SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
ahoj vsem ,jsem rad ze jsem nasel neco takoveho jako tady ,prosim o radu .mam ocelove U čko 28 cm siroke ,ktere potrebuji pouzit jako nosny preklad strechy o delce 8 Metru ,Mam ho ale na tri kusy tak ho chci svarit a pouzitim trafo svarecky mi to jde spatne pac jsem asi levej ale CO čkem mi to jde dobre .ale nevim ktery spoj je pevnejsi jesli trafo svareckou nebo COčkem? Poradte mi prosim spoje budu jeste preplatovavat a z druhe strany pujde jeste vyztuha tak co vy na to?
Offline
Tak rozhodně ve vašem případě bude CO2 kvalitnější, neboť rutilky, kterými vaříte na trafu a které se nejvíce používají, jsou tkzv. plotovky. Jinak staticky je nesprávné vyztužovat stojinu, ale právě naopak pásnice. Tohoto omylu se dopouští dost lidí. Pokud na stojině provedete kvalitní svár (doporučil bych X svár), tak není vůbec nutné stojinu plátovat. Pokud chcete mít ovšem jistotu, tak přeplátujte spoj pásnice a to obě. Stojina se plátuje jen u šroubovaných a nebo nýtovaných spojů.
Nicméně pokud nemáte s tímto druhem svařování zkušenosti, zkuste se zamyslet, zda nesehnat schopného svařeče za pár kaček či láhev.
Offline
jo tak to je super to jsem moc rad ze muzu co čkem , jsem pečlivy takže vyztužovat budu vše a všude a jen posledni radu co znamena x svar?
Offline
http://www.matnet.sav.sk/index.php?ID=559 asi v polovici článku sú vyobrazené druhy zvarových spojov veľa zdaru a pevnú ruku
Offline
Ty jsi sebevrah? Nebo to bude v Africe, kde nepadá sníh? Nevím sice, co, proč a kolik to bude nést, ale na 8m bych měl strach to použít v celku, natož svařované.
Offline
Učko opravdu není idealní lepší je ičko ale na výšku to udrží nebo použít dvě učka a posvářet do tubusu 100mm svár 150mm mezera takové nosníky jsem uš na střechu svářel a to byli v delce 18m.
Jen ještě jeden dotaz to učko bude uložené jen na koncích nebo tam bude ještě nejaká stojna?
Offline
jo jo bude to vystuzene dalsimi dvema mensimi ucky svarene do tubusu a hodlam ho svarit po cele delce takze ve finele to budou tri učka vedle sebe coz by melo byt ok .Je to strecha na garaz s dilnou lehka konstrukce, ucko by melo byt ulozeno pouze na koncich. Svar x si nastuduju dekuji za odkaz.
Offline
jeee a ten x svar jsem nevedomky uz na kus pouzil takze to delam spravne :-) ale stejne to jeste preplatuji
Offline
Já bych Ti Fany rozhodně doporučoval se do svařování nosného profilu U nepouštět.Pokud nemáš dost zkušeností a výkonný stroj(žádné hobby ceočko) tak ten svar bude jeden velkej průšvih.Ona metoda 135(ceočko) je jednoduchá pouze zdánlivě a svary jsou náchylné na různé vnitřní vady jako jsou neprůvary a studené spoje a ty lehce můžou zapříčinit už při statickém zatížení konstrukce selhání svaru.Práce na kterou se chystáš, je pro svařeče s osvědčením dle EN 287-1(úřední zkouška).To už si raději někde půjč invertor alespon do 100A a svař to bazickou elektrodou OK 48.00.Je nízkonavlhavá, takže se dá přimhouřit oko při sušení a poskytuje houževnatý svarový kov.Pokud si na to ještě seženeš zkušeného svařeče, mělo by to jít.
Offline
MAG Welder má pravdu to co chceš udělat je opravdu život ohrožující ! Pochybuji o tom že tvé cočko dokáže ze sebe vymáčknout potřebných 190A ! Opravdu to udělej raději elektrodou.
Offline
Také se připojím k elektrodě , i když tam budeš mít občas por nebo trochu strusky , to ostatní to podrží . A sám píšeš , že elektrody máš , takže co řešit . Dokonce to budou metry sváru , takže se i vyučíš .
Online
bobobo napsal(a):
Také se připojím k elektrodě , i když tam budeš mít občas por nebo trochu strusky , to ostatní to podrží . A sám píšeš , že elektrody máš , takže co řešit . Dokonce to budou metry sváru , takže se i vyučíš .
No jo, ale rutilkami to snad ne. To chce bazické a on má trafo, snad možná zkusit rutilbazické, ty jdou i na střídavý proud.
Offline
Napsal jsem to právě proto , že má rutilky a trafo .
Online
bobobo napsal(a):
Napsal jsem to právě proto , že má rutilky a trafo .
No pokud má slabé céóčko, tak je to asi lepší volba. Nicméně klasika rutilky (117,113), rozhodně nejsou na takovéto použití, do toho bych já nešel.
Offline
Si děláš srandu , většina bastlnároda tak vaří . A dobře .
Online
bobobo napsal(a):
Si děláš srandu , většina bastlnároda tak vaří . A dobře .
To jsme asi každý z jiného státu Už jsem předělával na zemědělských zařízeních nejeden svár a kupodivu "dobrého" bastlíře, vydržel víc než jednu sezónu nebo jedno orání, takže asi tak. Ale je rozdíl zda mi za traktorem zůstane pluh a nebo spadne střecha na hlavu.
Rutilová elektroda ER 113,117 je nevhodná na takovýto spoj. A už vůbec pokud tam bude docházet k velkým teplotním rozdílům.
Offline
kirkmen napsal(a):
Rutilová elektroda ER 113,117 je nevhodná na takovýto spoj. A už vůbec pokud tam bude docházet k velkým teplotním rozdílům.
ER 117 bych bral, že bude na takový svar nevhodná, jako elektroda určená k vaření tenkých plechů bude u ní obtížnější dosáhnout hlubšího průvaru. Ale ER 113, že by nebyla elektroda vhodná na svar toho účka? Elektroda určená na "běžné zámečnické použití" stejně jako všechny ostatní elektrody E6013?
Offline
Radim napsal(a):
kirkmen napsal(a):
Rutilová elektroda ER 113,117 je nevhodná na takovýto spoj. A už vůbec pokud tam bude docházet k velkým teplotním rozdílům.
ER 117 bych bral, že bude na takový svar nevhodná, jako elektroda určená k vaření tenkých plechů bude u ní obtížnější dosáhnout hlubšího průvaru. Ale ER 113, že by nebyla elektroda vhodná na svar toho účka? Elektroda určená na "běžné zámečnické použití" stejně jako všechny ostatní elektrody E6013?
No, já vycházím z toho, že rutilka má malý závar a bazická 121, má v popisu na svařování značně namáhaných konstrukcí a atd. ... . No a to rutilka ne. A v tomto případě, bych řekl, že je to značně namáhané při té délce.
Offline
No ono spousta věcí je neznámých. Například jestli to účko 28 cm je levné účko ohnuté z plechu tloušťky takových 4 mm nebo jestli to je poctivé odlévané účko. To je velký rozdíl, odlévané účko má uprostřed tloušťku 10 nebo dokonce k 15 milimetrům a tam asi bude skutečně třeba nějakou elektrodu s hlubokým průvarem. Nebo jestli jsou ty kusy tak, že jeden svar vyjde uprostřed těch 8 metrů nebo třeba jestli to je jeden 5 metrový kus uprostřed a potom třeba 1 metr a dva metry účka na krajích. Obrovsky pak záleží na tom přeplátování a vyztužení, když je dělané správně a je počítáno s měkkým a méně pevným svarem, tak i ten méně pevný svar drží . Nebo potom záleží na vlastní konstrukci střechy, jestli když to účko poklesne, jak moc okolní nosníky tu tíhu navíc převezmou nebo nepřevezmou....
Správně konstruovaná neošizená střecha se pod zátěží prohne, případně i trvale zdeformuje podstatně dřív než spadne, takže je obvykle čas utéct nebo dokonce vyklidit prostor.
Případně vůbec z jaké oceli ten nosník je, jestli z obyčejné stavební typu 11 373 nebo třeba z nějaké vysokopevnostní, z úček podobných rozměrů ohnutých z tuším 6 mm plechu, ale z vysoce pevného materiálu se třeba dělají rámy Tatrovek nebo podobná účka, zřejmě taky z nějaké pevnější oceli, jsou občas k vidění jako boční zábrany na dálnicích.
Editoval Radim (27-11-2010 16:56:00)
Offline
ten výpočet nosníku je banální, nechte si to od někoho překontrolovat na průhyb a namáhání, pro někoho, kdo má stavárnu by to mělo být jednoduché(zatížení od sněhu, větru, vlastní konstrukce, případně pokud na něj něco ještě budete zavěšovat, tak od této zátěže.). Pár silně poddimenzovaných konstrukcí jsem už také viděl, může to být o hubu. Vše začínalo tak, že něco bylo k dispozici a pocitem, že to musí stačit. U na stojato je háklivé na vybočení, v každém případě to chce svařit do krabice nebo I. Když začne padat sníh jako loni, pak se člověk může začít drbat za ušima a vymýšlet, jestli to raději podšprajcovat (pokud to vůbec jde). K příspěvku Radima, asi jste myslel válcované profily a ne odlévané.
Editoval bn (29-11-2010 00:18:06)
Offline
Panove nehante rutilky v dobe kdy trafo bylo jedina dostupna svarecka se nic jineho nepouživalo a drží to dodnes.
Offline
Správně, válcované, ne odlévané profily. Holt je vidět, že nejsem přímo v tom oboru.....
Editoval Radim (29-11-2010 15:59:11)
Offline
A víte, že jsou i vysoce jakostní bazické elektrody, které vaří parádně i střídavým proudem? Pro nelegované oceli Böhler FOX EV 50 W, Phoenix 120 K a další.
Dále můžete trafem svařovat litinu za studena (UTP 8 a UTP 86 FN), navařovat tvrdokov 56-58 HRc např. na drtiče, pluhy atd. (UTP DUR 600), navařovat na nástrojové oceli, různá ostří, nože, atd. (UTP 673), o nerezu ani nemluvím? Dokonce je už k dispozici elektroda na niklové slitiny (Soudonel D) a na bronz (UTP 32 W). Jen je třeba přestat hledat v šuplíku třicetileté zásoby, nebo volit v nejbližší prodejně svářecí techniky mezi nejrozšířenějším Vamberkem a nejlevnější Čínou.
Radim napsal(a):
Správně, válcované, ne odlévané profily. Holt je vidět, že nejsem přímo v tom oboru.....
Offline
V každém případě je škoda starší elektrody vyhodit . Inu záleží i na movitosti .
Online
JardaK napsal(a):
A víte, že jsou i vysoce jakostní bazické elektrody, které vaří parádně i střídavým proudem? Pro nelegované oceli Böhler FOX EV 50 W, Phoenix 120 K a další.
Dále můžete trafem svařovat litinu za studena (UTP 8 a UTP 86 FN), navařovat tvrdokov 56-58 HRc např. na drtiče, pluhy atd. (UTP DUR 600), navařovat na nástrojové oceli, různá ostří, nože, atd. (UTP 673), o nerezu ani nemluvím? Dokonce je už k dispozici elektroda na niklové slitiny (Soudonel D) a na bronz (UTP 32 W). Jen je třeba přestat hledat v šuplíku třicetileté zásoby, nebo volit v nejbližší prodejně svářecí techniky mezi nejrozšířenějším Vamberkem a nejlevnější Čínou.
Vím, už před hezkými pár lety jsem prošel nabídku Esabu a dal si odtamtud poslat elektrody pro trafo i teď nedávno jsem nějaké katalogy uvedené tady na fóru procházel.
Na ten nosník bych zvažoval použití mých oblíbených rutilcelulózových elektrod.
Editoval Radim (02-12-2010 15:35:45)
Offline