SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Radim zase plácá , jak by mohl mít potuchy .......
Offline
bobobo, já chápu, že se Ti neche hledat, co nevíš a místo toho plácáš. Tak jsem Ti pomohl a ty informace jsem Ti našel.
https://eshop.drogeriezlatnicka.cz/fotk … nik-v4.pdf
Zvláště doporučuji k přečtení na stránce 2 oddíl Směsi, chemická charakteristika nebo na stránce 4 oddíl 8.1 Kontrolní parametry. případně podobné údaje na stránce 5
Jinak to je docela zajímavé čtení vzhledem k tomu, že to tavidlo je poměrně agresívní látka. Asi by bylo vhodné, kdy by to tavidlo chtěl někdo skutečně používat, si něco takového přečíst, pracovat s tím podle toho opatrně, případně používat ochranné pomůcky.
Editoval Radim (28-10-2024 11:36:56)
Offline
Charon napsal(a):
Taková koncentrace tam sice nebude, ale někde jsem nabyl pocit, že se kyselina na kůži či mase neoslabuje a leptá stále dál.
Obecně se žíravina vždy postupně oslabuje, protože se jednak na chemickou přeměnu živé hmoty vypotřebovává a jednak se tou naleptanou hmotou ředí. Pak záleží jakou má na to kapacitu neboli kolik je koncentrovaná. A obrovsky na čase, protože ty žíravé procesy jsou postupné a většinou poměrně pomalé. Poškození je vždy individuální, protože záleží jak jsou škodlivé ty výsledné produkty, které ta žíravá látka s živou hmotou vytvoří.
Offline
Já myslel , žes byl ve svazu to zjistit ....... Bože ty to vidíš .
Offline
Nepochopil jsem to fakt , hledat složení něčeho , co pro probíranou věc je k ničemu , na to fakt čas nemám .
Do nebe volající .
Offline
Ale plácat kolem toho, na to čas máš.
Offline
@ Radime, chápu a dík, nic není věčný. Asi jsem měl napsat, že se oslabuje pomaleji než u dalších používaných kyselin jako solná či sírová. Kdo má zájem, ten si k tomu může stahnout článek: https://www.hojeniran.cz/content_data/t … nahled.pdf Tam uváděný případy mají konec dobrý, ale i tak lépe se tomu vyhnout.
Editoval Charon (28-10-2024 13:53:37)
Offline
Charone, díky za odkaz.
To jsem nevěděl, že kyselina fluorovodíková je takové svinstvo. Ale není to díky tomu, že to je kyselina ale díky tomu, že iont F- se ochotně slučuje s ionty vápníků a hořčíku na nerozpustné soli a tím je v podstatě z živé hmoty vytahuje. A tím okamžitě ty živé buňky zabíjí. Plus to, že iont F- má malé rozměry a snadno do tkáně proniká. V prvotní fázi, kde dojde ke skutečnému popálení tkáně kyselinou flurovodíkovou se do tkáně asi naabsorbuje tolik iontů F-, že potom i po opláchnutí a neutralizaci povrchu popálené kůže v další fázi mohou hodiny pronikat hlouběji do tkáně a buňky organismu zabíjet. Stejně tak asi budou působit, když překonají kůži rozpustné soli, třeba flurid sodný nebo draselný. Jinak takhle podobně působí kyselina šťavelová, ale ta má výrazně větší molekulu, takže hůř proniká kůží a působí tuším jenom na vápník, šťavelan hořečnatý je dost rozpustný.
Kde se pracuje s větším množstvím a koncentrací kyseliny fluorovodíkové, asi bude jako první pomoc ta emulze či kaše z oxidu hořečnatého, která by se měla co nejrychleji po polití a prvním opláchnutí, ideálně v řádu sekund nanést na popálené místo a nechat pořádně dlouho působit. Domácí alternativou by mohla být klidně i kaše z oxidu vápenatého, neboli hašené vápno nebo kaše z práškového uhličitanu vápenatého.
V té pájecí vodě na hliník vedle kyseliny fluorovodíkové jsou ty dietanol a trietanol aminy, což by měly být ony kvarterní amoniové soli a ty by měly působit tak, že omezují poleptání a zpomalují průnik iontů F- živou tkání. Na pájení asi moc vliv nemají, protože se odpařují při teplotě pod 100 st C. Asi s tím, v tom 30 ml balení, není zas takový problém, když se toho člověk dotkne prsty při nějaké méně šetrné manipulaci. Možná pokud na sebe nevylije třeba celých 30 militrů a hned nesundá potřísněný oděv a neopláchne to, to by už problém možná byl. Zkoušet to ale nebudu.
Ta pájecí voda na hliník, vždy v balení 30 ml ve stejné plastové flašce s různými nálepkami, je v sortimentu spousty eshopů a ve většině z nich není uvedeno vůbec žádné složení a bezpečnostní opatření. V solidnějších je poznámka, že tam je kyselina flurovodíková a v pouze malém množství nejsolidnějších jsou dostupné technické a bezpečnostní listy.
Editoval Radim (29-10-2024 12:41:29)
Offline
Celá stať o prdu . Tento prd k pájení Al nejde použít . Zbytečné zvratky .
Offline
Radim napsal(a):
..
(1)....V prvotní fázi, kde dojde ke skutečnému popálení tkáně kyselinou flurovodíkovou se do tkáně asi naabsorbuje tolik iontů F-, že potom i po opláchnutí a neutralizaci povrchu popálené kůže v další fázi mohou hodiny pronikat hlouběji do tkáně a buňky organismu zabíjet....
(2)..... Domácí alternativou by mohla být klidně i kaše z oxidu vápenatého, neboli hašené vápno nebo kaše z práškového uhličitanu vápenatého......
(3)....dietanol a trietanol aminy, což by měly být ony kvarterní amoniové soli a ty by měly působit tak, že omezují poleptání a zpomalují průnik iontů F- živou tkání. Na pájení asi moc vliv nemají, protože se odpařují při teplotě pod 100 st C. Asi s tím, v tom 30 ml balení, není zas takový problém, když se toho člověk dotkne prsty při nějaké méně šetrné manipulaci. Možná pokud na sebe nevylije třeba celých 30 militrů a hned nesundá potřísněný oděv a neopláchne to, to by už problém možná byl. ....
Dík za vysvětlení.
ad. (1)- Jeden má tak nějak zafixováno že v případě kyseliny je třeba rychle naředit, omýt, neutralizovat a pak je stav setrvalý nebo probíhá hojení. Tady je zákeřný to že pronikne kůží která kryje zasažený místo a brání běžnému ošetření - naředění, omytí. A škoda se prohlubuje mnoho hodin po zasažení.
ad(2)- hašené vápno, máš na mysli https://www.pro-doma.cz/vapno-hydrat (př. https://www.pro-doma.cz/hydrat-vapenny- … hody-30-kg)? Jako každý kdo potřebuje něco vybílit (a není to hospoda) tak mám doma pytel. Jenže i k tomu se chovám s úctou od té doby co mi v dětství vštěpovali příklad pána kterého nehašené vápno připravilo o zrak (ano nehašené je mnohem agresivnější než hašený). Nedošlo by ke zhoršení stavu když by se po oplachnutí zasaženého místa na to dala pasta z hašenýho vápna?
ad (3)-nemohou dietanol a trietanol aminy blokovat působení kyseliny na oxit hliníku a tím snižovat působení České pájecí vodičky oproti té Ruské? Když kápnu Českou vodičku na hliník, tak žádně bublinky z povrchu nevznikají dokud to nezahřeji. A po zahřátí jsem bublání přičítal odpařování vody. I tak ale složení bude aspoň částečně rozdílné, neboť podle videa Ruská vodička vytváří něco jako olejnatý povrch který bráni následné oxidaci hliníku. To možná potvrdí/vyvrátí bobobo.
Nebýt oxidace hliníku, tak se na něj pájí cínovou pájkou v pohodě. Vyzkoušet to lze, pod kaplou oleje je třeba mechanicky oškrábat oxidovaný povrch a pak už jenom pájet.
@ bobobo, s tou českou historickou vodičkou jde pájet hliník, není to žádná sláva, nechytá to na pozink ale jde to jak ukazuje fotka. Proof of koncept chladiče a odhlučňovače, bohužel ukázal malou účinnost, cca 1 rok starý.
Editoval Charon (29-10-2024 13:44:03)
Offline
ad(2) My jsme zas během mého dětství opravovali barák a já se tehdy v hašeném vápně coby "blátíčku" rád hrabal rukama. A skoro nic z toho nebylo. Kromě nějak zažloutlé a ztvrdlé kůže. Ovšem vápno v otevřené ráně nebo dokonce v oku je jiné kafe. Tak nějak mně přišlo, po přečtení toho článku, že nemít k dispozici nic jiného, je i hašené vápno a popálení od něho lepší varianta než nechat fluridové ionty ničit živou tkáň dál.
Nehašené vápno je jinak oxid vápenatý a ten se ve vodě přeměňuje na hydroxid vápenatý. Ten leptá tím, že je ve vodě slabě rozpustný a právě ten slabý roztok hydroxidu ve vodě leptá a poškozuje. Jen trochu, protože rozpustnost hydroxidu vápenatého ve vodě je za studena malá. Na poničené oko to stačí. Ovšem v minulosti se přes hašené vápno vyráběl silně žíravý roztok hydroxidu sodného nebo draselného. Hašené vápno, málo žíravá chemikálie a soda, taky málo žíravá chemikálie se smíchané přemění díky rozpustnostem těch látek ve vodě v inertní pevný uhličitan vápenatý a silně žíravý roztok louhu. Říkalo se tomu natronové vápno a dnes se ještě občas pod názvem natronový louh prodává nekvalitní louh sodný pro technické použití.
Jinak vedle oxidu hořečnatého by se asi daly použít uhličitany hořečnaté a vápenaté. To jsou všechno látky snadno vyrobitelné ve velmi jemném provedení a dají se i snadno sehnat, dokonce i v potravinářské kvalitě, kde se jako nějaká éčka používají do potravin nebo technické třeba pod názvem plavená křída. Oxid hořečnatý je ale na to asi nejlepší.
ad (3) Určitě to částečně blokují. Minimálně do doby, než se to zahřeje nad takových 100 st C a ty dietanol a trietanol aminy se odpaří.
Pod olejem jsem hliník pájet nezkoušel. Ale kdysi ještě za socíku jsem zkoušel pájet hliníkovou fólii z tuby obyčejnou pistolovou páječkou a kalafunovým tavidlem se salmiakem a určitým způsobem to šlo. Při mechanickém průběžném "čištění" přímo tou smyčkou a za silného přehřívání, takže kalafuna se kolem místa úplně rozložila se to nakonec dalo bodově napájet i obyčejnou olovnatou pájkou. Roztavením zinku z obalu baterky do toho cínu to šlo významně líp. Plus možná tam kladně zapůsobilo i kadmium, protože tehdy bylo do zinku do baterek dáváno ještě kadmium, nevím ale jak moc.
Osobně si myslím, že dobré tavidlo na měkké pájení na hliník ještě nebylo objeveno. Viděl bych to v nízkotavitelných směsích solí. Ono obecně stačí teplotu posunout o nějakou stovku stupnů výš a látky v taveninách se najednou snadno mohou chovat úplně jinak než se chovají za normální teploty ve vodných nebo jiných roztocích. Za normální teploty úplně stabilní látky v tavenínách mohou úplně snadno reagovat nebo se vzájemně rozpouštět.
Editoval Radim (30-10-2024 09:56:08)
Offline
Kostření Al krytů MF filtrů jsem pocínoval zůsobem ad3. používal jsem jen kalafunu. Při ohřátí a pod roztavenou kalafunou jsem mechanicky Al čistil (poškrábal). Co se týká té vodičky. Několikrát jsem ji použil na malé plošky a tenkého plechu. Celkem to fungovalo. Ale na velké věci to není. Co se týká chladiče, by po ostříhání lamel při smáčknutí kanálku mohlo měkké pájení zajistit těsnost.
Charonovi: nebylo vhodné se pokoušet stejnou požít pájecí kapalinu na Al a pozink. Nejdříve bych pocínoval každou část zvlášť a pak to spájel. Je vidět, že pájka před bowdenwm přímo utíkala.
Zaujaly mě ukázky ruských přípravků od Boboa. Děkuji za informaci. Já to moc už nepotřebuji, co by šlo bych svařil TIGem.
Online
Díky pánové.
@Radime, dobrý to o vápnu vědět. Při potřísnění florovodíkovou kyselinou se hraje o sekundy a není čas hledat chemikálie nebo studovat co s poleptáním.
@Famater, plný souhlas, pájecí kapalina na Al je přímo nevhodná na Zn a asi i Fe. Příště bych to udělal jak píšeš, každé zvlášť a pak spojit. Též si nejsem jistý jestli jsem a jak dobře očistil pájené místo od zbytků pájecí kapaliny, spíš jen opláchnul a to nestačí. Závitovu tyč s zinkem to nepájí, ale po čase úspěšně koroduje. Tím že to byl Proof of Concept to až tak nevadí, aspoň mám zpětnou vazbu o té korozi. I přes popsané nedostatky cín drží závitovou tyč dobře.
Offline
Ty korozní zbytky po pájení nestačí jenom opláchnout, protože například kalafuna ty korozní zplodiny v sobě uzavře. Podobně když je v blízkosti pájení plast, ten taky může ty korozní zplodiny nasát a v sobě uzavřít.
Offline