SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pokud se chystáš svařovat CO2( MAG) na rozumné úrovni tak tě čeká dost práce. Na svařovaných konstrukcích je potřeba celkem dost svářečských zkoušek podle EN (podle typů a tlouštěk materiálů a podle typů svárů a jejich svařovacích poloh). Se svařováním MIG je to ještě trochu složitější, protože ne všechny Svářečské školy mají certifikaci pro různé nerezy a Al materiály.
Představa, že ruční metody MIG/MAG jsou nějak snazší než MMA či TIG je dost nepřesná, protože bývají problémy s RTG zkouškami i s mechanoskopií. Na konstrukcích je ale MAG nejproduktivnější, hlavně pokud se nemusí provádět masivní kontroly svárů. Vizuální kontrola  se provádí  před, během i po svařování, obvykle podle norem ČSN EN ISO 17637, a měla by vždy předcházet jiným, pokročilejším NDT metodám.

Máš o tom trochu nepřesnou představu. Najdi si na netu EN normy pro svařování MAG a pečlivě čti. Zjistíš, že neexistuje žádná univerzální EN zkouška na MAG, ale podle toho, co a jak se bude svařovat, je nutné rozsah a typ zkoušek doladit. Tipuju, že takových zkoušek budeš potřebovat min. 5. A každá ve Svářečské škole něco stojí, pokud se nedělá přímo ve firmě při svařování WPQR. Nastuduj si i informace o svařovacxích polohách a jejich vazbě na jednotlivé MAG zkoušky. Zažil jsem ve firmě uchazeče o zaměstnání, který hrdě tvrdil, že má EN zkoušky MAG. Svářečský Certifikát měl jen na polohy PA a PB pro materiály skupin 1, 2 a 3 pro tloušťky 3 až 6 mm. Jenže ve firmě se zrovna svařovaly jiné skupiny materiálů v tl 1,5 až 6 mm. Nebyl proto ve firmě využitelný a o nějakém doplnění zkoušek ve vlastní režii nechtěl slyšet.

Úřední šiml se musí pořádně nakrmit, jinak to nejde.