SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Dobrý den,
vyhrabal jsem ze skříně pravěkou, dělanou svářečku po tchánovi. Je na 400 V a váží odhadem mezi 40 a 50 kg. Má 2 trafa a vyvedené konektory na povrch (4 šrouby). K jednomu ze šroubů je napevno maticí přišroubován mínus kabel. Plus kabel je přišroubován křídlatou maticí k jinému ze šroubů. Bohužel nikde není nic označeno a tchána už se nezeptám, ale předpokládám, že s mínusem se nehýbe a plus se přehazuje dle potřeby na zbylé šrouby. Nerad bych způsobil testováním naslepo nějakou kalamitu, a tak se chci zeptat, zda by nenapadlo prosím někoho zkušeného, jak by to mohlo být proudově vyvedeno? Teď je to zapojeno tak, že mínus je přiděláno na 2 šroubu a plus na 4 šroubu z kraje. Předpokládám, že je to to nejsilnější zapojení, protože mi to propaluje na škrtnutí 4 mm plech jako máslo. Bude nejslabší proud při zapojení pluska na první šroub z kraje? Moc děkuji za tipy a rady.
Offline
chtělo by to změřit napětí jde o nejjednodušší odbočkové trafo , regulované ve třech stupních , vaše tušení je nejspíš správné , mi měli pod šrouby 1 2 3 ,jak píšete perfektně pálilo i kolejnice , o stupen níž svářelo a níž pak špatně zapalovalo , požívali jme i bazické elektrody protože napětí naprázdno tam bylo 65 V pokud se připojilo přes dlouhý kabel venku tak se proud znatelně snížil , nebo v neděli dopoledne když každý na vesnici vařil tak jsem 2,5 svářel jen na 3 . dokonce jsem vylepšil regulaci i přepínáním na 230V a pokud byly silné pojistky tak svářelo taky takže celkem 6 stupnu.Vzhledem k neizolovanému výstupu sekundéru s napětím naprázdno vyšším než bezpečné důrazně doporučuji používat ochranné rukavice a veškeré přepínání provádět ve vypnutém stavu. pokud by jste chtěl i přes to používat tak doplnit kryty a snížit napětí , ono původně bylo počítáno na 220/380 V dnes je tam 230/400V
Offline
Trafo nemá + a -! Nejprve bych vše důkladně očistil vyfoukáním tlakovým vzduchem. S takovým šelmostrojem nelze udělat nic víc, než vyzkoušet co to dělá. Doporučuji být opatrný a před každou manipulací odpojit od sítě vytažením přívodní vidlice ze zásuvky.
Editoval VašekP (04-08-2023 06:57:22)
Offline
Vyzkoušet se to může, ale jen se třemi stupni to bude dost nahrubo. Svařit se tím asi svaří, pokud se proudu při konkrétním výstupu přiřadí správná elektroda, ale přesné seřízení proudu na optimální svar, jak je dneska běžné, asi nepůjde.
Navrhoval bych taky vnitřek očistit, když ne vzduchem, tak čištým štětcem, na trafu by potom mohlo být poznat, která odbočka dává největší proud, která střední a která nejnižší. pak bych navrhoval trafo připojit k síti a nechat aspoň 10 minut tak, pak odpojit a zjistit, jak trafo hřeje naprázdno. To by zhruba ukázalo, n jaké sycení je trafo navnuté nebo co si dá to trafo líbit při nějakém zkoušení.
No a potom zkoušet. Případně si sehnat klešťový měřák proudu nebo podobní měřidlo a rovnou zjistit, kolik z kterých odboček jde proudu.
Řekl bych, ře bez nějaké přidané plynulé regulace proudu aspoň v rozsahu +- 10 % se s tím moc dobře svařovat nebude.
Offline
Offline
Radim napsal(a):
Vyzkoušet se to může, ale jen se třemi stupni to bude dost nahrubo….
Těch vývodů, co vystupují z vinutí se zdá být vice, akorát na povrch svářečky jsou pak vyvedeny pouze 4. Očistím to a pokusím se to probádat, nebo pozvu elektrikáře
Radim napsal(a):
Řekl bych, ře bez nějaké přidané plynulé regulace proudu aspoň v rozsahu +- 10 % se s tím moc dobře svařovat nebude...
Je to spíš snaha o záchranu, doma mě s tím vyhodila, tak jsem to dovezl na chalupu. Říkal jsem si, že na to občasné sem tam zavaření něčeho, co upadlo, by to mohlo být dostačující
Offline
jedině proměřit napětí a možná půjde i posunout druhý pol na první pozici a tím změnit rozsah jak jsem psal proudově pokud jsou všechna vinutí stejným drátem tak to vydrží , a pak podle napětí které pokud má mezi odbočkami cca 40V a vyšší jde použít na sváření , pokud tam bude cca 5-10V tak se musí přičíst k další odbočce a tím se zvedne proud
Offline
Asi nejideálnější by bylo najít úplný začátek vinutí (první vývod sekundárního vinutí) a tam připojit kostru? Potom postupně zkoušet měřit vůči ostatním odbočkám, ale to musí být už alespoň ten klešťový A-metr. Co jsem párkrát ale viděl, tak se někdy dávalo kombinace několika cívek na sekundáru a tím se nějak sečetly a odečetly proudy. 3 vývody tam mohl někdo mít, třeba na 3 nejpoužívanější druhy elektrod, třeba 2,5mm potom 3,2mm a 4mm, podle proudu jaký to dá.
Já osobně bych už ale takové trafo moc nedržel, je to dost nepraktické ve všech směrech.
Offline
Vubec neni nutne se na takovou svarecku divat s posmechem a ocekavanim obtizneho svarovani. Mam doma podobnou svarecku po dedovi. Opet plati, ze jako kazda z svarecka i tato ma nejake chovani, na ktere je nutne si zvyknout. Pak to muze byt zcela bezproblemovy a neuveritelne spolehlivy stroj. Bezpecnost je ale na miste, idealne bych udelal izolacni test svodu sekundar proti primar nejakym typem megmetu. Jinak vinuti je zrejme opletene bavlnou a impregnovane mozna selakem, mozna fermezi, to ma naopak lepsi vlastnosti, nez lakovany vodic. Co je mezi primarem a sekundarem pohledem asi nezjistis, ale soude podle toho, ze neceho takoveho byl tchan schopen hloupy rozhodne nebyl, cekal bych nejakou zakladni izolacni mezivrstvu. Samozrejmosti je uzemnit kostru.
Jak uz tady padlo, v prve rade promer napeti mezi jednotlivymi odbockami. Ale navic zmer i ostatni kombinace vyvody. Tedy ne pouze 12 13 14, ale i 23 24 a 34. Je mozne, ze budes mit daleko vice stupnu, nez jen ty 3. Dokonce se takhle i delaly prumyslove svarecky. Dalsi stupne ziskas prepojenim 400 na 230 V. Chce to proste trochu trpelivosti a stroji venovat nejakou hodinu casu. Mozna pak i budes prijemne prekvapeny. Ono vubec neni na miste mit ani dnes v dobe invertoru doma klasickou trafosvarecku, ja treba shanim nemeckou Kirsch Knurz https://youtu.be/sJ5sS5KMaMk?t=1411 se zapalovacim napetim 70 V a stupni od 55 do 135 A na elektrocentralu apod. A s rutilkama se nakonec vari pekne.
Editoval Jakobo (04-08-2023 12:29:28)
Offline
Moc děkuji všem za tipy. Nemůžu se dočkat, až se do toho o víkendu pustím
Offline
Tak když to má v sobě tolik kilo trafoplechů a mědi, tak svařovací charakteristika bude pravděpodobně lepší než u nějakých dnešních levných invertorů.
Ale zase pokud se na trafu nepovede trefit do optimálního proudu použité elektrody, tak to moc nepomůže. A tím levným invertorem se to může snadno zavařit i výrazně líp.
Offline
Jasne, ale takove trafo neni a nikdy nebylo urcene pro klempire. Co jsem jeste trochu zazil dobu pred 89', tak tehdy to bylo hlavne pri stavbe baraku varit a palit traverzy, svarit nejake plechy pro kotvy do betonu, opravit prasklou michacku a kratkym svarem heftnou na zahradce pant pro branku. Daly se celkem bez problemu svarovat ty bezne profily 3 a 4 mm na ruzne regaly a police. Rutilky pro rohove svary stejne chteji malinko vyssi proud. Pokud bude nutne, tak vysoky proud se da celkem dobre snizit zapojenim obyc oceloveho pozink dratu mezi svarecku a kleste.
Pro zacinajiciho svarece takova svarecka muze byt trochu boj, hlavne pokud je navic nizke zapalovaci napeti. To zjisti brzo, pokud promeri napeti mezi odbockami. To da prvni predstavu o mnozstvi pouzitelnych stupnu (napeti na prazdno aspon 45 V) . Regulace je ale jen jedna z promennych. Volba elektrody, vedeni svaru, slabsi plechy podlozit medenou deskou. Co si jeste pamatuji, ty svary nebyly nijak esteticke, musely hlavne drzet. Uhlovou brusku nikdo nemel, otloukla se struska, kde se dalo dostat se vzal svar pilnikem a slo se na barvu. Jasne, ze dnes je uplne jina doba. Drive neco svarit byla na baraku nutnost. Dneska si nikdo branku ke slepicim nebo regal do garaze varit nebude, pac jej to vyjde levneji objednat i s dovozem pres internet. Dnes je svarovani zabava a to je ten hlavni rozdil. Aspon treba pro me. A co vidim na netu i tady na foru, tak spousta lidi doma dela neskutecne veci, to uz jsou fakt umelecka dila. Nejvetsi zahada ale je, ze profi svareci (treba u nas ve firme svarujeme potrubi) jsou prave ti, kteri ty hotove vyrobky v tech hobby marketech kupuji nejvice. A pak jsou ti smudlove, kteri o svarovani vedi velke prd, ale to jsou prave ti, kteri po vecerech a vikendech spachaji nejaky stolek pod televizi do obyvaku.
Editoval Jakobo (04-08-2023 14:38:03)
Offline
Tak ono to bylo dříve kolikrát takové lepení. Otec si třeba půjčil trafo od strýce, to byla taková úzkovysoká plechová skříň s větracími žebry nalakovaná zelenou stříbřenkou, proud se tam přepojoval tuším na primáru klemou v silonu a vážilo to asi 30 kilo. Napětí asi bylo dostatečné, protože to dost kopalo, jak jsem mu pomáhal. Dovlekl to do do sklepa a zkoušel metodou pokus omyl, dokud se mu nepovedlo stojiny k regálu na jablka přes podložky z trojek plechů nějak přiheftovat ke stropnímu íčku. Otec se kdysi před válkou vyučil klempířem a po válce v padesátých letech se i s matkou rekvalifikovali na místní průmyslovce na nějaké strojaře a určitě tam myslím měli v technologiích svařování. Tak si to o 20 let později připomněl prakticky. Taky plot na jedné sraně zahrady, pole svařená z hladké betonářské oceli asi podle kvality svarů svařoval on.
Jina kde to bylo důležité pevností nebo vzhledem, tak to dával svařovat známým, kterých měl v JZD i v podniku dost.
Offline
Kdysi se trafa dělali podomácku ještě poctivě a zapalovací napětí bývalo vyšší, plácnu od 60V nahoru? Co jsem měl kdysi doma AR časopisy po tatíkovi, tak tam bylo pár návodů na svářečky a taky tam bylo napsané napětí u jedné myslím 60 nebo 65V a u druhé myslím dokonce 70V? Nízké napětí jen něco málo nad 40V se začlo objevovat až u levných svářeček z hobbymarketů apod. Tam výrobci šetřili ve velkém.
Offline
Blb zase zvrací o elektrice , tý vogo . Dvě trafa to nebudou .
Offline
Tak ona se nedělala poctivě a zapalovací napětí nebylo vyšší. Ale dělala se z různého elektrického šrotu, co se za levný peníz odkoupil z podniků nebo co se vyšrotované v podniku ukradlo... A skládalo se to a vinulo se to hodně odhadem, podle toho, co se získalo, takže radši se napětí nadsadilo.
dokonce jsem tehdy viděl nějaké návody na nějaká trafa, kde se používal obyčejný tenký plech izolovaný polepem tenkého papíru.
Offline
No z běžného plechu to určitě nebylo , ale izolace trafoplechů papírem se používala tak do 50sátých let . Právě spočítat svářecí trafo naprvní nejde . Je o tom stať i ve zde uvedené knize ke stažení transf pro oblsvařování . Sloupky z vntrafa s petinaxovou trubkou ještě vyplněná plechy mám jako relikvii ještě doma .
Offline
Tak jedině že by jsem trafoplechy z obyčejného plechu vzal z bastlířského časopisu z 30 let minulého století, mám po předcích uschovaný cca ročník tohoto časopisu.
Offline
Už se těším, jak ho to zabije, nebo mu vyhoří barák, a zjistí se, že mu poradili na svarforu .
Offline
Vsak muze svarecku zapojit na 230 V a pak pro mezifazove zapojeni namerene hodnoty napeti pouze vynasobi cislem 1,7. Sem pak napise hodnoty napeti mezi vyvody 12 13 14 23 24 34, tim zase budeme vedet vic a z toho uz lze neco vyvodit. Pokud svarecku jedna faze neutahne, tak jen vypadnou pojistky, nic moc se nestane.
Jinak uz tady padlo dost bezpecnostnich varovani a ted uz je na nem, aby to respektoval. Svarecku nechat par minut zapnutou, odpojit ze zasuvky, rukou zkusit teplotu a pak teprve provadet mereni voltmetrem. Jeste pred zapnutim do site zmerit odpor primarniho vinuti, aby nebyl privodni kabel za ty roky shnily a vyzkratovany. Netusim, jaky ma primarni vinuti odpor, ono to nebude o moc vic jak 1, 2 ohmy. Zmerit pripadny zkrat primaru proti kostre - ohmmetr zapojit mezi primar a kostru. Stejne tak alespon zmerit odpor primaru proti sekundaru a uplne nejlip pokud je moznost provest izolacni test megmetem. Osobne ale cekam, ze bude svarecka i po tech letech v poradku.
Offline
Jakobo napsal(a):
Pokud svarecku jedna faze neutahne, tak jen vypadnou pojistky, nic moc se nestane.
Tak to bude znamenat, že je trafo vadné nebo je někde na přívodu zkrat! Pokud je svářečka určena na provoz se sdruženým napětím (380 - 400V), tak při napájení 220 - 230V bude odebíraný proud 1,732 x menší ( druhá odmovnina ze 3), protože i napětí je 1,732 x menší, výsledný příkon bude menší 3x. Za těchto podmínek by neměl být problém ji spustit.
K měření odporu. Síťové vinutí bude mít odpor v řádu jednotek Ohmů. Měření izolačního stavu nemá běžným ohmetrem cenu. Měřící napětí běžných ručkových ohmmnetrů bývá 1,5 až 6V a u digitálních to bývá ještě méně, 0,3 až 0,7V maximálně kolem 2,8V z vnitřního napěťového normálu v IC typu ICL7106. Většina chytřejších přístrojů měří pomocí dalšího napěťového normálu napětím 0,3V proto, že lze měřit v obvodech, kde se vyskytují křemíkové polovodiče a ty měření neovlivňují. Použitelné výsledky měření dá jedině měření napětím vyšším, než je běžné napětí sítě, tedy v tomto případě 500V. Použitelné měřící přístroje jsou buď kličkové megmety (Metra, Meger) nebo modernější s bateriemi a transistorovým generátorkem, např. Metra PU 311. Správně by se izolační stav trafa měl měřit napětím 2500 nebo 4000V mezi primárním a sekundárním vinutím a také mezi primárním vinutím a jádrem. To bych u starého trafa nedoporučoval, já je měřím postupně 100,250, 500 a 1000 V, což problém spolehlivě odhalí, ale nezpůsobí případné další závady.
Editoval VašekP (06-08-2023 03:17:14)
Offline
Stránky: 1