SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
No, když je garáž suchá a není příliš větraná, tak suché stěny udrží uvnitř nízkou vlhkost i při tom rosení. Hydroizolace je jinak podstatná, protože podloží obvykle není proschlé a vzlínající vlhkost ze země tak uvnitř takové garáže soustavně vytváří vlhkost blízkou 100 %. Potom každá změna teploty přinese delší rosení a tím to rezavění.
Offline
Tady dodám obrázky drátu které u nás používáme. Název jsem předtím nějak pomotal, to se omlouvám. Skutečný název je Valk Welding
A nevím jestli je firma Wire Wizard?
Edit: Jen nevím proč mi to tady všechny obrázky otáčí nabok?
Editoval varok (13-08-2023 19:21:38)
Offline
Radim napsal(a):
..... Hydroizolace je jinak podstatná, protože podloží obvykle není proschlé a vzlínající vlhkost ze země tak uvnitř takové garáže soustavně vytváří vlhkost blízkou 100 %. Potom každá změna teploty přinese delší rosení a tím to rezavění.
Přesně tak. To by musela být garáž tak z posledních 10 - 20 let, nebo mít pod sebou místnost aby byla suchá. Všechny starší garáže budou vlhký. Šetřilo se a tak většinou není hydroizolace pod podlahou žádná, skladba bývá původní zemina, na ní štěrk nebo škvára, nebo drť z bouračky a na tom beton. Zrovna ted se na něčem podobným realizuji a vyhrabaná zem je pěkně vlhká, že to jde až do betonu je jasný. Horší je, že izolace stěn ač asfaltovou lepenkou má také omezenou životnost a stěny pak sajou ze země a vlhkost vyzařují do místnosti. Pokud máte pochybnosti o vlhku od země, tak stačí na podlahu hodit něco neprodyšného, třeba lino a po nějaké době se podívat zda pod tím není mokrý místo, nebo pod to dát papír a podívat se zda je suchý.
Netušíte někdo proč nemá být jako protiradonová zábrana lepenka s hliníkovou folií? Přesnějí se uvádí, že pod lepenku s hliníkovou vložkou má přijít ještě jedná lepenka.
Dík za info o tom Clorovodíku. V čem by se kyselina dala skladovat bez odpařování do okolí? Jediné co mě napadá je láhev ze skleněnou zabroušenou zátkou.
Offline
No dobrý beton je nepropustný dokonce to má název bílá vana , ale ve vzduchu je stále vody hafo a vždy se něco vysráží a není zdroj tepla, který by tu vodu vyhnal . No protože dříve byl předpis na "hladkost" povrchu betonu před izolováním . Dnes není a ten protiradon je i tenší a tak by ho kamínky při pokládce porušily . Takže tím podkladem to urovnáš a na ten skoro rovný povrch aplikuješ .
Offline
Tak se tu rozhořela diskuze o hydroizolaci. Samozřejmě, že je nutná, ale v případě, který jsem popsal je opravdu, ale opravdu nepodstatná. Rovněž je nepodstatné jakou nasákavost mají zdi. Jde o to, že předmět, který bude prochladlý a dostane se do teplejšího vzduchu o vysoké relativní vlhkosti se orosí. (Babičky kdaž čistili brýle tak na ně dýchly) Množství vody, které se na něm vysráží je (zjednodušeně) takové, aby se vzduch na povrchu dostal při teplotě povrchu na 100% rel. vlhkosti. To by se stalo i stím drátem. Zrerivěl by.
Offline
Já si vždy vzpomenu na to co udělají brýle při vstupu do teplé místnosti, jak se orosí. Jenže to jde o předmět o mnohem nižší teplotě než je vlhký vzduch v místnosti. V případě uskladněného drátu teplota drátu sleduje dost těsně teplotu místnosti a co když vlhkost není tak vysoká, aby se vzduch na povrchu předmětu dostal na 100% rel. vlhkosti?
V popsaném případu s garáží se do ní nesmí pustit teplý vlhký venkovní vzduch. Problém bych viděl spíš v obráceném postupu. V garáži je teplý vlhký vzduch a postupně se ochlazuje, garáž je nevětraná a dochází k kondenzaci vody na chladných předmětech včetně drátu. Byl jsem nemile překvapen když se mi vysrážela voda na vnitřní straně plastového obalu příslušenství k přímé brusce při přemístění z vlhkého prostředí do chladnějšího. Jednalo se o tlustý plast ze všech stran zatavený a přes to se tam vysrážela malá lžička vody.
Offline
Jako ještě jednou. Je deset dní s průměrnými venkovními teplotami na př. -8°C. V nevytápěné garáži odhaduji, že se teplota ustálí na -2°C a po tu dobu se prakticky vyrovnala i v předmětech v garáži uložených. Pak přijde ta obleva. Při ní je většinou 100% rel. vlhkost. Vzduch se do garáže dostane vždy navíc je předpis o křížovém odvětrání garáží. Pak je to jako s těmi brýlemi. Ustálená teplota v garáži by mohla být i třeba +5°C, popsaný efekt by se stejně dostavil, jen množství vysrážené vody by bylo menší. Tento efekt se dostavuje i v létě, kdy za venkovní teploty na př. 29°C a 80% rel. vlh. zvlhnou podlahy a stěny jindy naprosto suchých sklepů.
K množství vysrážené vody. Její množství závisí na množtví tepla, které musí být dodáno z okolního vzduchu aby se dostáhlo povrchové teploty odpovídající teplotě vzduchu při 100% rel.vl. Opakem je sušení. Na to se nic moc nevymyslí. Je to tak, jak to zavedl ten, kdo stvořil tento svět.
Offline
Nasákavost zdiva je dost podstatná. Kubík běžného cihlového zdiv může nasáknout klidně i 100 - 200 litrů vody. Ta voda v těch zdech potom udržuje uvnitř takové stavby trvalou vysokou vzdušnou vlhkost, normálně tak 80 %, ale v kritičtějších obdobích se malým přínosem vody třeba v tom vzduchu snando zvýší vlhkost i na 100 % a věci se už orosují. Ale rezavění už začíná od těch cca 80 %, protože už od takové vlhkosti na površích začíná tvořit slabá vrstvička vlhkosti.
Když je garáž neizolovaná, tak jediná možnost, jak krátkodobě na pár měsíců vlhkost snížit, je tam spouštět odvlhčovač. Teď v létě, jak je teplo a odvlhčování funguje vytáhnout ze zdí ty desítky litrů vody a ono potom nějaký měsíc, do půlky zimy, do jara trvá, než ty zdi zase naplno natáhnou vlhkost. A až se zase ohřeje vzduch, od dubna nebo května, tak bude třeba vysušovač spustit zase.
Charon Co se týká skladování chlorovodice, běžně sehnatelné v laboratorních potřebách jsou jenom ty skleněné láhve se zábrusem. Ty mně ale připadají pro dílnu takové neobratné a snadno rozbitelné. A to se ještě zábrus musí mazat nějakou vazelínou, jinak zábrus zatuhne a láhev nepůjde otevřít.
Spíš vidím jako vhodnější skaldovat takové korozívní látky odděleně na místě, kde ty korozívní výpary nevadí nebo jsou tam odsávány.
Možná by u normální flašky částečně pomohla kovová zevnitř dobře natřená krytka plastového víčka těsně přiléhajícího na sklo flašky.
Editoval Radim (14-08-2023 12:06:29)
Offline
Famater napsal(a):
JTento efekt se dostavuje i v létě, kdy za venkovní teploty na př. 29°C a 80% rel. vlh. zvlhnou podlahy a stěny jindy naprosto suchých sklepů.
K množství vysrážené vody. Její množství závisí na množství tepla, které musí být dodáno z okolního vzduchu aby se dosáhlo povrchové teploty odpovídající teplotě vzduchu při 100% rel.vl. Opakem je sušení. Na to se nic moc nevymyslí. Je to tak, jak to zavedl ten, kdo stvořil tento svět.
Když tady čtu ty úvahy - máš naprostou pravdu! Tento jev prostě nastane vždy, za uvedených podmínek. Sám jsem se s tímto potýkal doma v létě, kdy jsou zde celé léto teploty kolem 30 a v noci 20°C, kdy se sráží voda na každém předmětu, který má o několik stupňů méně. Příkladem budiž záchodová nádržka, která má vnitřní izolaci(jakýsi polystyrén nalepený na vnitřní stěně té nádoby). A přesto se na ní vysráží spousta vlhkosti, která stéká na podlahu... Totéž ve sklepu. Pod každou neizolovanou vodovodní trubkou jsou kapky vody vysrážené na té studenější trubce. Řešení existuje. Lze to vyřešit a odstranit nákupem dehumidifieru, ale to není zadarmo... Jak pořizovací cena, tak provoz. Je to technicky vzato otevřená lednice, kde vysrážená voda je jímána v nádržce a větrákem ochlazovaný chladič trochu vyhřívá okolí...
Offline
Ne nadarmo ma byt ve sklepe komin a pripadne i studna. Pres den diky nizkemu teplotnimu spadu komin nefunguje a zacina tahnout az po snizeni venkovni teploty. V noci nad ranem (4h) ma letni vzduch nejmene vlhkosti. Vetra se tedy nejsussim moznym vzduchem.
Offline
Je vidět , že víš prd o komínech . V letě prostě letí vzduch komínem obráceně . Radim přeskočil z betonu na cihlu , ale dobrý . Izolace funguje za všech podmínek . Ano , nemůže odstranit 100% , ale vždy něco . Bohužel to zbylé procento pracuje . Prostě bez topení jede koroze .
No a venkovní vlhkost nesmíš se vzduchem pustit dovnitř .
Kdo to chce pochopit , přečte se některé z tisíců pojednání o sušičce vzduchu . Tam pozná princip .
Offline
S tim nemuzu souhlasit. Vlhkost jsem z vlastniho zajmu resil dostatecne a plaminek pridrzeny v usti komina jednoznacne sel do komina. Bylo to citit i na ruce, ten pruvan.
Offline
bobobo: ale jen někdy. Pak je to cítit v celém domě. Pokud je dům podsklepený, vychází komín ze sklepa. Ale je tam uzavřený jen kontrolní a vybírací dvířka.
Offline
Radime, přesně tak, zábrus je nepraktický. Používám nejjednodušší metodu, flašky s kyselinou solnou jsou vystěhovaný ven.
Davidma, komín na odvlhčení je zajímavá myšlenka, jen by potřeboval regulaci. Předpokládám, že máte dlouhodobě otevřený vybírací dvířka. Pokud bude venku sychravo, vlhko, tak teplý vnitřní vzduch přes komín odejde a venkovní vlhký ho nahradí. V parném dnu to bude jak psal bobobo, komín bude nasávat teplý venkovní vzduch a na chladných stěnách bude docházet ke kondenzaci.
Proč mít ve sklepě studnu? Dělávala se sudánka, což je vybrané místo v podlaze kam se stahuje voda. Dobré sklepy bývaly kamenné nebo cihlové, pod úrovní terénu, bez izolace a pro to vlhké. Konstantní nízká teplota. Vhodné místo pro uchování plodin, nejčastěji brambor a dalších zemědělských výpěstků. Jablka uložený do sklepa na podzim mě v takovém sklepě vydrží do jara až léta. Stejně tak brambory.
Editoval Charon (15-08-2023 09:04:36)
Offline
Ja mam dvoupruduchovy komin. Jeden pruduch je zatim nepouzity. Regulaci jsem provadel tak, ze pres den byla vsechna ikenka ve sklepe zavrena a pres noc vsechna otevrena. Docela to fungovalo. Mel jsem v planu i automatiku otvirani okenek, ale nedokazal jsem jednoduse vyresit mechaniku tak, aby byla oteviratelna jak elektricky, tak rucne.
Jinak rozdilnost tahu den vs. noc, tedy v zavislosti na venkovni teplote (vnitrni je konstantni) byla na plaminku patrna.
Je asi ocividne, ze to nefunguje absolutne dokonale, ale podstatne je, ze to dokaze fungovat temer samo.
On je taky problem, ze mam na sklep jinaci naroky nez bylo drive zvykem. Ten nas je temer obytny, ma dvojitou hydroizolaci a je vyzdeny z porothermu.
Offline
No, co se týká větracích komínů, záleží čistě jen na rozdílu teplot dole v místnosti, v komíně a venku. Já mám přes léto komín na odsávání ventilátorem a když mám komín otevřený a ventilátor nefunguje, tak v noci, když je venku chladněji než uvnitř, tak komín odtahuje teplý lehčí vzduch z místnosti nahoru. Přes den, když je venku tepleji a v místnosti chladněji, tak těžší chladný vzduch uniká z baráku ven mezerami a z komínu jde dolů do místnosti vzduch se smradem ze sazí. takže když je horký letní den, tak komín musím mít ucpaný nebo v něm musím mít puštěný ventilátor, jinak si místnost zasmradím.
Co se týká studánky ve sklepě, podle mne kdysi, když nebyly vodovody, to byl vítaný zdroj vody v baráku. A potom, pokud byl suchší sklep, studánka zvyšovala vlhkost, protože třeba některé starší odrůdy jablek se silnější mastnou slupkou pro zimní uložení vyžadovaly vyšší vlhkost vzduchu, jinak se sesychaly a svraskávaly.
Editoval Radim (15-08-2023 14:15:51)
Offline
Jo , ještě mám a konzumuji loňské brambory . Již jsem rozhodnut koupit odtahový ventilátor , tedy nerezový .
Offline