SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Ahoj svářeči
Chci se zeptat dvě otázky
1)je nutné mít na svařování různých překladů a nosníků ve stavbách jako domy činžovní nebo rodinné domy specialni kvalifikaci než jen na "obyčejnou černou ocel"
2)vyplatí se mít kurz na svařování betonářské výztuže? Nebo to je proces,ktery se moc nepoužívá a spíš se jenom ocelové pruty k sobě svazují?
Offline
Offline
1, Netuším, co je to "obyčejná černá ocel". A to si myslím, že o svařování ocelí něco málo vím. Ale co vím bezpečně je to, že se na svařování stavebních ocelí vztahuje celá řada specifických norem a předpisů. A ještě si vzpomínám, že svářeči ve stavařině dokonce musí mít příslušné svářečské zkoušky. A protože se jedná zpravidla o nosné konstrukce, tak jsou to EN ISO zkoušky pro příslušné typy a tloušťky ocelí a samozřejmě i pro povolené metody svařování v daných konstrukcích. Kupodivu při tom nezáleží na tom, jestli jde o domy nájemní, či rodinné.
2, Betonářské oceli pro lité betonové konstrukce se spojují přednostně vázáním. Má to výhodu v jednoduchosti technologie, v nízkém nároku na kvalifikaci pracovníků a také na možnost kompenzace rozdílů v tepelné roztažnosti litého (hutněného) betonu a oceli. V případě tahového (tlakového) namáhání (předpjaté betonové konstrukce) je pak nezbytné svařování, ať natupo, nebo překrytím konců. Na svařování betonářských tyčí existují speciální svářečské zkoušky.
Jestli se vyplatí mít či nemít svářečské zkoušky si musí každý vyhodnotit sám. Nikdo mu nebude shánět takové zaměstnání, kdy by jakékoli zkoušky uplatnil. Doporučený systém je takový, kdy si potenciální svářeč s firmou, do které chce nastoupit, dohodne předem potřeby a možnosti jednotlivých typů zkoušek. Bohužel, žádné universální typy zkoušek ani svařovacích metod neexistují a každá firma má svůj osvědčený systém práce se svářeči.
Offline
Řekl bych, že když se vezme konkrétní projekt stavby nebo rekonstrukce nějakého domu, kde je svařování nějak podstatné a časté, bude součástí dokumentace vede popisu svarů i požadavek na kvalifikovaci, jakou svářeč musí splňovat.
Offline
Jirinek napsal(a):
Ahoj svářeči
Chci se zeptat dvě otázky
1)je nutné mít na svařování různých překladů a nosníků ve stavbách jako domy činžovní nebo rodinné domy specialni kvalifikaci než jen na "obyčejnou černou ocel"
2)vyplatí se mít kurz na svařování betonářské výztuže? Nebo to je proces,ktery se moc nepoužívá a spíš se jenom ocelové pruty k sobě svazují?
Ahoj standardne pouzivame na stavby (haly a podobne) materialy S235 (JR, J2) az S355J2x - to je asi ta cierna ocel co myslis... Na mosty vsak to uz je ine, tam casto riesime S420x, S460x - jemnozrnne ocele. Takisto je rozdiel cyklolavka, most pre pesich, cestny most alebo zeleznicny most....
Kurz na zvaranie betonarskej vystuze existuje, nasi zvaraci ho maju /povinne/ a by si sa divil ako rad kontrolny ORGAN od zakaznika kontroluje zvaracov na stavbe ci maju opravnenie na zvaranie vystuzi..... Tu sa vsak bavime o metode 111 - obalena elektroda. Neviem ci niekto vo vyrobe z ludi co maju skusky na 135 ma aj skusku na zvaranie betonarskej vystuze metodou 135...
Offline
Překlady a nosníky na stavbách jsou přece "černý" nějaká 11325 a podobný bahno.
Offline
Děkuji všem za informace
Offline
Alkoholiku - když už používáš "staré" označení ocelí, tak se taky musíš zmínit o číslech ocelí, která značí zaručeně svařitelné oceli. Nejsou to, např. všechny oceli v tzv. třídě 11.
Pro jistotu si zvykni na platné označení podle evropských norem. Většina svářečů, a všechny výrobní normy, už je používají.
Ani často používaná S235 (JR, J2 apod.) rozhodně není žádné "bláto", je to certifikovaná ocel.
Offline
Tak by jsi sem mohl Jiří hodit cca tabulku na převod "našich" norem na dnešek = tedy dnes co koupím bez znalostí ve stavebninách . Koupím jekl , vingl , trubku a předpokládám , že je vše svařitelné .... No oceli 11ky jsme jinak než bláto neřekli ..... Však 11523 , no amatéři . Tedy vzali jsme tyčku z hromady u plotu a z toho dělali . Rozlišovali jsme jen litinu a ocel (tedy málokdo řekl jinak než železo) , no a pevnostní šrouby s čísilkama . Nerez běžně před 40ti lety nebyl ....
Offline
jirkati napsal(a):
Alkoholiku - když už používáš "staré" označení ocelí, tak se taky musíš zmínit o číslech ocelí, která značí zaručeně svařitelné oceli. Nejsou to, např. všechny oceli v tzv. třídě 11.
Pro jistotu si zvykni na platné označení podle evropských norem. Většina svářečů, a všechny výrobní normy, už je používají.
Ani často používaná S235 (JR, J2 apod.) rozhodně není žádné "bláto", je to certifikovaná ocel.
Já taky používám starý značení.
To co píšeš o ocelích tř. 11 jsem nějak nepochopil; takže to uvedu na pravou míru.
U starého značení znamená trojka na konci zaručenou svařitelnost. Třeba 11370 je svařitelná (vyplývá z obsahu uhlíku), a 11373 je zaručeně svařitelná, 11523 zaručeně svařitelná (C = 0,2%), ale 11500 má vyšší obsah uhlíku (C = 0,3%), je už obtížně svařitelná. 11700 je nesvařitelná (C = 0,65%) .....
Je třeba si uvědomit, že vlastnost "svařitelnost" je z doby starého značení ocelí, kdy nebyly speciální materiály. Teď už se dá svařit skoro všechno, když se vezme správný materiál a použije se správný postup. Třeba taková Castolin Xuper 680-S ......
Offline
Základní členění norem jsme museli coby zámečníci běžně znát. Ale přístup k materiálům 11 7 a vyšších nebyl jednoduchý a klasický případ , že u značení tyče někdo běžně uřízl značený konec také ...
Ale bych uvítal "dnešní nejběžnější" značení . Až pojedu příště do stavebnin , na značení se zaměřím .
Offline
pafik1605 napsal(a):
Je třeba si uvědomit, že vlastnost "svařitelnost" je z doby starého značení ocelí, kdy nebyly speciální materiály. Teď už se dá svařit skoro všechno, když se vezme správný materiál a použije se správný postup. Třeba taková Castolin Xuper 680-S ......
Svatá pravda! Jen by mně zajímalo za kolik se ta Castolin Xuper 680-S u vás prodává. Tady v US se totiž nadobro zcvokli a balíček 2,5mm elektrod se prodává skoro za 600 dollars... ??? Přitom od jiné firmy se dá koupit ta samá E312-16 cca o 100 dol. i víc levněji.
Offline
Frank napsal(a):
pafik1605 napsal(a):
Je třeba si uvědomit, že vlastnost "svařitelnost" je z doby starého značení ocelí, kdy nebyly speciální materiály. Teď už se dá svařit skoro všechno, když se vezme správný materiál a použije se správný postup. Třeba taková Castolin Xuper 680-S ......
Svatá pravda! Jen by mně zajímalo za kolik se ta Castolin Xuper 680-S u vás prodává. Tady v US se totiž nadobro zcvokli a balíček 2,5mm elektrod se prodává skoro za 600 dollars... ??? Přitom od jiné firmy se dá koupit ta samá E312-16 cca o 100 dol. i víc levněji.
Když jsem dělal tohle:
vlákno cca 2 roky zpátky
tak mě stála jedna dvaapůlka 50,- Kč. Speciální cena pro mě
Offline
pafik1605
Aha, dík. Tak tady před cca 10 lety stával celý balík těchto 2,5 mm elektrod zhruba desetinu toho, co dnes... Jednotlivě po kusu to zde snad ani neprodávají. Kupoval jsem nedávno balení, váha 1 pound, což je necelé půl kila za 55 dolarů... Dnes jsem se díval a stojí už 77,99 dol.
Offline
jirkati napsal(a):
Alkoholiku - když už používáš "staré" označení ocelí, tak se taky musíš zmínit o číslech ocelí, která značí zaručeně svařitelné oceli. Nejsou to, např. všechny oceli v tzv. třídě 11.
Pro jistotu si zvykni na platné označení podle evropských norem. Většina svářečů, a všechny výrobní normy, už je používají.
Ani často používaná S235 (JR, J2 apod.) rozhodně není žádné "bláto", je to certifikovaná ocel.
Sorry jako, nikde nepíšu že oceli třídy 11 jsou zaručeně svařitelné. Platné označování dle e-sojuz norem nemá logiku tzn. z čísla nelze vyčíst vůbec nic lze si pouze pamatovat co to je za ocel a její vlastnosti. Ano S235 a další náhodně vybraný znaky za tím dle ČSN 11375 je "bláto". Bláto případně černý je obyčejná konstrukční neušlechtilá nekalitelná ocel.
Proč se učit normy pomalu ale jistě se rozpadající eu, když nejsme ani její součástí?
Offline
kdo dělá z nového materiálu může si u prodejce vyžádat k materiálu certifikát, na něm je uvedeno vše.
11700 není žádné bláto, nebudu to hledat ale pamatuju si tento materiál velmi dobře.
Offline
Frank: To není jen u speciálních elektrod, ale i běžné typy hodně podražily, možná i dvojnásobek? Ještě před pár lety stál malý balík elektrod plácnu 300 korun? Nyní za ten samý chtějí i přes 500. Ale to je jedno
Offline
https://e-konstrukter.cz/prakticka-info … ceni-oceli
Bourači, že by to šlo poznat na první pohled z toho čísla.
Offline
Značení materiálů dle ČSN má(mělo) jednu možná snad i unikátní vlastnost....rodokmen a stav materiálu vyjádřený 5 čísly a doplňkovou číslicí dokázal říct vše o pevnostech,legování obsahu uhlíku.
bourač:Jirko certifikát-materiálový list...to je pěkný,ale dokud nemáš číslo tavby s konkrétním rozborem nemůžeš třeba v kalírně dělat exaktně.Taky si ještě dobře pamatuju jakou jsem dostal "držkovou od borca kterýmu jsem na požadované nástroje doporučil rychlořezku S690 od Bohlera,naštěstí jsem mu přímo doporučil kde a za kolik ji koupit,ale on našel materiál identického označení za cca dvacetinu ceny(ovšem vlastnostmi a určením úplně jiný materiál.Být to dle čsn tak se nestane že by místo 19 856 koupil 11 650.
Offline
Stránky: 1