SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ano, je pravda, že u větších tloušťek svařovaných plechů by měla být mezera okolo 1-2 mm pro správné natavení hrany stojiny. Pro váš případ tloušťky 12 mm bych doporučil právě ten 1 mm mezery. Lze to řešit i tím mírným odehnutím, protože tím vlastně zároveň kompenzujete tepelnou deformaci svařence.

Přípravu a úpravu svarových ploch při ručním svařování elektrickým obloukem řeší norma ČSN EN ISO 9692-1, kde jsou i příslušná okótovaná vyobrazení svarových spojů, včetně koutového svaru. Jsou zde i všechny potřebné rozměry jako rozsahy tlouštěk materiálů pro daný spoj, kořenové mezery, otupení, úhly zkosení, apod.

No právě, já si taky myslím, že bez mezery pořádně natavit ta hrana nejde.V normě ale právě u silnějších plechů než 4 mm u oboustranného kouťáku není mezera povolena.Viz obrázek


Tak si proto myslím, že musí být nějaká možnost u elektrody jak to zvládnout i když je plech na plech.Akorát přijít na to jak:-)Ono když se bude vařit nějaká konstrukce, težko se bude moct ta stojna nějak vypodkládat.Ani co jsem viděl se to tak nedělá.Ale jak jsem psal, koutáky se jen prohlížejí.Ještě jsem neviděl, že by se nějak bádalo nad tím, jestli je natavená hrana.Myslím v provozu, né při zkouškách kdy se vzorek láme.On je ale rozdíl když se vaří délka 20 cm a třeba v praxi 2 metry.Jinak ale docela nechápu, proč pro slabé materiály je ta mezera předepsaná a pro silnější ne.Nemělo by to být naopak?

Editoval kraken (02-05-2009 18:59:54)

Děkuji všem za rady.Taky si myslím, že bez mezery to nejde, nebo se neprovaří celá délka kořene.Zvlášt u napojení.Dneska jsem si to zkusil a fakt stačí jen 0,2 mm mezery a ta hrana se už nádherně natavuje a i v napojeních je to provařené.Takže můj závěr je-sestehovat s mezerou 1-1,5mm a to pak i na třeba metrovém svařenci ty 0,2 mm mezery zůstane i po stažení během svařování.Jinak elektrody se u nás v práci používají pouze ESAB-Na svou práci kde budu svařovat koutový svar na materiálu 16mm s materiálem 12mm použiju E-B 121 průměr 3,2 na kořen a na další vrstvu průměr 4mm.Poloha vodorovná.Ještě jednou díky

V podstate v tvojom postupe neregistrujem žiadny problém s výnimkou rizika veľkej deformácie viď. foto nižšie. Predpokladám, že budeš zvárať 1xPA + 2x PF, takže by som použil 2x pomocnú výstuhu + počiatočné nastavenie mierne oproti pôsobiacej sile F. Zvárať ideálne bez rozkmitu(menšie deformácie).

V tom prípade dokážeš deformácie kompenzovať smerom a postupnosťou zvárania.

Pokud to budeš vařit metodou mig/mag tak to je lepší, než kdyby tam radius nebyl. Přídavný materiál se má kam vsáknout a svar nebude mít převýšení.

Napadlo mě udělat kořen eldou 2mm a přes to krycí vrstvu s rozkyvem eldou 2,5mm. A nebo krytí udělat průměrem 3,2mm bez rozkyvu...?

No mně se taky zdá 2mm málo....to spíš, že bych do tý díry dostal nějakej materiál, kterej by se ještě víc rozvařil v další vrstvě.

K MAG bych sice měl přístup, ale s tím neumím.

Poslední možností je zašťourat tam TIGem .

E-Ryc napsal(a):

A co do te mezery dat jako "pridavny material" (treba oklepanou elektrodu, aby tam toho materialu bylo dost a dira nebyla tak hluboka) a zavarit to pres to? Vyzkousene to nemam, ale videl jsem to v nejakem videu.

Já bych to nedělal, protože by to pravděpodobně dopadlo tak, že by z toho byl neprovařenej kořen.

Taky si říkám, že 50mm (šířka plechu) sváru ho hodně ohne. Asi bych musel plech nejdřív přišroubovat a až potom zavařit.

Další možností, co mě napadá, je vložit na každou stranu dva trojúhelníčky a zavařit to přes ně. Tím by se deformace mohly eliminovat.

Proudova hustota je pri stejnem proudu u 2mm 1,56x vetsi oproti 2,5mm elde. Takze 2mm na 80A ma 1,25x vetsi proudovou hustotu nez 2,5mm na 100A...ale jestli to staci na 4mm material..? Spis pochybuju.