SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Celý víkend jsem se úspěšně "vzdělával" čtením všeho co se týká svařování wolframovou elektrodou v ochranné atmosfeře argonu. Hodlám si koupit nějaký vhodný svařovací zdroj místo mého cca 15 roků starého. Jen na jednu mou otázku jsem odpověď nikde nenašel (nebo přehlédl?). Je možné svařovat TIGem běžné konstrukční oceli? Ne všechno jde svařit elektrodou a COčko pořizovat nechci. Předem děkuji za vysvětlení.
Offline
Jasne ze da, ale je to vetsi piplacka a o dost pomalejsi nez elektrodou nebo CO2. Navic se to i dost prodrazi. Tigem se da svarit vsechno, ale hodi se spis na drobne veci, nebo tam, kde je potreba mit absolutni kontrolu na svarem.
Offline
Ano, jde to, ale moc se to nepoužívá, argon je drahý a svařování TIGem méně produktivní než např MIG MAG..
Offline
můžete mi poradit jaký mám použít přídavný drát při svářením tigem ,jedná se o sváření topného registru z klasické oceli ,jde mi o to že průměry trubek jsou na CO malé a s autogenem nemám praxi.médium vytápění je pára,tak se bojim aby to po tigu nepopraskalo.
Offline
to: vkalina a kodl1 - díky za rychlou odpověď
Offline
Z toho, co 24paja píše, tipuji na běžný nízkotlaký parovod z nelegované oceli. Pak mu bohatě vyhoví např. Böhler EML 5 nebo Union I52. Ty mají Kennblatt TÜV do 450°C. A pokud si bude chtít být jo jistý, tak DMO-IG nebo Union IMo, ale to spíš jen pro dobrý pocit a díky molybdenu i trochu lepší svařitelnosti.
Offline
JardaK napsal(a):
Z toho, co 24paja píše, tipuji na běžný nízkotlaký parovod z nelegované oceli. Pak mu bohatě vyhoví např. Böhler EML 5 nebo Union I52. Ty mají Kennblatt TÜV do 450°C. A pokud si bude chtít být jo jistý, tak DMO-IG nebo Union IMo, ale to spíš jen pro dobrý pocit a díky molybdenu i trochu lepší svařitelnosti.
Můžeš mi napsat kde jsou k sehnání
Offline
Záleží, odkud jste. Buď centrála Böhler v Praze, www.bohler-uddeholm.cz, nebo řada prodejen svářecí techniky.
24paja napsal(a):
JardaK napsal(a):
Z toho, co 24paja píše, tipuji na běžný nízkotlaký parovod z nelegované oceli. Pak mu bohatě vyhoví např. Böhler EML 5 nebo Union I52. Ty mají Kennblatt TÜV do 450°C. A pokud si bude chtít být jo jistý, tak DMO-IG nebo Union IMo, ale to spíš jen pro dobrý pocit a díky molybdenu i trochu lepší svařitelnosti.
Můžeš mi napsat kde jsou k sehnání
Offline
pri zvárani klasickej oceli napr.11 500 ,11 373 ked len rozlievam bez prid.materialu sa po vrateni horakom dozadu a potom dopredu vytvaraju na zvarenej husenke pory.Ma to nieco spolocne s ubytkom uhlika pri zvarani? Neni to sranda
Offline
To porovanie sa mne stava ked "cierny" material prehrejem. Vacsinou to vyriesilo nastavenie vyssieho prudu, vyssia postupova rychlost, poctivo ocistene zvarove plochy a ich okolie. Ale preco je to tak, netusim.
Offline
Warlockvw napsal(a):
pri zvárani klasickej oceli napr.11 500 ,11 373 ked len rozlievam bez prid.materialu sa po vrateni horakom dozadu a potom dopredu vytvaraju na zvarenej husenke pory.Ma to nieco spolocne s ubytkom uhlika pri zvarani? Neni to sranda
S úbytkem uhlíku určitě nic. Svařování TIG je jedním z nejkvalitnějších způsobů svařování, nicméně je bezpodmínečně nutno dodržet několik zásad. To co zde popisujete, vypadá na nesprávnou techniku svařování. Jako samozřejmost je nutno svařovat jen dokonale očištěné součásti. Bezpodmínečně nutné je postupovat tak, aby se vytvořila tavná lázeň dostatečně rychle, t.j. neohřívat malým proudem dlouhou dobu. Toto je na svářeči a jeho zkušenostech. V žádném případě rychle nevyjíždět z tavné lázně a prudce měnit směr. Oblouk držet krátký a se stejnou vzdáleností po celou dobu svařování. Chce to pevnou ruku.
Ty póry vznikají proto, že pokud příliš vyjedete z tavné lázně, přestane působit ochr. atm. a žhavý materiál okamžitě reaguje s některými složkami okolního vzduchu. Zejména s kyslíkem a dusíkem. Na povrchu vznikají oxidy a nitridy. Při vrácení se hořákem na zoxidované místo nastávají zpětné reakce a oxidy a nitridy se rozkládají a vznikající plyny způsobují póry.
Takže je nutno neohřívat zbytečně velké okolí kolem sváru, postupovat tak, aby se celá součást ohřála co nejméně.
Správně má svár po svaření být bez okují, může být na uhlíkových ocelích a nerezu zabarvený, ale jinak kovově čistý. Velké množství okují a porosita na povrchu svědčí o špatném postupu, za předpokladu, že máte správně zvolený svař. proud, velikost hubice a průtok plynu. Je velice dobré používat tzv. plynovou čočku. Tím docílíte podstatně lepšího pokrytí argonem jak tavné lázně, tak bezprostředního okollí sváru.
Offline
Frank napsal(a):
Warlockvw napsal(a):
pri zvárani klasickej oceli napr.11 500 ,11 373 ked len rozlievam bez prid.materialu sa po vrateni horakom dozadu a potom dopredu vytvaraju na zvarenej husenke pory.Ma to nieco spolocne s ubytkom uhlika pri zvarani? Neni to sranda
S úbytkem uhlíku určitě nic. Svařování TIG je jedním z nejkvalitnějších způsobů svařování, nicméně je bezpodmínečně nutno dodržet několik zásad. To co zde popisujete, vypadá na nesprávnou techniku svařování. Jako samozřejmost je nutno svařovat jen dokonale očištěné součásti. Bezpodmínečně nutné je postupovat tak, aby se vytvořila tavná lázeň dostatečně rychle, t.j. neohřívat malým proudem dlouhou dobu. Toto je na svářeči a jeho zkušenostech. V žádném případě rychle nevyjíždět z tavné lázně a prudce měnit směr. Oblouk držet krátký a se stejnou vzdáleností po celou dobu svařování. Chce to pevnou ruku.
Ty póry vznikají proto, že pokud příliš vyjedete z tavné lázně, přestane působit ochr. atm. a žhavý materiál okamžitě reaguje s některými složkami okolního vzduchu. Zejména s kyslíkem a dusíkem. Na povrchu vznikají oxidy a nitridy. Při vrácení se hořákem na zoxidované místo nastávají zpětné reakce a oxidy a nitridy se rozkládají a vznikající plyny způsobují póry.
Takže je nutno neohřívat zbytečně velké okolí kolem sváru, postupovat tak, aby se celá součást ohřála co nejméně.
Správně má svár po svaření být bez okují, může být na uhlíkových ocelích a nerezu zabarvený, ale jinak kovově čistý. Velké množství okují a porosita na povrchu svědčí o špatném postupu, za předpokladu, že máte správně zvolený svař. proud, velikost hubice a průtok plynu. Je velice dobré používat tzv. plynovou čočku. Tím docílíte podstatně lepšího pokrytí argonem jak tavné lázně, tak bezprostředního okollí sváru.
čtu váš odkaz aje to nutnost vařit to čistým argonem?nestačí plyn CO+AR(směs) pro sváření céočka.
Offline
Ano je, pro svařování TIGem jedině argon..
Offline
24paja napsal(a):
čtu váš odkaz aje to nutnost vařit to čistým argonem?nestačí plyn CO+AR(směs) pro sváření céočka.
Jistě, pro svařování uhlík. ocelí (i většinu nerezových) metodou TIG je nutný čistý Ar, postačí 4,6. Příd. mat. pro váš účel, použijte nějaký z řady ER70S-2 až ER 70S-6, nebo ekvivalenty. Ostatně, to už vám zde doporučil pan Jarda K.
Offline
Funguje to jak popisal Frank,pomalicky tahat a ide to,samozrejme material musi byt cisty...nejde to vracat sa dozadu a dopredu ako u MIG/MAGu na vytvorenie oblucikov(peknej husenky)...u nereze to ide
Offline