SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Hodně záleží na přípravě . Stáhnutý úhel (pod90) srovnám kladivem na rohu kovadliny tak do 40ky . Roztažený nelze jednoduše korigovat . Pokud vařím menší rámečky používám vždy přípravek .

Já to řeším tak, že rám z L profilu po svaření a vychladnutí svarů, položím na kovadlinu, zbylé tři rohy podložím čímkoli co je po ruce tak, aby rám ležel vodorovně, respektive aby svar ležel celou délkou na kovadlině. A pak není nic jednoduššího než si vzít kladivo a svar za studena temovat, mám na mysli svár na ležaté straně rámu, ne na stojině. Kontroluji úhelníkem a metrem měřím úhlopříčku, dá se to na mm. Důležité je nechat svary vychladnout, protože rám vyrovnaný za tepla, by se po vychladnutí zase zdeformoval.

Spoustu problému odstraníte nebo minimalizujete tím, že vše řádně nabodujete a použijete pomocné profily, na zafixování polohy a nebo rozpěry třeba na úhlopříčku. Myslím, že nejméně táhnou rohové kouťáky, potom tupé spoje a nakonec vnitřní kouťáky, tedy bráno na rám třeba brány.
Můžete si také třeba z jeklu, vyrobit přesný pravý úhel a na něm pomocí svěrek svařovat, pak je ovšem třeba čekat než to vystydne.

Díky všem za rady - pokusím se něco z toho použít. Kdysi jsem někde viděl postup jak svařovat rám ve smyslu "2cm svar venku, pak 2cm svar svisle uvnitř...." ale netuším kde to bylo. Nicméně nápad s upnutím neni vůbec špatnej, zkusím mírně rozevřít vingly a uchytit na silný železo jako úhlopříčku. To by mohlo pomoci.

Vrata, dlouhá a vesměs tenká konstrukce hruza. já to dělám tak že po mých vlastních zkušenostech, bránu jedině na výšku. mám přípravek na rohy. vše na stojačku pospojuji ztáhnu, a zavařím vějš hrany. prostředek rozepřu o 5mm víc. a bodnu vnitřní růžky ,na každé stěně 5mm před vnitřím koutákem. povolím přípravky a celé to ovařím,nejlépe v kuse. nejlépe z venku směrem dovnitř, vždy protilehlí roh na opačné stěne. nechám vychladnout a za prostředek ji pověsim na zed. až nakonec zavařím vnitřní kouty. vždy to bude pracovat, dá se jen eliminovat o kolik. jinak nejhorší zkušenost mám stím, nabodovat v přípravku a v přípravku i celé zavařit.je lepší menší věci v přípravku nabodovat a zavařit volně.

Kdyz jsme delali podobne komstrukce (vrata vazniky prihradove sloupy  a podobne) vetsinou jsme srovnali kozy tak aby nam vznikla rovina (na prusvit) ve dvou osach tak aby jsme nemeli vrtuli.A pak se vse slozilo srovnalo do uhlopricky a nabodovalo a zase kontrolovalo a rovnalo stejne tak se postupovalo i behem svareni  vetsinou se varili rohy samozrejme na stridacku a vyuzivalo se i pnuti na dorovnavani.A prubezne se bodovali a svareli i vodorovne plochy dokud nebylo vse dovareno. Vse tkvi v peclivosti  neni pak problem udelat treba vrata 4*6 m  +-1 mm na uhlopricku bez dalsiho rovnani.V zasade pnuti pri svareni se da podstatne eliminovat co nejpresnejsi a nejpeclivejsi priprave svarovych ploch spravnym postupem kladeni svaru.Pokud jsou stycne plochy napr frezovane dokaze to podstatne zpresnit vyrobek (frema)a pak staci mensi tolerance na finalni obrabeni.Mnohdy si je treba pomoci vlozenim vzpery  predpetim nebo predehnutim a treba u ramu vrat.Chce to zkusenosti  ale hlavne u prace premyslet a nepospichat kdyz ma prace k necemu vypadat.

bourač napsal(a):

Honza007 napsal(a):

kozy tak aby nam vznikla rovina (na prusvit)

tak, tak, vodováha je zbytečná a nepřesná, je vidět kdo má praxi

Vodovahu jsme na tohle nikdy nepotrebovali neco jineho byly zaklady staje ktere jsem delal, kdyz prisel zednik aby mi pri betonovani pomohl tak byl hotovej kdyz jsem mu rekl ze mam šalovami srovnany do 4mm tak at to podle toho srovna.Je pravda ze jsem to slaufkou rovnal dve letni odpoledne dokud se mi to nezdalo dost presne

Souhlasím,že je optimální vařit svary v určitém pořadí ,jak bylo zmíněno,"zavětrování" taky není od věci a v praxi rovnáme plamenem neustále,nechá se srovnat hodně.
Jde i pokud se konstrukce hne "do vrtule"
Zkušenost je zkušenost a to,co zdánlivě nejde,pak jde a tvá dlouho a nakonec je to otázkou chvilky,když je zkušenost...
Nejlepší je,když to člověk vidí na vlastní oči,jak,kde a kdy ohřát.

Položím profily na kozy a na oko srovnám kozy,aby profily běžely spolu.Jejich poloha vůči váze je šumák...

Teď už tedy máme kozy permanentně srovnané a na nich 8000mm dlouhé U220, které se pouze posouvají na potřebnou šířku.Velké věci děláme často.

Rozměry a pak úhlopříčka,lepší než úhelník.

Editoval milda87 (18-03-2012 21:09:04)

mildo87, mám na tebe otázku ohledně spotřeby na to rovnání plamenem, jaká je na potřebné teplo plynová spotřeba na pásek v meteriálech třeba profilů kolem 50mm ? budu dělat dvojstupnové regálky,celkem velké a ze slabého materiálu a tomuto se nevihnu, bude tam dost příček. rovnal jsem to tigem ale to vycházi dost draho na malou učinost. asi budu muset přejit na autogen, igdyž mám respekt-hlavně z kyslíku.

pardon, nebo bourač , ty už jsi taky někdy dělal s autogenem pokud se nepletu ?

Editoval alfin.cz (18-03-2012 21:17:11)

Tak to se těžko řekne.Asi myslíš třeba jekl 50x50x2mm?záleží čím a jak to budeš vařit -jaké sváry-tj.kolik se vnese tepla do materiálu.většinou stačí ohřevy na vhodných místech-barva švestek. I různé materiály táhnou odlišně.Spotřebu máme zhruba 2 velké bomby kyslíku a jeden acetylén měsíčně.
Respekt zaslouží spíš acetylén,nebo nejvíc kombinace obojího....

Bourač : vím, viděl jsem tu likvidaci té věže z plošiny. klobouk dolů  jinak díky, šlo mi o spotřebu, že bych pořídil takovej ten malej autogen v tom kufru. jinak s tím rohem to funguje perfektně, dělám to tak že pracuji s boční stěnou materialu, to je že z každé stany brány dám přes roh cca 50 cm jekl a z druhé strany také a mezi nimi svírám tu bránu, tudíž mi to drží proti vrtuli, navíc roh jsem mysle jako špičku. tudíž vější hranu brány, ve špičce to nemá takovej tah aby to zkroutilo bránu ale nedovolí to vrtuli. viděl si jak dělaj jeklový rámečky z jeklu vystřihováním klínů ? na tom pricipu funguji a jde to ůžasně.