SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Bobo, ale tady bylo uvedeno, že to používá i na prodlužce 100m.  To už není odborné použití zařízení. O to šlo. Máš pravdu, ale dodám, problémy nejsou možné pokud je napětí v zásuvce stabilní a jmenovité, nebo v plusové toleranci. Co týká použití prodlužky bývá v návodech uvedeno. Nechci to teď hledat, ale myslím že u TP1500 to bylo 25m 2,5mm2.

Však tady ale nikdo nepsal o špatné funkci invertorů ne? Možná to tak vyznělo, ale já osobně jsem myslel, že když je na vstupu hodně nízké napětí, tak se rapidně sníží i na výstupu invertoru. To je logické ne? Myslím že u klasických invertorů uvádějí max. prodloužení 50m a průřez 2,5mm2. Že se nemá svařovat na delších prodlužovačkách a o malém průřezu žíly vím, já jen psal jak to chodí v některých firmách co jezdí na montáže.

V jiné firmě jsme na takové vzdálenosti používali prodloužení na 3x400V, třeba 20m s pořádkým průřezem, odhadem 4 nebo 6mm2, na konci krabici se zásuvkami 3x400V a 1x230V. Z té jsme potom teprve tahali prodlužky na 1x230V a to ještě poctivé 2,5mm2.

Tak když si spočítáte napětí a proud  na elektrodě, tak při větších  průřezích  elektrod vyjde špičkový potřebný výkon invertoru na 5 až 9 kW.  A to všechno se musí získat u jednofázových  invertorů logicky z jedné fáze 230V. Obálka proudu na jedné takové fázi přitom maximálně může být daná jističem 16 ampér s charakteristikou C , která zhruba umožňuje po dobu 5 - 10 minut přetížit tu fázi až na dvojnásobek, to je na proud 32 ampér, než jistič přehřátim vypne.  Potom tam je odpor a ztráty ve vedení a případné prodlužce, které při odběru způsobí na konci vedení silný pokles napětí a tím dále omezuje maximální výkon, který invertor dokáže nasosat z přívodu 230 z těch původních  5 - 9 kW.
Pak záleží, jak píše Bobobo, jak je naprogramovaný procesot invertoru a jak jsou dimenzovány vstupní obvody invertoru. Případně pokud levný Hobby invertor nemá procesor a jak jsou potom nastaveny jeho zpětnovazební obvody. Neboli při jakém poklesu napětí způsobenému dlouhou prodlužkou  invertor ještě naplno  dokáže sosat z přívodu potřebný výkon. A tím dokáže držet správnou charakteristiku svařovacího proudu, která umožní kvalitní svařování. Výkonově neošizený oblouk při navoleném proudu, takže na prodlužce to svařuje prakticky stejně jako bez prodlužky, oblouk nezhasíná, bere elektrody stejně a oblouk má stejný.
Levný hobby invertor má to nastavení mizerné a vstupní obvody vykostované, takže na delší prodlužce při větším poklesu napětí omezí výkon do svařovacího oblouku a  tím pádem už tak mizerná svařovací charakteristrika je ještě horší až k nepoužitelnosti. Nebo se přetíží vstupní obvody a invertor odejde.
Pořádný drahý invertor s kvalitní regulací procesorem udrží odebíraný výkon i na delší prodlužce, za cenu navýšení odebíraného proudu. A tím i udrží kvalitní svařovací charakteristiku i při vyšším svařovacím produ při svařování elektrodami většího průměru.
Z toho vyplývá, že když se má svařovat na delší prodlužce, tak mimo vyřazení prodlužek s malým průřezem je nezbytné použít hodně kvalitní a tím drahý invertor, který ten pokles napětí zvládne. Pokud to už neomezí fyzikální zákony.
Nebo použít co nejnižší svařovací proud neboli co nejtenčí elektrodu. Tím se sníží obálka potřebného výkonu neboli odebíraný proud z přívodu a tím pokles napětí na prodlužce.  Neboli invertor má k dispozici normálnější napájecí napětí a tak lépe funguje.

Zpětnovazební regulace invertorů není samospasitelná a záleží také na tom, jak byl výrobce chytrý, jaký použil materál, jak počítal s provozem se sníženým napětím a jak řešil napěťové špičky po odlehčení sítě po dokončení sváru. Je třeba uvažovat, že principielně je spínaný zdroj invertoru velice podobný tomu, co je třeba v televizi, jediný rozdíl je v dodávaném výkonu. Ten ovlivňuje primární proud odebíraný ze sítě a s tím musí výrobce počítat. Může předimensovat součástky prim. obvodu, může zablokovat provoz s výrazně nižším napětím a nebo může zajistit omezení výkonu na sekundární straně. Dražší, kvalitnější přístroj bude s těmito situacemi počítat, levný bude zjednodušený nebude pracovat řádně nebo se poškodí.

Ono je to všechno trochu jinak. Zpětnovazební zdroj, jako je invertor, pokud má v logice zabudovány ochrany, sníží proud i napětí. Regulace chrání spínací transistor na primární straně před nadměrným proudem. Je třeba si uvědomit, že pokud by např. síťové napětí kleslo na polovinu, tak pokud se bude zpětná vazba pokoušet dodržet plný výkon, byl by primární proud dvojnásobný. Platí P = U x I, tedy také  P = 1/2U x 2I . To je princip, při skutečném provedení je třeba uvažovat mnoho dalších aspektů. Důležitý je i převod vlastního transformátoru. Byť je relativně malý a na feritovém jádru, platí pro něj stejná pravidla jako pro obyčejný kus pro 50Hz na skládaném plechovém jádru.

P.S. Blesk má miliony Voltů a 20 až 50kA, v ojednělých případech i více.

Editoval VašekP (Dnes 16:14:18)