SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Ahoj. Jsem druhým rokem samouk (obalovaná elektroda). Už mě nebavilo svařovat na koleni, tak jsem si zkusil vyrobit svařovací stůl. Vrchní deska je ze silnostěnných jeklů 90 x 40 mm. Mezi nimi jsou mezery asi 2 cm abych tam mohl pužívat svorky i kdekoliv uprostřed stolu. Snažil jsem se hlídat tepelné deformace, ale přesto se mi stůl (pracovní deska) podélně prohnul do luku. Mám nějaké tušení jak se materiál rovná plamenem. Ale mám k dispozici pouze PB bombu s velkým hořákem. Pomocí plamene jsem deformaci snížil na polovinu. Ale více už to nejde. Myslím, že je to tím, že ten hořák má nízkou teplotu. Je tu někdo z Chomutovska kdo je ochotný pomoc? Někdo s autogenem, nebo nějakým hořákem co má vyšší teplotu? Potřebuji ten stůl srovnat.
A celkově bych uvítal někoho kdo je ochotný osobně poradit. Bojuju i s pravými úhly. Mám svářečský pravoúhlý svěrák, magnetické úhelníky aj., svařuju postupně a křížem a přesto mám problémy svařit něco do přesného pravého úhlu.
Offline
pošli fotku stola, ja som robil stol z L50x50x5 nohy jökel 40x40x3 a je to (relativne) rovné na to čo potrebujem. Stol ma cca 3x1m
Offline
Jinho - rovnání plamenem vůbec není o teplotě plamene, ale o provedení a umístění ohřívaných míst. Vždyť se ohřívá jen do max. jedné třetiny tloušťky materiálu. PB plamenem jsem rovnal desky 3000 x 6000 mm o tl. 65 mm, které nakoupili nákupčíci, protože byly levné - a křivé s prohlubněmi 30 mm. Požadavek pro výrobu byl zvlnění 0,5 mm na příložném pravítku 2000 mm. Splněno i rezervou. Rovnal jsem dost velkým rovnacím PB hořákem s kyslíkem.
Tvůj problém je jinde. Svařil jsi vlastně rošt z jeklů a vnitřní jekly se ti zprohýbaly. Takže nesprávný postup při svařování jednotlivých jeklů tvořících desku. Předpokládám, že i obvod "desky" je tvořený jekly a i ty se různě vyboulily. Ta tahová napětí ze svárů jsou velká a je potřeba je předem ošetřit zachycením vnášených sil. Např. u roštových konstrukcí se koncové plochy před svařováním příček maximálně provizorně zesílí nějakým masivním profilem, který se po jednoduchém přežíhání svárů a po úplném vychladnutí odstraní. Tím se zároveň odstraní pnutí, která by se časem mohla projevit dodatečnými deformacemi při používání. Navíc, roštové konstrukce se dělají zásadně bez mezer pro sváry, prostě nadoraz. Tím se zase zajistí, že se nebude lišit vnesené teplo - a tahové síly - u jednotlivých "prutů".
Offline
Ahoj. Nejsem si jistý jestli to dělám správně, ale zkouším vložit fotky. Stůl je prohnutý uprostřed směrem nahoru jako luk. Myslím že ta deformace vznikla když jsem na spodní stranu přivařil ten středový jekl 50x50 mm.
Otázka zní jak to srovnat. Nebo ještě lépe jestli někdo z okolí je ochotný pomoc. Děkuji. Foto zde:
Offline
vem to pod lis a srovnej to lisem. v nouzi staci i hever a rozeprit proti stene
Offline
jinho napsal(a):
Ahoj. Nejsem si jistý jestli to dělám správně, ale zkouším vložit fotky. Stůl je prohnutý uprostřed směrem nahoru jako luk. Myslím že ta deformace vznikla když jsem na spodní stranu přivařil ten středový jekl 50x50 mm.
Otázka zní jak to srovnat. Nebo ještě lépe jestli někdo z okolí je ochotný pomoc. Děkuji. Foto zde:
https://uloz.to/tamhle/WCuii1LMURST
Kolik mají stěnu ty horní jekle a jak jste to svařoval, že to máte tak hrozně prohnuté?
Editoval varok (15-08-2020 10:27:32)
Offline
varok napsal(a):
jinho napsal(a):
Ahoj. Nejsem si jistý jestli to dělám správně, ale zkouším vložit fotky. Stůl je prohnutý uprostřed směrem nahoru jako luk. Myslím že ta deformace vznikla když jsem na spodní stranu přivařil ten středový jekl 50x50 mm.
Otázka zní jak to srovnat. Nebo ještě lépe jestli někdo z okolí je ochotný pomoc. Děkuji. Foto zde:
https://uloz.to/tamhle/WCuii1LMURSTKolik mají stěnu ty horní jekle a jak jste to svařoval, že to máte tak hrozně prohnuté?
Horní jekl je 90x40x3 mm. Spodní příčný je 50x50x2 mm. Myslím že problém vznikl když jsem právě vařil ten spodní jekl 50x50 mm na spodní hranu jeklů 90 x40 mm. Jsou to normální rohové sváry. Nejdřív nabodované a pak dovařené. Tím se dle mého laického názoru jekly 90x40 zespoda zahřály a vznikla deformace. Já vzal PB hořák ten co používají střechaři na IPU a ze zhora stůl uprostřed zahříval. Tím se deformace zmenšila na polovinu. Ale dál už se mi to srovnat nepodařilo.
Offline
Tu spodní příčku z 50x50x2 odstraňte(odbrušte sváry),z hlediska mechanických vlastností konstrukce je spíš přítěží než čímkoliv jiným.Jestli má sloužit coby kotvící prvek tak ji stačí chytit na pár bodů/krátkých svárů(cca 15-20mm ve středu profilu na střídačku(pravá levá strana někdy míň je víc).Ano máte pravdu,sváry vám stáhly spodní stranu těch "deskových" jeklů a vytvořil se luk(o to větší jestli jste vařil svár o délce 50mm na "šířku stolu" na hranách jeklů 90x40).Ještě by se to dalo shora ohřát do stavu jakés takés plasticity a mechanicky tu odchylku přetátnout do 0 nebo spíš mírně do negativní odchylky po vychládnutí by se to to mělo srovnat.
Offline
Ládes napsal(a):
Tu spodní příčku z 50x50x2 odstraňte(odbrušte sváry),z hlediska mechanických vlastností konstrukce je spíš přítěží než čímkoliv jiným.Jestli má sloužit coby kotvící prvek tak ji stačí chytit na pár bodů/krátkých svárů(cca 15-20mm ve středu profilu na střídačku(pravá levá strana někdy míň je víc).Ano máte pravdu,sváry vám stáhly spodní stranu těch "deskových" jeklů a vytvořil se luk(o to větší jestli jste vařil svár o délce 50mm na "šířku stolu" na hranách jeklů 90x40).Ještě by se to dalo shora ohřát do stavu jakés takés plasticity a mechanicky tu odchylku přetátnout do 0 nebo spíš mírně do negativní odchylky po vychládnutí by se to to mělo srovnat.
Díky za radu. Takže jestli dobře chápu tak jsou dvě varianty řešení. Zaprvé buďto odstraním středový jekl 50x50 a pak zhora zahřeju třeba PB hořákem. Nebo tam středový jekl nechám a zhora ohreju více tj. do žluta nějakým autogenem a stáhnu svorkama do negativní odchylky?
Dále píšete o chladnutí. Obecně u svařování nebo rovnání je nutné vždy vše nechat vychladnout přirozeně nebo je možné tomu pomoc třeba vodou?
Offline
Do žluta ani nemusíte, stačí taková oranžová tmavší barva.
Offline
Tak dalo by se to i rázem za tepla(přes podložku) nicméně když už to máte všechno pevně svázané sváry bude to po částech pouštět jen velmi neochotně a celá konstrukce by se mohla "rozhádat".Tu spodní příčku bych v každém případě odstranil(bude to sice nějakého rozbrušování,klidně v mezerách odřezat).Takže za mně sundat "desku" z konstrukce,odstranit příčku,jekly tvořící "desku" srovnat(po jednom by to mohlo jít i jen mechanicky na 3 body bez nutnosti ohřevu),po srovnání sestavit a je li tam ta příčka nutná chytit ji buď na pár krátkých heftů nebo na 3 šrouby ve spodní stěně jeklů desky(u středového by asi musela být díra skrz na horní stěně větší tak aby tam vlezl ořech kvůli vložení a utažení hlavy šroubu) a ano máte pravdu voda míru pnutí a práce teplem zafixuje.Moc to ale nedoporučuju jednak kvůli nutnosti rovnoměrnosti chlazení a u neznámých materiálů s bůhvíjakým obsahem C(kvůli vzniku křehkých struktur případně prasklin).
Offline
Všem díky za rady. Odřezal jsem středový jekl a pak stůl srovnal heverem - šlo to překvapivě jednoduše. Výsledek je velmi dobrý a stůl rovný.
Offline
Mam dotaz ohledne rovnani. Svaroval jsem 111 L-profily 40x40/5 a i pres vyztuhy se mi trochu rozjely pravy uhly.
O rovnani za tepla jsem pouze slysel. Je k tomu nutne pouzit vyhradne autogen nebo je mozne pouzit i nejaky mensi system jako je Bernzomatic...?
Offline
Nevím co je Bernzomatic, ale možná by stačil i klasický PB hořák. Ty pravé úhly mám taky problém.
Offline
Neco takovyhleho malyho: https://www.grandic.cz/photo/products/p64/p464_19.jpg
PB by nebyl problem (PB mam), ale do napr. PB+O2 by se mi moc nechtelo.
Offline
Při troše základních znalostí z oboru svařovací technologie se dá deformacím buď zcela zabránit, nebo aspoň velice výrazně omezit.
Příklad:
"Ohnutý" úhelník se NIKDY nesvařuje od ohybu ke kraji, ale vždy od kraje do středu (k ohybu, ke spoji)! A zkušený svářeč si ještě okraj předem solidně nastehuje. Začíná pak na stehu a k deformaci téměř nedojde.
Předehnutí různých profilů při nutnosti různých přivařovaných dílů by mělo být pro zkušeného svářeče naprostou banalitou.
Pokud není možné předehnutí je nejlepším řešením masivní výztuha co nejblíže svařovanému místu, která se odstraní po úplném vychladnutí.
Rovnání teplem je speciální disciplína, vyžadující dost znalostí o chování materiálů při místním ohřevu a chladnutí. Ohřívá se vždy na "druhé straně" materiálu než kde je svár, který způsobil deformaci.
Doporučuji znovu přečíst celé vlákno ( včetně #3 )
Editoval jirkati (14-05-2023 21:05:59)
Offline
Diky za odpoved...klidne to nahreju z druhe strany..ale zvladne to uvedeny horacek/obyc.PB nebo to chce skutecne minimalne PB+O2?
Offline
davidma: Na to treba acetylén .
Offline
Ten malinký hořák nevím, ono to dost dlouho trvá než to PB nahřeje, problém by mohl být s množstvím plynu v nádobě. Nevím jak je velká. Není to zase tak velký kus materiálu, jekl 5mm stěna byy ještě mohl jít, ale jak jsem psal, chce to nahřívat delší dobu. V práci jsme před nějakou dobou nahřívali dokonce i materiál kolem 12mm a hořák jako bývá na střechy a šlo to, ale trvalo to dost dlouho. Už si přesně nepamatuju, ale možná i 10 minut? Fakt už nevím.
Offline
Abych přiblížil, o co jde, tak se podívejte na následující obrázky. Šipky ukazují směr svařování tupých svarů a čísla jejich pořadí. Vnitřní kouťák byl až jako poslední. Vše jsem měl vyrovnáno a pobodováno bez přídavného materiálu TIGem (cca 2-3 body z jedné strany na jednom spoji) a svár MMA jsem provedl najednou bez dalšího bodování elektrodou EK-103 2,5mm při proudu 100A.
Editoval davidma (15-05-2023 07:05:46)
Offline
Nahříváním to nedáš . Bude to spíše horší . Pokud jsem to dobře pochopil , vařil jsi 1,23 a já bych bez rovnání vařil 2,31 . Pokud bych chtěl rovnat , tak bez vzpěry . Pokud je úhel ostý , tak pevně-ocelí podložím a temuji, pokud tupý-otevřený , tak navrch navařím svar a ten potom odbrousím , když nevadí , nechám tak .
Offline
co přetáhnout to druhým ramínkem na opačnou stranu?Musel bys ale "rozvolnit" třeba naříznutím svárů č.1 a 3 jinak by se mohl ten vingl ohnout.Další varianta by mohl být rozměrnější kouťák na zadní straně (té zvedlé) tej stojny(opět po uvolnění zmiňovaných svárů).Trochu mi to připomíná když jsem kámošovi dělal stůl pod lis z toho co si z kovošrotu dovezl,ale jaksi mi zapomět říct že na šroubu nahoře bude závaží na metrové páce,takže místo kolmých noh lichoběžík....sem myslel že mně jebne.Všechno nařezaný na míru a takovej záser.(aby toho nebylo málo jel s rodinou na dovolenou)tam to taky lítalo jak se tomu zachtělo,pomohlo ještě za tepla domluvit "tahajícím" svárům domluvit přes desku vhodnou ranou(i několika)palicí.(pakárna bylo ustavení všech těch noh stajně)
Offline
bobobo - temování/stažení pomocí svaru mě nenapadlo - beru tuto možnost na vědomí.
Ládes - uvolnění 1-3 + stažení kouťákem by mohlo fungovat. Otázkou je, zda se to opětovném vytvoření 1-3 znovu nehne nebo nepovede k ohnutí horního vodorovného L profilu.
Dále mě napadá, že by mohlo pomoct ohřátí v levé části stojiny mezi svary 1 a 3. Sice bych nesrovnal pravý úhel a nově zdeformoval stojinu, ale myslím si, že by mírná kompenzační deformace mohla přispět k lepšímu vyrovnání horní vodorovné části. Primárně mi totiž jde o to, aby horní a spodní část byly rovnoběžné (viz dále).
m.evil - díky za příspěvek, video je velmi pěkné a názorné
Ještě mě čeká svaření spodní části. Dle příspěvků výše tedy navrhuji následující postup (viz obrázky níže):
1) navařit dočasnou vzpěru, která podrží levou část
2) provést kouťák 1, který svarek předepne
3) provést svar 2-4 v naznačených směrech
4) vnitřní kouťák zrcadlový k 1 (vnitřní strana stojiny) neprovádět
5) u každého svaru počkat až do úplného vychladnutí - tedy že na něm udržím ruku
Jak se vám to zdá?
Editoval davidma (15-05-2023 12:29:25)
Offline
davidma napsal(a):
Diky za odpoved...klidne to nahreju z druhe strany..ale zvladne to uvedeny horacek/obyc.PB nebo to chce skutecne minimalne PB+O2?
Podle mě nezvládne.
Když už se ti nechce hledat videa s obsahem rovnání plamenem: (už jsem to tu někde psal)
Funguje to tak, že ohřívaná část se roztahuje a po odstranění zdroje tepla (plamene) zase smrštuje. (Nic novýho ). Když to uděláš s volně loženým kusem profilu a pomalu, tak po vychladnutí ten profil bude stejně rovnej (křivej), jako byl před ohřátím. Plus mínus nějaké malé změny, pokud tam bylo z výroby vnitřní pnutí. To proto, protože ten profil měl možnost se v klidu celej zdeformovat (roztáhnout) a zase vrátit zpátky (smrštit). Protože se to ohřívalo pomalu. Když se to ohřívá rychle a místně, tak v tom místě ohřevu dojde teplem k roztažení materiálu, ale okolní chladná část profilu ho nepustí. Respektive pustí, ale jen částečně. Takže ta ohřátá část se napěchuje (je teplá, snadno se deformuje). A jak to začne chladnout, tak se začne ta ohřátá část smršťovat. Chvíli, dokud je dost horká, se zase natahuje, protože okolní studenej materiál jí nepustí. Pak, po částečném vychladnutí, se to vyrovná, ohřívanej materiál se dostane pod mez, kdy se natahuje (mez kluzu?), a začne se smršťovat. Tím začne deformovat (ohýbat) ten studenej materiál kolem, který nebyl ohříván. Výsledkem je, že se profil ohne (srovná). Samozřejmě to vnese vnitřní pnutí do konstrukce, který se může někady časem projevit, ale to u amatárské konstrukce nevadí (a jestli jo, tak už to není amatérská konstrukce ).
A ještě abych to zjednodušil ; třeba když tu rovnanou část zafixuješ před ohříváním do přípravku, aby se to nehnulo, a při chladnutí to z přípravku uvolníš, tak se to prohne víc, než kdybys to ohříval tak jak to je (dojde k většímu napěchování při ohřívání).
V každém případě je základem místní ohřátí rychlé; při pomalém se stačí teplo odvést do okolního materiálu a výsledek je ubohej, nebo žádnej.
Snad jsem to napsal srozumitelně.
Offline
Stránky: 1 2