddimenzovanému chlazení nebo využívání součástky na doraz nebo elektronické ochraně proti zkratu nadstavené na hranici mžikového ztrátového výkonu chráněné součástky.
A zenerka není v podstatě nic jiného než usměrńovací dioda, jen vyrobená trochu jinou technologií. Zenerka se dá na příslušný proud použít jako usměrňovací dioda, pokud usměrňované napětí je podstatně nižší než zenerovo stejně tak jako každá usměrňovací dioda se v podstatě dá zapojit jako zenerova dioda se zenerovým napětím někde kolem závěrného napětí, pokud se bude respektovat přiměřeně nízký proud a nižší kvalita stabilizace daná tím, že dioda byla vyrobená trochu jinak než jsou vyráběny zenerky.....
Offline
V tomhle s tebou určitě souhlasím, bobobo.
Nehodlám se pouštět do diskusí a studovat materiály o tom, co se přesně v polovodičích děje při částečné nebo úplné destrukci, ale k tomu jevu dochází buď opotřebováním křemíku nebo nějakým napěťovým průrazem, tyto závady se dost špatně identifikují.
Editoval 1b (30-11-2010 12:04:23)
Offline
bobobo napsal(a):
To už ve výrobě nikdo netřídí rozdíly do + . Zrovna tak trnzistor např. KD 503 není problém z více kusů bybrat i se závěrným napětím 250V ! No a nyní si představ , že v původním zapojení byl osazen náhodou ten kus , co měl průrazné napětí 250V a v zařízení se k němu dostaly špice 150V . Zařízení makalo , ale jednou mohl ten trand odejít např. výkonovým přetížením . Ty koupíš trand dle katalogových údajů . Ten je sice bude splňovat , ale když na něj přijde ta 150V špice , tak jde ihned do háje a Ty si marně lámeš hlavu proč . Já osobně všechny polovodiče jež osazuji měřím na průraz , mám doma zdroj 1,6kV ss . A když opravuji , tak podezřelou součástku vyjmu a proměřím . Jsou to sekundové záležitosti . To jen pár příkladů , ale je jich více .
Pokud se v zařízení v rámci běžného režimu vyskytují napěťové špičky 150 volt, tak se dnes nikdo nezabývá nějakým šušněním a osadí na to místo rovnou tranzistor se zaručeným průrazným napětím, kvůli spolehlivosti, třeba rovnou těch 250 volt.
To bylo jen za socialismu, že tady bylo volně dostupných jen pár našich typu tranzistorů a na ostatní dovozové by se muselo čekat třeba roky, než by někdo uvolnil devizy a ty tranzistory dovezl. A tak se ve fabrikách různě šušnilo , vybíraly se tranzistory,které měl nad udávané parametry rezervy, KD 503 měl tuším závěrné napětí oficiálně jen 80 voltů, ale třeba těmito trandy byly osázeny koncové zesilovače rozvodů rozhlasů po drátě, tuším z Tesly Vráble, kde bylo napájecí napětí 120 voltů! Taky, když jsem ten zesilovač měli v kolejním rozhlase , tak věčně byla nějaké sekce z těch 10 po 100 wattech výkonu porouchaná a odpojená kvůli těm KD 503.
A tak se prostě tehdy vybíraly speciálně součástky a vymýšlelo, jak to udělat, aby trandy na nízká napětí fungovaly i s tím vysokým nebo jak to udělat, aby se dosáhlo vyššího proudu než byl maximální proud tranzistoru.
Jenže ta doba už je dávno pryč, dneska se prostě sáhne po součástkách s příslušným napětím, proudem a výkonem plus se k tomu přidá nějaká rezerva, aby to bylo spolehlivé.
Offline
Opět je vidět Radime , že plácáš nesmysly . Třeba trand MJ15003 vyrobený před 10ti a více lety měl 4xvětší plochu polovodičové struktury , než ten co koupíš dnes . A howgh .
Offline
Dobrý den kluci,
a co stykač, o něm něco nevíte?
S pozdravem Zdeště
Offline
Souhlas, návrat k tématu by neškodil
Chtělo by to schéma stroje, pokud tam není softstart, tipnul bych na zhoršující vlastnosti trafa s následným shořením, vadný přepínač napětí, jištění, případně stykač.
Problémem těchto diskuzí bývá, že někteří tazatelé nejsou schopni rady profíků odzkoušet, což je podle mě škoda.
Offline
1b napsal(a):
Souhlas, návrat k tématu by neškodil
Chtělo by to schéma stroje, pokud tam není softstart, tipnul bych na zhoršující vlastnosti trafa s následným shořením, vadný přepínač napětí, jištění, případně stykač.
Problémem těchto diskuzí bývá, že někteří tazatelé nejsou schopni rady profíků odzkoušet, což je podle mě škoda.
možna by na nejakou dobu pomohlo stykač rozebrat a opalene kontakty jemnym pilničkem opilovat do roviny tim by se zivotnost stykače jeste prodloužila.. tuto vec jsem aplikoval na stykači ruske vyroby na domací vodarne vodarna funguje spolehlive dodnes stykač byl dimenzovan na 10A vodarna neboli darling spina dost často pri odberu vody..
Offline
opilnikovanie alebo prebehnutie kontaktov brusnym papierom je barbarstvo ale niekedy predlzi zivotnost uz znicenej suciastky,vhodne by bolo kontakty namazat vazelinou na vykonove kontakty,zabrani nielen korozii ale aj nadmernemu opalovaniu
Offline
pavol.sk napsal(a):
opilnikovanie alebo prebehnutie kontaktov brusnym papierom je barbarstvo ale niekedy predlzi zivotnost uz znicenej suciastky,vhodne by bolo kontakty namazat vazelinou na vykonove kontakty,zabrani nielen korozii ale aj nadmernemu opalovaniu
no že jeto barbarstvo, ale pokud jsou na kontaktech nejake vypalene krapníky tak je je lepší pilnikem strhnout tim se zlepší pruchod přes kontakty jinak stykač takto opraveny je vždy 1x až 2x do roka prosříkan kontaktolem ve spray..
Offline
Jako vše , proběhly i stykače katováním kostů a proto již nebývá co pilovat . Jinak to bude podobné jak na jiných forech . Tazatel si nepřečte podobná vlákna , kde bývá problém popsán . Na svarinfu mám vše přejeto min 2x a na foru čtu vše a snažím se informace propojit . Na elektrobastlírně je často tazatel upozorněn , že problém byl již řešen . Tady na foru se mi zdá zpětné vyhledávání nějako nepřesné , ale s tím se dá těžko něco dělat . Problémy relat a stykačů a jejich poddimenzování je zde několikrát řešen , právětak , jako softstart s vyhořelým odporem . Inu občas předpokládám , že i tazatel bude v hledání na foru aktivnější . A nejhorší jsou pak kumulace závad . Špatně spínající stykač spolu s vypáleným jističem musí být na špagát . Ale to jsme u postupu hledání závady a to by halt ten , co se pokouší opravovat , měl mít v paži , jinak může nadělat více škody než užitku .
Offline
bobobo napsal(a):
Jako vše , proběhly i stykače katováním kostů a proto již nebývá co pilovat . Jinak to bude podobné jak na jiných forech . Tazatel si nepřečte podobná vlákna , kde bývá problém popsán . Na svarinfu mám vše přejeto min 2x a na foru čtu vše a snažím se informace propojit . Na elektrobastlírně je často tazatel upozorněn , že problém byl již řešen . Tady na foru se mi zdá zpětné vyhledávání nějako nepřesné , ale s tím se dá těžko něco dělat . Problémy relat a stykačů a jejich poddimenzování je zde několikrát řešen , právětak , jako softstart s vyhořelým odporem . Inu občas předpokládám , že i tazatel bude v hledání na foru aktivnější . A nejhorší jsou pak kumulace závad . Špatně spínající stykač spolu s vypáleným jističem musí být na špagát . Ale to jsme u postupu hledání závady a to by halt ten , co se pokouší opravovat , měl mít v paži , jinak může nadělat více škody než užitku .
Inu kdyby mi stykač po lechkem očišteni krapniku nefungoval tak jej vymenim v dříve byly stykače dosti drahe a ja nemival penez jako dnes samo sebou mam již nachystan na vodarnu novy stykač zatim stary funguje spolehlivě..
Offline
Dobrý den, stykač jsem bohužel ještě nemohl vyměnit, protože jsem nemocný, takže zatím nemohu poreferovat jestli to pomohlo. Co se týče softstart odporu, tak ten v agregátu není, nebo jsem v něm alespoň neviděl žádný další stykač, který by ho spínal.
Offline
Dobrý den, vypadá to, že problém je vyřešen. Zhruba před 14 dny jsem měl zdroj na přeměření v ArtWeldu. Vše bylo v pořádku, tak jsem do svářeřky přidal softstart podle tohoto návodu http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2007080801 o víkendu jsem svářečku testoval a jističe vyhodila jen jednou a to když sem na maximální výkon neustále mačkal tlačítko posuvu drátu.
Pokud svářím s nastaveným 4 stupněm (6 je maximum), tak do teď nebyl žádný prodlém.
Offline
Stránky: 1 2