SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Já jo, má to průměr 250 a délku 700. Váha něco přes 25kg.
Takhle to vypadalo (první nové bez galvanického cínu, ty jsem pořídil později)
http://imgway.cz/s/4Rmn
Kdyby to bylo nové, asi by to šlo, ale 7 let to bylo v bojleru, to musí dělat někdo, kdo ví jak to vyčistit.
Offline
Jak to vidím, tak by to nešlo v tomto stavu žárově cínovat. Různě by se to zalilo a pospojovalo. .
Online
Měl jsem za to, že je to klasický had - stočená hladká trubka. Ty tam máš vějíř, František má pravdu, to se při normálním žárovém cínování v lázni slije.
Offline
Korozní zplodiny mědi, pokud se do nich z vody nezabudoval oxid křemíku SiO2, ale jsou to jenom klasické oxidy, uhličitany nebo možná sirníky by měly jít z mědi sundat třeba organickými kyselinami, Ty jsou dost slabé, aby se s nimi dalo pracovat třeba někde na dvorku na nějaké provizorní koze ze dřeva atd a třeba to částečně mechanicky čistit relativně běžnými kartáči. A současně při důkladném oplachu nekorodují dále a očistí ty korozní zplodiny a kovovou měď už dále nenapadají. Na tak velký kus by asi bylo nejlepší koupit kanystr technické kyseliny. Nejsilnější z organických kyselin je mravenčí, ta je ale hodně těkavá a silně smradlavá až dráždivá a hořlavá, druhá v řadě je potom octová kyselina. Řekl bych, že když kousek půjde očistit obyčejným octem, celým kanystrem půjde očistit celá topná vložka. Stejně by měly jít sundat korozní zplodiny cínu. Kovový cín by potom měl jít sundat roztokem hydroxidu, třeba sodného nebo draselného.
Na vlastní cínování by se nejspíš muselo udělat něco jako pec, třeba ze šamotových cihel, vytápěná plynem nebo možná indukčně. Bez pece by na tak velký a těžký kus mědi musel být velmi velký hořák, odhadem s výkonem aspoň 5 kilowatt nebo podobné indukční topidlo.
Offline
Konečně trochu posun. S tím čištění.
Myslel jsem, že to zavezu do nějaké galvaniky, kde galvanicky cínují a ke se s nimi dá bavit, třeba i za nějaký příplatek. Domluvím se s nimi, jáká je možná největší vrstva galvanického cínu (četl jsem něco o šupinkování se zvětšující se síly galvanického cínu) Oni to očistí a nanesou novou galvanickou vrstvu cínu. Tím pádem to bude čisté. pak jsem si říkal, vezmeš trubku s vnitřním průměrem 260, dáš do ní cín, rozehřeješ, ale výpočty ukazují, že prvotní nákup cínu by vyšel někde kolem 70000-90000Kč. A co pak s tím cínem. Proto se snažím sehnat někoho, kdo s tím taveným cínem pracuje. Co se týče toho roztaveného cínu a vějíře na trubce. Našel jsem kousek CU s vějířem, očistil v HCL + peroxid vodíku a šup s tím do roztaveného cínu v trubce a výšce hladiny kolem 20cm. Po cca 5 minutách, aby se pořádně prohřála ty měď, jsem to vytáhnul a zůstala na mědi odhadem tak 1mm vrstva. Ještě když se s tím šikovně "hrklo" tak případné přebytky cínu odkáply. Docela dobrý výsledek. Ale teď to zopakovat s takovou masou CU si nejsem jistý, že bych to dal. Proto hledám profíky.
Offline
colombo napsal(a):
.... očistil v HCL + peroxid vodíku .....
S touhle směsí opatrně, je to velice účinné leptadlo na měd a negarantuje, že očistí případné znečištění. Navíc bych se bál, že to pak od žíraviny dostatečně neočistíte a ono to udělá pod cínem neplechu.
Směs se používá pro leptání tištěných spojů, ale neodleptaná měd se ze směsí nedostane do kontaktu a pokud ano, tak se přebrousí nebo přeleští rounem.
Offline
Měď čistím v teplé kyselině citronové. To oklepání přebytečného cínu za horka by bylo kvůli velikosti a provedení dost obtížné, muselo by to být v nějaké vyhřáté komoře (troubě) a za postupného otáčení přebytky sklepávat. Konstrukce tomu ale moc nepomáhá. Jestli máš možnost, vyzkoušej si na kousku očištěného vějíře nanesení pájecí pasty na měkké pájení mědi a zahřej ji.
Offline
COLOMBO Sic přesně nevím na co máš tu spirálu. Tuším výměník do bojleru, nebo tak něco.
Ale to co se lidově nazývá cínem je vlastně slitina obsahující cca 40% olova. A dále existuje spousta druhů cínů i v potravinářské kvalitě. Jelikož se zabývám průmyslovým pájením v té nejjemnější oblasti mohu ti za poštovné nabídnout kartuši bezolovnaté pájecí pasty SAC305 s prošlým datem spotřeby na případné experimenty. Očistíš, natřeš pastou, zahřeješ horkovzuškou či nad plamenem.... Bod přetavení 218°C
Ať už ti to žerou bludné proudy či galvanický článek, ono je to cca stejné (odborníci prominou), tak vždy ten více ušlechtilý kov, rozežírá ten méně ušlechtilý kov. Tak si to propátrej z čeho je nádoba a co vše máš za potrubí.
Offline
Tiez by som sa na pocinovanie vykaslal a riesil ,,uzemnenie,, a anodovu tyc a podobne. Lebo xy ludi ma bojler alebo vymenik a nerezovym ci medenym hadom a nemaju s tym problemy
Offline
Jak tady Charon napsal, peroxid vodíku je v chlorovodíkové proto, protože jinak chlorovodíková nerozpouští kovovou měď, rozpouští jenom zplodiny koroze. Když už by se měl peroxid použít, tak maximálně na krátké dočištění po očištění mědi jenom kyselinou, když se nečistoty na mědi, které nejdou rozpustit jenom kyselinou, podleptají do kovu, nebo, pokud jsou organické, mohou peroxidem oxidovat a tak se uvolní mechanicky.
S peroxidem jinak pozor, ionty kovu katalyticky peroxid velmi intenzívně rozkládají. Pokud ionty mědi z rozpuštěného kovu překonají stabilizátory, které v tom peroxidu jsou a za vyšší teploty, může nějaký větší objem chlorovodíkové s peroxidem vlivem rozkladu peroxidu velmi prudce začít vypěňovat a stříkat.
Jinak ale bych taky v první řadě řešil pospojování - propojení pláště bojleru a topné vložky a uvnitř bojleru ochranu anodovou tyčí. Potom by ještě zůstala koroze bludným proudem na rozhraní plastového a měděného potrubí, to by se muselo řešit asi na straně solárních kolektorů.
Offline
franta 486 napsal(a):
Ať už ti to žerou bludné proudy či galvanický článek, ono je to cca stejné (odborníci prominou), tak vždy ten více ušlechtilý kov, rozežírá ten méně ušlechtilý kov.
To právě ne. U galvanického článku je směr proudu vždy daný, přes vodivé propojení od méně ušlechtilého kovu, který se rozpouští, anody jde proud do více ušlechtilého kovu, katody který je stálý.
U bludných proudů nezáleží na materiálu, ale záleží na směru bludného proudu. Anoda je vždy na minus pólu a na ní se kov rozpouští, i když je ušlechtilejší a na katodě kov drží, i když je méně ušlechtilý.
Mimo chemické výjimky. Kdy se za určitých podmínek může některý kov na katodě rozpouštět , protože tam elektrolýzou mimo jiné vzniká alkalické prostředí a ten kov není stálý v alkalickém prostředí - zinek, hliník, cín a trochu olovo a na anodě může zůstat stálý, protože tam elektrolýzou mimo jiné vzniká elektrolýzou oxidační prostředí a na kovu se může vytvořit vrstva odolných oxidů - hliník a potom nerez.
Offline
K problému 2 poznámky.
1. Výňatek z materiálu "Hungarian copper promotion centre" z kapitoly projektování. Voda proudící v měděné trubce má mít pH 6,5-9 a její obsah CO2 pod hodnotou 44mg/l.... Dále: "Pitná vody vždy obsahuje rozpuštěný kyslík, proto se v nových vodovodních sítích - dokud se nevytvoří ochranná vrstva oxidu- vždy vyskytují ionty mědi. které po staku s ocelívyvolají elektrochamickou korozi a ocel brzy zničí. Abychom tomu zabránili, je nutné dodržet t.zv. "pravidlo toku. To nám říká, že ve směru toku vody nesmí následovat díly z oceli."
Pak následujie další popis jak se mají tyto věci provádět. Vždy ale se jedná o ochranu ocelových částí (logicky).
V tomto případě se nejspíš jedná o úbytek mědi, vlivem rozpuštěného kyslíku ( obdoba kyslíkové koroze ocelových potrubí). Proto se domnívám, že ochrana pocínováním by měla být účinná. když je dobře provedena.
2. Vzpomínám si na cikány( tehdy ještě originál, žádní romové), jak prováděli cínování prádelních kotlů. čistili kyselinou chlorovodíkovou. Vlastní proces cínování probíhal tak, zahřívali a mokrým hadrem cín roztahovali a stírali přebytečný cín. Podobně jako když se čistí hrot páječky. Věřím, že v lázni pro žárové cínování bude nějaká přísada pro snížení povrchového napětí. Jinak žárové cínování se provádělo ve Skuhrově, kde vyráběli litinové kuchyňské strojky Porkert. Ale dnes už tam není nic.
Online
Ono by to cínování mělo jít relativně snadno, pokud je k dispozici dobrá dostatečně silná pájka a plech je tenčí, takže ho pájka dobře prohřeje. A je dobré tavidlo. Plus pokud to člověk umí - už větší počet kusů nacínoval plus něco na začátku i něco zkazil. Ovšem dříve nebyly k dispozici cínové pájecí pasty, kterými se to dělá ještě mnohem lehčeji.
Ten hadr byl asi lněný, len by měl z běžných látek vydržet největší žár. Nebo možná bavlněný.
Offline
Prostě má v tom primáru chemický bordel . Nevím , co mu to dá za mrazu , ale destilka by neměla , zvláště jako izolant šanci . Hlavně pH nižší 7mi .
Offline
Už jsem to psal ze začátku, ale zřejmě to vlákno všichni nečetli od začátku. Ty CU spirály jsou galvanicky pocínované.Zřejměnejsem jenom já, kdo s tím má problémy (ve světe, vyrábí se to Turecku, sem to dováží IVARCZ), proto to zacali cínovat. V místech, kde byl ten cín zřejmě z výroby nějak nedokonalý (co jsem našel, tak se galvanicky cínuje 10~30mikronů, pak to začíná nějak šupinkovatět) tak tam to ze strany TUV proleze skrz, vytvoří se díra. Také předpokládám že je to způsobeno elektrickým rozpouštěním CU oproti nerezové nádobě, která je ušlechtilejší. Jenže už jsem měřil opravdu hodně krát a nikde jsem nenaměřil nic, nějaké mV (kolem 10mV střídavých, což si myslím, že spíš bude nějaká indukce) ano, ale ani pA! V montážním listu těch CU spirál je pod vykřičníkem napsáno, že ta CU spirála musí být přes průchodky z umělé hmoty namontována do příruby, a v řádném případě nesmí docházet ke kontaktu s nádobou ve které je namontovaná. V případě propojení CU spirály s nerezovým bojlerem bych vlastně uzavřel elektrický obvod, protože CU a nerez mají různé elektrické potenciály. Vlastně bych vyrobil baterku. A ta měď je méně ušlechtilá, tak by to byla katoda (u baterie se názvy oproti potenciálu prohazují), nerez nádoba anoda a voda ze studny je elektrolyt. Jsem to měřil a dokáže to dát proud i 30mA. Ale to je pouze proud, ve zkratu měď proti nerez nádobě. Ten samozřejmě za provozu není, je to odizolováno. Voda ze studny je normálně pitná, nikde nic nepřekračuje (chemický rozbor). Ještě jednou, nemáte někdo dobrou referenci na galvanovnu, cínování, kde se s nimi dá bavit?
Offline
V žádném nerezovém boileru není žádná taková přídavná izolace .
Offline
Co myslíš Izolace?
Není to klasický bojler. Je to zakázková výroba. 1x bojler a 2x taktovací zásobník. Vypadá to takhle, když to ještě nebylo zaizolované.
http://imgway.cz/s/4Ry4
Offline
Tiez som montoval a aj demontoval stare akumulacne nadoby z zeleza a aj z nerezu a vo vnutri mali jednu alebo viac medenych hadov-vymenikov na teplu uzitkovu vodu a solar a neboli namontovane cez ziadnu plastovu prirubu ci inak odizolovane od nadoby plasta . Ale napriamo nasrubovane cez mosadznu ,,prechodku,,
Offline