SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dříve se v domovních vodoinstalacích hojně používaly ocelové pozinkované trubky, které se v naší oblasti za chvíli zevnitř pokryly vápenitými úsadami. Pokud to někdo pravidelně nečistil, voda tekla v podstatě "kamennou" vápencovou trubkou. V krajních případech docházelo třeba po 30-40ti letech vlivem úsad až k ucpání potrubí. (hlavně tam, kde byl malý průtok/odběr a voda dlouho stála). Pak se musely rozvody vyměnit. U plastu se to usazování v takové míře neděje, ale nějaký povlak tam je také. Takže kdo má trochu vápenatou (kamenitou) vodu, za nějaký čas má "vyvložkováno".
Offline
Franku, tu vodu vám závidím. Dříve, když jsme nepoužívali filtry typu Brita a podobně, jsme museli čistit rychlovarnou konvici každý týden.
Offline
j.bill napsal(a):
Franku, tu vodu vám závidím. Dříve, když jsme nepoužívali filtry typu Brita a podobně, jsme museli čistit rychlovarnou konvici každý týden.
To si pamatuju, když jsem žil v ČSSR. Úžasně tvrdá vápenatá voda...
Offline
J bill: na plastu se inkrusty vytvářejí také, i když trochu jiné a jinak. Ale co je horší, že na něm moc nedrží. Stačí když někdo třeba nechtěně do potrubí uhodí a dopadně to takto:
Tyto šupiny dále pak srostou do jedné velké hroudy.
Offline
Tak to je mazec!
Offline
Destilak na vodu pamatuju z jedne labiny, to musel byt tentyz. Kdyz se prechazelo na upravu vody molekularnimi sity, tak jsem si ten 1fazovy bral domu, po par letech dal znamemu. Nikdy jsem jej nezprovoznil, obrovska spotreba elektriny a vody, system byl prutokovy, pitna voda se pouzivala na chlazeni a soucasne prepadem doplnovala varnu. Toto mohlo fungovat fakt jen v socialistickem vlastnictvi. V labine byl 1fazovy a velky 3fazovy. Elektrody nerez, 2 plechy onute do U sesroubovane k sobe sruby z texgumoitu nanytovane na nerezove tycky, dodnes si to pamatuju. Mel jsem to doma mesic v kyblu se solnou, nebylo jinak mozne vymyt vodni kamen.
Offline
Za komunistů takové věci obvykle produkovala jen jedna fabrika v republice. Konkurenční provozy komunisti buď zrušili nebo pospojovali do jednoho podniku. Proto byl v republice obvykle k dispozici jen jeden typ.
Účinnost jinak nebyla tak hrozná, protékající voda se musela seřídit tak akorát. Aby jí vytékalo málo ale ještě to dobře chladilo. Když by se počítalo měrné teplo vody z 20 do 100 st c plus výparné teplo jako základ, tak při tom správném nastavení mohla být účinnost vyšší než 100 %. Významná část výparného tepla se tím chlazením vracela zpět , odhadem by to tak mohlo být víc než čtvrtina.
Ale každopádně taková elektroforézní linka nebo většina mokrých předúprav pod lakování nebo prakticky všechny galvanovny by pro kvalitní produkci, kdyby se tam měla používat destilovaná voda, žraly kvanta energie. Všude v takových linkách, hlavně na oplachy dílů a na přípravu většiny lázní se dnes používá voda na úrovni čistoty destilované vody. Jenže dnes se už dávno ta voda dělá iontoměniči neboli těmi molekulárními síty.
Editoval Radim (24-01-2023 07:59:25)
Offline
Je vidět , habaso , že nemáš potuchy o průmyslu . Ve velkém průmyslu existovala všade tzv. průmyslová voda . Zjisti si co to bylo . A spotřeba elektriky je normální , odpovídající varu . A voda je DESTILOVANÁ . Nech se někde poučit o rozdílu vody destilované a získané osmozou . Neznalost je děsivá . Nehledě na to , že bolševik si postavil dostatek energetických zdrojů , kdy za mého mládí byla akumulační sazba 7hal/kWh . Kdyby se dnes měly ztratit stavby vedené bolševikem , byli bychom byli rázem v Afghánistánu .
Offline
bobobo napsal(a):
Je vidět , habaso , že nemáš potuchy o průmyslu . Ve velkém průmyslu existovala všade tzv. průmyslová voda . Zjisti si co to bylo . A spotřeba elektriky je normální , odpovídající varu . A voda je DESTILOVANÁ . Nech se někde poučit o rozdílu vody destilované a získané osmozou . Neznalost je děsivá . Nehledě na to , že bolševik si postavil dostatek energetických zdrojů , kdy za mého mládí byla akumulační sazba 7hal/kWh . Kdyby se dnes měly ztratit stavby vedené bolševikem , byli bychom byli rázem v Afghánistánu .
bobobo Prosím Tě, až budeš mít zase chuť psát všude ke všemu svá vyjádření, zkus si přečíst alespoň komu odpovídáš. Mně to v tomto vlákně fakt těžko půjde, když jsem sem nic nenapsal.
Offline
Sorry , měl to být jakobo . Omlouvám se .
Offline
Ale to tak vubec neni. Voda se pro prumysl kdysi mozna destilovala, protoze to bylo technonolgicky jednodussi. V drtive vetsine pripadu lze deionizovanou a destilovanou vodu zamenovat typ. pro oplachy pred naterem, priprava lazni, napln do akumulatoru a dalsi. Tak se to dela v soucasne dobe, vyjde to levneji. A v laboratorich jsou ty demineralizatory mnohem slozitejsi, nez co ma nekdo doma na vodovodu nebo pro bezne predcisteni vody v prumyslu. Soucasti je i uhlikovy filtr na odstraneni organickych latek ad, ktere sita nepoberou. S cistotou destilovane vody si nedelej iluze, ty sklenene aparatury Simex nebyly z nijak vysoce jakostniho skla. Ac ti to muze prijit jako nesmysl tak ze skla se do destilovane vody dostavaly primesy skla. Dokonce vim, ze pokud byla nova kadinka a varila se v ni voda, fenoftalein ji zbarvil do cervena, bylo tam teda zasadite pH vyluhovanim sodnych iontu. Ja se nepotrebuji dohadovat, v laboratori jsem pracoval10 let a spoustu zarizeni jsem mel i doma vc. kolon a analytickych vah s presnosti 0.1 mg.
Editoval Jakobo (02-03-2023 15:08:01)
Offline
Dobrý den, zpět k tématu. Na plynovém grilu se nám rozpadají hořáky. Mám tu zbytky nerezové trubky o stejném průměru jako jsou ty hořáky. Myslíte, že se může ten horák ohřát na tolik, aby se z něho začal uvažovat chrom jako třeba při svařování? Aby se to pak zbytečně nejedlo a nedýchalo. Na druhou stranu plyn hoří kousek od hořáku a hořák je plynem chlazený, takže si myslím, že by k uvolnění docházet nemělo. Co si o tom myslíte?
Editoval Vokys (24-01-2023 11:52:15)
Offline
To jsou zase bláboly , a protože se křemenné sklo rozpoští , tak se v něm v analytice stále pracuje . Nevím co sem taháš váhy , ty má každý ňouma , jinak laborka nejede . Nejenomže jsem měl kalibrované váhy , ale měřidla jak na teplotu , tak na délková měření i např. trhačku . Nevysvětluj mi , co je to laborka . Poprvé jsem v ní pracoval před 50sáti lety .
Offline
Vokys: Klidně na to trubku nerez použij. Tady nejde, ža by se z nerez trubky uvolňoval teplem chrom, ale že trubka při přehřátí degraduje, stane "rezivou".
Offline
Vokys napsal(a):
Myslíte, že se může ten horák ohřát na tolik, aby se z něho začal uvažovat chrom jako třeba při svařování? Aby se to pak zbytečně nejedlo a nedýchalo. Na druhou stranu plyn hoří kousek od hořáku a hořák je plynem chlazený, takže si myslím, že by k uvolnění docházet nemělo. Co si o tom myslíte?
Při teplotách plynového hořáku se chróm, ani jiné legující prvky uvolňovat nebudou v míře ohrožující zdraví. Takový jev nastává při mnohonásobně vyšších teplotách. Teplota varu Cr je 2670,85 °C Takovou teplotu nelze dosáhnout hořákem plyn/vzduch.
Offline
Děkuji, myslel jsem si to ale je dobré znát i jiný názor. Přeci jen nikdo neví všechno ;-)
S tím, že to bude reznout počítám ale předpokládám, že pomaleji než původní hořák z nějaké 0,8mm plechu.
Offline
Vokys napsal(a):
S tím, že to bude reznout počítám ale předpokládám, že pomaleji než původní hořák z nějaké 0,8mm plechu.
No, záleží jaký druh nerezu použijete. Ale i ten běžný AISI 304 by v plynovým hořáku neměl ihned ani reznout. Z dlouhodobého hlediska ano, neboť nastane vysokou teplotou úbytek chrómu, jednak povrchovou oxidací a potom vysokou afinitou k uhlíku(který je součástí paliva) nastane vznik carbidů chrómu a za velmi dlouhou dobu i ke zkřehnutí. Ale to je záležitost mnoha let.
Offline
Frank napsal(a):
Vokys napsal(a):
S tím, že to bude reznout počítám ale předpokládám, že pomaleji než původní hořák z nějaké 0,8mm plechu.
No, záleží jaký druh nerezu použijete. Ale i ten běžný AISI 304 by v plynovým hořáku neměl ihned ani reznout. Z dlouhodobého hlediska ano, neboť nastane vysokou teplotou úbytek chrómu, jednak povrchovou oxidací a potom vysokou afinitou k uhlíku(který je součástí paliva) nastane vznik carbidů chrómu a za velmi dlouhou dobu i ke zkřehnutí. Ale to je záležitost mnoha let.
Upřímně řečeno už nevím co to bylo přesně za nerez asi před dvěma lety se z toho dělala napáječka na demi vodu na elektrárně.
Ty původní vydržely asi tři sezóny a za novej chtějí asi osmnáct stovek. A jelikož jich tam je šest, tak to je skoro cena grilu. Takže bych je chtěl udělat aby něco vydržely.
Offline
Zdravím. Tak jsem si to tu pročetl. Škodlivost chrómu, škodlivost mědi....kdysi jsme měli v kuchyni grilovací jehly. Stříbrné. vypadaly jako nerezové. Postupem času, asi hlavně vlivem čištění drsnou hubkou sa setřel ten "nerez" a pod tím byla měď. Takže pochromovaná ocel. Co takto oklepat nerezovou elektrodu, ošmirglovat a vyrobit si z ní jehlu? Horší nebo lepší než ten chróm?
Offline
Vždyť se dá koupit nerezová kulatina nebo drát . Tady je důležitá četnost použití . Kolikrát za rok jste použili ty jehly ? Když to bude občas měděné nádobí , na kterém nebude měděnka , tak je to taky šumák . Když budeš konzumovat drůbež , tak hormony z masa ti zničí děti . Tedy kluky ..... Vyhýbej se spíše palmovému oleji a dusitanům a dusičňanům v masných výrobcích . To je mnohem horší . Naschvál si prohlédni obaly masných výrobků . Snad ani jeden není bez dusitanu a je velká skupiny lékařů , kteří tvrdí , že způsobuje rakovinu . Kdyby se měly z regálu ztratit výrobky s dusitanem , tak tam nic nezbude . Proto se snažím vše dělat z masa , vařit , péci , mlet a z toho pokračovat .
Offline
Problematiku hormonů a dusitanů v této chvíli a na tomto fóru asi ani řešit nechci. Šlo mně spíš o to, že nerez je v různých složeních, že existuje "potravinářská nerez" a v tomto kontextu mě zajímá jak daleko je nerez elektroda od potravinářského nerezu?
Offline
Potravinářskou nerez koupíš ve formě drátu běžně ve svářecích potřebách nebo ne e-shopu. Jsou to svařovací dráty pro TIG v metrových tyčích průměru od 1 až po 4 mm.
Offline
Když to zde čtu, musím se některým obavám smát. Rozumně to zde zdůvodnil bobobo s tou četností použití.
Mimochodem chróm se za běžných teplot neuvolňuje do potravin, stejně jako nerez. Také prakticky nevidím rozdíl mezi nerez a "potravinářská nerez". Kdo to proboha tak určil?
Offline
Nebertež to osobně , kapitalistické třídění . Dříve se prostě určila třída a nikdo by se nespokojil s přízviskem potravinářská . Je to stejné , jako s normami na salám a párky .
Offline
1.4301 / AISI 304 / ČSN 17240, 17241
"Potravinářská nerez" ("potravina") je zažitý neodborný název pro tuto korozivzdornou ocel nejčastěji používanou v potravinářském průmyslu. Něco podobně vzniklého jako třeba "kamnářský tmel" nebo "karosářský tmel" či "motorový olej"....
Offline